Nejčastěji kladené dotazy

 

  1. Co označují pojmy „hrubá stavba“, „na klíč“??

    Hrubá stavba - holá stavební konstrukce. Patří kní základ, zdi, stropy, suterén a krov.
    Na klíč - budova včetně vykončení, přípravena kprovozu, včetně uplného vykončení, vnítřní omítky, malby, obkladů, dlažeb, podlah vykončených parkety nebo dlažbou /záleží na projektu/, vnítřních dřevěných prvků vnítřních a vnějších, a vnítřních instalací.
  2. Jaké doklady jsou nutné při žádosti o stavební povolení?
    Doklady potřebné pro podání žádosti o stavební povolení jsou zejména :
    - doklad o vlastnictví pozemku, výpis z katastru nemovitostí
    - projektová dokumentace vyhotovená autorizovanou projekční kanceláří 2x
    - vyjádření rozvodných závodů
    - vyjádření vodovodů a kanalizací
    - vyjádření ostatních dotčených sítí
    - souhlas souseda plus
    - platné doklady - občanský průkaz
    - řádně vyplněnou žádost o stavební povolení
    - prohlášení stavebního dozoru
  3. Je nějaká doporučená orientace domu k světovým stranám?
    Nejvýhodnější stituace je taková, při které denní část budovy se nachází od jižní nebo západní strany. Nejlepší místo pro služební prostory, sociální zařízení a garáže je od severu.
  4. Co označují pojmy: užitková plocha a zastavěná plocha?
    Užitková plocha - prostory v domě, které nejsou využívány na bydlení, se nazývají užitkové plochy. Patří k ním sklepní prostory, neobývané podkroví, garáže, úložné prostory a balkony.
    Zastavěná plocha pozemku - součet zastavěných ploch jednotlivých budov na pozemku.
  5. Mohu li obdržet elektronickou podobu projektu v chvíli koupě?
    Vzhledem k ochraně našich údajů neposkytujeme technických dokumentací v elektronické podobě.
  6. Co označují přerušované čáry na půdorysech?
    Přerušované čáry na půdorysech jsou konstrukční prvky stropu nad přízemím: nosníky, balony, nadpraží, antresoly, schody. Přerušované čáry na půdorysu podkroví jsou konstrukčnímí prvky střechy a také čáry řezu střešních ploch.
  7. Může se nějak využít půda nad podkrovím nebo přízemím?
    Půdní prostor se může využít pro užitečné účely, pokud jsou splněné m.j. následující podmínky:- výpočty stropu nad přízemím były provedeny s ohledem na užitková zatížení o hodnotě min. 1.5kN/m2.- půdní podloží a konstrukce základů je schopna přejetí větších zatížení, -střešní konstrukce dovolí na funkcjonální uspořádání půdy /vhodné výšky místnosti/, - lze zajistit dobrý přistup k podkroví. Občas je nutné provedené drobných změn v konstrukci stropu a střechy. Možnost využití půdy v budově by měla být v každém případě individuálně hodnocena kvalifikovanou osobou.
  8. Proč náklady na stavbu přízemního domu jsou větší od nákladů na přízemní dům s podkrovím?
  9. Chtěl bych zvednout půdní nadezdívku. Jake jsou důskledky?
    Zvednutí půdní nadezdívky občas působí změnu proporcí budovy, které je možne zakrýt pomocí malého vzdloužení okapu a způsobem jeho vykončení. Změna v projektu, která spočívá v zvednutí půdní nadezdívky, jak i každá jiná změna by měla být provedena oprávněnou osobou ještě před zahájením stavby s ohledem na konstrukční a estetické důsledky. Neměl by se měnit sklon střešních ploch a při zvednutí o více než 1,5 tvárnice ověřit výpočty.

-----------------------------------------------------------------------------------

01. Kde najdu adresy krajských úřadů a jejich odborů s kompetencí pro územní plánování a stavební řád?

Adresář krajských úřadů naleznete na stránkách Konzultačního střediska na adrese: krajské úřady.

02. Kde najdu adresy úřadů územního plánování?

Adresář úřadů územního plánování naleznete na stránkách Konzultačního střediska na adrese: úřady územního plánování.

03. Kde naleznu seznam stavebních úřadů?

Seznam stavebních úřadů naleznete ve sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 544/2006 Sb., kterým se uveřejňuje podle § 117 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, seznam krajských a obecních úřadů, které jsou stavebními úřady ke dni 1. listopadu 2006.

Altány

01. Jak postupovat při povolování staveb bez energetických nároků o rozloze do 25 m2 na vlastním pozemku (altánky, přístřešky)?

Na altány je možné aplikovat § 103 odst. 1 písm. g) bod 3. stavebního zákona (přenosná zařízení, konstrukce a lešení), podle kterého nevyžadují tyto stavby ohlášení ani stavební povolení. Vyžadují však územní rozhodnutí nebo územní souhlas, pokud se ovšem nejedná o stavby uvedené v § 79 odst. 3 písm. j) stavebního zákona (jejich doba umístění na pozemku nepřesáhne 30 dnů v roce). Aktualizace prosinec 2010.

Antény

01. Je někde vymezen pojem „anténa“ pro individuální zdroje příjmu signálu, která by pod režim stavebního zákona nespadala?

Není. Stavební zákon ani jeho prováděcí předpisy pojem anténa nedefinují. Aktualizace listopad 2010.

02. Je nutný územní souhlas nebo územní rozhodnutí k umístění antény o rozměru 20 x 20cm a váze cca 250g prostřednictvím konzoly na stěně nebo střeše budovy (podobně jako anténa TV nebo SAT)?

Pokud bude uvedená anténa instalována na stavbu, jedná se o změnu dokončené stavby – stavební úpravu, která podle § 81 odst. 3 SZ nevyžaduje územní rozhodnutí ani územní souhlas. Tyto antény dále nevyžadují podle § 103 odst. 1 písm. c) bod 2 stavební povolení ani ohlášení. Aktualizace listopad 2010.

03. Které antény vyžadují umístění podle zák. č. 183/2006 a které nikoliv? Kde lze nalézt podpůrné argumenty pro takové posouzení?

Antény pro individuální příjem se většinou instalují na stavby, v tom případě se jedná o změnu dokončené stavby – stavební úpravu, která se neumisťuje (§ 81 odst. 3 stavebního zákona). V ostatních případech vyžadují antény vždy umístění. Při splnění požadavků uvedených v § 103 odst. 1 písm. c) bod 2 nevyžadují pro své provedení ohlášení ani povolení. Jinak vyžadují dle § 104 odst. 2 písm. m) ohlášení. Aktualizace listopad 2010.

04. Započítává se do celkové výšky antény dle § 103 odst. 1 písm. c) bod 2 stavebního zákona i výška budovy, na které je konstrukce umisťována nebo jen výška samotného zařízení?

Do celkové výšky antény se započítává výška vlastní antény včetně její nosné konstrukce, nikoli výška budovy, na které je anténa umístěna. Aktualizace listopad 2010.

Autorizace

01. Co se rozumí pod pojmem vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územního plánování?

Vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územního plánování je vysokoškolské vzdělání získané studiem v příslušných studijních oborech v bakalářském studijním programu trvajícím nejméně 4 roky nebo magisterském studijním programu (§ 4 a § 7 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů). Aktualizace září 2010.

02. Co se rozumí vysokoškolským vzděláním „příbuzného oboru“ uznaným pro autorizaci v oboru územního plánování, tedy o jaké příbuzné obory se jedná?

Přehled oboru a oboru příbuzných uznaných pro autorizaci v oboru územního plánování je uveden na webové stránce České komory architektů. Aktualizace září 2010.

03. Kdo a za jakých podmínek určuje, které vysokoškolské vzdělání je ve smyslu § 24 odst. 3 písmeno b) stavebního zákona "vysokoškolským vyděláním příbuzného oboru uznaného pro autorizaci v oboru územního plánování"?

Stanovení příbuzných oborů uznaných pro autorizaci v oboru územního plánování je zákonem svěřeno České komoře architektů. Aktualizace září 2010.

04. Je pro vypracování územní studie nutná autorizace?

Vypracování územní studie patří mezi vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158 odst. 1 SZ), a proto je autorizace nutná. Dále též viz metodika Územní studie. Aktualizace září 2010.

05. Je nutná autorizace pro studii stavby?

Stavební zákon pojem studie stavby nezná. Nejedná se o vybranou činnost ve výstavbě (§ 158 SZ). Aktualizace prosinec 2010.

06. Jakou autorizaci (kvalifikaci) musí mít osoba, která zpracovává dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí o změně využití území, dělení nebo scelování pozemku nebo ochranném pásmu?

Dokumentace pro uvedená územní rozhodnutí musí být zpracována autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem a to s oprávněním v souladu s § 17 a 18 zákona č. 360/1992 Sb., v platném znění. Aktualizace listopad 2010.

07. Jaká osoba může vypracovat dokumentaci záměru pro územní souhlas? Osoba autorizovaná nebo kvalifikovaná dle § 159 odst. 3?

Zpracování dokumentace pro územní souhlas nepatří mezi vybrané činnosti ve výstavbě. Může ji zpracovat kdokoliv, kdo zpracuje technický popis a příslušné výkresy způsobem, které umožní stavebnímu úřadu daný záměr posoudit. Aktualizace listopad 2010.

08. Jsem držitelem autorizace ČKA a autorizace ČKAIT v oboru pozemní stavby. Zpracovávám projekty bytových, občanských i průmyslových staveb, jejichž součástí jsou rovněž komunikace. Mohu opatřit dokumentaci pro napojení pozemku na místí komunikaci, pro účelovou komunikaci v rámci areálu stavby a parkoviště pro projektovanou stavbu některým z mých autorizačních razítek?

Ano, můžete. Podle § 16 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je pro stavbu dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace speciálním stavebním úřadem příslušný silniční správní úřad. Účelové komunikace včetně parkoviště uvnitř areálu, tzn. účelové komunikace veřejně nepřístupné, nepovoluje speciální stavební úřad, z čehož lze vyvozovat, že se nejedná o „speciální“ stavbu, a proto může projektovou dokumentaci zpracovat autorizovaný architekt v oboru architektura nebo autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby. Pokud jde o sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti, vyžadují ohlášení podle § 104 odst. 2 písm. o) SZ a stavebník k ohlášení stavby dokládá, mimo jiné, její jednoduchý technický popis tzn., že stavební zákon neklade žádné požadavky na zpracovatele. Aktualizace listopad 2010.

09. Jsem držitelem autorizace ČKA a autorizace ČKAIT v oboru pozemní stavby. Mohu s výše uvedenými autorizacemi navrhnout čistírnu odpadních vod pro projektovanou stavbu?

K vypracování projektové dokumentace vodního díla je příslušný autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství. Podle § 55 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou čistírny odpadních vod vodními díly, které povoluje vodoprávní úřad jako speciální stavební úřad. Aktualizace listopad 2010.

10. Může technik autorizovaný v oboru pozemní stavby vyprojektovat v rámci projektu RD i vodovodní a kanalizační přípojku do 50 m?

Na osobu zpracovávající dokumentaci vodovodní nebo kanalizační přípojky do 50 m neklade stavební zákon žádné požadavky – nejedná se o vybranou činnost ve výstavbě. Vodovodní, kanalizační a energetické přípojky v délce do 50 m nevyžadují ohlášení ani stavební povolení [§ 103 odst. 1 písm. b) bod 8. SZ]. Přípojky delší vyžadují ohlášení [§ 104 odst. 2 písm. h) SZ]. Dokumentaci těchto delších přípojek, tj. vyžadujících ohlášení, musí zpracovat min. osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 odst. 3 SZ). Aktualizace listopad 2010.

11. Může vést autorizovaný architekt realizaci jakékoliv stavby?

Podle § 17 písm. i) zákona č. 360/1992 Sb., je autorizovaný architekt oprávněn v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, vést realizaci jednoduché stavby. Vzhledem k tomu, že § 104 stavebního zákona je nazván "ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací", lze dovodit, že autorizovaný architekt je oprávněn vést realizaci všech staveb uvedených v § 104 odst. 2 a dále staveb, které jsou uvedeny v § 103 odst. 1 stavebního zákona.

12. Jsem absolventem bakalářského studia na stavební fakultě ČVUT. Pro udělení autorizace potřebuji 5 let praxe. Za jakých podmínek se tato doba může zkrátit?

Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů výjimku z praxe nepřipouští. Srpen 2011.

Autorizovaný inspektor

01. Která prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu řeší problematiku autorizovaného inspektora?

Je to prováděcí vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech k zákonu č. 183/2006 Sb., která byla publikovány ve Sbírce zákonů v částce 163/2006 dne 28.11.2006.

02. Jaké jsou kvalifikační požadavky na autorizovaného inspektora?

Kvalifikační požadavky jsou uvedeny v § 143 a následujících zákona č. 183/2006 Sb. Spolu s ostatními informacemi je naleznete na společných webových stránkách České komory architektů a české komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě www.autorizovaniinspektori.cz. V konkrétních případech doporučujeme obrátit se na kancelář ČKA (Mgr. Markéta Pražanová - tiskový a informační servis ČKA, Bulletin a ostatní publikace ČKA, +420 257 535 034, marketa.prazanova@cka.cc) nebo ČKAIT.

03. Kde lze nalézt bližší podmínky a podklady pro zkoušky autorizovaných inspektorů včetně přihlášky?

Dne 29. srpna 2007 byly zprovozněny webové stránky www.autorizovaniinspektori.cz, které obsahují veškeré informace, kdo jsou autorizovaní inspektoři, informace o přípravě (kurzech) a zkouškách uchazečů o jmenování autorizovaným inspektorem a evidenci (seznam) autorizovaných inspektorů včetně údajů o jejich jmenování, výkonu funkce a ukončení činnosti podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhlášky č.498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech. Zde lze nalézt též odpovědi Koordinační rady pro autorizované inspektory na často kladené otázky týkající se činnosti autorizovaných inspektorů vč. Přihlášky ke zkoušce pro činnost autorizovaného inspektora.

04. Obracím se na Vás se žádostí o zaslání vzoru Certifikátu stavby posouzené autorizovaným inspektorem. Jak by měl stavební úřad odpovědět? Stačí pouze sdělení o zaevidování stavby? Na internetu jsou pouze informace, co by měl splnit autorizovaný inspektor, ale dále se ničeho není možno dopátrat.

Dle § 117 odst. 5 stavebního zákona stavební úřad certifikát, ověřenou dokumentaci a přílohy eviduje. Není tedy povinností stavebního úřadu na předložené dokumenty jakýmkoliv způsobem reagovat. Stavební úřad je využívá zejména pro kontrolní prohlídky stavby. Pokud se týká náležitostí certifikátu, jsou autorizovaní inspektoři poučeni, co by měl certifikát obsahovat a mají přístup k jeho vzoru. Dohlížecí kompetence nad činností autorizovaných inspektorů vykonává MMR dle § 12 odst. 1 písmeno f) a § 171 odst. 2 stavebního zákona. Srpen 2011.

B

Balkony

01. Jak postupovat, když chce stavebník zasklít balkón (lodžii) v bytovém domě?

Zasklení lodžie bytového domu je změnou dokončené stavby - stavební úpravou. Pokud jsou splněny všechny podmínky uvedené v § 103 odst. 1 písm. h) stavebního zákona, pak zasklení nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Pokud některá z podmínek není splněna, vyžaduje zasklení lodžie stavební povolení. Rozhodný je navržený typ zasklení, materiály a způsob provedení, což musí posoudit stavební úřad. Aktualizace prosinec 2011.

02. Jak má stavební úřad postupovat při posuzování rozšíření balkónu, příp. jiného druhu přístavby u bytového domu. Podle ustanovení § 23 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nesmí stavba ani její část přesáhnout na sousední pozemek. V těchto případech bývá vždy pozemek pod stávajícím domem veden pod jiným parcelním číslem než pozemek, na který rozšířený balkón přesáhne (obvykle pozemek ve vlastnictví obce).

Podle § 26 vyhlášky 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je možno z citovaného ustanovení udělit výjimku. Pokud by totiž bylo striktně dodržováno toto ustanovení vyhlášky, zřejmě by nebylo možno vydat územní souhlas, příp. rozhodnutí o změně stavby, ani povolit přístavbu přesto, že by stavebník získal souhlas vlastníka nebo měl pro daný účel k pozemku smluvní vztah. Na základě udělené výjimky a při získání souhlasu vlastníka sousedního pozemku (ve smyslu § 86 odst. 2 písm. a) a § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona) provést rozšíření balkonu, příp. jiného druhu přístavby, a to nejen u panelového domu. Toto právo založené smlouvou je pak nutno zanést jako břemeno do katastru nemovitostí.

Bazény

01. Je potřeba nějaké povolení na bazén o průměru 3,6 m?

Podle § 103 odst. 1 písm. d) bod 5. stavebního zákona nevyžadují bazény do 40 m2 ohlášení ani stavební povolení, vyžadují však územní rozhodnutí nebo územní souhlas. Aktualizace prosinec 2010.

02. Je v případě bazénu do 40 m2 nutné vynětí ze ZPF? Jedná se o bazén u rodinného domu v zastavěném území či zastavitelné ploše.

Souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely není třeba v případě, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata půda na pozemcích, které jsou nezastavěnou plochou zastavěných stavebních pozemků (§ 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona), nebo na pozemcích nacházejících se v zastavěném území, které jsou ve vlastnictví fyzické osoby a jejichž odnětí se má uskutečnit v zájmu této osoby pro výstavbu „… drobné stavby (stavby s doplňkovou funkcí ke stavbě hlavní)…“ podle § 9 odst. 2 písm. a) bodu 1. a 4. zákona č. 334/1992 Sb.

03. Jak naložit s podmínkami dotčeného orgánu ohledně vynětí ze ZPF u bazénu, který by jinak bylo možno umístit na základě územního souhlasu? Pracovníci odboru životního prostředí trvají na tom, že je třeba provést vynětí ze ZPF a tudíž i stanovit podmínky.

Pokud se jedná o zastavěné území a bazén má být na nezastavěné ploše zastavěného stavebního pozemku, nemusí být vydáno vynětí ze ZPF a stačil by územní souhlas. Pokud se bude jednat o zastavěné území, ale dosud nezastavěný pozemek, bude nutno dle §9 odstavec 2 písmeno a) bod 4 odejmout půdu ze ZPF u staveb s doplňkovou funkcí větších než 16m2, a proto bude nutno vydat územní rozhodnutí.

04. Mám v úmyslu na vlastním pozemku u rodinného domu osadit typizovaný bazén se zastřešením (rovněž typizovaným) do 40m2. Stavebním úřadem mi bylo doporučeno zjednodušené územní řízení. Majitel sousedního pozemku mi však nechce dát souhlas. Nezbývá, než podat žádost o vydání územního rozhodnutí? Bazén mám již zakoupený a smlouvu o dodání včetně termínu podepsanou.

Ve Vašem případě je podání žádosti o vydání územního rozhodnutí jediným řešením. Bývá častou chybou stavebníků, že před podpisem smluv o dodání staveb nebo zařízení včetně montáže nemají vyřízena patřičná povolení. Tím se mohou dostávat do obtížně řešitelných situací.

05. Chci na své zahradě vybudovat bazén cca 22 m2. Postačí pro územní souhlas dokumentace vyhotovená vlastní rukou - jednoduchý situační nákres na podkladu katastrální mapy + jednoduchý technický popis?

"Dokumentace" pro vydání územního souhlasu není vybranou činností a tudíž si ji můžete nakreslit sám. Na rozsahu se musíte domluvit s místně příslušným stavebním úřadem. Z § 96 odst. 3 písmeno d) vyplývá, že k územnímu souhlasu žádnou projektovou dokumentaci nepředkládáte. Výčet činností, které jsou považovány za vybranou činnost ve výstavbě je v §158 stanoven taxativně (žádné zejména nebo například, ale rozumí se za a), za b) atd.). Aktualizace prosinec 2011.

06. Je pravdou, že vyhláška č. 503/2006 Sb., pro "Oznámení" pro stavbu zapuštěného bazénu 3 x 6 m, stanovuje doložit projektovou dokumentaci ve dvojím vyhotovení, situaci s opatřením výškové kóty Baltu po vyrovnání s (BpV), příslušné výkresy (půdorys, řez a pohled)?

Podle § 15 odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb. se k oznámení záměru v území připojí grafické přílohy uvedené v části B formuláře „Oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu“ (příloha č. 9 k této vyhlášce, viz body 4 a 5). Srpen 2011

07. Může stavební úřad odmítnout vydání územního souhlasu, dojde-li k závěru, že umístění bazénu na soukromé zahradě žadatele, v úrovni terénu opatřené průsvitnou půlkulatou střechou (výška 0,5 m nad bazénem) architektonicky a urbanisticky nezapadá do předmětného území?

Stavební úřad povoluje umístění předmětného bazénu v souladu s platnou územně plánovací dokumentací (územní plán, regulační plán), přičemž vždy zkoumá soulad s požadavky uvedenými v § 90 SZ, tj. mimo jiné s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území. § 20 vyhl. 501/2006 Sb.: „V souladu s cíli a úkoly územního plánování a s ohledem na souvislosti a charakter území je obecným požadavkem takové vymezování pozemků, stanovování podmínek jejich využívání a umisťování staveb na nich, které nezhoršuje kvalitu prostředí a hodnotu území.“ Srpen 2011.

08. Je třeba povolení na stavbu „bazénu“ (nafukovací nebo skládací o průměru 3,0 až 3,6 m), který se dá kamkoliv přemístit a kdykoliv odstranit?

Podle našeho názoru se o stavbu nejedná a žádné povolení není třeba. V případech pochybností, zda se určitá konstrukce, výrobek, zařízení resp. konkrétní věc považuje za stavbu, je třeba vycházet ze stanoviska příslušného stavebního úřadu. Srpen 2011.

Bioplynové stanice

01. Investor má záměr v intravilánu uprostřed obce uvnitř stávajícího areálu zemědělské výroby postavit bioplynovou stanici (BPS) a obec se záměrem investora souhlasí. Obec nemá zpracován územní plán, má pouze nově vymezené zastavené území obce dle § 59, vydané formou opatření obecné povahy (OOP). Lze tuto bioplynovou stanici povolit?

Z výše uvedeného je zřejmé, že se jedná o umístění BPS uvnitř stávajícího areálu zemědělské výroby; nejedná se o vymezení nové plochy ve smyslu § 2 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Doporučujeme k prostudování metodický pokyn Stavby a zařízení pro výrobu energie z vybraných obnovitelných zdrojů, umístěný na internetových stránkách ÚÚR. Z metodického pokynu uvádíme: V souvislosti s rozšiřováním využívání obnovitelných zdrojů energie vznikají nové druhy staveb a zařízení pro výrobu energie. Vhodné k umístění jsou areály zemědělských zařízení nebo nevyužité výrobní areály (tzv. brownfields), nacházející se v dostatečné vzdálenosti od ploch bydlení. Nezbytné je stanovit ochranné pásmo a dodržet odstupové vzdálenosti zejména od ploch bydlení, rekreace a občanského vybavení. Aktualizace prosinec 2011.

Bytové jádro

01. Je náhrada umakartového jádra v panelovém domě za jinou konstrukci stavební úpravou dle § 103 odst. 1 písm. h) stavebního zákona, která nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení?

Stavební úpravy definuje nový stavební zákon v § 2 odst. 5 jako změny dokončených staveb, při kterých se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby (mezi typické stavební úpravy patří tzv. „přestavby bytových jader“). Podle nového stavebního zákona ohlášení ani stavební povolení nevyžadují stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby. Podmínkou je, že nevyžadují posouzení vlivu na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby. Podle povahy konkrétního případu může být taková stavební úprava provedena bez ohlášení a bez stavebního povolení [§ 103 odst. 1 písm. h) SZ], může vyžadovat ohlášení [§ 104 odst. 2 písm. n) SZ] a jiné stavební úpravy (tzn. takové, které se „nevejdou“ do vymezení podle citovaných ustanovení) pak vyžadují stavební povolení. Stavební úprava (přestavba) bytových jader posouzení vlivu na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, nepodléhá. Z hlediska požární bezpečnosti, pokud bylo možné ověřit, náhrada dosavadních umakartových bytových jader s použitím lehkých zdících materiálů (Ytong) nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby. Při provádění prací je však nutné zabezpečit utěsnění prostupů v instalačních šachtách nehořlavými materiály. Za provedení stavební úpravy nevyžadující stavební povolení ani ohlášení je podle § 152 odst. 1 SZ odpovědný stavebník. Výslovně se mu ukládá, aby dbal na řádnou přípravu a provádění prací, měl přitom na zřeteli podle okolností ochranu života a zdraví osob, ochranu životního prostředí i majetku a šetrnost k sousedství. Proto lze doporučit, aby si stavebník sám opatřil posudek odborníka o tom, že jím navrhovaná stavební úprava nezasahuje do nosných konstrukcí stavby (nepřitíží je) způsobem, který by narušil nebo ohrozil stabilitu stavby. Za porušení této povinnosti může být stavebníkovi uložena pokuta až do výše 200 000 Kč. Dozoru stavebního úřadu podléhají i stavby a práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení. Může na nich provést kontrolní prohlídku a uložit opatření k nápravě jako na stavbách povolovaných (§ 132, 133 a 134 SZ). Z dotazu však patrné, jakou „jinou konstrukcí“ má být dosavadní umakartové jádro nahrazeno, jaký zdící materiál má být použit. Jiný vliv na zatížení nosné konstrukce má vyzdění bytového jádra za použití klasické cihly a jiný vliv má lehký zdící materiál (např. Ytong). Pokud by mohlo dojít k takovému zásahu do nosné konstrukce stavby, který by negativně ovlivnil požadavky na stavby jako je mechanická odolnost a stabilita stavby a další (§ 156 SZ), nejde o případ uvedený v § 103 odst. 1 písm. h) stavebního zákona. Aktualizace prosinec 2011.

C

Čerpací stanice pohonných hmot

01. Který právní předpis upravuje umístění čerpací stanice pohonných hmot v sousedství rodinných domů včetně dopravního napojení?

Servisy, opravny a čerpací stanice pohonných hmot je možno umísťovat podle § 24 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o obecných požadavcích na využívání území. Dále se řídí ustanovením § 48 vyhlášky 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Tyto stavby jsou posuzovány zejména z hlediska jejich bezpečného provozu a omezení negativního vlivu na životní prostředí. Umístění čerpací stanice vyžaduje vždy vydání územního rozhodnutí a pro realizaci stavby je nezbytné stavební povolení. Pro dopravní napojení na pozemní komunikace stanoví požadavky zákon o pozemních komunikacích a prováděcí předpisy k němu. Související předpisy: • Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 254/2001 Sb. (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů • Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů • Vyhláška č. 369/2001 Sb. • ČSN 65 0202 Hořlavé kapaliny. Plnění a stáčení. Výdejní čerpací stanice • ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb. Výrobní objekty • ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb. Změny staveb • ČSN 73 6059 Servisy a opravny motorových vozidel. Čerpací stanice pohonných hmot

České technické normy (ČSN)

01. Jak je zajištěna přístupnost ČSN podle § 196 odst. 2 stavebního zákona?

V § 196 odst. 2 stavebního zákona se uvádí: „Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vydaný k jeho provedení stanoví povinnost postupovat podle technické normy (ČSN, ČSN EN), musí být tato technická norma bezplatně veřejně přístupná.“ Povinnost postupovat podle technické normy ukládá pouze vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, a to v § 20 odst. 5 písm. a): „Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm umístěných v rozsahu požadavků příslušné české technické normy pro navrhování místních komunikací, což zaručuje splnění požadavků této vyhlášky“. V souladu s požadavkem § 196 odst. 2 SZ je na webových stránkách MMR veřejně přístupná česká technická norma ČSN 73 6110 - Projektování místních komunikací včetně její změny. Aktualizace prosinec 2010.

02. Co dělat v případě požadavků na splnění normových hodnot požadovaných vyhláškou č. 268/2009 Sb., kde jsou přímé odkazy na normy? Je tato vyhláška závazná pro provádění staveb dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb.? Mají podle ní stavební úřady dále postupovat a posuzovat stavby případně vydávat výjimky mimo vyhlášku č. 501/2006 Sb.?

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, je platným právním předpisem (§ 169 odst. 1 SZ), který je součástí právního řádu ČR a to včetně odkazů na normové hodnoty (§ 3 písm. k) vyhl. č. 268/2009 Sb.). Tato vyhláška je závazná pro provádění staveb, podle stavebního zákona a stavební úřady podle ní mají postupovat. Udělování výjimek z obecných požadavků na výstavbu umožňuje rovněž § 169 stavebního zákona. Aktualizace prosinec 2011.

Chaty

01. Lze na pozemku, podle územního plánu zahrnutém v nezastavěném území obce do plochy krajinné zóny přírodní (výstavba rekreačního objektu nepřípustná), umístit stavbu rekreačního objektu v souladu s § 18 odst. 5 stavebního zákona č. 183/2006 Sb.)?

Nelze, jednalo by se o rozpor s územním plánem, kterým lze ustanovení § 18 odst. 5 stavebního zákona v konkrétní ploše zpřísnit. Rekreační objekt by nebylo možné povolit ani podle § 18 odst. 5 stavebního zákona, protože neodpovídá charakteristice přípustných druhů staveb pro rekreaci uvedených v příkladmém výčtu obsaženém v tomto ustanovení. Aktualizace září 2010.

D

Dělení a scelování pozemků

01. Podle zákona č. 50/1976 Sb. se osvědčila praxe při dělení nebo scelování pozemků, kde nebylo nutné stanovit podmínky, ověřovat geometrické plány souhlasným stanoviskem stavebního úřadu. Je možné tuto praxi zachovat a používat například níže uvedený text? „Městský úřad v …, stavební úřad souhlasí s rozdělením (scelením) pozemku dle geometrického plánu a nebude vydávat rozhodnutí o dělení (scelení) pozemku ve smyslu § 82 odst. 3 zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů protože není důvodné stanovit podmínky.“

Ano, tuto praxi je možno zachovat. Vždy však musí být splněna podmínka přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům a stavbám. Vyjádření - souhlas stavebního úřadu se vydává podle ustanovení § 151 správního řádu.

Dešťové vody

01. Jak je v zákoně ošetřeno, že dešťové vody z pozemku rodinného domu (ale také například z areálu výroby či skladování) musí být na tomto pozemku vyřešeny tak, aby neškodily sousedním pozemkům a budovám?

§ 156 odst. 1 SZ: „Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu [§ 2 odst. 2 písm. e)] stanovené prováděcími právními předpisy.“ - § 20 odst. 5 písm. c) a § 21 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, kde je uvedeno: - Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. - Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno [§ 20 odst. 5 písm. c)], jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4, b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3. Srpen 2011.

02. Co se prosím rozumí pod pojmem "zdržení" dešťových vod na pozemku v kapacitě 20 mm denního úhrnu srážek před jejich svedením do vodního toku či do kanalizace…, uvedeném v § 20 odst. 5 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.?

Vyhláškou č. 269/2009 Sb. byl mimo jiné novelizován § 20 odst. 5 písm. c) vyhl. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a citovaný požadavek již v něm není obsažen - Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. Srpen 2011.

Doba platnosti ÚPD

01. Jak dlouho běžně platí zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán? Je nějakým předpisem stanovena maximální doba, např. 10 let? Jak často se zpracovává nová územně plánovací dokumentace?

Maximální doba platnosti ZÚR a ÚP se nestanovuje. Pro zásady územního rozvoje se zpracovává každé 2 roky zpráva o jejich uplatňování v uplynulém období. Na základě požadavku uvedeného ve zprávě může být zpracována jejich aktualizace případně nový návrh (§ 42 stavebního zákona). Každé 4 roky se zpracovává zpráva o uplatňování územního plánu v uplynulém období, která může být podnětem pro zpracování změny či nového územního plánu (§ 55 stavebního zákona). U regulačního plánu pořízeného z podnětu není stavebním zákonem stanovení lhůty platnosti vyžadováno. Regulační plán pořízený na žádost platí 3 roky ode dne nabytí jeho účinnosti, není-li v něm stanovena lhůta delší (§ 71 odst. 1 stavebního zákona). Regulační plán pořízený na žádost lze měnit na žádost toho, komu přísluší vykonávat práva z něj plynoucí, regulační plán z podnětu lze měnit z podnětu zastupitelstva, které je příslušné k jeho vydání, pokud zákon nestanoví jinak (§ 71 odst. 2 stavebního zákona). Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací dokumentace (§ 5 odst. 6 stavebního zákona). Platnost územně plánovací dokumentace pořízené před nabytím účinnosti nového stavebního zákona se řídí přechodnými ustanoveními (§ 188 stavebního zákona). Aktualizace září 2010

Dočasná stavba

01. Kolaudačním rozhodnutím vydaným podle starého stavebního zákona (zák. č. 50/1976 Sb.) byla stanovena doba trvání dočasné stavby a po jejím uplynutí má být stavba odstraněna. Jak postupovat, chce-li stavebník "prodloužit" dobu trvání dočasné stavby? Stavba i její provoz splňují veškeré podmínky původního kolaudačního rozhodnutí.

Stavebník musí požádat o změnu v užívání stavby podle § 126 a 127 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Aktualizace prosinec 2011.

02. Lze změnit dočasnou stavbu - zahradní chatku na stavbu trvalou?

Ano lze, pokud budou splněny zákonem vyžadované podmínky. Změnu v užívání stavby upravují § 126 a § 127 SZ. Srpen 2011.

Dodatečné povolování staveb

01. Jak máme dále postupovat, když stavebník podal oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu a místním šetřením bylo zjištěno, že stavba byla již realizována?

Pokud se jedná o tzv. "černou" stavbu postupuje stavební úřad v souladu s § 129 stavebního zákona. A to i v případě, podléhá-li stavba nebo terénní úpravy pouze územnímu rozhodnutí (§ 129 odst. 7 SZ). Vydané dodatečné povolení nahrazuje územní rozhodnutí. Aktualizace prosinec 2011.

02. Jak stanovit okruh účastníků řízení o dodatečném povolení stavby?

V řízení o dodatečném povolení stavby nutno aplikovat ustanovení § 27 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, neboť stavební zákon nestanoví pro toto řízení okruh účastníků (§ 192 SZ). Aktualizace prosinec 2011.

Dokladová část územně plánovací dokumentace

01. Má dokladová část procesu pořizování ÚPD a ÚPP povahu spisu podle správního řádu?

Pořizování územně plánovacích podkladů je upraveno komplexně ve stavebním zákoně, správní řád se tedy na jejich pořizování nevztahuje (není tedy třeba ani zakládat spis dle správního řádu). V případě územně plánovací dokumentace se jedná o opatření obecné povahy ve smyslu části šesté správního řádu. Pro řízení podle této části se použije přiměřeně část druhá tohoto zákona, včetně § 17 správního řádu, který upravuje spis. Dokladová část procesu pořízení ÚPD má povahu spisu dle správního řádu. Aktualizace září 2010

02. Může osoba, která podá v rámci procesu pořízení ÚPD námitku resp. připomínku, nahlížet do dokladové části?

Možnost nahlédnutí do písemnosti musí příslušný správní orgán zajistit po celou dobu vyvěšení písemnosti nebo oznámení a v průběhu lhůt stanovených pro podání stanovisek, námitek a připomínek (§ 20 odst. 2 stavebního zákona). Aktualizace září 2010

Doručování

01. Jak doručovat koncept územního plánu dle § 48 odst. 2 stavebního zákona?

Podle § 25 zákona č. 500/2004 Sb. se vyhláška považuje za doručenou patnáctým dnem po vyvěšení. Teprve pak začíná běžet 30denní lhůta, po kterou musí být koncept vystaven. Aktualizace září 2010

02. Jak doručovat oznámení o zahájení spojeného územního a stavebního řízení (§ 78 odst. 1 stavebního zákona)?

Oznámení o zahájení spojeného územního a stavebního řízení se doručuje účastníkům územního řízení dle ustanovení § 87 odst. 1 stavebního zákona a účastníkům stavebního řízení se doručuje podle správního řádu; stavební zákon nemá speciální úpravu s výjimkou § 113 odst. 3. Aktualizace prosinec 2011.

03. Jak doručovat společné rozhodnutí (§ 78 odst. 1 stavebního zákona)?

Pro doručení společného rozhodnutí platí stejná pravidla jako pro doručování oznámení o zahájení spojeného územního a stavebního řízení. Aktualizace prosinec 2011.

04. Jak doručovat pří územním řízení s velkým počtem účastníků (§ 144 správního řádu)?

Účastníkům územního řízení se doručuje dle ustanovení § 87 odst. 1 stavebního zákona. Při velkém počtu účastníků řízení se uplatní § 144 správního řádu. Aktualizace prosinec 2011.

05. Je pro doručování nutné dodržet ustanovení § 68 odst. 2 správního řádu a v písemném vyhotovení územního rozhodnutí uvádět jména, příjmení a adresy všech účastníků řízení?

Ano. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují údaji, umožňujícími jejich identifikaci (§18 odst. 2). Účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem.

06. Doručuje se v případě, že se provádí liniová stavba v zastavěném území celé obce, většině obyvatel (§ 85 odst. 1 a 2 stavebního zákona)?

Účastníkům územního řízení se doručuje dle ustanovení § 87 odst. 1 stavebního zákona. Při velkém počtu účastníků řízení se uplatní § 144 správního řádu. Aktualizace prosinec 2011.

07. Jaké obálky se používají pro doručování účastníkům stavebního řízení do vlastních rukou (obálka s červeným nebo modrým pruhem)?

Písemnosti vyhotovené stavebním úřadem, které je nutno doručovat do vlastních rukou, musí být v obálce s červeným pruhem, pokud se jedná o fyzickou osobu. U právnických osob postačí bílá obálka s dodejkou. Aktualizace prosinec 2011.

08. Jak se doručuje osobám neznámého pobytu nebo sídla nebo osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat a osobám, které nejsou známy?

Dle ustanovení. § 25 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, se osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, a v dalších případech, které stanoví zákon, doručuje veřejnou vyhláškou. Dle ustanovení § 32 odst. 2 písmeno d) a e) cit. zákona ustanoví správní orgán opatrovníka osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, dále také osobám, které nejsou známy. Aktualizace prosinec 2011.

Dotace

01. Kde může obec žádat o dotaci pro pořízení územního plánu nebo jeho změny?

O dotace na zpracování územního plánu nebo jeho úpravy je možné žádat v rámci Integrovaného operačního programu, jehož řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj. . Konkrétně se jedná se o intervenci 5.3 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, aktivita b) tvorba a aktualizace územních plánů obcí s ohledem na udržitelný rozvoj území. O podporu mohou požádat obce od 500 obyvatel (včetně), které splní alespoň jednu z následujících podmínek: • leží v rozvojové oblasti, rozvojové ose nebo ve specifické oblasti zpřesněné či vymezené v zásadách územního rozvoje kraje, nebo • do doby nabytí účinnosti zásad územního rozvoje je jmenovitě uvedena v „Seznamu obcí, které leží v rozvojových oblastech, osách a specifických oblastech republikového významu“, který je přílohou Příručky pro žadatele a příjemce, nebo • minimálně 10 staveb pro bydlení na území obce se nachází ve stanoveném záplavovém území nebo jejich obytné místnosti určené pro bydlení byly po 1. 1. 1997 zaplaveny a tyto stavby nemají dosud zajištěnou protipovodňovou ochranu, nebo • obec musí v územním plánu prověřit rozvojový záměr obsažený v Politice územního rozvoje 2008 nebo v územně plánovací dokumentaci kraje. Více informací k probíhající výzvě je k dispozici na www. strukturální fondy. V neposlední řadě je možno v případě obce do 500 obyvatel využít Programu rozvoje venkova, který je v gesci Ministerstva zemědělství. Dotace na zpracování územních plánů a jejich změn v současné době přidělují i některé krajské úřady. Aktualizace září 2010.

02. Kde je možno zažádat o státní dotaci, například pro výměnu oken nebo zateplení domu?

Podporou realizace a oprav bytové výstavby se zabývá Ministerstvo místního rozvoje prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení. Aktualizace říjen 2011.

Dotčené orgány

01. Bude zpracován a vydán přehled (seznam) DO pro pořizování územních plánů?

Nové vydání publikace Dotčené orgány v procesu územního plánování, která reaguje na změny v pojetí stavebního zákona (pojem dotčené orgány státní správy se změnil na dotčené orgány) a změny v právních předpisech jednotlivých rezortů, které byly vyvolány právě zákonem o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění (zák. č. 186/2006 Sb.) je přístupné na webových stránkách Ústavu územního rozvoje. Publikace obsahuje výčet dotčených orgánů spolupůsobících v procesu pořizování územně plánovací dokumentace a v územních řízeních podle stavebního zákona s přiřazením právních předpisů v jejich působnosti včetně citací příslušných ustanovení těchto předpisů.

02. Kdy je úřad územního plánování dotčeným orgánem v územním řízení?

Obecní úřady s rozšířenou působností "úřady územního plánování" v přenesené působnosti jsou dotčenými orgány v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydávají územní rozhodnutí a jsou dotčenými orgány v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území (§6 odst. 1 písm. e) a f) stavebního zákona. Nevydávají závazné stanovisko, vydávají ve smyslu § 136 odst. 1 písm. b) správního řádu pouze vyjádření (podle ustanovení § 50 odst. 1)správního řádu). S přihlédnutím k ustanovení § 149 správního řádu není obsah vyjádření úřadu územního plánování závazný pro výrokovou část územního rozhodnutí, je však jedním z podkladů, které musí stavební úřad v územním řízení vyhodnotit, a toto vyhodnocení pak zdůvodnit v rámci odůvodnění územního rozhodnutí.

03. Lze při projednávání územního plánu považovat za dotčený orgán Vojenskou ubytovací a stavební správu?

Nelze. Dotčenými orgány jsou ty správní orgány, které jsou takto uvedeny v příslušném právním předpise. K přenesení svojí působnosti na jiný orgán musí mít zákonné zmocnění. Ministerstvo obrany toto zákonné zmocnění nemá. Aktualizace září 2010.

04. Je orgán ochrany zemědělského půdního fondu při projednávání zadání územního plánu nebo jeho změny dotčeným orgánem?

Orgán ochrany zemědělského půdního fondu je v tomto případě dotčeným orgánem. K zadání územního plánu nevydává stanovisko ani souhlas. Může však uplatnit požadavky na obsah územního plánu (§ 47 odst. 2 stavebního zákona). Aktualizace září 2010.

05. Je odbor kultury a památkové péče oprávněn požadovat po žadateli o vyjádření k projektové dokumentaci pro stavební povolení nebo ohlášení stavby také výpis z katastru nemovitostí?

Podle § 6 odst. 2 správního řádu č. 500/2004 Sb. správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co nejméně zatěžuje. Podklady od dotčené osoby vyžaduje jen tehdy, stanovuje-li tak právní předpis.

06. Zasílá se dle nového stavebního zákona schéma (§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 500/2006 Sb.) dotčeným orgánům, a pokud ano, podle jakého ustanovení?

Podle staré právní úpravy se zpracovávalo tzv. schéma hlavního výkresu, které bylo po schválení ÚPD zasíláno DOSS. Podle nové právní úpravy se schéma hlavního výkresu nezpracovává, a tudíž nezasílá. Nezasílají se ani jiná schémata pořízená dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné do této územně plánovací dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet; toto oznámí dotčeným orgánům neuvedeným v odstavci 1 jednotlivě. Pořizovatel rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování územního plánu § 162 odst. 2 stavebního zákona). Aktualizace září 2010.

07. Kdo je příslušným dotčeným orgánem z hlediska ochrany ZPF při pořizování změny regulačního plánu?

Příslušným dotčeným orgánem na úseku ochrany ZPF je podle § 15 písm. d) ve spojení s § 5 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, obecní úřad obce s rozšířenou působností (na území hlavního města Prahy Magistrát hl. m. Prahy). Aktualizace září 2010.

08. Kdo je dotčeným orgánem v procesu územního plánování resp. procesu územního řízení podle zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) ve věci vymezení ochranného pásma u zařízení pro chov zvířat?

Pokud není podmínka ochrany stanovena přímo zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (územní rozhodnutí se pak nevydává - § 83 odst. 3 SZ), je dotčeným orgánem krajská veterinární správa, a to ve smyslu § 49 odst. 1 písm. j) citovaného zákona. Aktualizace září 2010.

09. Je úřad územního plánování jako samostatné oddělení stavebního úřadu dotčeným orgánem v územních řízeních ve smyslu § 6 odst. 1 písm. e) stavebního zákona č. 183/2006 Sb.?

Podle § 13 písm. f) je obecným stavebním úřadem pověřený obecní úřad. Podle § 6 odst. 1 je úřadem územního plánování obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokud je ve vašem případě úřad územního plánování samostatným oddělením stavebního úřadu, jedná se o organizační uspořádání jednoho jediného obecního úřadu. Pokud tento obecní úřad z titulu stavebního úřadu vydává územní rozhodnutí, pak úřad územního plánování (přitom nezáleží na tom, že je oddělením stavebního úřadu) není v územním řízení dotčeným orgánem. Aktualizace září 2010.

10. Jak lze rozumět § 6 odst. 1 písm. f) stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve kterém se uvádí, že úřad územního plánování je dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území?

Obecní úřad obce s rozšířenou působností, tj. úřad územního plánování v přenesené působnosti podle § 6 odst. 1 f) stavebního zákona č. 183/2006 Sb. je dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území. Změna v území je podle § 2 odst. 1 písmeno a) změna jeho využití nebo prostorového uspořádání, včetně umisťování staveb a jejich změn. Paragraf 6 odst. 1 f) se vztahuje mimo jiné k § 15 - Speciální stavební úřady a 16 - Vojenské a jiné stavební úřady. V § 15 odst. 2 a § 16 odst. 3 je požadováno vyjádření obecného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.

11. Jaké postavení máme v územním, resp. stavebním řízení, jsme-li vlastníky televizních kabelových rozvodů v několika městech a obcích a optických kabelů po celé ČR?

Mohou nastat dva případy: 1. Pokud je vaše zařízení přímo dotčeno, pak máte postavení účastníka řízení se všemi právy a povinnostmi. 2. Pokud se jedná o zjišťování existence vašeho zařízení, pak jsou vaše stanoviska jako vlastníka technické infrastruktury neopominutelným podkladem pro rozhodování. Nejste však dotčeným orgánem. Aktualizace srpen 2011.

12. Co se rozumí závažnými důvody k uplatnění prodloužení lhůty pro vyjádření dotčených orgánů k návrhu územního plánu (§ 50 odd. 2)? Musí vždy pořizovatel uvedené důvody akceptovat? Existuje možnost, jak se bránit zbytečnému prodloužení lhůty ze strany dotčených orgánů při realizaci změny územního plánu velmi malého rozsahu?

Pokud dotčenému orgánu brání závažné důvody k uplatnění stanoviska ve stanovené lhůtě, doloží pořizovateli nejpozději při společném jednání konkrétní závažné důvody a uvede i lhůtu, ve které stanovisko uplatní. Lhůtu pro uplatnění stanoviska lze prodlužit nejdéle o 30 dnů. O prodloužení lhůty pořizovatel nerozhoduje, ale v případě závažných důvodů ji ze zákona akceptuje. Aktualizace září 2010.

13. Může mít obec postavení dotčeného orgánu?

Může, dle ustanovení § 188a odst. 2 SZ, cit.: „Stavby uvedené v odstavci 1 písm. c) až e) lze umisťovat jen se souhlasem zastupitelstva obce, na jejímž území má být stavba umístěna. Souhlas zastupitelstva obce může obsahovat podmínky pro umístění takové stavby. V řízení o umisťování těchto staveb má zastupitelstvo obce postavení dotčeného orgánu; v tomto případě není obec účastníkem řízení.“ Aktualizace srpen 2011.

14. V případě, že bude dotčený orgán posuzovat hranice ochranného pásma chovu zvířat, podle jakých zákonů, vyhlášek, nařízení, postupů a metodik by měly být vymezeny?

K dané problematice vydal Ústav územního rozvoje příručku zpracovanou v roce 1999 a od té doby pravidelně dvakrát ročně aktualizovanou Limity využití území, Vybrané kapitoly příručky jsou průběžně konzultovány s jednotlivými resorty a organizacemi. Limit č. 1.3.101 Pásma hygienické ochrany u zařízení pro chov zvířat je jediným materiálem zpracovaným na ÚÚR k této problematice. Aktualizace srpen 2011.

15. Kde najdu seznam dotčených orgánů a jaké jsou kompetence těchto subjektů?

Přehled dotčených orgánů je zveřejněn v publikaci vydané Ústavem územního rozvoje „Dotčené orgány v procesu územního plánování“ (autor: Ing. arch. M. Blažková) a zveřejněné na stránkách ÚÚR. Přehled dotčených orgánů ve stavebním řízení je zveřejněn zde.

Drobná stavba

01. Co je to drobná stavba?

Stavební zákon č. 183/1006 Sb., tento pojem nedefinuje ani jej nepoužívá.. Definice drobné stavby byla uvedena ve starém stavebním zákoně č. 50/1976 Sb., v § 139b odst. 7 a 8. Srpen 2011.

02. Fyzická osoba dostala v roce 1994 souhlas obce k umístění stavby do 16m2 na svém pozemku. Tímto nabyla dojmu, že stavba je povolena a nepodala dále stavební komisi obce ohlášení této drobné stavby a stavbu provedla.

Udělila-li obec souhlas k umístění stavby do 16 m2, tj. drobné stavby, dle § 124 odst. b) zákona č. 50/1976 Sb., pak se lze oprávněně domnívat, že stavba byla povolena. V citovaném paragrafu není uveden požadavek, že stavebník podává žádost stavební komisi. Podle uvedeného paragrafu stavebník podával žádost obci (dříve MNV). Toto platí, pokud se jednalo o obec, u které krajský úřad určil, že může vykonávat pravomoci stavebního úřadu podle § 124 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb. Srpen 2011.

E

Elektronické komunikace

01. Co je elektronické komunikační zařízení?

Jedná se o technickou infrastrukturu. V zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, je v § 2 písmeno i) vymezen pojem elektronické komunikace takto: „Pro účely tohoto zákona se rozumí elektronickým komunikačním zařízením technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln.“ Aktualizace září 2010.

02. Jaká je představa o zveřejňování záměru stavby technické infrastruktury vedoucí přes více obcí a o podání žádosti podle § 87 odst. 2 stavebního zákona?

Žadatel zajistí, poté, co bylo nařízeno veřejné ústní jednání, aby informace o jeho záměru byla vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem, nebo na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo na pozemcích, na nichž se má záměr uskutečnit. Konkrétněji to zákon nespecifikuje. Aktualizace prosinec 2011.

03. Jaké je pojetí sítí elektronických komunikací (EK) v systému územních a regulačních plánů? Lze vedení EK v územních a regulačních plánech zmiňovat jen slovně nebo musí být zakresleny i ve výkresech?

Přístupovou síť EK je možné zohlednit jen slovně. Transportní (dálkové) sítě stávající se zakreslují vždy do koordinačního výkresu. U sítí navrhovaných je nutno možnost zakreslení do výkresů zvážit, v textové části musí být uvedeny vždy. Zakreslení se doporučuje převážně ve vazbě na zastavěné území a zastavitelné plochy. V nezastavěném území není zákres vždy nutný, v některých případech je možno použít pouze slovní regulaci. Aktualizace září 2010.

04. Jak docílit, aby stavby vedení elektronických komunikací byly pokládány za „veřejně prospěšné stavby“ podle § 170 stavebního zákona, pro které by bylo možno provést vyvlastňovací řízení.

Pokud je nezbytné, aby stavby vedení elektronických komunikací byly pokládány za VPS, musí být tato technická infrastruktura vymezena v textové i grafické části ÚPD, popř. její změny. Aktualizace září 2010.

05. Jaký bude postup při dodatečném povolení trasy části stavby elektronických komunikací, tj. stavby, jež nevyžaduje stavební povolení?

I když stavba nevyžaduje stavební povolení, vyžaduje rozhodnutí o umístění stavby. Pokud byla stavba realizována bez požadovaného rozhodnutí, bude stavební úřad postupovat dle § 129 stavebního zákona. Aktualizace prosinec 2011.

Energetická soustava

01. Co se rozumí pod pojmem zařízení, která jsou součástí nebo příslušenstvím energetické soustavy ve smyslu § 103 písmeno b) bod 4?

Energetická soustava není nikde definována. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) obsahuje pouze definice elektrizační soustavy České republiky (§ 2 odst. 2 písm. a) bod 5.), plynárenské soustavy (§ 2 odst. 2, písm. b) bod 9.) a soustavy centralizovaného zásobování teplem (§ 2 odst. 2, písm. c) bod 17). Energetická soustava se skládá z elektrizační soustavy, plynárenské soustavy a soustavy centralizovaného zásobování teplem. Elektrizační soustavou tvoří vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek a přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Plynárenskou soustavou tvoří vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování těchto zařízení. Soustavou centralizovaného zásobování teplem se rozumí soustava tvořená zdroji tepelné energie a rozvodným tepelným zařízením a odběrnými tepelnými zařízeními. Pojmy „součást“ ani „příslušenství“ nejsou v energetickém ani stavebním zákonu definovány. Pro jejich definování lze použít § 120 a 121 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kde je obecně uvedeno, že: - součástí věcí je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila (§ 120 odst. 1), - příslušenstvím věci jsou věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány (§ 121 odst. 1). Z uvedeného lze usuzovat, že se jedná o všechna elektrická zařízení, ze kterých se skládá elektrizační soustava (podpěrné body, spínací prvky na těchto podpěrných bodech a vodiče venkovních vedení; kabely a kabelové soubory kabelových vedení; elektrické stanice). Za součásti elektrizační soustavy se v souladu s § 2 odst. 2 písm. a) bod 5 energetického zákona považuje: a)zařízení pro výrobu (to znamená jakákoliv zdrojová zařízení elektřiny, určená a používaná pro dodávku elektřiny do přenosové a/nebo distribuční soustavy, bez ohledu na zdroj prvotní energie; toto zdrojové zařízení může plnit i další funkce jako je například výroba tepla – kogenerace, součást střešní krytiny objektu – fotovoltaické články); b)zařízení pro přenos (to znamená především souhrn všech nadzemních či v zemi uložených vedení a k tomu náležejících elektrických stanic) – dopravu elektřiny na velkou vzdálenost zařízením přenosové soustavy; c)zařízení pro transformaci (to znamená elektrické stanice transformační) – změnu napětí; d)zařízení pro distribuci elektřiny /to znamená především souhrn všech nadzemních či v zemi uložených vedení, podpěrné body nadzemního vedení (sloupy), elektrických stanic, elektrické stanice transformační, stožárové transformační stanice a k nim příslušející rozvaděče distribuční soustavy, spínací prvky/; e)elektrické přípojky (viz podrobný popis v části 1.2); f)přímá vedení; g)zařízení (systémy) měřící, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky sloužící pro potřeby výroby, přenosu a distribuce elektřiny. Za příslušenství elektrizační soustavy lze v kontextu bodu 2 především považovat: a)vytyčovací body podzemního vedení (vytyčovacími body jsou kabelové označníky, patníky nebo sloupky určující polohu kabelových souborů a zařízení, křižovatky kabelů s komunikacemi, dráhou, vodními toky, polohové změny trasy kabelu v obcích nebo v terénu); b)sloupky s výstražnými či informativními tabulkami; c)oplocení zařízení v areálu výroben či stanic zabraňující přístupu nepovolaných osob, respektive volně se pohybující zvěře či ptactva; d)dočasné zábrany (libovolného provedení) proti vstupu nepovolaných osob do prostoru havárie a oprav jakéhokoliv příslušenství elektrizační soustavy; e)upravená plocha zřízená pro to, aby umožnila pravidelnou, bezpečnou obsluhu a údržbu součástí elektrizační soustavy (jedná se například o zpevnění terénu před rozvaděči distribuční soustavy a podobně). Vše ostatní je mimo elektrizační soustavu. Jedná se především o odběrné zařízení odběratele, které navazuje na elektrickou přípojku nebo distribuční soustavu. Do tohoto souboru elektrického zařízení (odběrného zařízení) je nutno zahrnout veškeré elektrické zařízení na straně spotřebitele a dle dikce stávajícího energetického zákona mezi tato zařízení patří i elektrická zařízení, která mohou být zdrojem elektrické energie. Z tohoto důvodu lze na tato zařízení pohlížet jako na součást stavby, jsou-li s ní tyto zdrojové prvky spojeny (například fotovoltaické kolektory na střeše; v současnosti jsou již vyvinuty střešní krytiny se zabudovanými fotovoltaickými články) nebo jako na samostatné stavby, jsou-li umístěny na terénu. Dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují zařízení, která jsou součástí nebo příslušenstvím energetické soustavy. Současné pojetí § 103 odst. 1 písm. b) bodu 4 stavebního zákona v kontextu s požadavky § 92, resp. § 96 umožňuje doplnit stavbu (v tomto případě „energetickou soustavu“ – její část - elektrizační soustavu) o prvek, který je její součástí či příslušenstvím, avšak z hlediska tohoto zákona musí být v souladu s podmínkami rozhodnutí o umístění stavby, případně s územním souhlasem. Elektrizační soustavu je nutno chápat jako celek, kterému má být umožněno při jeho údržbě, popřípadě stavebních úpravách využít zjednodušujícího postupu dle § 103 odst. 1 písm. b) bodu 4. Činnosti na zařízení elektrizační soustavy, které podle § 103 odst. 1 písm. b) bodu 4 stavebního zákona nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu jsou následující. 1. Zařízení pro přenos a přímá vedení (vedení vysokého a zvlášť vysokého napětí): - výměna vodičů venkovního vedení (bez ohledu na shodnost původních a náhradních vodičů); - výměna sloupů bez ohledu na tvar původních a náhradních, avšak při zachování původní výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách trasy vedení; - doplňování vodičů, bez ohledu na určenou funkci (například posílení vedení či obslužná funkce) v trase stávajícího vedení, avšak při zachování původní výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách trasy vedení; - doplňování ochranných prvků vedení umístěných na sloupech, vodičích, respektive na samostatných závěsných lanech; - doplňování ochranných prvků pro ochranu ptactva; - umísťování skříní (rozvodných, měřících a podobně) na sloupy (bez ohledu zda původní či z důvodu montáže skříně náhradní); - výměna vodičů (kabelů) kabelového vedení (bez ohledu na shodnost původních a náhradních vodičů), avšak při zachování původní výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách trasy vedení; - umísťování vytyčovacích bodů podzemního vedení; - umísťování sloupků s výstražnými či informativními tabulkami na hranicích či v prostoru ochranného pásma. 2. Zařízení pro distribuci a přímá vedení (vedení vysokého a nízkého napětí): - výměna vodičů venkovního vedení (bez ohledu na shodnost původních a náhradních vodičů); - výměna sloupů bez ohledu na tvar původních a náhradních, avšak při zachování původní výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách trasy vedení (pokud je požadováno v souladu s EZ); - doplňování vodičů, bez ohledu na určenou funkci (například posílení vedení či obslužná funkce) v trase stávajícího vedení, avšak při zachování původní výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách trasy vedení (pokud je požadováno v souladu s EZ); - doplňování ochranných prvků vedení umístěných na sloupech, vodičích, respektive na samostatných závěsných lanech; - doplňování ochranných prvků pro ochranu ptactva; - umísťování skříní (přípojkových, rozvodných, měřících a podobně) na sloupy (bez ohledu zda původní či z důvodu montáže skříně náhradní); - výměna vodičů (kabelů) kabelového vedení (bez ohledu na shodnost původních a náhradních vodičů), avšak při zachování původní výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách vedení (pokud je požadováno v souladu s EZ); - umísťování vytyčovacích bodů podzemního vedení; - umísťování sloupků s výstražnými či informativními tabulkami na hranicích či v prostoru ochranného pásma (pokud je požadováno v souladu s EZ), nebo v trase vedení (pokud není ochranné pásmo v souladu s EZ požadováno); - zřizování rozpojovacích jistících skříní ve stávajících trasách distribučních kabelových vedení určených pro možnost rozpojení stávajícího vedení, případně pro připojení dalších elektrických rozvodů (přípojky, distribučních rozvodů); - výměna stávající přípojkové skříně za náhradní, bez ohledu na shodnost typu nahrazované a náhradní přípojkové skříně u objektů, které nejsou památkově chráněny. U památkově chráněných objektů lze nahradit stávající přípojkovou skříň za předpokladu, že náhradní přípojková skříň je stejného rozměru jako nahrazovaná. 3. Elektrické stanice (bez ohledu na jejich funkci): - doplňování technologického zařízení elektrické stanice v jejím stávajícím areálu, za předpokladu, že toto zařízení nevyvolá požadavek na změnu ochranného pásma elektrické stanice. Činnosti na zařízení elektrizační soustavy, na které nelze uplatnit ustanovení § 103 odst. 1 písm. b) bodu 4 stavebního zákona jsou následující. 1. Zařízení pro přenos a přímá vedení (vedení vysokého a zvlášť vysokého napětí): - jakékoliv úpravy vedení vyvolávající změnu ochranných pásem; - jakékoliv úpravy vedení vyvolávající nárůst jeho výšky; - zřizovat stavby. 2. Zařízení pro distribuci a přímá vedení (vedení vysokého a nízkého napětí): - jakékoliv úpravy vedení vyvolávající změnu tras a ochranných pásem (jsou-li zřízena); - jakékoliv úpravy vedení vyvolávající nárůst jeho výšky; - zřizovat stavby; - doplňovat vedení elektrickým zařízením, které by změnilo stávající ochranné pásmo. 3. Elektrické stanice (bez ohledu na jejich funkci): - zřizovat stavby; - doplňovat stanice a na ně navazující vedení elektrickým zařízením, které by změnilo stávající ochranná pásma. V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o zařízení, které je součástí nebo příslušenstvím energetické soustavy, pro které je možné využít zjednodušující postup § 103 odst. 1 písm. b) bodu 4. stavebního zákona, je určující stanovisko místně příslušného stavebního úřadu.

02. Je kabelové vedení, případně vzdušné vedení NN energetickým vedením a stavbou technické infrastruktury?

Ano, kabelové vedení, případně vzdušné vedení NN je energetickým vedením, které je součástí technické infrastruktury. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. k) bod 2 SZ uvádí, že technickou infastrukturou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody. Aktualizace prosinec 2011.

03. Je kabelové vedení NN zařízením, které je součástí nebo příslušenstvím energetické soustavy?

Ano, vedení NN je součástí energetické soustavy viz zákon č. 458/2000Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

04. Je veřejné osvětlení součástí energetické soustavy?

Není. Veřejné osvětlení je energetické vedení, nejedná se však o součást energetické soustavy nýbrž o odběrné zařízení odběratele. Aktualizace prosinec 2011.

05. Je přípojka nn součástí energetické soustavy? Čím přípojka končí?

Ano, přípojka nn je součástí energetické soustavy (§ 2 odst. 2 písm. a) bod 5. zákona č. 458/2000 Sb.) a končí hlavní domovní přípojkovou skříní. Aktualizace prosinec 2011.

06. Je průmyslový STL plynovod v uzavřeném areálu výrobního závodu součástí energetické soustavy?

Energetická soustava není nikde definována. Plynárenskou soustavou tvoří vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování těchto zařízení. Od odběrného zařízení odběratele, které navazuje na distribuční soustavu, již není STL součástí energetické soustavy. Do odběrného zařízení spotřebitele je nutno zahrnout veškeré zařízení na straně spotřebitele.

F

Finanční zabezpečení výkonu činností úřadu územního plánování

01. Jak je finančně zabezpečen výkon úřadu územního plánování (pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace)?

V souvislosti s výkonem působností územních samosprávných celků (krajů a obcí) vyplývajících ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) je obecním úřadům obcí s rozšířenou působností (ORP) od roku 2007 posílen rozpočet v rámci Příspěvku státního rozpočtu na částečnou úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy ve smyslu zákona o státním rozpočtu. MMR o této skutečnosti informovalo svým dopisem již v r. 2006. Podstatná část dopisu je obsažena v souboru Finanční zdroje pro pořizování i aktualizaci územně analytických podkladů správního území obcí s rozšířenou působností.
Celková výše příspěvku určená pro ORP na aplikaci nového stavebního zákona v praxi v roce 2007 činila 180 mil Kč. Z této částky bylo na pořizování územně analytických podkladů (ÚAP), které je součástí územního plánování, určeno 164 mil. Kč.
Příspěvky na výkon státní správy jednotlivým obcím jsou prezentovány na webových stránkách Ministerstva vnitra včetně přílohy č. 9 zákona o státním rozpočtu, která obsahuje Postup pro stanovení výše příspěvků a Příklady výpočtů.
Z výše uvedeného nevyplývá konkrétní měsíční částka na činnost úřadu územního plánování. Další členění výše uvedeného příspěvku je věcí rozpočtu města. Proto se tazatelé musí obrátit na finanční odbor města, kde jim budou sděleny bližší údaje o rozpočtu městského úřadu, ve kterém jsou zahrnuty i prostředky na činnost úřadu územního plánování.
Pracovníci finančního odboru MěÚ vám k vašim jednotlivým dotazům nepochybně potvrdí následující:
1. Prostředky z příspěvku státního rozpočtu (SR) jsou obcím standardně distribuovány každý měsíc ve výši 1/12 celoročního úhrnu příspěvku SR.
2. Celoroční úhrn příspěvku SR pro ORP naleznete v Rozpisu příspěvků jednotlivým obcím. Částky jsou vypočteny dle přílohy č. 9 zákona o SR.
3. Vypočtená CELKOVÁ částka zahrnuje příspěvek SR na všechny agendy státní správy, vykonávané MěÚ, včetně pořizování ÚAP. Metodika financování obcí a hl. m. Prahy pro rok 2007, z níž uvádíme výtah, nezahrnuje povinnost zúčtování či vypořádání tohoto příspěvku SR.
4. Vzhledem k tomu, že dle výše uvedené metodiky nepodléhá dotace z příspěvku SR finančnímu vypořádání, není z centra ani určováno, zda se peníze použijí na mzdy nebo počítačové vybavení atd.
Aktualizace září 2010.

Formuláře

01. Kde najdu formuláře žádostí podávaných podle nového stavebního zákona?

Formuláře žádostí podávaných podle nového stavebního zákona jsou ve formátech doc nebo pdf uvedeny na webové stránce Ministerstva pro místní rozvoj.

02. Na předepsaných formulářích žádostí nám chybí kolonka pro telefon a emailovou adresu. Tento údaj je důležitý pro zjednodušení komunikace se stavebníkem. Lze ho požadovat?

Je možné doplnit si kolonku pro telefon a emailovou adresu. Lze předpokládat, že pro urychlení věci účastník řízení rád úřadu sdělí své telefonní číslo a nebude argumentovat tím, že v předtištěném formuláři není uvedeno.

03. Je možné měnit vzhled formuláře žádosti?

Pokud zůstanou obsahové náležitosti žádosti zachovány, je možné vzhled žádosti upravit. Aktualizace srpen 2011.

04. Jak postupovat, není-li žádost podána na předepsaném formuláři?

Stavební zákon v ustanovení § 196 odst. 1 stanoví, že žádosti, návrhy a další podání, pro která prováděcí předpis určuje formuláře, lze činit pouze na těchto formulářích a to i v elektronické podobě s podpisem dle zákona č. 227/2000 Sb. Formuláře jsou součástí obecně závazného právního předpisu a jejich používání je povinné! Uvedené ustanovení stavebního zákona je kogentní povahy. Není-li žádost podána na předepsaném formuláři, jedná se nepochybně o nesplnění požadavku stanoveného zákonem a je nezbytné postupovat podle ustanovení § 45 odst. 2 správního řádu. Správní orgán písemně vyzve podatele k odstranění vad žádosti s jejich přesnou specifikací, odkazem na právní předpis a stanovením lhůty (zpravidla 7 dní) pro nápravu. Tato výzva nemá charakter usnesení ani rozhodnutí, doručuje se podateli s vykázaným doručením. Otázka přerušení řízení dle § 64 správního řádu je na právním uvážení správního orgánu a použije se vždy tam, kde by lhůtou pro odstranění vad podání bylo ohroženo dodržení lhůty pro vydání rozhodnutí. O přerušení řízení se rozhoduje usnesením, nelze je spojovat s výzvou k odstranění vad, neboť se jedná o druhově odlišné správní úkony, lze je však doručovat současně.

05. Jaký formulář použít pro ohlášení jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací dle § 104 odst. 2 písm. e) až p)?

Pro ohlášení staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací uvedených v § 104 odst. 2 písm. e) až p) SZ není předepsán formulář, a proto nemá stavebník povinnost podávat ohlášení na formuláři. Aktualizace srpen 2011.

06. Jaký formulář má stavebník použít při záměru umístit stavbu?

V případě, že má stavebník záměr umístit stavbu, bude postupovat podle vyhlášky č. 503/2006 Sb., a použije přílohu č. 1 – žádost o územně plánovací informaci pro vydání územního rozhodnutí, nebo pro vydání územního souhlasu. Jestliže by se jednalo o územně plánovací informaci o podmínkách provedení jednoduchých staveb (stavby uvedené v §104 odst. 2 písmeno a) až d) stavebního zákona), použije stavebník přílohu č. 2 výše uvedené vyhlášky. Aktualizace srpen 2011.

G

Garáže

01. Musí být stavba garáže posouzena ve zjišťovacím řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí?

Podle § 1 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, podléhají posuzování v tomto zákoně vymezené záměry a koncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Podle § 3 písm. a) se pro účely tohoto zákona záměrem rozumí stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Podle § 4 odst. 1 jsou předmětem posuzování podle tohoto zákona: a) záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena; tyto záměry a změny záměrů podléhají posuzování vždy, b) záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii II včetně záměrů nedosahujících příslušných limitních hodnot; tyto záměry podléhají posuzování, pokud se ve zjišťovacím řízení stanoví, že mohou mít významný vliv na životní prostředí. Pojem garáž se v tomto zákoně i všech jeho přílohách objevuje pouze v jednom případě, a to ve výčtu viz KATEGORIE II (záměry vyžadující zjišťovací řízení): 10.6 Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu. Z uvedeného vyplývá, že zjišťovací řízení se provádí pouze v případech, kdy záměry kategorie II dosahují uvedené limity. Aktualizace srpen 2011.

02. Lze postavit garáž do 25 m2 pouze na ohlášení?

Podle § 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona č. 183/2006 Sb. nepodsklepené stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5m výšky, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. Takové stavby vyžadují územní souhlas (§ 96), resp. územní rozhodnutí (§ 79). Aktualizace srpen 2011.

H

Hluk

01. Jak má stavební úřad postupovat v případě, že obdrží od Krajské hygienické stanice podnět k provedení kontrolní prohlídky (§ 132 a 133 zákona č. 183/2006 Sb.) v provozovně Bar a sázková kancelář, pro kterou bylo vydáno kolaudační rozhodnutí. Krajská hygienická stanice argumentuje tím, že hudební produkce nebyly předmětem řízení a nebyly povoleny, tudíž užívání stavby je v rozporu s výše uvedeným rozhodnutím. Při kontrolní prohlídce stavby bylo zjištěno, že hudební produkcí je myšleno používání "jukeboxu".

Na základě podaného podnětu stavební úřad prověří, zda při užívání stavby dochází k rozporu s vydaným kolaudačním rozhodnutím. Pokud tomu tak není, je řešení hluku v kompetenci orgánu ochrany veřejného zdraví. Dle našeho názoru nemůže užívání jukeboxu, televize, rádia apod. být hodnoceno jako užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím. Jukebox může být posuzován podle § 30 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, jako stacionární zařízení, pro jehož provoz platí, že osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací je povinna technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené citovaným právním předpisem. Za porušení nebo nesplnění těchto povinností může orgán ochrany veřejného zdraví uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč (§ 92). Podle § 84 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně veřejného zdraví mohou orgány ochrany veřejného zdraví při výkonu státního zdravotního dozoru v rozsahu své působnosti pozastavit výkon činnosti, pokud při ní byly porušeny povinnosti v ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady nebo podle písm. l) téhož ustanovení mohou pozastavit provoz nebo používání zdroje hluku, vibrací nebo zdroje neionizujícího záření, je-li to nezbytné k ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady. Aktualizace srpen 2011.

Hluková studie

01. Může Krajská hygienická stanice požadovat k ÚPD hlukovou studii?

Hlukovou studii nesmí orgán územního plánování pořizovat, není v úkolech územního plánování. Její pořízení je v rozporu se zákonem a dokonce i s Ústavou (orgán státní správy smí vykonávat jen ty činnosti, ke kterým je zákonem výslovně zmocněn). Pořizovatel, který ji pořídí, by ji správně měl dostat k náhradě. Již dva roky je MMR dohodnuto s MZd na tom, že v „hlukově podezřelých plochách“ budou stavby s chráněnými vnitřními (popř. i venkovními) prostory zařazeny do podmíněně přípustného využití a podmínka bude znít, že v dalším stupni projektové přípravy bude prokázáno, že nebudou překročeny max. přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech. Aktualizace září 2010.

J

Jednoduchá stavba

01. Co se rozumí pojmem „jednoduchá stavba“ ve smyslu stavebního zákona č. 183/2006 Sb.?

Pojem jednoduchá stavba není stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., definován. Jednoduché stavby jsou uvedeny v § 104 stavebního zákona - „Ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací“. Aktualizace srpen 2011.

K

Kanalizace

01. Který úřad je příslušný povolit kanalizační stoku v obci s počtem více jak 10 000 ekvivalentních obyvatel?

Kanalizační stoky a objekty na kanalizaci jsou dle ustanovení § 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, vodním dílem. Pokud se jedná o povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel, spadá působnost do kompetence krajského úřadu - viz § 107 uvedeného zákona o vodách. Územní řízení povede obecný stavební úřad příslušný k územnímu řízení. Stavební řízení (vodoprávní řízení), jehož výsledkem je vydání stavebního povolení k vodnímu dílu, povede příslušný vodoprávní úřad jako speciální stavební úřad dle § 15 zákona o vodách a § 15 stavebního zákona.

Kolaudační rozhodnutí

01. Podle jaké právní úpravy (zákona č. 50/1976 Sb. nebo zákona č. 183/2006 Sb.) bude povoleno užívání stavyby, která byla pravomocně povolena před 1.1.2007?

Byla-li stavba pravomocně povolena do konce roku 2006, bude v souladu s § 190 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb. kolaudována podle zákona č. 50/1976 Sb. Aktualizace srpen 2011.

Kolaudační souhlas viz též Oznámení o užívání stavby

01. Jak se bude kolaudovat stavba, která byla povolena podle zákona č. 50/1976 Sb. a změna stavby před dokončením byla povolena podle zákona 183/2006 Sb.?

Stavba bude kolaudována dle § 190 odst. 5 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., bez ohledu na to, jestli byla následně vydána další rozhodnutí o změně stavby před dokončením. Aktualizace srpen 2011.

Kompetence

01. Jaké jsou kompetence CHKO a do čeho všeho může zasahovat?

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů (tedy i správy CHKO). Výkon státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny, týkající se chráněných krajinných oblastí (CHKO) a ostatního území ČR, je dán zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 38 slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů plán péče o zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo (dále jen "plán péče"). Aktualizace září 2010.

02. Jsme odbor výstavby a životního prostředí, kde oddělení ŽP potvrzuje žádosti o vynětí ze ZPF a požaduje u oddělení stavebního úřadu potvrzení podané žádosti o souladu s ÚPD. Nejsme si jisti, zda lze takto postupovat, že se žádosti potvrzené oddělením ŽP spolu s přílohami musí odeslat úřadu územního plánování, který je předá odboru ŽP téhož úřadu.

Jeden a tentýž odbor by neměl potvrzovat žádost a vzápětí tentýž odbor potvrzovat soulad s ÚPD. Mohlo by se eventuelně jednat o střet zájmů. Jedná se však o organizační záležitost, která je v kompetenci příslušného úřadu. Aktualizace srpen 2011.

03. Může úředník jednoho správního obvodu vykonávat činnosti podle § 6 pro jiný správní obvod?

Podle § 6 odst. 1 písm. c) SZ úřad územního plánování pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce ve svém správním obvodu. Aktualizace září 2010.

04. Pokud je úřad územního plánování samostatným oddělením stavebního úřadu, je dle § 6 odst. 1 písm. e) Stavebního zákona dotčeným orgánem v územním řízení, za předpokladu, že územní rozhodnutí nevydává „oddělení úřad územního plánování“, ale „stavební úřad“?

Podle § 13 písm. f) je obecným stavebním úřadem pověřený obecní úřad. Podle § 6 odst. 1 je úřadem územního plánování obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokud je ve vašem případě úřad územního plánování samostatným oddělením stavebního úřadu, jedná se o organizační uspořádání jednoho jediného obecního úřadu. Pokud tento obecní úřad z titulu stavebního úřadu vydává územní rozhodnutí, pak úřad územního plánování (přitom nezáleží na tom, že je oddělením stavebního úřadu) není v územním řízení dotčeným orgánem. Aktualizace září 2010.

05. Kdy úřad územního plánování vydává územní rozhodnutí?

Obecní úřad obce s rozšířenou působností ("úřad územního plánování") v přenesené působnosti je dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydává jako stavební úřad územní rozhodnutí podle § 77 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona. Úřad územního plánování tedy vydává územní rozhodnutí podle stavebního zákona v případě, že je zároveň stavebním úřadem. Aktualizace srpen 2011.

06. Jako orgán územního plánování jsme se vyjadřovali do 31. 12. 2006 k "žádosti o vydání závazného stanoviska - souhlasu k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu". Jako "úřad územního plánování" se k této problematice budeme vyjadřovat pro celé území, pro které má úřad přenesenou působnost ve věcech územního plánování? Náš Městský úřad vydává toto stanovisko i pro území patřící k jiným stavebním úřadům, vyjadřovali se do 31. 12. 2006 z hlediska územního plánování k odnětí ZPF, nemají na obci zajištěny kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Má se "úřad územního plánování" vyjadřovat i k území, pro které vydává souhlas s odnětím jiný městský úřad, území je ale z hlediska územního plánování součástí území obce s rozšířenou působností - úřadu pro územní plánování?

Ano, pokud se k "žádosti o vydání závazného stanoviska - souhlasu k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu" vyjadřuje orgán územního plánování, pak tímto orgánem je úřad územního plánování. Pokud orgán ochrany ZPF požádá úřad územního plánování o stanovisko/vyjádření (a má na to právo dle § 9 odst. 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu), tak tento úřad je povinen vyjádřit se, i když se jedná o vyjádření k území, pro které vydává souhlas s odnětím ZPF jiný městský úřad (ale dotčené území je součástí území obce s rozšířenou působností - správního obvodu úřadu územního plánování). § 9 odst. 5 zákona č. 334/1992 Sb.: „Orgán ochrany zemědělského půdního fondu může v nezbytných případech požadovat předložení dalších dokladů potřebných k posouzení žádosti.“ Krajský úřad je dotčeným orgánem v případě, týká-li se návrh více správních obvodů obcí s rozšířenou působností. V ostatních případech je dotčeným orgánem úřad územního plánování. Aktualizace září 2010.

07. Na našem MěÚ máme samostatný odbor - stavební úřad a další samostatný odbor územního plánu, rozvoje a investic (úřad územního plánování - ÚÚP). Jak se nás konkrétně (našeho odboru - tedy ÚÚP) týká ustanovení § 171 odst. 1 a 3, na co všechno musíme nebo máme dozírat (myslím v souvislosti s kompetencemi ÚÚP)?

Povinnosti úřadu územního plánování (ÚÚP) vyplývají z § 6 SZ a z dalších příslušných paragrafů SZ, např. § 21, § 24, § 27, § 59, § 60, § 64, § 101, § 162, § 185, § 186, § 188. Co se rozumí státním dozorem ve věcech územního plánování, je uvedeno v § 171 odst. 1 SZ: „… Při výkonu této působnosti dozírají na dodržování ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, jakož i na dodržování opatření obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona.“ Aktualizace září 2010.

Kontrolní prohlídka stavby

01. Kdo, jak a na základě čeho stanovuje počet a termíny kontrolních prohlídek stavby?

Stavební úřad stanovuje ve stavebním povolení (§ 115 odst. 1 SZ), na základě plánu kontrolních prohlídek stavby doloženého k žádosti o stavební povolení (§ 110 odst. 2 SZ), které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních podmínek stavby. V případě stavby povolené ve zkráceném stavebním řízení odpovídá za návrh plánu kontrolních prohlídek stavby autorizovaný inspektor (§ 147 SZ).

02. Musí pracovník stavebního úřadu na každou kontrolní prohlídku stanovenou ve stavebním povolení reagovat místním šetřením nebo si může sám vybrat, na kterou svolá jednání? V případě, že některou hodlá vynechat, musí dát o tom stavebníkovi zprávu, že tuto fázi nebude kontrolovat?

Ne, nemusí. Kontrolní prohlídku stavby provádí stavební úřad především v případech uvedených v odstavci 1 § 133 SZ a za účelem zjištění skutečností uvedených v odstavci odst. 2. I když některou z kontrolních prohlídek hodlá vynechat, nemusí o tom stavebníka vyrozumět.

03. Musí být při kontrolní prohlídce stavby přítomen stavebník, když hrozí nebezpečí z prodlení a stavebník se kontaktu záměrně vyhýbá?

Nemusí. Podle § 133 odst. 4 SZ jsou na výzvu stavebního úřadu podle povahy věci povinni zúčastnit se kontrolní prohlídky vedle stavebníka též ... Podle § 173 odst. 1 stavební úřad může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč tomu, kdo závažným způsobem ztěžuje postup v řízení nebo provedení kontrolní prohlídky, anebo plnění úkolů podle § 172 tím, že: a)znemožňuje oprávněné úřední osobě nebo osobě jí přizvané vstup na svůj pozemek nebo stavbu, b)na výzvu stavebního úřadu se nezúčastní kontrolní prohlídky, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen.

Kopírování

01. Může stavební úřad pořizovat účastníkovi řízení kopie z projektové dokumentace?

Stavební úřad poskytne kopii dokumentace stavby, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby. V odůvodněných případech lze usnesením odepřít nahlížení do vybraných částí dokumentace z důvodů ochrany osob a jejich majetku. Přesné podmínky nahlížení do spisu a pořizování kopií jsou dány § 168 odst. 2 SZ. Aktualizace srpen 2011.

Koridor versus trasa

01. Jak definovat pojem trasy a jak pojem koridoru? V souvislosti s návrhem tras obchvatů obcí a měst jsou pro účely posouzení územně plánovací dokumentace vyhodnocovány v souladu se stavebním zákonem tzv. „koridory“. Tyto návrhové plochy mají vzhledem k ochrannému pásmu výrazně vyšší plošný rozsah, než dosud používaný konkrétní zákres plochy budoucí komunikace (trasy). Jak má orgán ochrany zemědělského půdního fondu posuzovat tyto případy?

Dopravní trasou se rozumí směrové, místopisné, popř. i polohové vytyčení dopravní cesty. (ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980). Trasou silniční komunikace se rozumí prostorová čára určující směrový a výškový průběh silniční komunikace. Jejím půdorysným průmětem je osa, jejím nárysným průmětem je niveleta komunikace. (Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.) Koridorem se rozumí plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy. (zákon č. 183/2006 Sb. odst. 2 písm. i.) Ve vymezeném koridoru se určí na základě odborného odhadu plocha, která bude předmětem skutečného záboru ZPF a tato se posoudí. Aktualizace září 2010.

02. Co by měla obsahovat plocha koridoru s ohledem na stavební zákon? Podle dřívější vyhlášky č. 13/1994 Sb., zejména přílohy č. 3 a dále § 4 písm. b) zákona č. 334/1992 Sb., by měla být ve vyhodnocení předkládána nezbytně nutná plocha k odnětí půdy, což rozhodně koridor není (lze např. požadovat na pořizovateli zákres a vyhodnocení budoucí komunikace uvnitř koridoru?).

Vyhláška č. 13/1994 Sb., je nyní zcela překonána zákonem č. 183/2006 Sb., (nový stavební zákon) a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti. Vyhláška č. 500/2006 Sb., jednoznačně stanovuje, že u zásad územního rozvoje je vyhodnocením pouze kvalifikovaný odhad záboru půdního fondu [příloha č. 4 bod II. odst. 1 písm. e) této vyhlášky], u územního plánu je vyhodnocení záboru obsahem odůvodnění územního plánu (příloha č. 7 bod II. Odst. 1 písm. e), a to v části textové (může být formou tabulky) a grafické (výkres předpokládaných záborů půdního fondu). Výkres záborů se nezpracovává u zásad územního rozvoje. Koridor má výrazně vyšší plošný rozsah, než dosud používaný konkrétní zákres plochy. Ve vymezeném koridoru se určí na základě odborného odhadu plocha, která bude předmětem skutečného záboru půdního fondu a tato se posoudí. Předpokládaný zábor lze u komunikací stanovit kvalifikovaným odhadem, který vychází z délky navrhované komunikace, její předpokládané šířky a odborného odhadu zářezů a náspů. Označení celého koridoru za zábor půdního fondu by bylo věcným nesmyslem. Aktualizace září 2010.

03. Zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), ve svém § 43 odst. 1) umožnil v územním plánu stanovit mimo ploch i koridory. Prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. ve své příloze č. 7 uvádí koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu. Dále se v příloze č. 7 této vyhlášky u obsahu hlavního výkresu uvádí: "plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy". Veřejně prospěšnou stavbou může být dle definice v § 2 odst. 1) písmo l) stavebního zákona pouze "stavba", tedy v žádném případě koridor pro stavbu. Problém se projeví v důsledku § 101 odst. 1) stavebního zákona z hlediska předkupního práva k pozemku určeného územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu. Dále v důsledku § 170 odst. 1) písmo a) stavebního zákona. Vzhledem ke stanovení koridoru nebude vlastní stavba přesně zakreslena, což neumožní stanovit seznam pozemků s předkupním právem ani pro vyvlastnění. Stanovení veřejně prospěšné stavby pro celý koridor by zřejmě bylo nepřípustným zásahem do vlastnických práv z hlediska listiny základních lidských práva svobod. Vyvlastnění bude možné až pro konkretizovanou stavbu a nelze ho předpokládat v celém koridoru. Jak chápat formulaci "koridory pro veřejně prospěšné stavby a pro veřejně prospěšná opatření"?

Ano, máte pravdu, veřejně prospěšnou stavbou může být pouze stavba nikoli koridor. Pokud v územním plánu vymezíte koridor pro veřejně prospěšnou stavbu, nejedná se ještě o plochu vlastní veřejně prospěšné stavby (včetně plochy nezbytné k zajištění jejího řádného užívání pro stanovený účel), a tudíž nemůžete stanovit seznam pozemků pro uplatnění předkupního práva. Seznam pozemků pro vyvlastnění se v ÚPD neprovádí. Seznam dotčených pozemků můžete stanovit teprve po upřesnění plochy veřejně prospěšné stavby (včetně plochy nezbytné k zajištění jejího řádného užívání pro stanovený účel) jako plochy s rozdílným způsobem využití. Podkladem pro vyvlastnění je územní rozhodnutí, ve kterém jsou pozemky, resp. jejich části, podléhající vyvlastnění přesně specifikovány geometrickým plánem. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, lze vyvlastnění provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem. Aktualizace září 2010.

Kvalifikační požadavky

01. Jaké kvalifikační požadavky jsou na úředníka zajišťujícího územně plánovací činnost, co všechno musí splňovat.

Odpovědí na Vaši otázku se zabývá metodický pokyn MMR Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti ve vztahu k úředníkům územních samosprávných celků. Podle § 24 stavebního zákona úřad územního plánování vykonává územně plánovací činnost úředníky splňujícími kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu a splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle tohoto zákona. Kvalifikační požadavky splňuje mimo jiné i fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním zaměřením, osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu a nejméně 3 roky odpovídající praxe. Kvalifikační požadavky splňuje také autorizovaný architekt, který má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu (samotná autorizace nepostačuje). Aktualizace září 2010.

02. Může úřad územního plánování zajistit územně plánovací činnost prostřednictvím vysokoškoláka, který sice nemá 3 roky praxe v územním plánování, který ale bude tuto územně plánovací činnost vykonávat pod vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky? Bude se mu taková praxe po 3 letech počítat jako výkon územně plánovací činnosti?

Úředník, který vykonává územně plánovací činnost (např. pořizuje ÚAP) aniž by splňoval požadavky dle § 24 stavebního zákona, může tuto činnost vykonávat pod dohledem a pod vedením úředníka, který uvedené kvalifikační požadavky splňuje. Pod tímto dohledem bude pracovat do doby, než bude kvalifikační požadavky sám splňovat. Tímto způsobem můžete splnit podmínku nejméně 3 let odpovídající praxe. Během této doby si můžete zároveň složit zkoušku zvláštní odborné způsobilosti na úseku územního plánování. Aktualizace září 2010.

03. Budou se udělovat výjimky na praxi v oblasti územního plánování? Co znamená odpovídající praxe podle § 24 odst. 3 písm. b)?

Odpovídající praxe podle § 24 odst. 3 písm. a) i b) stavebního zákona je praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě (jedná se o praxi při pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, nikoli praxi v územním rozhodování). Výjimky z kvalifikačních požadavků vzdělání podle § 24 uděluje MMR v případech prokazatelné kvality práce na úseku územního plánování (§ 195). Možnost udělení výjimky z praxe zákon neumožňuje. Aktualizace září 2010.

04. K výkladu termínu „odpovídající praxe“. Je vysokoškolák s VŠ vzděláním v oboru pozemní stavby se ZOZ dle vyhlášky č.345/2000 Sb. z roku 2002 na úseku stavebního řádu a vyvlastnění pozemků a staveb a s desetiletou praxí ve státní správě na úseku stavebního řádu a územního rozhodování osobou s odpovídající praxí pro územně plánovací činnost?

Ne, není osobou splňující kvalifikační požadavky. Vyžaduje se praxe v oboru územního plánování (praxe pouze na úseku územního rozhodování není postačující). Aktualizace září 2010.

05. Pracuji jako úředník na obecním úřadě, splňuji kvalifikační požadavky vzdělání a praxe pro územně plánovací činnost, ale nemám osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu. Nikdo jiný na úřadě tuto specifickou způsobilost nemá. Já chci do konce roku tuto zvláštní způsobilost získat. Mohu pro náš úřad vykonávat územně plánovací činnost jako úředník za účelem pořízení změny územního plánu do doby, než získám zvláštní odbornou způsobilost? Lze udělit případně výjimku?

Pro váš úřad můžete vykonávat územně plánovací činnost pod dohledem pracovníka s požadovanou způsobilostí, a to do doby než získáte sám zvláštní odbornou způsobilost. To znamená, že je třeba přijmout nového pracovníka, splňujícího kvalifikační předpoklady nebo do doby vykonání zkoušek odborné způsobilosti nevykonávat úřadem pořizovatelskou činnost, viz metodický pokyn MMR Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti ve vztahu k úředníkům územních samosprávných celků. Pro tento případ výjimku udělit nelze. Aktualizace září 2010.

06. Bude odpovídat kvalifikačním požadavkům pro pořizování ÚAP dle § 24 odst. 3 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb. uchazeč, který je absolventem VUT Brno, fakulty stavební, obor geodezie a kartografie? Je možno složit zkoušky zvláštní odborné způsobilosti na úseku územně plánovací činnosti?

Ano, složit zkoušky ZOZ na úseku územního plánování s tímto vzděláním je možné. Aktualizace září 2010.

07. Co se rozumí pod pojmem vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování?

Rozumí se tím vysokoškolské vzdělání získané studiem v příslušných studijních oborech pro autorizaci v bakalářském studijním programu trvajícím nejméně 4 roky nebo magisterském studijním programu [§ 4 a § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů]. Aktualizace září 2010.

08. O jaké vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování, se jedná? Tedy o jaké obory se jedná?

Obory určuje Česká komora architektů (§ 4, § 8 odst. 2 a 3 a § 30d zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů). Na webové stránce České komory architektů je uveden Seznam škol s uznaným a příbuzným vzděláním pro autorizaci v České komoře architektů. Aktualizace březen 2011.

09. V rámci nového stavebního zákona je zaveden institut „Územně analytických podkladů“ (ÚAP). Zároveň jsou stanoveny kvalifikační požadavky pro výkon činností v územním plánování. Osobně by mne zajímalo, zda jsou tyto kvalifikační požadavky nutné i pro činnosti zabývající se jen záležitostmi ÚAP? Mám dosaženo VŠ vzdělání v oboru "geoinformatika".

Pořizování územně analytických podkladů je podle stavebního zákona územně plánovací činností. Podle § 24 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Úřad územního plánování vykonává územně plánovací činnost úředníky splňujícími kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu a splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle tohoto zákona. Kvalifikační požadavky splňuje mimo jiné i fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe. Úředník, který vykonává územně plánovací činnost (např. pořizuje ÚAP) aniž by splňoval požadavky dle § 24 stavebního zákona, může tuto činnost vykonávat, avšak pod dohledem a pod vedením úředníka, který uvedené kvalifikační požadavky splňuje. Osobám bez odpovídajícího vzdělání, může Ministerstvo pro místní rozvoj (konkrétně odbor územního plánování) udělit podle § 195 stavebního zákona výjimku z kvalifikačního požadavku vzdělání v případě prokazatelné kvality práce na úseku územního plánování. Zákon nestanoví, jakým způsobem se výjimky udělují a nestanoví ani formu. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozhodování o subjektivním právu žadatele o udělení výjimky, je třeba na celou záležitost nahlížet tak, že se o udělení výjimky rozhoduje správním rozhodnutím vydaným ve správním řízení. Stavební zákon rovněž nestanoví žádná kritéria, podle kterých by měla být posuzována „prokazatelná kvalita práce na úseku územního plánování“. Záleží tedy na ustálení rozhodovací praxe Ministerstva pro místní rozvoj při udělování výjimek. Kvalitu práce lze posoudit podle úrovně jejích výstupů, délky praxe, hodnocení zaměstnavatele nebo objednatele zakázky, atd. Kromě náležitostí žádosti uvedených v § 45 odst. 1, resp. § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. by žadatel o udělení výjimky měl, ve vlastním zájmu, svou žádost řádně odůvodnit a doložit prokazatelnou kvalitu práce na úseku územního plánování. Aktualizace září 2010.

10. Mám středoškolské vzdělání stavebního směru, dvacet let praxe ve stavebním odvětví. Mohu vykonávat funkci stavebního dozoru, v mém případě na zateplení 5 podlažního objektu, když stavba bude prováděna dodavatelsky?

Stavební dozor musí stavebník zajistit v případě, když provádí stavbu svépomocí, což SZ připouští pouze u staveb uvedených v § 103 nebo § 104 (tj. staveb, které nevyžadují ohlášení ani stavební povolení nebo staveb, které vyžadují ohlášení) s výjimkou staveb pro bydlení nebo změn staveb, které jsou kulturní památkou (§ 160 SZ). V případě, že se jedná o stavbu pro bydlení, změnu stavby, která je kulturní památkou a stavbu, která vyžaduje stavební povolení, je zhotovitel (stavební podnikatel) povinen zabezpečit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. V případě provádění zateplení 5 podlažního objektu se velmi pravděpodobně jedná o stavební úpravy vyžadující stavební povolení a velmi pravděpodobně jde o bytový dům. Není tedy možné, aby na stavbě byl zajištěn stavební dozor místo stavbyvedoucího (tj. autorizované osoby). Aktualizace srpen 2011.

11. Jakou autorizaci (jaký obor, inženýr či technik) musí mít osoba, která zpracovává dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí o změně využití území, dělení nebo scelování pozemků, ochranném pásmu?

Dle našeho názoru to musí být autorizovaný architekt nebo autorizovaný inženýr a to s oprávněním v souladu s §17 a §18 zákona č. 360/1992 Sb. v platném znění. Aktualizace srpen 2011.

L

Lešení

01. Vyžaduje lešení povolení k umístění stavby?

Lešení je součástí zařízení staveniště, které je svým charakterem stavba dočasná, a jako taková musí být takto povolena (§ 24e odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Nevyžaduje ani územní rozhodnutí, ani územní souhlas. Pokud by bylo umístěno lešení na cizím pozemku, je nutno uzavřít dohodu s jeho vlastníkem. Aktualizace srpen 2011.

Letní zahrádky

01. Má zařízení typu letní zahrádky (pódium, židle a stoly, zastřešení, deštníky, provizorní přípojky elektřiny a vody atd.) s provozem od května do září charakter stavby ve smyslu stavebního řádu?

Většinou se jedná pouze o umístění stolů se slunečníky, případně o vymezení prostoru přenosným mobiliářem, eventuálně o vyrovnání terénu pódiem. Podle našeho názoru se v tomto případě nejedná o stavbu, takže není třeba ani ohlášení stavby ani územní souhlas či územní rozhodnutí. Protože však pojetí „letní zahrádky“ může být různé, včetně možných trvalých stavebních úprav, doporučujeme informovat se na příslušném stavebním úřadě. Aktualizace srpen 2011.

02. Lze zřizování zahrádek v území měst řešit dle stavebního zákona? V případě, že ano, které ustanovení zákona je pro zřízení zahrádek aplikovatelné?

Ve většině případů se o zařízení, ani o stavbu ve smyslu stavebního zákona jednat nebude. Provedení předzahrádek může být různé - od pouhého položení koberce, rozmístění stolů a slunečníků, přes jednoduché podlahové vyrovnávací rošty volně položené na terén, až po složité montované konstrukce se zábradlím, vyrovnávacími stupni a zastřešením. Bude v takovýchto případech záležet na posouzení stavebního úřadu, zda se jedná či nejedná o zařízení, nebo stavbu. V případě letních předzahrádek, u kterých se dle posouzení stavebního úřadu jedná o stavbu, je zapotřebí územní souhlas nebo územní rozhodnutí a následně podle typu stavby již tato stavba nebude vyžadovat ohlášení ani stavební povolení § 103 odst. 1 písm. g) bod 3., eventuelně stavební povolení. Z výše uvedeného je tedy patrné, že pouze případy, kdy se bude ve smyslu stavebního zákona jednat o stavbu, lze řešit letní zahrádky dle stavebního zákona. Restaurační zahrádky se povolují na základě smlouvy o užívání veřejných komunikací podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, a to pouze na místech uvedených v tržním řádu příslušné obce nebo její části. Aktualizace srpen 2011.

Lhůta pro dokončení stavby

01. V návaznosti na původní řízení o odstranění stavby bylo vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. Stavba měla být dokončena do dvou let. Je možné si požádat o prodloužení lhůty k dokončení stavby stanovené rozhodnutím o dodatečném povolení stavby?

Lhůta pro dokončení stavby je lhůta pořádková a vydané rozhodnutí nepozbývá platnosti pokud byla stavba zahájena. Jestliže stavebník nestihl ve stanovené lhůtě stavbu dokončit, požádá místně příslušný stavební úřad o její prodloužení s řádným zdůvodněním (nemoc, pobyt mimo území ČR, finanční důvody apod.) Aktualizace srpen 2011.

Limity využití území viz též Územní plán, viz též Dotčené orgány

01. Jaký je postup ve věci změny pásma hygienické ochrany chovu zvířat z pohledu procesů územního plánování a stavebního řádu dle zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon)?

Změna a zrušení územního rozhodnutí je dána § 94 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle odst. 2 lze rozhodnutí o ochranném pásmu změnit nebo zrušit i na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost, dále vyžaduje-li to veřejný zájem, nebo z podnětu dotčeného orgánu. Aktualizace srpen 2011.

Liniové stavby

01. Jak postupovat při přípravě liniových staveb, kdy nelze získat právo k dotčenému pozemku z toho důvodu, že je nedostatečná adresa vlastníka pozemku nebo nedoručitelná zásilka?

K žádosti, aby MMR stanovilo obecný postup při přípravě staveb v případech, kdy nelze získat právo k dotčenému pozemku z toho důvodu, že je nedostatečná adresa vlastníka pozemku, nedoručitelná zásilka, například pokud vlastník neudal změnu adresy, zemřel a dosud neproběhlo dědické řízení nebo dědici nejsou známi, vlastník zemřel mimo území posledního trvalého bydliště, anebo v případech, kdy vlastníci pozemku s adresou mimo ČR na výzvy nereflektují, bylo sděleno: Podle stavebního zákona musí stavebník při podání žádosti o stavební povolení připojit doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě. Pro to, aby mohl stavební úřad určitou stavbu povolit, musí mít prokázáno, že se jedná o stavbu oprávněnou, že žadatel má k pozemku či stavbě soukromoprávní titul. Doklad prokazující právo k pozemku či stavbě je podstatnou náležitostí žádosti o stavební povolení, bez kterého nemůže stavební úřad stavební povolení vydat. Úkolem stavebního úřadu je v řízení sledovat a chránit veřejné zájmy, zkoumat žádosti z hledisek daných norem. Doložit vlastnické nebo jiné právo k pozemku je povinností stavebníka. Územní rozhodnutí platí dva roky od právní moci rozhodnutí, nestanovil-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší, a nepozbývá platnosti, pokud byla v této době podána žádost o stavební povolení. Dobu platnosti územního rozhodnutí může také stavební úřad k žádosti prodloužit. Zákonem je tak dán dostatek času na získání oprávnění stavbu provést. Čl. 11 Listiny základních práv a svobod stanoví, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu; vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Na ochranu vlastníka pozemku je stavebním zákonem pamatováno již při umísťování staveb. Jestliže žadatel nemá vlastnické právo k pozemku nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě, předloží souhlas vlastníka pozemku. To neplatí pouze v případě, jestliže je možné pro navrhovaný účel pozemek vyvlastnit nebo má-li se žadatel stát vlastníkem pozemku podle zvláštního předpisu. Tuto zásadu měl starý stavební zákon, stejně tak je obsažena v novém stavebním zákoně. Jejím cílem bylo předcházet vydání nerealizovatelných územních rozhodnutí. Bez souhlasu vlastníka pozemku je možné vydat rozhodnutí o umístění stavby jen tehdy, pokud lze pro dané účely ve veřejném zájmu vyvlastnit. Pokud pro uskutečnění konkrétního záměru žadatele zákon připouští vyvlastnění a v daném případě převažuje veřejný zájem nad ochranou práv dosavadního vlastníka, lze získat práva cestou vyvlastnění. Pokud ovšem žadatel neprokáže právo stavbu na pozemku provést, nelze takovou stavbu povolit. Pramen: ze stanoviska odboru stavebního řádu MMR ze dne 21. 9. 2007, čj. 18921/07-82 uveřejněného v časopise Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2007. Poznámka: upozorňijeme na ustanovení § 32 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád - zastoupení na základě zákona a opatrovnictví. Aktualizace srpen 2011.

02. K žádosti o územní rozhodnutí pro liniovou stavbu se podle vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, v příloze č. 3, část B, písm. 2 vyžaduje souhlas vlastníka pozemku, na kterém se stavba umísťuje. Stačí podle části B. Přílohy k žádosti: písm. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb. přiložit neověřené podpisy vlastníků pozemků (jako podle starého stavebního zákona), na kterých se stavba umisťuje?

Nestačí. Z ustanovení § 96 odst. 3 písm. a) stavebního zákona vyplývá, že zamýšlí-li stavebník, který není vlastníkem pozemku provést stavbu, musí prokázat právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemeni k pozemku či stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí. Smlouva zakládající právo provést stavbu není žádným právním předpisem specifikována, avšak ze smyslu stavebního zákona vyplývá, že se jedná, na rozdíl od zmiňovaného jednostranného souhlasu s provedením stavby, o dvoustranný právní akt. Proto by jí za určitých podmínek mohla být i nájemní smlouva, která by však kromě samotného práva na pronájem pozemku, musela vysloveně stanovit i právo nájemce na pronajatém pozemku provést určitou, konkrétně specifikovanou stavbu. Pokud by byla uzavřena nájemní smlouva (§ 663 a násl. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) na dobu určitou, mohla by na takovém pozemku být povolena pouze stavba dočasná. Stavební úřad předloženou smlouvu, popř. jednostranný souhlas, přezkoumává jako důkaz, jenž je jedním z podkladů pro rozhodnutí ve správním řízení, přičemž je dle ustanovení § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, povinen postupovat tak, aby byl v nezbytném rozsahu zjištěn stav věci, o níž nejsou důvodné pochybnosti. Proto je nezbytné, aby z uvedené smlouvy, popř. jednostranného souhlasu, bylo zřejmé, kdo a za jakých podmínek komu, dává souhlas s provedením stavby, že jej dává osoba k tomu oprávněná, kterého pozemku (popř. které jeho části) a jaké stavby se týká, a že jej podepsal skutečně ten, kdo souhlas dává. V otázce podkladů stavební zákon nerozlišuje, zda se jedná o stavbu liniovou, eventuálně i veřejně prospěšnou či nikoliv. Navíc vyhláška jednoznačně stanoví: „Souhlas vlastníka pozemku / stavby (v případě, že je odlišný od žadatele), na němž má být stavba umístěna nebo provedena změna, daný na podkladě dokumentace stavby, obsahující identifikaci pozemku / stavby a záměru žadatele, doložený jeho ověřeným podpisem s připojeným situačním výkresem, popřípadě dohoda o parcelaci, jejíž přílohou je situační výkres.“ Aktualizace srpen 2011.

03. Jak je možné, že jsou vyžadovány ověřené podpisy předpisem nižší právní síly, když zákon č.183/2006 Sb. to ve svých ustanoveních nevyžaduje? V příloze č. 3 vyhlášky č.503/2006 Sb., v rámci žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby je v části B přílohy uvedeno, že součástí dokladů je mj. i souhlas vlastníka pozemku s umisťovanou stavbou, doložený jeho ověřeným podpisem.

Nová právní úprava zavádí formuláře jako součást obecně závazného právního předpisu, jsou jednotné pro celou republiku a jejich používání je povinné (viz § 196 odst. 1 stavebního zákona. Ustanovení odstavce 2 stanoví zvláštní přílohy žádosti, které jsou nezbytné jako podklad pro územní řízení. Zejména jde o doklady prokazující vlastnická práva nebo práva založená smlouvou provést stavbu nebo opatření na dotčených nemovitostech. Smlouva musí být opatřena ověřenými podpisy, neboť se jedná o citelný zásah do vlastnických práv. Aktualizace srpen 2011.

Lodžie

01. Co je třeba k zasklení lodžie nebo balkonu v panelovém domě?

Zasklení lodžie je stavební úpravou – změnou dokončené stavby. Aplikace ust. § 103 odst. 1 písm. h) stavebního zákona (tj. jedná se o stavební úpravy, které nevyžadují povolení ani ohlášení), je možná pouze tehdy, pokud se stavebními úpravami nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost. Ustanovení § 104 odst. 2 písm. n) stavebního zákona (tj. jedná se o stavební úpravy, které vyžadují ohlášení), použít v tomto případě nelze, neboť je pouze pro stavební úpravy pro změny v užívání části stavby. Všechny ostatní případy vyžadují vydání stavebního povolení. Vzhledem k tomu, že mohou být navrženy různé typy zasklení, různé stavební materiály, nelze stanovit jednotný postup a příslušný stavební úřad musí posuzovat každý konkrétní případ samostatně. Aktualizace říjen 2011.

02. Jedná se o zasklení lodžie v bytovém domě. Byt je v osobním vlastnictví, dům je ve vlastnictví jednotlivých fyzických osob. Odbor výstavby požaduje stavební povolení a zároveň také souhlas všech majitelů bytových jednotek v domě dle zákona 72/1994 Sb. Mají na to právo?

§ 13 zákona č. 72/1994 Sb. se týká úprav jednotky. Podle § 2 písm. h) zákona č. 72/1994 Sb. je jednotkou byt nebo nebytový prostor nebo rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor jako vymezená část domu podle tohoto zákona a dále podle písm. b) je byt místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení. Lodžie není místnost, není proto součástí jednotky, i když je užívána výhradně jejími vlastníky, je to společná část domu. Protože se jedná o stavební úpravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. Aktualizace říjen 2011.

M

Mapové podklady

01. Je povinností Katastrálního úřadu poskytnout zdarma úřadu územního plánování a stavebnímu úřadu snímky katastrálních map včetně vyznačeného intravilánu pro jimi spravované území?

Předmětnou problematiku upravuje metodický pokyn MMR ČR Poskytování mapových podkladů pro územně plánovací činnost. Aktualizace září 2010.

Mobilní domy , viz též obytný vůz, obytný přívěs

01. Jak řešit povolení s umístěním mobilního domu na pozemku určeném k rekreačním účelům. Jedná se vůbec o stavbu?

Mobilní dům je výrobek plnící funkci stavby, který byl zhotoven mimo staveniště a poté převezen na pozemek. Takovýto výrobek vyžaduje umístění a ohlášení dle stavebního zákona. K ohlášení se připojí doklad prokazující shodu jeho vlastností s požadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona, popř. technická dokumentace výrobce nebo dovozce, eventuelně další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

02. Je odstavení vozidla na pozemku stavbou, nebo snad zařízením?

Není. Vozidlo není stavba ani výrobek plnící funkci stavby a jeho parkování není změnou využití území.

03. Je mobilní dům něco jako přívěs za auto, jen o něco větší?

Obytný přívěs nelze chápat jako mobilní dům. Jedná se o silniční nemotorové vozidlo, určené k tažení jiným vozidlem.

04. Všude čtu, že pro mobilní dům (větší karavan 10 x 3m, na podvozku s ojem na připojení za auto či traktor) není potřeba stavební povolení, proto jsem si jeden starší pořídil a postavil na svoji zahradu, bohužel však nyní mám předvolání na stavební úřad a státní dozor na místě nepovolené stavby.

Dle našeho názoru maringotka a obytný přívěs nejsou stavbami ani výrobky plnícími funkci stavby. Jedná se o vozidlo a řešení jeho parkování nespadá do kompetence stavebního úřadu.

Mobilní operátoři

1. Je možné podle stavebního zákona realizovat stavby základnových stanic mobilních operátorů v území, které se dle schválené územně plánovací dokumentace nachází mimo vymezené zastavěné území obce a taktéž mimo zastavitelné území obce, a to s odvoláním na ustanovení § 18 odst. 5 a § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona?

Ano. Stavby základnových stanic mobilních operátorů jsou součástí technické infrastruktury, kterou nelze podmínit územním plánem. Výčet vedení, staveb a souvisejících zařízení technického vybavení (uveden v § 2 odst. 1 písm. k) bod 2. – viz níže) je možné upřesnit při vydávání územních rozhodnutí. § 18 odst. 5 stavebního zákona „V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra“. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. k) bod 2. stavebního zákona uvádí, že veřejnou infrastrukturou je mimo jiné i „technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody“. Aktualizace říjen 2011.

N

Nahlížení do dokumentace staveb

01. Mám jako soudní znalec v oboru ekonomika právo nahlížet do dokumentace staveb?

Dokumentace stavby je součástí spisu. Podle § 38 odst. 2 a 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem. Odepřel-li správní orgán osobě nahlížet do spisu nebo jeho části, vydá o tom usnesení, které se oznamuje pouze této osobě. Aktualizace říjen 2011.

Nahlížení do územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace

01. Má dokladová část procesu pořízení ÚPP nebo ÚPD povahu spisu dle správního řádu?

Viz dokladová část ÚPD otázka 01.

02. Je osoba, která podá v rámci procesu pořizování ÚPD připomínku resp. námitku účastníkem dle správního řádu? Může tato osoba nahlížet do dokladové části?

Viz dokladová část ÚPD otázka 02.

Náhrady za změnu v území

01. Vztahuje se náhrada za změnu využití území (zrušení určení pozemku k zastavění) podle § 102 odst. 2 i na ty změny v území, které nejsou z podnětu obce?

Není rozhodující, kdo podnět podá. Podstatné je schválení pořízení změny územně plánovací dokumentace zastupitelstvem obce podle § 44 stavebního zákona. Paragraf 102 odst. 2 stavebního zákona nabývá v souladu s § 198 účinnosti dnem 1. ledna 2012. Aktualizace září 2010.

02. Obec má platný ÚPN SÚ z roku 1998. Zastupitelstvo nyní rozhodlo o pořízení nového územního plánu a na základě požadavku dotčeného orgánu ochrany přírody je v novém ÚP navrženo podstatně méně zastavitelných ploch, než v platném ÚPN SÚ. Vztahují se náhrady za změnu v území dle § 102 odst. 2 SZ i na takto pořizovaný nový územní plán?

Ano, podle našeho názoru vztahují. K řešení této situace může napomoci novela stavebního zákona, projednaná vládou, u které se předpokládá účinnost k 1. 1. 2013. Leden 2012.

Námitky a připomínky

01. Ustanovení § 104 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. stanoví, že vlastníci sousedních pozemků a staveb mají právo podat námitky proti ohlášené stavbě a to do 15 dnů ode dne, kdy byli stavebníkem informováni o stavebním záměru. Žádáme o sdělení jak s těmito námitkami naložit, nejde o řízení - nebude o nich rozhodováno. Musí k nim stavební úřad při posuzování ohlášení přihlížet a na základě jakého právního předpisu?

Tam, kde se pro realizaci ohlášené stavby nevyžaduje územní rozhodnutí ani územní souhlas, zajišťuje zákon možnost ochrany práv a oprávněných zájmů sousedů stavebníka způsobem uvedeným ve druhé větě prvního odstavce § 104 stavebního zákona. Mimo jiné tím, že mohou ve stanovené lhůtě, tj. do 15 dnů ode dne, kdy byli stavebníkem o záměru informováni, oznámit příslušnému stavebnímu úřadu své případné námitky. Stavební úřad tyto námitky vypořádá současně s posouzením ohlášené stavby. Stavební úřad může provedení předmětné stavby zakázat pouze z důvodů v zákoně uvedených. Neshledá-li zákonem přípustné důvody k zákazu realizace stavby, nemůže ani vyhovět námitkám vlastníka sousedního pozemku a stavby na něm. I zde platí, že stavebník nepotřebuje k realizaci stavby souhlas vlastníka sousední nemovitosti. Aktualizace říjen 2011.

02. Jak naložit s námitkami podanými ve smyslu § 104 odstavec 1 stavebního zákona v případě, že je stavebné úřad obdrží před ohlášením stavby nebo ohlášení stavby vůbec stavební úřad neobdrží.

Stavební úřad založí spis a následné ohlášení přiloží a dále postupuje viz výše. Pokud ohlášení neobdrží, není co řešit a postupuje se podle spisového a skartačního řádu. Aktualizace říjen 2011.

03. Musí být vlastníci sousedních nemovitostí informování o tom, že mají právo proti zamýšlenému stavebnímu záměru podat do 15 dnů případné námitky u stavebního úřadu (§ 104 odst. 1)?

Povinnost informovat vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich o svém stavebním záměru podle § 104 odst. 1 přísluší stavebníku. Z právních předpisů nevyplývá, že součástí informace musí být poučení, že případné námitky proti stavebnímu záměru mohou vlastníci sousedních nemovitostí uplatnit u stavebního úřadu do 15 dnů ode dne, kdy byli stavebníkem informováni. Doklad o informování vlastníků je součástí příloh k ohlášení podle vyhlášky 526/2006 Sb. Aktualizace říjen 2011.

04. Lze povolit umístění provozovny v blízkosti rodinných domů, pokud je plocha v územním plánu určena jako“smíšená funkce s převládající funkcí bydlení“, dotčené orgány (hygiena, životní prostředí ) vydaly kladná závazná stanoviska, avšak většina účastníků řízení s umístěním nesouhlasí?

Pokud je stavba v souladu s platnou ÚPD, OTP a závaznými stanovisky DO, nemá stavební úřad zákonný důvod tuto stavbu nepovolit. Námitky účastníků ve výroku zamítne a v odůvodnění se s nimi vypořádá. Aktualizace září 2010.

05. Jak vyložit poslední větu § 52 odst. 3: Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží.

Jedná se o tzv. „koncentrační zásadu“, že nejpozději při veřejném projednávání mohou dotčené osoby uplatnit své námitky. Součásti textu veřejné vyhlášky oznamující řízení o územním plánu musí být konkrétně uvedeno, kdo může uplatnit námitky (§ 52 odst. 2) a kdo připomínky (§ 52 odst. 3) a do kdy. Při veřejném projednání je vhodné, aby pořizovatel upozornění ústně zopakoval a připomněl náležitosti, které musí být v odůvodnění námitky uvedeny. Aktualizace září 2010.

06. Jaký je rozdíl mezi námitkou a připomínkou při pořizování územního plánu?

Dle § 52 odst. 2 stavebního zákona: Námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti; dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny; Dle § 52 odst. 3 stavebního zákona:: Nejpozději při veřejném projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle odstavce 2 námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Rozhodnutí o námitkách vč. samostatného odůvodnění musí být součástí odůvodnění územního plánu. Připomínky musí být vyhodnoceny (samostatně se o nich nerozhoduje) a toto vyhodnocení je také součástí odůvodnění územního plánu. Aktualizace září 2010.

07. Jaký je rozdíl mezi námitkou a připomínkou v územním řízení?

Námitky mohou uplatňovat pouze účastníci řízení, připomínky veřejnost. O podané námitce rozhoduje stavební úřad ve vydaném územním rozhodnutí, pouze o námitkách, týkajících se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv rozhoduje soud. Připomínky veřejnosti stavební úřad vyhodnotí v odůvodnění územního rozhodnutí. Srpen 2011.

Námitky a připomínky při pořizování ÚP

01. Jak vyložit poslední větu § 52 odst. 3: Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží.

Jedná se o tzv. „koncentrační zásadu“, že nejpozději při veřejném projednávání mohou dotčené osoby uplatnit své námitky. Součásti textu zveřejněné vyhlášky k řízení o územním plánu musí být konkrétně uvedeno, kdo může uplatnit námitky (§ 52 odst. 2) a kdo připomínky (§ 52 odst. 3) a do kdy.

02. Jaký je rozdíl mezi námitkou a připomínkou při pořizování územního plánu?

Dle § 52 odst. 2 stavebního zákona: Námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti; dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny; Dle § 52 odst. 3 stavebního zákona:: Nejpozději při veřejném projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle odstavce 2 námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou.

Nezastavěné území - umísťování staveb

01. Lze„stavbu veřejné sauny s občerstvením a informacemi pro turisty“ považovat za "stavbu, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu" podle § 18 odst. 5 stavebního zákona?

Za stavby, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu mimo uvedené považovat např.: přístřešky proti nepohodě, altány k odpočinku, turistické značení, rozhledny. Stavba veřejné sauny s občerstvením a informacemi pro turisty dle našeho názoru neplní účel, který § 18 odst. 5 stavebního zákona zamýšlel a je nutno ji zohlednit v územním plánu. Aktualizace srpen 2010.

02. Lze do nezastavěného území v souladu s § 18 odst. 5 stavebního zákona umístit hrací plochu golfového hřiště, pokud stavby typu sociálního zázemí apod. budou v zastavěném území?

Dle našeho názoru lze hrací plochu golfového hřiště v nezastavěném území umístit. Aktualizace srpen 2010.

03. Lze užít § 18 odst. 5 stavebního zákona pro obce s platným územním plánem?

Ano. Územní plán může podmínky uvedené v citovaném paragrafu zpřísnit.

Nosná konstrukce stavby

01. Co přesně je v zákoně 183/2006 (§ 103 odstavec (1) písmeno h a § 104 odstavec (2) písmeno n) zahrnuto pod pojmem nosná konstrukce stavby? Lze pod tento pojem zahrnout i schodiště mezi suterénem a přízemím (není hlavním schodištěm domu) - protože i schodiště má svou "nosnou konstrukci"? Nebo se tímto pojmem myslí pouze nosné konstrukce objektu (svislé - stěny,sloupy a vodorovné - stropy). Konkrétní případ - vybourání stávajícího schodiště a vybudování nového schodiště na stejném místě. Lze pouze na "ohlášení"? Nebo je nutné stavební povolení?

Schodiště je nosnou konstrukcí. Vybourání a stavba nového schodiště je stavební úpravou. Podle druhu stavby lze aplikovat § 104 odst. 2 písm. a) SZ. V případě překročení parametrů tohoto ustanovení, vyžadují tyto stavební úpravy stavební povolení. Prosinec 2010.

O

Občanská sdružení

01. Je pořizovatel při pořizování územně plánovací dokumentace povinen přihlášené občanské sdružení obesílat?

Pořizovatel není povinen občanská sdružení jednotlivě obesílat, projednávání se oznamuje veřejnosti (tj. i občanským sdružením) veřejnou vyhláškou. Aktualizace září 2010.

02. Jak se vypořádat s námitkou občanského sdružení, že jeho právo na informování v územním řízení předem, zakotvené v zákoně, nebylo respektováno?

Občanské sdružení má vzhledem k ustanovení § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, právo být předem informováno o zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, pokud o toto požádalo a žádost je platná. Následně odst. 3, přesně upravuje postup správního orgánu i občanského sdružení. Podle § 44 odst. 1 správního řádu č. 500/2004 Sb. řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Podle § 7 odst. 1 dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Správní orgán postupuje vůči dotčeným osobám nestranně a vyžaduje od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou. Podle odst. 2 tam, kde by rovnost dotčených osob mohla být ohrožena, správní orgán učiní opatření potřebná k jejímu zajištění. Nelze prakticky zajistit, aby OS bylo v případě zahájení územního řízení informováno předem, protože stavební úřad se dozví o záměru ve chvíli podání žádosti, kterou je řízení zahájeno. Aktualizace říjen 2011.

Obecně závazná vyhláška

01. Jak bude provázáno vydávání nově schválených změn ÚPD na existující vyhlášky o závazných částech těchto ÚPD?

Zastupitelstvo musí vydat změnu územního plánu v režimu nového stavebního zákona (§ 188: „Při projednání a vydání návrhu změny územního plánu … se postupuje podle tohoto zákona“). Platí přitom, že změna územního plánu musí být vnitřně provázána s původní dokumentací, tj. obsahová struktura původní dokumentace nemůže být změnou narušena. Viz příklad Vydání změny územního plánu obce formou opatření obecné povahy. Aktualizace září 2010.

Obnova řízení

01. Podle kterého zákona a pod jakým jednacím číslem se povede obnovené stavební řízení?

Obnova řízení se provádí podle § 100 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. Obnovu řízení lze považovat za nové řízení, které probíhá podle platných právních předpisů. Má i nové číslo jednací, protože výstupem bude nové rozhodnutí. Aktualizace říjen 2011.

Obnovitelné zdroje energie

01. Lze umístit fotovoltaickou elektrárnu v nezastavěném území obce?

Nelze. Fotovoltaickou elektrárnu lze umístit pouze v zastavitelné ploše vymezené územním plánem viz metodický pokyn MMR Stavby a zařízení pro výrobu energie z vybraných obnovitelných zdrojů. Aktualizace srpen 2010.

02. Je možné umístit fotovoltaickou elektrárnu o ploše cca 0,5 ha ve volné krajině v případě, že obec má územní plán (a fotovoltaická elektrárna v něm vyznačena není)?

Fotovoltaickou elektrárnu lze umístit pouze v zastavitelné ploše vymezené územním plánem, pokud to podmínky využití plochy připouští. Aktualizace srpen 2010.

03. Může vlastník poměrně velkého pozemku, územním plánem určeného k výstavbě rodinných domů, na tomto pozemku postavit soustavu kolektorů, které by zásobovaly jeho rodinný dům s tím, že přebytek energie hodlá dodávat do distribuční sítě?

Je-li hlavním využitím předmětné plochy bydlení v rodinných domech, pak musí využití pro rodinné domy převažovat. Soustavu kolektorů lze povolit pouze jako technické zařízení rodinného domu, pokud je v souladu s § 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Blíže viz metodika MMR Fotovoltaika. Aktualizace srpen 2010.

04. Je pro výstavbu malé vodní elektrárny na nové lokalitě potřebná změna územního plánu?

Ano. Vymezení plochy pro stavbu malé vodní elektrárny v nezastavěném území je podmíněno změnou územního plánu. V tomto případě půjde o vymezení nové zastavitelné plochy pro využití vodní energie. V ČR se za malou vodní elektrárnu (MVE) považují zařízení s výkonem pod 10 MW, v EU pod 5 MW. MVE má plošné nároky na hráz nebo jez, náhon a strojovnu a vyžaduje připojení do distribuční (příp. přenosové) soustavy. Aktualizace srpen 2010.

05. Jakým způsobem má investor postupovat při umísťování fotovoltaické elektrárny, případně bioplynové stanice?

Na webových stránkách ÚÚR je k dispozici metodický pokyn Stavby a zařízení pro výrobu energie z vybraných obnovitelných zdrojů, který se umisťováním obnovitelných zdrojů včetně fotovoltaických elektráren a bioplynových stanic zabývá. Problematikou se dále zabývá metodika MMR Fotovoltaika. Aktualizace srpen 2010.

Obytný vůz, obytný přívěs, viz též mobilní domy

01. Je pro parkování obytného vozidla nebo obytného přívěsu na vlastním pozemku nutné povolení stavebního úřadu?

Pokud se jedná o „silniční vozidlo“ nebo „přípojné vozidlo“ ve smyslu § 2 zákona č. 56/2001Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů nespadá jeho odstavování a parkování do kompetence stavebního úřadu. Aktualizace říjen 2011.

Odstraňování staveb

01. Jakým způsobem požádat o povolení odstranění stavby?

Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu formulář viz příloha č. 7 vyhlášky č. 526/2006 Sb.), s výjimkou staveb uvedených v § 103, nejde-li o stavbu, v níž je přítomen azbest. Jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 2 písm. a) až e), připojí k ohlášení dokumentaci bouracích prací a doklad prokazující vlastnické právo ke stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí. Aktualizace říjen 2011.

02. Jak postupovat při ohlašování odstranění stavby?

Postupuje se podle § 128 odst. 1 a 2 stavebního zákona viz odpověď č. 01. Pokud stavební úřad ve lhůtě 30 dnů nesdělí, že k odstranění stavby je třeba povolení, považuje se to za tzv. souhlas mlčky a stavbu lze odstranit. Aktualizace říjen 2011.

03. Je nějak omezen rozsah bouracích prací?

Ano, je. Zákon předpokládá, že odstraňování staveb bude prováděno stavebním podnikatelem. Pouze stavby, které k uskutečnění nevyžadují stavební povolení, může jejich vlastník odstranit svépomocí, pokud zajistí stavební dozor. U staveb, v nichž je přítomen azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zvláštního právního předpisu (autorizaci). Aktualizace říjen 2011.

04. Kdo může vypracovat dokumentaci bouracích prací?

Zpracování dokumentace bouracích prací nepatří mezi vybrané činnosti ve výstavbě. Dokumentace tedy nemusí být zpracována autorizovanou osobou. Aktualizace říjen 2011.

05. Jak se postupuje při odstraňování stavby?

Paragraf 128 odst. 4 zakotvuje zásadu, že stavby odstraňují stavební podnikatelé (§ 2 odst. 2 písm. b)); doslovně to však platí jen u staveb, které k uskutečnění vyžadují stavební povolení. Ostatní stavby mohou totiž jejich vlastníci odstraňovat i svépomocí s podmínkou, že zajistí provádění stavebního dozoru (§ 2 odst. 2 písm. d)) nad bouracími pracemi. V Ohlášení odstranění stavby uvedeném v příloze č. 7 k vyhlášce č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, v části A. bodu VII. je uveden způsob odstranění stavby. V případě, že budou bourací práce provedeny svépomocí, pak je nutno vyplnit jméno a příjmení osoby, která bude provádět stavební dozor a v souladu s částí B. bodem 4. přiložit prohlášení této osoby, že bude odborně vést práce na odstraňování stavby svépomocí. Tato fyzická osoba pak bude za provedení bouracích prací zodpovědná. Obdobně v případě způsobu odstranění stavby dodavatelsky (v případě staveb, které vyžadovaly stavební povolení, veřejnoprávní smlouvu certifikát autorizovaného inspektora vždy) je pak nutno vyplnit název a sídlo stavebního podnikatele. Je na stavebním úřadu, aby si tuto skutečnost ověřil. Odstranění stavby bez ohlášení podle odstavce 1, resp. bez potřebného povolení podle odstavce 3 je protiprávním jednáním, které tvoří skutkovou podstatu přestupků podle ustanovení § 178 odst. 1 písm. c) a j) zákona, nebo správních deliktů (§ 180 odst. 1) s pokutami do výše 200 tis. a 500 tis. Kč. Aktualizace říjen 2011.

06. Jak bude stavební úřad postupovat, je-li žádost o odstranění stavby neúplná a je podána pouze jedním z vlastníků?

Podle § 128 odst. 1 SZ je vlastník stavby (rozumí se všichni vlastníci) povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu, s výjimkou staveb uvedených v § 103, nejde-li o stavbu, v níž je přítomen azbest. Jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 2 písm. a) až e), připojí k ohlášení dokumentaci bouracích prací a doklad prokazující vlastnické právo ke stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí. V případě neúplné žádosti postupuje stavební úřad podle § 128 odst. 3 SZ a sdělí žadateli, jaké podklady je třeba doplnit. Aktualizace prosinec 2010.

07. Musí osoba, jež ohlašuje odstranění nebo odstraňuje stavbu, dodržovat podmínky § 152 stavebního zákona, když podle § 2 odst. 2 písm. c) není stavebníkem?

Povinnosti vlastníka stavby při jejím odstraňování jsou definovány v ustanovení §128 a dále v § 169 odst. 1 stavebního zákona. Aktualizace říjen 2011.

08. Jak postupovat podle § 129 stavebního zákona v případě nařízení odstranění reklamního zařízení, které je umístěno na stavbě jiného vlastníka?

Odstranění stavby nebo reklamního zařízení je třeba nařídit vždy vlastníkovi, tj. vlastníkovi stavby nebo vlastníkovi reklamního zařízení. Postupuje se přiměřeně jako u odstraňování stavby - viz výše. Aktualizace říjen 2011.

09. Stavebník bez povolení odstranil stavbu, pak podal žádost stavebnímu úřadu o povolení odstranění stavby. Jak má stavební úřad postupovat?

Podle § 128 odst. 1 stavebního zákona (SZ) je vlastník stavby povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu, s výjimkou staveb uvedených v § 103. Vzhledem k nesplnění výše uvedeného musí stavební úřad projednat přestupek (u fyzických osob) dle § 178 odst. 1 písm. c) nebo j) SZ, případně správní delikt (u právnických nebo podnikajících fyzických osob) podle § 180 odst. 1 písm. j) SZ a může uložit pokutu. Výši pokuty za přestupek upravuje § 179 SZ a za správní delikt § 181 SZ. Aktualizace říjen 2011.

10. Jak naložit se stavbou, která byla zahájena v rozporu s vydaným územním rozhodnutím a bez stavebního povolení?

Je nutno zahájit řízení o odstranění nepovolené stavby dle § 129 SZ. Pokud stavebník požádá o dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a zahájí řízení o dodatečném povolení stavby. V řízení o dodatečném povolení stavební úřad projedná stavbu jako celek i se změnou, která je v rozporu s platným územním rozhodnutím. Po vydání dodatečného povolení stavby je nutno zastavit řízení o odstranění stavby, které bylo do této doby přerušené. Pokud dodatečné povolení stavby není vydáno, dokončí stavební úřad řízení o odstranění stavby. Aktualizace říjen 2011.

11. Je nutné zahajovat řízení o odstranění stavby v případě, kdy stavebník již požádal o dodatečné její povolení?

I v tomto případě je dle § 129 odst. 3 SZ nutno zahájit řízení o odstranění stavby. Pokud se jedná o případ uvedený v odst. 2 citovaného paragrafu, lze stavbu dodatečně povolit na základě podané žádosti o dodatečné povolení stavby. Aktualizace říjen 2011.

12. Jak postupovat v případě, že v roce 2006 bylo vydáno rozhodnutí o odstranění stavby a stavebník dosud stavbu neodstranil?

Jestli je rozhodnutí o odstranění stavby pravomocné a vykonatelné, zahájí správní orgán, který rozhodnutí vydal, výkon rozhodnutí dle § 107 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Aktualizace říjen 2011.

13. Lze použít ustanovení § 129 odst. 1 písm. b), tedy nařízení odstranění stavby též pro nařízení odstranění výrobku plnícího funkci stavby (maringotky a obytného přívěsu)?

Dle našeho názoru maringotka a obytný přívěs nejsou výrobky plnící funkci staveb. Jedná se o přívěsy za vozidlo. Z tohoto důvodu na ně nelze použít ustanovení § 129 odst. 1 písm. b). Aktualizace prosinec 2010.

14. Jak stanovit okruh účastníků řízení o odstranění nepovolené stavby?

Okruh účastníků řízení o odstranění stavby podle ustanovení § 129 stavebního zákona stavební úřad vymezí ve smyslu ustanovení § 27 správního řádu, neboť stavební zákon žádným ustanovením okruh účastníků řízení vedeného podle § 129 stavebního zákona nestanovuje. Aktualizace říjen 2011.

15. Jaký je postih při nedodržení správného postupu při odstraňování stavby?

Podle § 179 písm. b) SZ lze za přestupek podle § 178 odst. 1 písm. j) SZ uložit pokutu do 500 000 Kč. Jedná-li se o správní delikt dle §180 odst. 1 písm. j) SZ, lze za něj uložit pokutu ve výši do 500 000 Kč. Podle § 181 písm. b). Aktualizace říjen 2011.

16. Jakým způsobem může stavební úřad dohlédnout na odstraňování stavby

Podle §133 odst. 1 stavebního zákona stavební úřad „může provést kontrolní prohlídku též u nařízených udržovacích prací, u odstraňované stavby a v jiných případech, kdy je to pro plnění úkolů stavebního řádu potřebné“. Aktualizace říjen 2011.

Odstupy staveb

01. Které ustanovení stavebního zákona řeší odstupy staveb od hranice pozemku sousedního vlastníka a vzájemné odstupy staveb?

Problematiku řeší § 23 a následující vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Doporučujeme konkrétní záměr umístit stavbu konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem, případně přímo zažádat o územně plánovací informaci (§ 21 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Požadavky na umísťování staveb a jejich vzájemné odstupy jsou také podrobně uvedeny v publikaci Limity využití území. Aktualizace říjen 2011.

02. Jak se bude měřit vzdálenost mezi dvěma samostatně stojícími RD, z nichž jeden má vedle stojící garáž, která není s RD provozně propojena?

Pokud se jedná o samostatnou stavbu RD a samostatnou stavbu garáže stojící v těsném sousedství RD, pak dle ustanovení § 25 odst. 2 vyhl. č. 501/2006 Sb., platí, že ...je-li mezi RD volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7,0 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemku nesmí být menší než 2,0 m, z čehož je zřejmé, že se měří vzdálenosti mezi objekty rodinných domů. Listopad 2011.

03. Jak se měří vzájemné odstupy a vzdálenosti staveb?

Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace (viz § 25 odst. 8 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů). Listopad 2011.

04. Je stanovena minimální vzdálenost odstupu jednoduché stavby (podle § 104 zákona č. 183/2006 Sb.) od hranice pozemku?

Ano, vzájemné odstupy staveb jsou stanoveny v § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, ze kterého jsou možné i výjimky dle § 26 Dále viz heslo jednoduchá stavba.

05. Platí, že dle vyhlášky musí být od sebe rekreační objekty nejméně 10 m? Je z této varianty možná výjimka?

Vzájemné odstupy staveb jsou dány vyhláškou č. 501/2006 Sb. jejíž § 25 odst. 3 upravuje vzájemné odstupy staveb pro rodinnou rekreaci následovně: „Vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m.“ Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) je z ustanovení § 25 odst. 3 možná výjimka (§ 26). Podmínky umístění chaty může upřesňovat územně plánovací dokumentace. Aktualizace říjen 2011.

06. Lze postavit stavbu na samé hranici pozemku?

Ano, tuto možnost upravuje § 25 odst. 6 vyhl. č. 501/2006 Sb.,ve znění pozdějších předpisů. Listopad 2011.

Odvodnění

01. Jak postupovat při stavbě venkovní drenáže pokud rozsah prací bude větší než 300 m2?

Podle § 55 písm. e) zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, je odvodnění pozemku – drenáž – vodní dílo. Územní rozhodování je v pravomoci obecného stavebního úřadu, stavební povolování provádí speciální úřad, v tomto případě vodoprávní úřad dle § 104 zákona č. 254/2001 Sb. Pro odvodnění pozemku nejsou stanoveny žádné úlevy v povolovacím řízení, proto musí proběhnout řádné územní řízení (obecný stavební úřad) a stavební řízení (vodoprávní úřad).V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu v působnosti speciálního nebo obecného stavebního úřadu, platí stanovisko příslušného speciálního stavebního úřadu. Aktualizace prosinec 2010

Ohlášení stavby

01. Za jakých podmínek lze rodinný dům do plochy 150 m2 povolit formou ohlášení stavebnímu úřadu?

Podmínky, za kterých lze provést rodinný dům do 150 m2 bez předchozího územního souhlasu nebo územního rozhodnutí jsou uvedeny v § 104 odst. 1 stavebního zákona. Je požadováno, aby ohlášená stavba: - byla v souladu s obecnými požadavky na výstavbu (vyhláška č. 501/2006 Sb. a č. 137/1998 Sb.), - návrh byl v souladu s poskytnutou územně plánovací informací (§ 21 SZ), - pozemek ležel v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, - podstatně nezměnila poměry v území, - nevyžadovala nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu. Ohlášení stavby musí být provedeno na formuláři daném přílohou č. 1 vyhlášky 526/2006 Sb. Spolu s ohlášením stavebník doloží, že o svém záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich. Zpracování projektové dokumentace pro tuto stavbu je vybranou činností ve výstavbě (§ 158 odst. 1 stavebního zákona). Smí ji zpracovat pouze ten, kdo má k tomu oprávnění – autorizaci – podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ohlášenou stavbu můžete provést na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. Nebude-li vám souhlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu, pak platí, že stavební úřad souhlas udělil (§106, odst. 1). Souhlas platí po dobu 12 měsíců; nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s ohlášenou stavbou započato. Aktualizace listopad 2011.

02. Může stavební úřad na základě ohlášení jednoduché stavby (např. rodinného domu) bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu (§ 104 stavebního zákona) rozhodnutím zakázat provedení této stavby (§ 107) na základě záporného stanoviska např. orgánu ochrany přírody, které se bude týkat nesouhlasu s umístěním stavby v určité části pozemku? Stavba bude umisťována v zastavitelné ploše vymezené schváleným územním plánem.

Ano, může. Podle § 107 odst. 1, popř. odst. 2 stavebního zákona. Aktualizace listopad 2011.

03. Jak postupovat, pokud stavebník na formuláři ohlásí záměr, který ohlášení ani povolení nevyžaduje (např. stavební úpravu nebo udržovací práci)?

Pokud stavebník ohlásí stavbu, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, stavební úřad tuto skutečnost stavebníkovi sdělí. Aktualizace listopad 2011.

04. Jak postupovat v případě, že stavebník podá ohlášení stavebních úprav, které vyžadují stavební povolení?

Stavební úřad sdělí stavebníkovi, že se jedná o stavbu, která vyžaduje stavební povolení a že jeho podání není ohlášením ve smyslu SZ. Aktualizace listopad 2011.

05. Jaký postup zvolit v případě neúplného ohlášení nástavby rodinného domu?

Podle § 105 odst. 4 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. podání, které nemá náležitosti podle odstavců 1 až 3, není ohlášením podle tohoto zákona a stavební úřad je usnesením odloží. Usnesení zašle stavebníkovi do 15 dnů od obdržení ohlášení včetně příslušného poučení. Aktualizace listopad 2011.

06. Podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. lze územní souhlas spojit s ohlášením stavby. Jakou žádost v tomto případě bude muset stavebník podat: 1) jen o územní souhlas, 2) jen ohlášení, 3) o územní souhlas i ohlášení současně?

Na žádost o sloučení není povinný formulář. K žádosti o sloučení vydání územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášené stavby je nutno přiložit oba formuláře (pro územní souhlas i ohlášení stavby). Aktualizace listopad 2011.

07. Musí stavebník při ohlášení stavby dle § 104 SZ odst. 2 písm. a) až d) doložit, že o svém záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků i v případě, že byl vydán územní souhlas resp. územní rozhodnutí?

Pokud byl vydán ÚR nebo ÚS, stavebník doklad o prokazatelném informování nedokládá - vlastníci sousedních pozemků a staveb na nich mohli uplatnit svá práva buď v rámci územního řízení, nebo projevili svůj souhlas se záměrem, který stavebník dokládá k oznámení záměru (k vydání ÚS). Aktualizace prosinec 2010.

08. Musí mít stavebník pro výstavbu RD do 150m2 zastavěné plochy v rámci ohlašovací povinnosti vyjádření např. odboru životního prostředí apod.?

Podle § 105 odst. 3 SZ se k ohlášení připojí závazné stanovisko dotčeného orgánu vyžadované zvláštním právním předpisem. Ohlášení stavby podává stavebník na předepsaném formuláři, který je přílohou č. 1 vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. V části B. formuláře jsou uvedeny přílohy k ohlášení, které je stavebník povinen přiložit. V bodě 10. jsou uvedena závazná stanoviska dotčených orgánů vyžadovaná zvláštním právním předpisem, pokud mohou být veřejné zájmy, které tyto orgány podle zvláštního právního předpisu hájí, provedením stavby dotčeny. Aktualizace prosinec 2010.

09. Lze psát do souhlasu s provedením ohlášené stavby rodinného domu podmínky, např. termíny kontrolních prohlídek, předložení dokladů po dokončení stavby (revize, provedení zkoušek apod.)?

V případě ohlášení stavby není možnost stanovení podmínek ve stavebním zákoně uvedena. Plán kontrolních prohlídek se k ohlášení stavby nepřikládá, stavební úřad může v souladu s ustanovením § 133 odst. 1 stavebního zákona provést kontrolní prohlídku kdykoli v případě, kdy je to pro plnění úkolů stavebního řádu potřebné. Podle § 119 dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 2 písm. a) až e) a n) a byla provedena v souladu s ním, lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu (§ 120). Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky předepsané zvláštními právními předpisy. Aktualizace listopad 2011.

10. Jaký text má být na ověřovacím razítku pro ohlášené stavby (viz. § 106 odst. 2)? Doplňuje se toto ověřovací razítko kulatým razítkem, když nejde o rozhodnutí?

Ověřovací razítko obsahuje zejména označení správního orgánu, číslo jednací a datum vyhotovení sdělení k ohlášení. Kulaté razítko se používá pouze na rozhodnutí. Aktualizace listopad 2011.

11. Jak postupovat při ohlášení stavby, která se týká výměny krovu a krytiny na rodinném domě v řadové zástavbě, které je doloženo pouze náčrtem? Usnesením odložit nebo zakázat provedení ohlášené stavby?

Pokud ohlášení nemá patřičné náležitosti, není ohlášením a je třeba je usnesením odložit – viz § 105 odst. 4 stavebního zákona. V souladu s § 158 odst. 1 stavebního zákona projektovou dokumentaci pro ohlašované stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d) musí zpracovat autorizovaná osoba. Aktualizace listopad 2011.

12. Může stavební úřad podání ohlášení stavby usnesením odložit z důvodu, že inženýrské sítě nejsou dosud zkolaudované a vyvedené na hranici pozemku?

Stavební úřad může podání ohlášení stavby usnesením odložit (§ 105 odst. 4 stavebního zákona) pouze z důvodu, že nemá náležitosti podle § 105 odst. 1 až 3 stavebního zákona. Pokud nejsou splněny požadavky uvedené v § 104 odst. 1 SZ, znamená to, že ohlášení stavby musí předcházet vydání ÚR nebo ÚS. Aktualizace listopad 2011.

13. Stavebník chce provést stavební úpravu rodinného domu do 150 m2, kterou dojde k vytvoření nové obytné místnosti v podkroví (změna způsobu užívání části stavby) a při které zasáhne do nosných konstrukcí. Postačí ohlášení stavebních úprav?

V uvedeném případě postačí ohlášení. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se pojmem stavba rozumí i její část nebo změna dokončené stavby. Podle odst. 5 citovaného paragrafu je změnou stavby i stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Pro výše uvedenou stavební úpravu se v souladu s § 104 odst. 2 písm. a) stavebního zákona vyžaduje ohlášení stavby. Aktualizace listopad 2011.

14. Jak postupovat v případě ohlašované stavby, když vlastníci sousedních pozemků či staveb, kteří byli informováni stavebníkem o jeho stavebním záměru (§ 104 odst. 1 SZ), uplatní ve stanovené lhůtě námitky proti stavbě?

V případě ohlašované stavby se nevede správní řízení, a proto se také nerozhoduje o podaných námitkách a připomínkách. Stavební úřad námitky v rámci ohlašovaného záměru posoudí. Je vhodné, aby stavební úřad těm, kteří uplatnili námitky, odpověděl (že neshledal zákonné důvody pro zákaz stavby, stavbu zakázal anebo ohlášení usnesením odložil). Aktualizace prosinec 2010.

Opatření obecné povahy

01. Je vydána metodická příručka pro zpracování opatření obecné povahy?

Na webových stránkách ÚÚR je zveřejněn příklad Vydání změny územního plánu obce formou opatření obecné povahy. Aktualizace září 2010.

02. Jaké náležitosti by mělo mít po obsahové stránce opatření obecné povahy (výroková část, rozhodnutí o námitkách, odůvodnění)?

Základní náležitosti opatření obecné povahy jsou uvedeny v § 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Dále také viz Vydání územního plánu formou opatření obecné povahy a Vydání změny územního plánu obce formou opatření obecné povahy. Aktualizace září 2010.

03. Jak bude korespondovat opatření obecné povahy, jímž se bude vyhlašovat závazná část změny, s obecně závaznými vyhláškami, jimiž byla vyhlášena závazná část původní dokumentace a případné následné změny?

Opatření obecné povahy nahradí měněné části obecně závazné vyhlášky s tím, že tyto části se při rozhodování o území nepoužijí. Aktualizace září 2010.

04. Je následující postup správný? Návrh změn územního plánu byl projednáván dle § 50, 51 a 52 zákona č. 183/2006 Sb. a změny byly schváleny zastupitelstvem. Následně budou vydány formou opatření obecné povahy. Dle § 172 a 173 zákona č. 500/2004 Sb. má opatření obecné povahy probíhat ve dvou fázích, kdy k návrhu opatření obecné povahy může kdokoli uplatnit své připomínky a vlastníci námitky. Pak se vyhodnotí a poté se teprve zveřejní na úřední desce. Domníváme se, že projednání návrhu OOP - je v podstatě řízení o změnách dle § 52 zákona č. 183/2006 Sb., kdy jsme vyhodnotili výsledky projednání a zpracovali jsme návrh rozhodnutí o námitkách a připomínkách. Opatření obecné povahy ke schváleným změnám po podpisu primátorem vyvěsíme na úřední desce MMB a patnáctým dnem po dni vyvěšení nabývá účinnosti.

Z otázky vyplývá nepochopení vztahu územního plánu a opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy je jen formou vydání územního plánu. Touto formou musí být zpracován již návrh územního plánu. To se týká i změn územního plánu. Územní plán a jeho změny se neschvalují, ale vydávají formou opatření obecné povahy. Nevyvěšujete tedy opatření obecné povahy ke schváleným změnám, ale veřejnou vyhláškou oznamujete vydání územního lánu nebo jeho změny. Změna (výrok) obsahuje jen pokyny a zásady pro rozhodování, vše ostatní se uvádí do odůvodnění. Výrok a výkresy grafické části změny obsahují jen to, o čem rozhoduje zastupitelstvo. Skutečnosti, které jsou platné bez ohledu na vůli zastupitelstva, se uvádí do textové a grafické části odůvodnění (např. památky, chráněné části přírody, ochranná pásma) - viz příloha č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Patnáctým dnem po dni vyvěšení (16. den včetně dne vyvěšení) na úřední desce nabývá územní plán účinnosti. Aktualizace září 2010.

05. Jakou formu má již od počátku mít návrh změny, má vypadat jako OOP nebo tak bude upraven až v průběhu projednávání?

Návrh změny ÚPD musí být zpracován od počátku formou OOP a takto i projednáván viz metodický příklad. Aktualizace září 2010.

Oplocení

01. Je nutné stavbu plotu ohlásit stavebnímu úřadu?

Stavba plotu podle § 103 odst. 1 písm. d) bod 6. stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavby. Vyžaduje však podle § 96 územní souhlas. Pokud se nepodaří splnit podmínky pro vydání územního souhlasu, je nutno požádat o územní rozhodnutí podle § 86 a následujících. Aktualizace listopad 2011.

02. Jakým způsobem se povolují ploty?

Pokud bude plot předmětem žádosti se stavbou hlavní, pak bude umístěn a povolen v režimu stavby hlavní (§4 odst. 1 SZ). Pokud bude plot samostatnou stavbou, vyžaduje pouze územní souhlas nebo územní rozhodnutí (§ 84 a následující stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů, dále SZ). Aktualizace listopad 2011.

03. Co znamená oplocení bez podezdívky?

Jedná se o konstrukci oplocení (např. drátěné pletivo, plaňkový plot aj.), která je osazena přímo na terénu a pod jednotlivými plotovými poli (díly) nejsou vyzděny popř. vybetonovány „sokly“ (podezdívky). Aktualizace listopad 2011.

04. Jak posuzovat výměnu oplocení u rodinného domu v případě, že se změní technické provedení (např. místo zděných sloupků a podezdívky budou použity KB bloky, místo plotových dílců z pletiva v ocelovém rámu budou použity dřevěné plaňky). Výška zůstane shodná se stávajícím plotem - 160 cm.

Popsaný případ není výměnou, ale odstraněním stávajícího a stavbou nového plotu. Nový plot proto vyžaduje umístění; není rozhodné, že je stejné výšky a ve stejné trase. Aktualizace prosinec 2010.

05. Jaké povolení je nutné v případě oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely?

Oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely (bez podezdívky) ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) bod 7 stavebního zákona patří mezi stavby, které nevyžadují ohlášení. Nejsou omezeny výškou oplocení ani způsobem hraničení. Pro jejich umístění je však zapotřebí územní rozhodnutí (lze použít i veřejnoprávní smlouvu podle § 78 odst. 3 až 5 SZ), protože v nezastavěném území nelze použít územní souhlas (§ 96 odst. 1 SZ). Vydání územního rozhodnutí umožňuje § 18 odst. 5 SZ. Aktualizace listopad 2011.

06. Může stavební úřad zahájit řízení o odstranění stavby u oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely bez podezdívky?

Ano může, pokud nastal některý z důvodů uvedený v § 129 odst. 1 SZ. Aktualizace listopad 2011.

Orgán územního plánování

01. V § 4 odst. 1 SZ se vyskytuje pojem orgány územního plánování. Co si pod tímto pojmem konkrétně představit?

Orgány územního plánování jsou definovány v § 5 až 7, 10 a 11 - jsou to orgány obcí (§ 6), krajů (§ 7), ministerstvo MMR (§ 11) a Ministerstvo obrany (§ 10). Aktualizace září 2010.

Oznámení o užívání stavby

01. V § 122 jsou příkladmo uvedeny stavby, které mohou být užívány pouze na základě kolaudačního souhlasu. Jedná se o stavby, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit. Budou do této kategorie staveb zahrnuty také stavby rodinných domů stavěných developerskými firmami? Dle našeho názoru se rovněž jedná o stavby, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit.

V § 122 jde zásadně o takové stavby, které bude užívat nespecifikovaný okruh uživatelů, především o stavby určené pro veřejnost, dále o stavby, v nichž bude prováděn zkušební provoz a změny staveb kulturních památek. Na případnou pochybnost, zda jde o takovou stavbu, pamatuje ustanovení § 115 odst. 1 poslední věta: stavební úřad může též ve stavebním povolení stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu. Aktualizace listopad 2011.

P

Pásmo hygienické ochrany

01. Jaký je postup ve věci změny pásma hygienické ochrany chovu zvířat z pohledu procesů územního plánování a stavebního řádu dle zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon)?

Pokud bylo pásmo vyhlášeno územním rozhodnutím, pak změna a zrušení územního rozhodnutí je dána § 94 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle odst. 2 cit. paragrafu lze rozhodnutí o ochranném pásmu změnit nebo zrušit i na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost, dále vyžaduje-li to veřejný zájem, nebo z podnětu dotčeného orgánu. Srpen 2010.

Pergola

01. Jak povolovat pergoly?

Pergola jako konstrukce, nebo jako výrobek, který plní funkci stavby, nevyžaduje pro své provedení v souladu s § 103 odst. 1 písm. g) bod 3 nebo bod 5 stavební povolení ani ohlášení stavby. Vyžaduje územní souhlas (územní rozhodnutí). Aktualizace prosinec 2010.

02. Co vyžaduje realizace pergoly s krbem na zahradě řadového rodinného domu?

Na stavbu pergoly a krbu je možno aplikovat ustanovení § 103 odst. 1 písm. g) bod 3 stavebního zákona tj. stavby bez ohlášení stavebnímu úřadu. Pokud by se jednalo o výrobky plnící funkci stavby, pak je nutno postupovat podle § 103 odst. 1 písm. g) bod 5 stavebního zákona. Ve všech uvedených případech je nutný územní souhlas podle § 96. Dojde-li však stavební úřad k závěru, že záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu, nebo je-li třeba stanovit podmínky pro jeho realizaci, je nutno požádat o rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 citovaného zákona). Aktualizace prosinec 2010.

Plánovací smlouva

01. Co je to plánovací smlouva?

Obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu uzavřením tzv. plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné infrastruktury (§ 66 odst. 2 SZ). Plánovací smlouva je tedy smlouva mezi obcí (krajem) a žadatelem o vydání regulačního plánu o vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné infrastruktury. Návrh plánovací smlouvy se přikládá k žádosti o vydání regulačního plánu (§ 66 odst. 3 písm. g). V souladu s § 66 odst. 4 pořizovatel posoudí úplnost podané žádosti a zajistí předložení návrhu plánovací smlouvy příslušnému zastupitelstvu ke schválení. Obsah plánovací smlouvy je uveden v příloze č. 13 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Blíže viz metodické doporučení Plánovací smlouva. Aktualizace srpen 2010.

02. Kdy je možno uzavřít s investorem plánovací smlouvu?

Plánovací smlouva, tak jak její obsah udává příloha č. 13 vyhlášky č. 500/2006 Sb., je určena pro použití ve spojitosti s vydáním regulačního plánu (§ 66 odst. 2 SZ) nebo územním řízením (§ 88 SZ).

03. Existuje metodický pokyn o tom, jaké náležitosti má přesně obsahovat plánovací smlouva?

Na internetových stránkách ÚÚR je uveřejněno metodické doporučení Plánovací smlouva. Aktualizace srpen 2010.

04. Developer staví tři bytové domy, ke kterým je třeba vybudovat prodloužení kanalizační stoky, veřejného vodovodního řadu, novou trafostanici a příjezdovou komunikaci. Tyto stavby nebude po dokončení provozovat a byty budou v průběhu stavby rozprodány. Je nutné v tomto případě územní řízení přerušit a požadovat předložení plánovací smlouvy uzavřené mezi ním a obcí?

V souladu s ust. § 88 SZ je zvláštní důvod pro přerušení řízení v případech, kdy záměr developera vyžaduje napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, jejíž současný stav není způsobilý požadavky uspokojit. V tomto případě stavební úřad řízení přeruší a vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy, kterou uzavře developer s obcí, případně s krajem. Obsahem této plánovací smlouvy jsou závazky žadatele na vybudování potřebné infrastruktury, resp. jeho věcný nebo finanční podíl. Aktualizace listopad 2011.

Plocha

01. Je možné na ploše určené územním plánem k bydlení v bytových domech povolit výstavbu rodinných domů?

Územní plány schválené před 1. 1. 2007 stanovovaly urbanistickou koncepci, řešily přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určovaly základní regulaci území a vymezovaly hranice zastavitelného území obce. Pokud ÚP v plochách bydlení v bytových domech vyloučil bydlení v rodinných domech, není tam jejich výstavba možná. Plochy bydlení jsou definovány v § 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Podle § 3 odst. 4 citované vyhlášky lze s ohledem na specifické podmínky a charakter území plochy s rozdílným způsobem využití dále podrobněji členit.

02. Do jakých ploch zařadit územní systém ekologické stability?

Prováděcí vyhláška č. 501/2006 Sb. k novému stavebnímu zákonu rozlišuje „plochy přírodní“ (§ 16) a „plochy smíšené nezastavěného území“ (§ 17). Oba paragrafy se zmiňují o ÚSES. Aktualizace září 2010.

03. Je možno povolit na základě územního plánu sídelního útvaru z roku 2000 výstavbu ve "výhledové ploše“?

Výhledovou plochu je nutno v rámci změny ÚPN SÚ převést a schválit jako plochu návrhovou. Aktualizace září 2010.

04. Jsou místní a účelové komunikace a v nich parkoviště "plochami dopravní infrastruktury" anebo „plochy veřejných prostranství“?

Místní komunikace a parkoviště lze zahrnout do ploch dopravní infrastruktury i do ploch veřejných prostranství. Záleží na posouzení konkrétní situace. Do ploch veřejných prostranství lze komunikace a parkoviště zahrnout pouze v případě, že s tímto veřejným prostranstvím bezprostředně souvisí (např. náměstí – obsluha náměstí, případně i s možností krátkodobého parkování). V ostatních případech se tyto plochy vymezují jako plochy dopravní infrastruktury zajišťující dopravní přístupnost a parkování. V případě, že je nezbytné komunikace a parkoviště vymezit jako VPS s možností vyvlastnění, musí být vždy zahrnuty do ploch dopravní infrastruktury. Září 2010.

05. K jakému druhu zástavby je určena zóna obytná - individuálního bydlení rozptýleného? Je v této zóně možno připustit stavbu nových rodinných domů, a za jakých podmínek?

Obecně lze říci, že v uvedené zóně lze stavby nových rodinných domů umístit. Konkrétní odpověď naleznete v příslušné obecně závazné vyhlášce obce, kterou se vyhlašují závazné části územního plánu sídelního útvaru nebo obce (podle stavebního zákona z roku 1976) nebo v opatření obecné povahy, kterým se vydává územní plán (podle stavebního zákona z roku 2006). Musí být splněny všechny podmínky stanovené v územním plánu, tedy podmínky uvedené jak v grafické, tak textové části územního plánu.

Podjatost

01. Vedoucí stavebního úřadu ve věci konkrétního stavebního řízení byla vyloučena z dalšího projednávání pro podjatost. Stavební řízení následně vedli postupně další zaměstnanci stavebního odboru až do vyloučení posledního zaměstnance. Neměl by příslušný KÚ usnesením delegovat další vyřizování spisu na jiný stavební úřad?

Ano, měl. Podjatost je ošetřena ustanovením § 14 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád: „Představený úřední osoby, která je vyloučena, za ni bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti. Usnesení o tom se pouze poznamená do spisu. Nelze-li určit nikoho jiného, bezodkladně o tom uvědomí nadřízený správní orgán a spolu s tím mu předá spis. Nadřízený správní orgán postupuje podle § 131 odst. 4.“ Aktualizace listopad 2011.

Podkroví

01. Jak je definován pojem „podkroví“?

Stavební zákon ani jeho prováděcí vyhlášky pojem podkroví nedefinují. Norma Obytné budovy ČSN 73 4301 definuje podkroví jako přístupný vnitřní prostor nad posledním nadzemním podlažím vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovému využití. Aktualizace listopad 2011.

Podzemní objekt

01. Jak je definován pojem "podzemní objekt"?

Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě uvádí v § 3c tuto definici „podzemního objektu“: Podzemní objekty (1) Za podzemní objekty se pro účely tohoto zákona považují tyto podzemní prostory vytvořené ražením: a) tunely a štoly, pokud jejich délka přesáhne 50 m, metro, včetně jeho souvisejících hloubených úseků a spojovacích šachet, b) kolektory včetně jejich hloubených a povrchových úseků a spojovacích šachet, c) podzemní objekty o objemu větším než 1000 m3 zpřístupněné veřejnosti nebo využívané k podnikatelské činnosti, d) stavby pro účely ochrany obyvatelstva. (2) Za podzemní objekty se dále považují podzemní prostory vytvořené ražením, jde-li o: a) kanalizační stoky o světlém průřezu větším než 2 m2, pokud jejich délka přesahuje 50 m, b) odvodňovací a vodovodní štoly o světlém průřezu větším než 2m2, pokud jejich délka přesahuje 50 m, c) stará nebo opuštěná důlní díla zpřístupněná veřejnosti. (3) Za podzemní objekty pro účely tohoto zákona se nepovažují podzemní objekty, k nimž má právo hospodaření nebo jiné právo opravňující k užívání Ministerstvo obrany, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo vnitra. Aktualizace listopad 2011.

Podzemní podlaží

01. Jak je definován pojem "podzemní podlaží"?

Definici pojmu „podzemní podlaží“ najdete v ČSN 73 4301 Obytné budovy: Za podzemní podlaží se považuje každé podlaží, které má úroveň podlahy nebo její převažující části níže než 800mm pod nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu. Aktualizace listopad 2011.

Podzemní stavba

01. Jak je definován pojem "podzemní stavba"?

Definici pojmu „podzemní stavba“ naleznete v Terminologickém slovníku zeměměřictví a katastru nemovitostí (https://bivoj.vugtk.cz:20080/slovnik/termin.php?tid=3685): Podzemní stavba je stavba a její zařízení pod zemským povrchem spojená s ním pevným východem. Aktualizace listopad 2011.

Pořizování územního plánu

01. Jak dalece je potřeba zkoumat v žádosti o pořízení územního plánu nebo jeho změny úplnost návrhu podle § 46 stavebního zákona z hlediska vlastnických nebo obdobných práv k pozemku či stavbě na území obce?

O pořízení územního plánu, případně jeho změny, rozhoduje zastupitelstvo obce, a to buď z vlastního podnětu, nebo na návrh (§ 44). Návrh může podat kromě orgánu veřejné správy nebo občana obce také fyzická nebo právnická osoba, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce. Návrh na pořízení tedy nemůže podat kdokoliv. Podle § 44 písm. c) a d) se musí jednat buď o občana příslušné obce (tím je dle § 16 zákona č. 128/ 2000 Sb., o obcích, fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, a je v obci hlášena k trvalému pobytu) nebo o vlastníka pozemku nebo stavby v obci. Podmínky neplatí současně. Pokud se týká občana, je v evidenci obyvatel (na obecním úřadě), pokud se týká vlastnických práv fyzických a právnických osob k pozemkům a stavbám, ty si lze ověřit v Katastru nemovitostí. Aktualizace září 2010.

02. Může pořizovatel odmítnout pořízení územního plánu nebo jeho změny a z jakého důvodu? Co je vlastně tím stěžejním důvodem pro posouzení návrhu podle § 46 stavebního zákona?

Pořizovatel návrh na pořízení odmítne v případě, že navrhovatel neodstraní nedostatky požadovaným způsobem a ve stanovené lhůtě. Nedostatky se mohou týkat jednak neúplnosti návrhu (§ 46 odst. 1), jednak nesouladu s právními předpisy (§ 46 odst. 2). Odmítnutí pořizovatel sdělí navrhovateli a předloží o tom informaci zastupitelstvu obce. Má-li návrh na pořízení všechny náležitosti, ale navrhovaná změna je např. evidentně v rozporu s nadřazenou ÚPD, uvede pořizovatel tuto skutečnost ve svém stanovisku. Pokud zastupitelstvo obce přesto rozhodne o pořízení, pořizovatel je povinen pořizovat. Aktualizace září 2010.

03. Obec má schválený koncept územního plánu. Nyní obec přichází s dalšími požadavky. Jaký bude další postup? Lze "doprojednat" tyto požadavky?

Tazatele upozorňujeme, že koncept územního plánu se neschvaluje. Schvalují se pokyny pro zpracování návrhu územního plánu (dříve souborné stanovisko). Jsou-li tyto požadavky v rozporu se zadáním, musí být projednána a schválena změna zadání. Mění-li požadavky zastupitelstva obce závažným způsobem koncepci projednaného konceptu územního plánu, v takovém případě doporučujeme práce na pořizování územního plánu zastavit, projednat a schválit nové zadání a dále postupovat podle § 50 a následujících SZ. Aktualizace září 2010.

04. Projektant zpracovává na základě schválených pokynů návrh územního plánu. V této fázi podal vlastník pozemků podnět ke změně oproti konceptu. Je ještě možno podnět zahrnout do návrhu?

Schválené pokyny pro zpracování návrhu územního plánu jsou závazné pro zpracování návrhu územního plánu. Podané připomínky v této fázi již nelze akceptovat. Vlastník zmíněných pozemků bude mít možnost podat námitky a připomínky při řízení o vydání návrhu územního plánu. Aktualizace září 2010.

05. Jak může obec ovlivnit obsah návrhu územního plánu? V § 50 stavebního zákona je uvedeno, že pořizovatel vyzve k uplatnění stanovisek dotčené orgány, ve stejné lhůtě mohou sousední obce uplatnit své připomínky. Neuvádí se zde, jestli se k návrhu územního plánu může vyjádřit i obec, pro kterou je územní plán pořizován. Návrh pořizuje pořizovatel na základě pokynů pro zpracování návrhu bez účasti pověřeného zastupitele a bez možnosti do návrhu včlenit případné další požadavky obce.

Obec se „nevyjadřuje“ v procesu pořizování a vydávání ÚP, nýbrž vydáním (případně „neschválením“) v uvedeném procesu rozhoduje. Zastupitelstvo obce schvaluje zadání ÚP (§ 47 odst. 5 SZ). Dále schvaluje pokyny pro zpracování návrhu územního plánu (§ 49 odst. 3 SZ). Obec se dle § 50 odst. 2 stavebního zákona zúčastňuje společného jednání o návrhu ÚP spolu s dotčenými orgány, krajským úřadem a sousedními obcemi. V souladu s § 12 odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 se podílí na zpracování zprávy o projednání návrhu ÚP, která se předkládá krajskému úřadu. O upraveném a posouzeném návrhu ÚP se koná veřejné projednání. Je-li na základě projednání nutné návrh územního plánu přepracovat, zpracuje pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem nové pokyny pro zpracování návrhu územního plánu a předloží je ke schválení zastupitelstvu obce, pro kterou je územní plán pořizován (§ 53 odst. 3 SZ). V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem územního plánu nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě a novému projednání nebo jej zamítne (§ 54 odst. 3 SZ). Z výše uvedeného vyplývá, že obec má několik příležitostí, kdy může obsah územního plánu rozhodujícím způsobem ovlivnit. Aktualizace září 2010.

06. Návrh územního plánu podle § 51 odst. 1 posuzuje krajský úřad, kterému pořizovatel předloží návrh územního plánu a zprávu o jeho projednání. V § 12 odst. 2 vyhl. č. 500/2006 Sb. se říká, že obecní úřad ve zprávě o projednání návrhu uvede důvody, … Zprávu o projednání si tedy zpracuje sám příslušný obecní úřad, pro který se pořizuje územní plán (příp. jeho změna) a pořizovatel ji pouze předkládá?

Zprávu o projednání zpracovává pořizovatel, kterým je podle § 2 odst. 2 písm. a) SZ příslušný obecní úřad, … Aktualizace září 2010.

07. Jak postupovat při neúčasti projektanta na veřejném projednání ÚPD, tedy v případě, kdy se projektant ze své účasti na veřejném projednání omluvil? Musí se vypsat nové řízení?

Na veřejném projednání ÚPD a jejích změn podle § 22 odst. 4 zajistí pořizovatel výklad ve spolupráci s projektantem. Doporučujeme proto zajistit si účast projektanta tím, že tato povinnost bude stanovena ve smlouvě mezi obcí a projektantem. Zákon nevyžaduje nezbytně přítomnost projektanta při veřejném jednání, ani nestanoví postup při jeho neúčasti. Není tedy třeba vypisovat nové veřejné projednání. Aktualizace září 2010.

08. Z ustanovení § 55 odst. 3 stavebního zákona nám není dostatečně zřejmé jakým způsobem a ve které fázi pořizování změn ÚPD se má prokazovat nemožnost využití vymezených zastavitelných ploch.

V případě nově pořizovaných změn je nutno nemožnost využít vymezené zastavitelné plochy prokázat již ve fázi zadání. Jedná se o logické zdůvodnění vyplývající z konkrétní situace. Způsob prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch se proto bude lišit případ od případu. Aktualizace září 2010.

09. V § 53 odst. 2 stavebního zákona je uvedeno, že pokud dojde na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu územního plánu, posoudí se přiměřeně podle § 50. Co je „podstatná úprava návrhu územního plánu“ a co znamená „posoudí se přiměřeně podle § 50“.

Výraz „podstatná úprava“ skutečně není dále ve stavebním zákoně upraven. Zda se jedná o „podstatnou úpravu“ posoudí pořizovatel. Při tomto posouzení vychází zejména ze skutečnosti, zda mohou být dotčeny veřejné zájmy chráněné dotčenými orgány podle zvláštních právních předpisů. Podstatnou úpravou se rozumí i taková změna návrhu územního plánu, ke které mohly být uplatněny nové námitky vlastníků pozemků a staveb dotčených touto úpravou. Pojem „přiměřené“ uvedený v § 53 odst. 2 znamená, že se postupuje tak, aby nikdo úpravou návrhu územního plánu (resp. změnou) nebyl krácen na svých právech (např. musí upravený návrh znovu projednat s dotčenými orgány, jejichž zájmy jsou úpravou návrhu územního plánu dotčeny. Ostatní dotčené orgány, kterých se tato úprava netýká, už nemusí být k uplatnění stanovisek vyzvány). Aktualizace září 2010.

10. Osoba, která podá v rámci procesu pořízení ÚPD připomínku resp. námitku, je účastníkem dle správního řádu? Může takováto osoba nahlížet do dokladové části?

Viz otázka 02. dokladová část ÚPD.

11. Mohou dotčené orgány (DO) uplatnit svá stanoviska ještě při veřejném projednání návrhu územního plánu, nebo jeho změny podle § 52 odst. 3, když do společného jednání podle § 50 odst. 2 včetně tohoto jednání stanovisko neuplatnily?

Dotčené orgány nemohou uplatnit ta svá nová stanoviska při veřejné projednání návrhu územního plánu nebo jeho změny podle § 52 odst. 3, které mohly uplatnit nejpozději na společném jednání podle § 50 odst. 2. Na veřejném jednání podle § 52 odst. 3 dotčené orgány uplatní na závěr veřejného projednání své stanovisko k připomínkám a námitkám. Aktualizace září 2010.

12. Prosíme o sdělení, zda se krajskému úřadu předkládá k posouzení (§ 51) územní plán ve stejné podobě (neupravený) jako na neveřejné projednání s dotčenými orgány atd. (§ 50) s tím, že dle obsahu zprávy o projednání (se sdělením, jak budou zohledněny stanoviska, připomínky, vyjádření) bude následně projektantem upraven návrh ÚP pro projednání veřejné (§ 52). Nebo se územní plán upraví dle zprávy o projednání a takto upravený se zprávou předloží krajskému úřadu.

Z paragrafů 50 a 51 nevyplývá povinnost návrh územního plánu upravit před posouzením krajským úřadem. Záměry, jak územní plán upravit, jsou obsaženy ve zprávě o projednání (§ 12 vyhlášky č. 500/2006 Sb.), kterou zpracovává pořizovatel. Předkládá ji s návrhem územního plánu k posouzení krajskému úřadu. Teprve na základě posouzení krajským úřadem a v souladu se zprávou o projednání je návrh územního plánu upraven a veřejně projednán (§ 52 odst. 1). Aktualizace září 2010.

13. Musí se podle stavebního zákona po projednání a po úpravě návrhu zadání a návrhu územního plánu dohodnout tyto úpravy s dotčenými orgány, které uplatnily stanoviska ve stanovené lhůtě?

Zákon u návrhu zadání nevyžaduje dohodu s dotčenými orgány nebo s krajským úřadem. Je na zodpovědnosti pořizovatele a určeného zastupitele, jak obdržené požadavky a podněty do návrhu zadání zapracují (§ 47 SZ). Hlavní zodpovědnost za zadání má zastupitelstvo obce, které zadání schvaluje. Stanoviska uplatňují k návrhu zadání jen dva dotčené orgány: krajský úřad z hlediska posuzování vlivů koncepce na životní prostředí a příslušný orgán ochrany přírody z hlediska vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Tato dvě stanoviska jsou pro pořizovatele závazná. Aktualizace září 2010.

14. Jak postupovat v případě požadavku na umístění nového záměru do územního plánu v případě, že žádost o zapracování záměru byla podána až v době vydání nového územního plánu.

Pokud byl územní plán již vydán, lze podat zastupitelstvu obce podnět k pořízení jeho změny. Aktualizace září 2010.

15. Pořizuje-li pro obec územní plán tzv. létající pořizovatel, kdo má být napsán v záznamu o účinnosti jako oprávněná úřední osoba pořizovatele?

Podle stavebního zákona je v tomto případě pořizovatelem obecní úřad (§ 6 odst. 2 SZ), podepisovat tedy musí osoba, která má na obecním úřadu v dané věci podpisové právo. Pokud toto není upraveno vnitřními předpisy obce, pak podepisuje starosta. Po odborné stránce záznam o účinnosti této osobě připraví kvalifikovaný pořizovatel, pokud sám podpisové právo nemá. Prosinec 2011.

Pořizovatel

01. Kdo je pořizovatel?

Podle § 2 odst. 2 písm. a) stavebního zákona je pořizovatelem příslušný obecní úřad,krajský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo obrany, který pořizuje územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci, vymezení zastavěného území nebo politiku územního rozvoje. Podle § 24 odst. 1 stavebního zákona je pořizovatelem obecní úřad, který v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy vykonává územně plánovací činnost úředníkem splňujícím kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti nebo zajišťuje tuto činnost na základě smlouvy s fyzickou osobou anebo právnickou osobou, jejíž pracovníci splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti kladené na úředníky obecních úřadů. Aktualizace září 2010.

02. Jaké jsou kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, tedy na "pořizovatele"?

Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu (§ 21 až 26 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) a splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle tohoto zákona. Podle § 24 odst. 2 kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů). Pokud chce autorizovaný architekt pořizovat ÚPD, musí mít kromě autorizace i osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu. Podle § 24 odst. 3 kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje dále fyzická osoba, která má a) vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 3 roky praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě (dále jen "odpovídající praxe"), nebo b) vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe. Seznam autorizovaných architektů, kterým byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru, naleznete na webových stránkách České komory architektů. Aktualizace září 2010.

Poskytování údajů

01. Na úřad územního plánování přišla žádost starosty jedné z obcí našeho správního obvodu, v níž se dožaduje poskytnutí údajů technické infrastruktury, které jsme obdrželi od jejich vlastníků v souvislosti s pořizováním ÚAP. Domníváme se, že podle § 27 odst. 3 stavebního zákona tyto údaje mohu být použity pouze pro vedení technické mapy úřadem územního plánování, nikoli samotnou obcí. Je náš výklad zákona správný?

Pokud obec vyžaduje tyto podklady pro územně plánovací činnost, např. pořízení ÚPD nebo územní studie, je povinnost tyto podklady obecnímu úřadu poskytnout. Aktualizace září 2010.

Posuzování vlivů na životní prostředí

01. Prosím o podání vysvětlení postupu podle § 91 stavebního zákona – posuzování vlivů na životní prostředí v územním řízení. Zřejmě došlo k určitému posunu vysvětlení, pokud jde o příslušnost obou orgánů. Původní informace směřovala k tomu, že spojení obou řízení bude připadat v úvahu tehdy, bude-li krajský úřad jak orgánem příslušným k posuzování vlivů na životní prostředí, tak stavebním úřadem. V publikaci (LINDE) s komentářem k novému stavebnímu zákonu je v poznámce k § 91 uvedeno, že tato myšlenka nebyla akceptována. Z uvedených důvodů by bylo žádoucí příslušný postup popsat trochu srozumitelněji, než je tomu v zákonu, a to vč. jednotlivých úkonů (tedy i těch, které nejsou přímo uvedeny) a lhůt.

Žadatel o vydání územního rozhodnutí musí před podáním žádosti splnit požadavky posuzování vlivu na životní prostředí, a to podle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí nebo v návaznosti na úpravu posuzování vlivu na území Natura 2000 podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Zákon upravuje dva možné postupy pro splnění těchto požadavků, a to buď připojení stanoviska příslušného úřadu podle zvláštního právního předpisu k žádosti o vydání územního rozhodnutí (§ 86 odst. 4), nebo u stanoveného okruhu případů (příloha č. 1 sloupec B zákona č. 100/2001 Sb.) za podmínky, že se nezpracovávají varianty řešení záměru z hlediska umístění, spojení vybraných postupů při posuzování vlivu na životní prostředí s územním řízením. To znamená, že v takových případech se postupuje podle stavebního zákona a podle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, a to ve vzájemných vazbách a s odchylkami, které upravuje § 91 zákona. V tomto druhém případě musí být splněny před podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí požadavky ustanovení § 6, popř. § 7, a ustanovení § 8 a 9 odst. 1 až 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Teprve v této fázi mohou být spojovány postupy posuzování vlivů na životní prostředí a územního řízení. Základním předpokladem pro spojování územního řízení s vybranými postupy při posuzování vlivu na životní prostředí je předložení žádosti o vydání územního rozhodnutí s připojeným posudkem a dokumentací vlivu. Oznámení o zahájení územního řízení se zveřejňuje společně s informací o posudku a dokumentaci vlivu. V těchto případech tedy stavební úřad oproti standardnímu postupu nenařizuje současně s oznámením o zahájení územního řízení veřejné ústní jednání, ale musí dát každému možnost zaslat ve stanovené lhůtě podle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí svá vyjádření. S uplatněnými závaznými stanovisky, námitkami a připomínkami stavební úřad seznamuje příslušný posuzující úřad, který je dotčeným orgánem v územním řízení. K projednání žádosti o vydání územního rozhodnutí včetně posudku a dokumentace vlivu a vyjádření k nim stavební úřad nařídí veřejné ústní jednání. Vzhledem k tomu, že příslušný posuzující úřad vydává své stanovisko k posouzení vlivu provedení záměru na životní prostředí teprve do 30 dnů od veřejného ústního jednání, neplatí zde koncentrační zásada, neboť po veřejném ústním jednání jsou doplňovány podklady pro vydání územního rozhodnutí a stavební úřad musí tedy dát možnost účastníkům řízení seznámit se s podklady pro rozhodnutí a stanovit jim lhůtu, ve které se k nim mohou vyjádřit, tzn., že musí v této věci vydat příslušné usnesení. Teprve po uplynutí stanovené lhůty, resp. na základě uplatněných námitek, připomínek a závazných stanovisek lze vydat územní rozhodnutí. Aktualizace září 2010.

Povodně

5. Po bleskových povodních v červenci 2009 byla poškozena spousta mostů k nemovitostem (účelová komunikace), technická infrastruktura (vodovod, kanalizace, plynovod,…), přípojky. Jakým způsobem má stavebník v takových případech oznámit obnovení stavby? § 177 odst. 3 SZ sice uvádí, co má ohlášení obsahovat, jde tedy o volnou formu ohlášení, bez doplnění vyjádření např. vlastníků dotčených pozemků, dotčených orgánů (ŽP, vodoprávní orgán)? Pokud SÚ nemá námitek, odpoví ve lhůtě do 7 dnů a tím je celá situace vyřešena? Co nastane v případě, že SÚ námitky bude mít? Od spousty staveb se žádné rozhodnutí v archivu SÚ nedohledá. Je následující postup správný?: - Nadzemní vedení plynovodu bylo zničeno. Správce vedení oznámí, že na základě vyhodnocených zjištění a v zájmu zamezení ohrožení života a zdraví osob, včetně zamezení jiným škodám, bylo zahájeno bezodkladné opatření k obnovení dodávek odběratelům. Opatření spočívají ve výstavbě nových přechodů vodních toků shybkami pod korytem vodních toků a rovněž výměnou vyplavených plynovodů uložených v zemi.

Ustanovení § 177 zákona zakládají oprávnění vlastníků ohrožených či poškozených pozemků a staveb, jakož i stavebních úřadů zjednodušit postupy a řízení podle stavebního zákona, ke kterým dochází v souvislosti s živelními událostmi a náhlými haváriemi staveb. Protože vznikající havarijní stavy a situace jsou velmi rozdílné a vždy vyžadují individuální přístup, je při jejich řešení nezbytné vycházet z konkrétního stavu v místě a z časového prostoru, který je k dispozici pro přijetí odpovídajících opatření. Tomu odpovídá i použitá dikce ustanovení, která vytváří právní rámec pro adekvátní řešení a zároveň nezbytný prostor pro správní uvážení stavebního úřadu. Jde-li o záplavy, je mimo pochybnost, že stavební úřady musí postupovat v součinnosti s vodoprávními úřady jako dotčenými orgány, jejichž stanoviska jsou pro stavební úřady závazná. Při využití § 177 zákona je třeba, aby stavební úřady ve vydávaných rozhodnutích či jiných opatřeních vždy citovaly příslušné ustanovení (odstavec, písmeno) a odůvodnily, proč byl tento „výjimkový“ paragraf uplatněn. Uvedený paragraf slouží k rychlému obnovení řádně povolených a zkolaudovaných staveb, které byly zničeny při živelné události. Pokud se jedná o stavbu nových zařízení (jiné technické řešení), pak doporučujeme postupovat dle § 177 odst. 5 písmeno d). Srpen 2011.

Povolování staveb v CHKO

01. Prosíme o odpověď, zda je pravda, že v chráněných územích je možno stavět jen na základě stavebního povolení, nikdy na ohlášení (informace je z denního tisku). Jsme stavební úřad, kde většina území je v CHKO, a tudíž veškeré stavby v tomto území budou jen na stavební povolení?

Jednoduché stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až p) stavebního zákona vyžadují ohlášení. Nevydává se pro ně stavební povolení. Podle § 105 odst. 3 SZ se k ohlášení připojí závazné stanovisko dotčeného orgánu vyžadované zvláštním právním předpisem, tj. v tomto případě stanovisko podle § 44 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. S realizací stavby na ohlášení v chráněných územích počítá výslovně i zákon o ochraně přírody a krajiny. Ve smyslu § 44 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 186/2006 Sb., lze jednoduché stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce, které splňují podmínky § 104 odst. 1 a 2 SZ, ohlásit, ovšem k ohlášení je nutno připojit závazné stanovisko správy národních parků a chráněných krajinných oblastí, které jsou dotčeným orgánem při ohlašování staveb. Závazné stanovisko podle § 44 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. není třeba, jde-li o stavby v souvisle zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti a pokud má obec schválenou územně plánovací dokumentaci se zapracovaným stanoviskem orgánů ochrany přírody k této dokumentaci (§ 44 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.). Samozřejmě se toto ustanovení týká i ohlašovaných staveb. Aktualizace listopad 2011.

Pozemek rodinného domu

01. Jak lze vyložit pojem "pozemek rodinného domu" uvedený v § 25 odst. 4 vyhl. 501/2006 Sb.?

Pozemek rodinného domu právní předpisy nedefinují. Dle našeho názoru lze aplikovat ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) a c). Aplikací ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) stavebního zákona dospějeme k definici: Stavebním pozemkem rodinného domu je pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění rodinného domu územním rozhodnutím anebo regulačním plánem. Aplikací ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona dospějeme k definici: Stavebním pozemkem zastavěným rodinným domem je pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s rodinným domem. Aktualizace listopad 2011.

Pozemkové úpravy

01. O vydání jakého dokladu bychom měli žádat obecný stavební úřad před podáním žádosti o vydání stavebního povolení pro stavby na pozemcích určených k zastavění společnými zařízeními, dle schváleného návrhu komplexních pozemkových úprav (stavby polních cest, vodohospodářská opatření apod.)?

Před vydáním stavebního povolení požádejte o vydání územního rozhodnutí dle § 76 a následujících stavebního zákona pro všechny umisťované stavby. Následně požádejte věcně a místně příslušné stavební úřady o povolení jednotlivých staveb. Aktualizace prosinec 2010.

Pozemní komunikace

01. Lze vlastnictví k pozemku pro stavbu komunikace nahradit nájemní smlouvou?

Stavební zákon nekonkretizuje typ smlouvy, kterou má stavebník prokázat právo stavbu provést. Jestliže z nájemní smlouvy vyplývá, že na jejím základě může stavebník provést v pronajaté části pozemku stavbu – komunikaci, pak stavebník prokázal právo založené smlouvou provést stavbu, podle § 110 odst. 2 písm. a) SZ. Je důležité kontrolovat též dobu, na kterou je smlouva uzavírána. Pokud je uzavřena na dobu určitou, nemůže být stavba povolena jako trvalá, ale pouze jako stavba dočasná – v souladu se smlouvou. Aktualizace červen 2011.

Pravomoci zastupitelstva obce

01. V § 14 odst. 1 a v § 20 odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. se uvádí „označení správního orgánu“, což se vztahuje v daném případě na zastupitelstvo obce, které není správním orgánem. V této souvislosti je problematické i následně uvedené „číslo jednací“, které zřejmě zastupitelstvo obce nemá (dnes nepoužívá), nebo bude opravdu vydávat opatření obecné povahy pod číslem jednacím? Nebo lépe pod číslem opatření obecné povahy?

Paragraf 14 se vztahuje k územnímu plánu a § 20 k regulačnímu plánu. Územní plán i regulační plán vydává zastupitelstvo obce v samostatné působnosti [§ 5 odst. 2 a § 6 odst. 5 písm. c) a d)]. Celý spis se vede od začátku pořizování pod jedním číslem jednacím. Aktualizace září 2010.

Předčasné užívání stavby

01. Podle jaké právní úpravy (zákona č. 50/1976 Sb. nebo zákona č. 183/2006 Sb.) lze povolit předčasné užívání stavby, která byla pravomocně povolena před 1.1.2007?

Bude se postupovat podle zákona č. 183/2006 Sb. Aktualizace červen 2011.

Předkupní právo

01. Jak vnímat problematiku předkupního práva ve vztahu k pořizovaným změnám ÚPN SÚ po 1. 1. 2007?

Předkupní právo k pozemkům určeným pro veřejně prospěšné stavby nebo pro veřejně prospěšná opatření má zajistit pro stát, kraje a obce jejich včasnou a plynulou majetkoprávní přípravu a zamezit spekulacím s pozemky, které následně komplikují zejména realizaci veřejných investic. Institut zákonného předkupního práva vychází z předpokladu, že pokud platný územní plán nebo regulační plán určuje pozemky pro veřejné účely, nemůže je vlastník využít jinak. Předkupní právo má proto zajistit, aby vlastník nejprve nabídl svůj pozemek ke koupi státu, kraji nebo obci. Předkupní právo může být vymezeno změnou ÚPD vydanou po 1. 1. 2007 formou opatření obecné povahy. Aktualizace září 2010.

02. Lze vložit předkupní právo ve prospěch obce, kraje nebo České republiky?

Ano, lze. Aktualizace září 2010.

03. Dojde-li k dohodě s občany na výkupu pozemků pro VPS technické infrastruktury, musí být na tyto pozemky uplatněno předkupní právo?

Pro stavbu technické infrastruktury (vodovod, kanalizace), nedojde-li k dohodě a jedná-li se o veřejně prospěšnou stavbu, lze vyvlastnit dle § 170 odst. 1 písm. a) stavebního zákona. Vyvlastnění pro liniové části technické infrastruktury až na výjimky nespočívá ve výkupu pozemků, ale ve zřízení věcného břemene. Není tedy nutno využívat institutu předkupního práva dle § 101 stavebního zákona. Aktualizace září 2010.

04. Vztahuje se předkupní právo ve smyslu § 101 zákona č. 183/2006 Sb. na veřejná prostranství vymezena územním plánem pořízeným a schváleným podle zákona č. 50/1976 Sb.?

Na veřejná prostranství vymezená dle zákona č. 50/1976 Sb. se předkupní právo nevztahuje, neboť tento zákon institut předkupního práva neznal. Aktualizace září 2010.

05. Stačí katastrálnímu úřadu uvést předkupní právo ve prospěch ČR a nemusí se uvádět, která organizace je příslušná hospodařit s majetkem státu (Povodí Moravy nebo Pozemkový fond ČR)?

Ano, stačí. Aktualizace září 2010.

06. Do návrhu ÚP je z nadřazené dokumentace převzat zákres koridoru dálnice D3, která je vedena jako veřejně prospěšná stavba (VPS). Prosím o sdělení, zda je nutné pro tuto převzatou stavbu, kterou ve své dokumentaci vymezil jako VPS krajský úřad, vypisovat v ÚP pozemky pro předkupní právo?

Kraj nemůže zásadami územního rozvoje vymezit předkupní právo. Teprve k pozemku určenému územním nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu se vztahuje předkupní právo (§ 101 odst. 1 SZ). Obsahuje-li územní plán vymezení veřejně prospěšných staveb s možností uplatnění předkupního práva (bez ohledu na skutečnost, zda byl koridor přebírán ze ZÚR), musí územní plán obsahovat pro tyto VPS parcelní čísla dotčených pozemků, katastrální území a v čí prospěch je předkupní právo zřizováno. Aktualizace září 2010.

Předpisy

01. Podle kterého předpisu se posuzují stavby pro hospodářská zvířata? Je platná vyhláška č. 191/2002 Sb.?

Vyhláška 191/2002 Sb. o technických požadavcích na stavby pro zemědělství byla zrušena vyhláškou č. 268/2009 Sb., která nabyla účinnosti dne 26. srpna 2009. Další související předpisy k dotazované problematice: • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. • Vyhláška 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. • Vyhláška 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. • Vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů. • ČSN 73 4501 Stavby pro hospodářská zvířata – Základní požadavky. Aktualizace červen 2010.

02. Kde je možné najít platné znění stavebního zákona a souvisejících vyhlášek?

Platné znění stavebního zákona, jeho prováděcích vyhlášek a souvisejících právních předpisů je uveřejněno mimo jiné na portálu Ministerstva pro místní rozvoj.

Přesah střechy

01. Může při stavební úpravě objektu dojít k přesahu střechy nebo části stavby na sousední pozemek?

Vyhláška č. 501/2006 Sb. v § 23 odst. 2 stanoví: „ Stavby se umisťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby, nebo změnou stavby na hranici pozemků, nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku“. Z tohoto ustanovení je možno udělit výjimku. Aktualizace červen 2011.

Přestupky

01. Pokud se fyzická osoba dopustí přestupků, které jsou uvedeny v § 178 stavebního zákona, kdy se jedná o přestupek fyzické osoby a kdy o přestupek stavebníka?

K fyzické osobě se vztahuje ustanovení § 178 odst. 1, ke stavebníkovi se vztahuje ustanovení § 178 odst. 2 a 3 stavebního zákona. Z § 2 odst. 2 stavebního zákona vyplývá, že stavebníkem je osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby,… Aktualizace červen 2011.

Přípojky

01. Co je to elektrická přípojka a jak se povoluje?

Elektrická přípojka je elektrické vedení, které odbočuje od zařízení pro veřejný rozvod elektřiny směrem k odběrateli (k přípojkové skříni) a slouží nebo je určeno k připojení odběrných zařízení. Elektrická přípojka nízkého napětí slouží podle § 45 odst. 2 odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb., k připojení jedné nemovitosti. Na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele příslušné distribuční soustavy lze na jednu přípojku připojit i více nemovitostí. Přípojka v délce do 50 m vyžaduje podle § 76 odst. 1 SZ územní souhlas (§ 96), příp. územní rozhodnutí (§ 92). Další povolení ani ohlášení nevyžaduje. Přípojka delší než 50 m vyžaduje ohlášení stavby podle § 104 odst. 2 písm. h), a to na základě územního souhlasu (§ 96) nebo územního rozhodnutí (§ 92). Stavební úřad může v územním rozhodnutí na základě žádosti stavebníka stanovit, že ohlášení nebude vyžadovat (§ 78 odst. 2). Podle § 78 odst. 2 SZ lze postupovat za splnění zákonných podmínek. Jde celkem o tři podmínky, kde se uplatní správní uvážení stavebního úřadu. Délkou přípojky se rozumí délka nejkratší stavebně technicky proveditelné trasy přípojky promítnuté do půdorysu mezi místem odbočení z distribuční soustavy a hlavní domovní přípojkovou skříní, je-li přípojka řešena venkovním vedením, nebo hlavní domovní kabelovou skříní při řešení přípojky kabelovým vedením. Do délky vedení se nezapočítávají její části vedené vertikálně. Přípojková skříň je součástí přípojky a umísťuje se na objektu odběratele (majitele nemovitosti) nebo na hranici, či v blízkosti hranice této nemovitosti, aby k ní byl umožněn přístup i bez přítomnosti odběratele. Aktualizace červen 2011.

02. Jak se povolují přípojky k rodinnému domu splňujícímu požadavky § 104 odst. 2 písm. a)?

Podle § 4 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud je spolu se stavbou hlavní předmětem žádosti nebo ohlášení soubor staveb, stavební úřad všechny stavby projedná v režimu stavby hlavní. Projednávání souboru staveb v režimu stavby hlavní upravuje metodické doporučení odboru stavebního řádu MMR Projednávání souboru staveb v režimu stavby hlavní. Aktualizace červen 2010.

03. Jak správně a podle jakých § zákona č. 183/2006 Sb. postupovat při povolování a umisťování domovního plynovodu délky větší než 100 m, který má být umístěn v areálu firmy?

§ 103 SZ obsahuje výčet staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. Neznamená to, že nevyžadují umístění. § 76 odst. 1 SZ: „ Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit jejich vliv na využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak.“ Odběrné plynové zařízení (tj. zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu) vedené od hlavního uzávěru plynu nejdříve po pozemku a následně do stavby, lze považovat za technické zařízení stavby, které je umístěno vně stavby. Pokud tedy vede odběrné plynové zařízení po pozemku, musí se umístit (ve výčtu § 79 odst. 3 SZ není obsaženo). Z hlediska povolení provedení lze pak posoudit podle § 103 odst. 1 písm. b) bod 2., tj. jako stavební záměr, který nevyžaduje pro svoji realizaci ohlášení ani stavební povolení. Aktualizace červenec 2011.

04. Na které technické rozvody lze aplikovat ustanovení § 103 odst. 1 písm. b) bod 2 stavebního zákona?

§ 103 odst. 1 písm. b) SZ dopadá na technickou infrastrukturu a doprovodná technická zařízení pro rozvod vody, energií, tepla, pro zajištění služeb elektronických komunikací, pro odvádění odpadních a dešťových vod a větrání uvnitř budov a jejich stavební úpravy. Aktualizace červenec 2011.

05. Jak řešit žádost na zřízení odběrného plynového zařízení (plynofikaci RD)?

Odběrné plynové zařízení (tj. zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu) vedené od hlavního uzávěru plynu nejdříve po pozemku a následně do stavby, lze považovat za technické zařízení stavby, které je umístěno vně stavby. Pokud tedy vede odběrné plynové zařízení po pozemku, musí se umístit (ve výčtu § 79 odst. 3 SZ není obsaženo). Z hlediska povolení provedení lze pak posoudit podle § 103 odst. 1 písm. b) bod 2., tj. jako stavební záměr, který nevyžaduje pro svoji realizaci ohlášení ani stavební povolení. Aktualizace červenec 2011.

06. Obec v rámci výstavby nových kanalizačních řadů v místních částech hodlá vybudovat cca 110-120 kanalizačních přípojek. Stavebníkem přípojek bude obec. Za předpokladu, že obec splní všechny podmínky dané zákonem k vydání územního souhlasu, může tyto přípojky ohlásit dle § 96 SZ všechny najednou jedním oznámením nebo je nutné ohlásit každou kanalizační přípojku jednotlivě?

O přípojky, které splňují ustanovení § 96 odst. 1 SZ, lze požádat jedním oznámením o záměru. Aktualizace červen 2011.

Přístavba

01. Stavebník chce před vchodem do řadového rodinného domku postavit závětří o velikosti 3 x 2 m, nepodsklepené, přičemž stávající zastavěná plocha rodinného domu je 70 m2. Současně chce provést zateplení pláště stavby. Jakou dokumentaci má předložit stavebnímu úřadu a o co má požádat, aby mohl zahájit realizaci uvedeného záměru? Jde o záměr, který by se měl uskutečnit v zastavěném území. Jakou dokumentaci musím předložit stavebnímu úřadu nebo o co musím požádat stavební úřad, abych mohl zahájit realizaci uvedeného stavebního záměru?

Jedná se o přístavbu (závětří) a stavební úpravu (zateplení). V daném případě lze aplikovat ustanovení § 104 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, tj. ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu (§ 104 odst. 1 SZ), pokud bude vydána územně plánovací informace (§ 21). Projektová dokumentace musí být zpracována autorizovanou osobou dle vyhlášky č. 499/2006 Sb. Aktualizace červen 2011.

Přístřešek

01. Jak postupovat při povolení stavby přístřešku o ploše nad 25 m2 na pozemku rodinného domu?

Stavba vyžaduje vydání územního rozhodnutí, příp. územního souhlasu. Pokud stavbu nelze začlenit do staveb uvedených v § 103 nebo 104 SZ, pak je nutné stavební povolení. Stavební úřad může na základě žádost i spojit územní a stavební řízení. Aktualizace srpen 2011.

Projektová dokumentace

01. Jak máme nahlížet na projektovou dokumentaci typizovaného rodinného domu zpracovanou v roce 2006, která byla stavebníkem objednána v srpnu 2007 a dodána v září 2007? Je možné na základě prohlášení zpracovatele projektové dokumentace považovat dokumentaci jako dostačující a nepožadovat její dopracování dle platné legislativy, tj. vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb?

Z dotazu není zřejmé, k jakému účelu má být projektová dokumentace dostačující. Předpokládáme, že pro ohlášení stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) SZ. Obsah a rozsah projektové dokumentace u staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) stanoví vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) SZ je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce. Podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., projektová dokumentace obsahuje části: A. Průvodní zpráva, B. Souhrnná technická zpráva, C. Situace stavby, D. Dokladová část, E. Zásady organizace výstavby, F. Dokumentace objektů. Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až F členěné na jednotlivé položky s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby (§ 2 vyhlášky). Podle § 105 odst. 5 SZ stanoví náležitosti ohlášení a obsah a rozsah projektové dokumentace u staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) prováděcí právní předpis, tj. vyhláška 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu (stanoví náležitosti ohlášení) a vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb – příloha č. 1 (stanoví obsah a rozsah projektové dokumentace u staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) SZ ) Je proto nutné, aby projekt obsahoval všechny náležitosti nezbytné pro ohlášení stavby rodinného domu. Předpokládáme, že typizovaný projekt všechny neobsahuje, neboť se nevztahuje ke konkrétní situaci. Z tohoto pohledu je nutné projektovou dokumentaci v přiměřeném rozsahu doplnit a přitom využít odkazů do typového projektu, který bude nedílnou součástí této dokumentace. Aktualizace srpen 2011.

02. Čím je stanoven rozsah a obsah projektové dokumentace dopravních staveb?

Podle § 1 odst. 2 vyhlášky MMR č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, se tato vyhláška nevztahuje na rozsah a obsah projektové dokumentace pro stavby letecké, stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací podle § 194 písm. c) stavebního zákona. Podle § 194 písm. c) stavebního zákona Ministerstvo dopravy stanoví právním předpisem technické požadavky pro letecké stavby podle zákona o civilním letectví, pro stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a rozsah a obsah projektové dokumentace k uvedeným stavbám. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro letecké stavby, pro stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací stanoví vyhláška č. 106/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb. Aktualizace srpen 2011.

Prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy

01. Kdo prokazuje podle ustanovení § 55 odst. 3 stavebního zákona nemožnost využít již vymezené zastavitelné plochy?

Nemožnost využít již vymezené zastavitelné plochy prokazuje pořizovatel. Ten posoudí návrh z hledisek uvedených v § 55 odst. 2. Pokud návrh na pořízení změny obsahuje návrh na vymezení nových zastavitelných ploch, musí být posouzení zaměřeno i na prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy v porovnání s reálnou potřebou vymezení nových zastavitelných ploch. Blíže viz metodický pokyn MMR: Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Aktualizace září 2010.

02. Kdy, tedy ve které fázi pořizování změny územního plánu se nemožnost využít již vymezené zastavitelné plochy prokazuje?

Podle našeho názoru prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy v porovnání s reálnou potřebou vymezení nových zastavitelných ploch musí být obsaženo: 1. ve zprávě o uplatňování územního plánu v uplynulém období (§ 55), pokud zpráva obsahuje pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu; 2. ve stanovisku pořizovatele k návrhu na pořízení změny územního plánu (§ 46). Pokud zastupitelstvo rozhodlo o pořízení změny z vlastního podnětu(tj. bez stanoviska pořizovatele), pak prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy bude obsaženo v zadání změny. Z § 53 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 53 odst. 5 písm. a) lze dovodit, že obsahem odůvodnění návrhu změny územního plánu musí vždy být vyhodnocení splnění požadavků § 55 odst. 3 stavebního zákona. Aktualizace září 2010.

03. Komu je prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy určeno?

Prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy v porovnání s reálnou potřebou vymezení nových zastavitelných ploch je určeno zastupitelstvu obce, které o pořízení změny územního plánu bude rozhodovat a dotčeným orgánům (např. ochrany ZPF) jako podklad pro stanovisko. Aktualizace září 2010.

04. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch je činností odbornou. Neměl by toto vyhodnocení zpracovávat pořizovatel ve spolupráci s projektantem?

Podle § 24 odst. 1 SZ úřad územního plánování vykonává územně plánovací činnost úředníky splňujícími kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Pořizovatelem je obecní úřad, který v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy vykonává územně plánovací činnost úředníkem splňujícím kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti nebo zajišťuje tuto činnost na základě smlouvy s fyzickou osobou anebo právnickou osobou, jejíž pracovníci splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti kladené na úředníky obecních úřadů. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch je tedy činností odbornou, vykonávanou pořizovatelem splňujícím kvalifikační požadavky. Aktualizace září 2010.

05. V § 55 odst. 3 se hovoří, že „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch“. Kdo o tom bude rozhodovat (úřad územního plánování) a případně kdo ho bude kontrolovat?

Pořizovatel je ten, kdo prokazuje nemožnost využít již vymezené zastavitelné plochy. Zda bylo toto vyhodnocení provedeno správně, se posuzuje při projednávání zadání, a také při společném jednání s dotčenými orgány a v řízení o změně územního plánu, spojeném s veřejným projednáním návrhu změny. Jedním z nejvýznamnějších stanovisek z hlediska ochrany nezastavěného území je stanovisko dotčeného orgánu, zajišťujícího ochranu zemědělského půdního fondu. Toto stanovisko musí být pořizovatelem respektováno, pokud při řešení případného rozporu v této otázce není dohodou dosaženo nebo rozhodnutím vlády přijato jiné řešení. V rámci postupu podle stavebního zákona je nutno na správné vyhodnocení účelného využití zastavěného území a na vyhodnocení potřeby vymezení nových zastavitelných ploch pohlížet i z hlediska dopadu na případnou platnost opatření obecné povahy, kterým je vydáván územní plán. Pokud by návrh nových zastavitelných ploch nebyl dostatečně odůvodněn, bylo by možné na toto opatření obecné povahy pohlížet jako na akt v rozporu se zákonem (viz metodický pokyn MMR:Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.). Září 2010.

Prostorová regulace

01. Obec má územní plán schválený v roce 1999. Do vyhlášky i do textové části byl vložen regulativ, který stanovuje tvar a sklon střechy – střecha sedlová se sklonem 30 – 45°. Zastupitelstvo chce tento regulativ zrušit nebo upravit tak, aby nezabraňoval kvalitním projektům využívat např. ploché zelené střechy či střechy pultové. Vzhledem k charakteru území se tento regulativ jeví jen jako paušálně použitý mustr na „vesnické prostředí“, bez dalšího pochopení smyslu takové regulace. Obec by chtěla tento regulativ zrušit nebo ho nahradit jiným, lépe formulovaným. Jak v tomto případě postupovat?

Takto formulovaný prostorový regulativ nepatří do územního plánu. Ustanovení závazné části platného územního plánu je však možné zrušit pouze změnou územního plánu (viz § 55 odst. 2 SZ). Tato změna se vydává formou opatření obecné povahy (§ 43 odst. 4 SZ). Aktualizace září 2010.

Průvodní zpráva

01. Je povinností stavebního úřadu při vydání stavební povolení ověřit a potvrdit textové části projektové dokumentace, která je součástí žádosti o vydání stavebního povolení (Průvodní zprávu, Souhrnnou technickou zprávu,…)?

Z přílohy č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb vyplývá, že projektová dokumentace musí vždy obsahovat i Průvodní zprávu. Průvodní zpráva je tedy součástí projektové dokumentace a jako taková musí být ověřena. Aktualizace srpen 2011.

Půdní vestavba

01. Prosím o definici pojmu "půdní vestavba".

Stavební zákon definici půdní vestavby nezná. Ve smyslu stavebního zákona se jedná o změnu dokončené stavby - stavební úpravu (§2 odst. 5 písm. c), při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. „Vestavba je v praxi někdy používané označení stavby, která je změnou dokončené stavby, nemění však její objem. Dochází k novému členění a uspořádání (popř. také využití) v ní obsažených prostor. Nejbližším právním pojmem stavebního zákona je stavební úprava.“ Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000. Definici pojmu půdní vestavba lze z této definice odvodit jako vestavbu v půdním prostoru. Poznamenáváme, že při zpracování projektové dokumentace a při podávání žádosti na stavební úřad je žádoucí vycházet z pojmů, které jsou uvedeny ve stavebním zákoně. Aktualizace srpen 2011.

R

Rada obcí

01. Kdo jmenuje členy Rady obcí? Musí člena Rady obcí jmenovat obecní zastupitelstvo usnesením zastupitelstva nebo stačí, aby o tom vedení obce podalo písemnou zprávu nám, úřadu územního plánování?

Podle § 9 odst. 1 stavebního zákona pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností může její starosta, se souhlasem obcí v jejím správním obvodu, zřídit jako zvláštní orgán této obce Radu obcí pro udržitelný rozvoj území (dále jen "Rada obcí"). Předsedou Rady obcí je starosta obce s rozšířenou působností, který současně vydává její Jednací řád. Členem Rady obcí vždy jmenuje na návrh obce ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností jednoho zástupce každé obce. Tyto zástupce navrhuje zastupitelstvo každé obce svým usnesením. Aktualizace září 2010.

02. Je ke zřízení rady obcí pro udržitelný rozvoj území (§ 9 SZ) potřebný souhlas všech obcí ve správním obvodu nebo je možné zřídit radu obcí, i když s tím nebude některá obec souhlasit (stačí souhlas nadpoloviční většiny)?

Podle § 9 odst. 1 stavebního zákona je nezbytný souhlas všech obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Aktualizace září 2010.

03. Jakým způsobem budou projednány územně analytické podklady (§ 29 odst. 1), pokud nebude zřízena Rada obcí pro udržitelný rozvoj území (§ 9 odst. 1)?

V případě, že Rada obcí pro udržitelný rozvoj není ustanovena (její ustanovení není zákonnou podmínkou), se podle § 29 odst. 1 až 3 nepostupuje. Aktualizace září 2010.

04. Jak postupovat v případě, že není zřízena Rada obcí pro udržitelný rozvoj území? Dle § 9 odst. 1 pro správní obvod obce s rozšířenou působností může její starosta se souhlasem obcí v jejím správním obvodu zřídit Radu obcí pro udržitelný rozvoj území (Radu obcí). Podle 48 odst. 6 vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území projedná Rada obcí a podle § 50 odst. 3 vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj v návrhu územního plánu projedná Rada obcí. Z uvedeného vyplývá, že Rada obcí je fakultativní orgán, jak tedy postupovat v případě že tento orgán není zřízen a podmínky pro projednání stanoví, že koncept i návrh musí být v Radě obcí projednány?

Z uvedeného nevyplývá, že Rada obcí je fakultativní orgán. Rada obcí nemusí sdělit své vyjádření, ani když je ustanovena. V případě, že není ustanovena, podle § 48 odst. 6 a § 50 odst. 3 se nepostupuje. Aktualizace září 2010.

Realizace a údržba zeleně

01. Pozemkový fond na základě zákona č. 95/1999 Sb. převádí na města bezúplatně pozemky určené k realizaci zeleně. Statutární město žádá Pozemkový fond o větší množství nezastavitelných pozemků, na kterých se v současné době nachází parky a jiné formy zeleně sídelní. Pozemkový fond odmítá tyto pozemky převést bezúplatně s tím, že se jedná o stávající zeleň. Dle našeho názoru je sečení trávy, údržba stromů, nebo výsadba nových dřevin v plochách označených územním plánem jako stávající zeleň sídelní „realizace zeleně“. Prosím o váš odborný názor z pohledu územního plánování na otázku co je realizace zeleně?

Seč trávy, dosev trávníků, odplevelování, hnojení, obrývání záhonů, stříhání a řez keřových skupin, doplňování mulče, ošetřování stromů, výsadba nových dřevin náhradou za odumřelé na stávajících plochách zeleně, to všechno jsou úkony náležející do údržby zeleně. Plochy zeleně vyžadují celoroční odbornou údržbu. Údržba zeleně je pro její existenci nezbytná. Realizací zeleně se rozumí zakládání nových parků a parkově upravených ploch v místech, kde dosud zeleň nebyla. Jedná se tedy o nově zakládanou zeleň nebo obnovu zeleně na zdevastovaných, neudržovaných plochách, a to na základě projektu. Hlavními činnostmi jsou zemní práce a modelace terénu, výsadba stromů, keřů a tvorba květinových záhonů, výsev trávníku, případně instalace závlahového systému. V neposlední řadě tvorba vodních prvků (jezírka, fontány, potůčky, pítka, atd.) a prvků drobné architektury (pergoly, suché zídky atd.). Jinými slovy celý proces zahrnuje tři pojmy: návrh (projekt),realizace (návrhu) a údržba.

Regulační plán

01. Kdo vydává regulační plán?

Dle § 69 odst. 2 stavebního zákona vydává regulační plán jako opatření obecné povahy příslušné zastupitelstvo obce. Aktualizace září 2010.

02. Komu se podává podnět/žádost o pořízení regulačního plánu v hlavním městě Praze, a kdo poté rozhoduje o jeho vydání. Jde mi o rozhraničení kompetencí mezi městskými částmi a magistrátem.

Podle § 62 odst. 1 stavebního zákona lze regulační plán vydat z podnětu nebo na žádost. Vydávat územně plánovací dokumentaci je vyhrazeno dle Zákona o Hlavním městě Praze zastupitelstvu hlavního města Prahy [§ 59 odst. 1 písm. c)]. V § 17 odst. 1 písm. g) citovaného zákona se uvádí: Hlavní město Praha upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města Statutem (č. 55/2000 Sb. HMP, obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy). Ve Statutu stanoví mimo jiné způsob projednání územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy s městskými částmi. Problematiku regulačního plánu řeší Statut v ustanoveních části šesté, kde se v § 25d se uvádí: (1) Na základě podnětu městské části předloží pořizovatel k projednání zastupitelstvu hlavního města Prahy návrh rozhodnutí o pořízení regulačního plánu pro území příslušné městské části. (2) Návrh zadání regulačního plánu, na základě kterého rozhodlo zastupitelstvo hlavního města Prahy o jeho pořízení, zašle pořizovatel příslušné městské části. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání regulačního plánu uplatní městská část u pořizovatele své požadavky. K později uplatněným požadavkům se nepřihlíží. (3) Po společném projednání regulačního plánu s dotčenými orgány doručí pořizovatel veřejnou vyhláškou návrh regulačního plánu 30 dnů předem příslušné městské části. Městská část zajistí vystavení návrhu regulačního plánu k nahlédnutí nejméně 15 dnů přede dnem veřejného projednání, a to po dobu 30 dnů. (4) Pořizuje-li se regulační plán z podnětu, zajistí pořizovatel v součinnosti s příslušnou městskou částí označení dotčené plochy tabulí se základními informacemi o návrhu regulačního plánu nejméně 30 dnů přede dnem veřejného projednání, případně je-li řešená plocha mimo zastavěné území, nebo je-li zvlášť rozsáhlá, vyvěsí se informace na místě určeném pořizovatelem. (5) Městská část může podat připomínky proti návrhu regulačního plánu nejpozději při veřejném projednání. K později uplatněným připomínkám městské části se nepřihlíží. (6) Pokud městská část ve svém vyjádření k návrhu regulačního plánu uplatňuje připomínky, které považuje za zásadní, výslovně každou z těchto připomínek označí slovy "tuto připomínku považuje městská část za zásadní". Pořizovatel v rámci vyhodnocení zpracuje návrh rozhodnutí o zásadní připomínce městské části proti návrhu regulačního plánu, který bude za účasti městské části projednán ve výboru územního rozvoje zastupitelstva hlavního města Prahy a následně předložen včetně návrhu na vydání regulačního plánu zastupitelstvu hlavního města Prahy. (7) Konečné rozhodnutí o zásadní připomínce městské části proti návrhu regulačního plánu náleží zastupitelstvu hlavního města Prahy. Rozhodne-li zastupitelstvo hlavního města Prahy o změně nebo zrušení rozhodnutí o zásadní připomínce městské části proti návrhu regulačního plánu, zajistí pořizovatel uvedení regulačního plánu do souladu se zněním rozhodnutí. Do té doby nelze podle regulačního plánu v dotčeném území městské části rozhodovat. (8) Městské části, která podala připomínky podle odstavce 6, sdělí pořizovatel do 30 dnů od vydání regulačního plánu, zda bylo vyhověno zásadním připomínkám městské části proti návrhu regulačního plánu nebo sdělí důvody, pro které jim vyhověno nebylo. (9) Při pořizování změny regulačního plánu se postupuje přiměřeně podle ustanovení odstavců 1 až 8. Aktualizace září 2010.

03. V obsahu zadání i samotném obsahu regulačního plánu má být uveden výčet druhu územních rozhodnutí, které RP nahradí. Co je tím konkrétně myšleno?

V zadání regulačního plánu se stanovují druhy územních rozhodnutí (o umístění stavby nebo zařízení, o změně využití území, o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, o dělení nebo scelování pozemků, o ochranném pásmu), která může RP nahradit. V návrhu RP se stanoví, která konkrétní územní rozhodnutí RP nahrazuje (například rozhodnutí o umístění stavby objektu základní školy, rozhodnutí o změně využití území pro skládku apod.). Aktualizace září 2010.

04. Jak postupovat při povolování staveb rodinných domů na pozemcích určených regulačním plánem (schváleným do konce roku 2006) pro výstavbu rodinných domů? Je možné upustit od vydání územního rozhodnutí a vydávat pouze stavební povolení (§ 77 odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb.)?

Podle § 61 odst. 2 regulační plán nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí v nezastavěném území. Protože u regulačních plánů pořízených do konce roku 2006 nebyl schválený rozsah územních rozhodnutí, které regulační plán nahrazuje, nelze upustit od vydání územního rozhodnutí. To bude možné, až u nově pořizovaných regulačních plánů. Územní rozhodnutí se ve smyslu § 77 odst. 2 SZ nevydává v rozsahu, v jakém regulační plán v řešené ploše vzhledem ke svému obsahu příslušná územní rozhodnutí nahrazuje. Aktualizace srpen 2011.

05. Pokud nedojde podle § 43 odstavec 2 k vydání regulačního plánu do 2 let od podání úplné žádosti, pořízení regulačního plánu přestává být podmínkou pro rozhodování v území. Danou plochu je v tomto případě možné nadále využít „pouze“ v souladu s územním plánem?

Odpovědí na Váš dotaz je vlastní text § 43 odst. 2 s tímto dodatkem: ostatní části územního plánu zůstávají v platnosti a jsou pro rozhodování v území závazné. § 43 odst. 2: Územní plán může ve vybraných plochách a koridorech uložit prověření změn jejich využití územní studií nebo pořízení regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování o změnách v území; v tomto případě stanoví podmínky pro jeho pořízení a pro jeho vydání, které jsou zadáním regulačního plánu. Pořízení regulačního plánu jako podmínka pro rozhodování pozbývá pro vybranou plochu nebo koridor platnosti, pokud nedojde k vydání regulačního plánu do 2 let od podání úplné žádosti v souladu s právními předpisy a zadáním regulačního plánu. Aktualizace září 2010.

06. Která územní rozhodnutí regulační plán nahradí? V zadání má pořizovatel určit, která územní rozhodnutí budou RP nahrazena. Dá se to určit obecně? Dá se to určit vůbec?

V zadání regulačního plánu se stanovují druhy územních rozhodnutí (například rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, o změně využití území, o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, o dělení nebo scelování pozemků, o ochranném pásmu), která může RP nahradit. Aktualizace září 2010.

07. Existuje v novém stavebním zákoně jednoduchá možnost úpravy některých částí regulačního (nebo územního) plánu? Konkrétně se jedná o úpravu stavební čáry na stávající ploše pro výrobu a služby tak, aby bylo možné na pozemek umístit další objekt pro dané funkční využití.

O úpravě směrné části regulačního plánu schválenému před 1.1.2007 rozhoduje obecní úřad, případně úřad územního plánování. S odkazem na § 188 odst. 4 zák. č. 183/2006 Sb. se postupuje dle dosavadních právních předpisů. Stavební čára je však zpravidla regulativem, bývá tedy součástí závazné části, a pak se už nejedná o úpravu, ale o změnu regulačního plánu, kterou je nezbytné pořídit v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. § 62 až 65 a § 67 až 69. Postup v uvedeném případě zaleží na tom, zdali je v platném regulačním plánu stavební čára uvedena v závazné části nebo pouze ve směrné. Regulační plán vydaný od 1. 1. 2007 formou opatření obecné povahy je ve výrokové části celý závazný a lze ho měnit pouze změnou regulačního plánu. Aktualizace září 2010.

08. Má být v hlavním výkrese regulačního plánu i návrh parcelace, nebo má být spíše v koordinačním výkresu? Nechci bránit jiné možné parcelaci - většina vlastníků pořizování regulačního plánu nesleduje a následně s jeho obsahem nesouhlasí.

V souladu s § 61 stavebního zákona regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků. Rovněž dle přílohy č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., v níž je uveden obsah regulačního plánu, musí textová část regulačního plánu vždy obsahovat - mimo jiné – podmínky pro vymezení a využití pozemků, hlavní výkres obsahuje vždy vymezení a využití pozemků. Záleží na typu pozemků, pro které jsou tyto podmínky určovány. Například při řešení historického jádra je vhodné stanovit podmínky pro dodržení historické parcelace kvůli zachování měřítka zástavby (příloha č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. písmeno d) – podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území). Je tedy třeba rozlišovat mezi povinností stanovit podmínky pro parcelaci a mezi přesným návrhem parcelace. Pokud nebude návrh parcelace součástí regulačního plánu, nemůže být ani součástí koordinačního výkresu. Pouze v případě, že regulační plán nahrazuje územní rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků (§ 82 stavebního zákona), musí regulační plán obsahovat návrh parcelace (příloha č. 7 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.). Aktualizace září 2010.

09. Prosím o odborné stanovisko k řešení možnosti nedodržení regulativu ÚP v závazné části územního plánu.

Regulativy uvedené v závazné části územního plánu obce lze změnit pouze změnou územního plánu. Aktualizace září 2010.

10. Může zastupitelstvo rozhodnout o pořízení regulačního plánu v ploše určené k zastavění dle platného územního plánu pořízeného podle zák. č. 50/1976 Sb.?

Ano, zastupitelstvo může z vlastního nebo jiného podnětu rozhodnout o pořízení regulačního plánu v ploše nebo koridoru řešeném územním plánem, který byl pořízen podle zákona č. 50/1976 Sb. Aktualizace září 2010.

11. Mohou regulační plány pořízené před rokem 2006 nahrazovat územní rozhodnutí?

Regulační plány pořízené do konce roku 2006, tj. do platnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), nemohly nahrazovat územní rozhodnutí. V případech, kdy byl pro dané území schválen územní plán zóny nebo územní projekt zóny anebo regulační plán, mohl stavební úřad podle § 32 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb. (stavební zákon platný do 31. 12. 2006), sloučit územní řízení se stavebním řízením. V současné době nelze podle těchto regulačních plánů upustit od vydání územního rozhodnutí, mj. i z důvodu, že v těchto regulačních plánech nebyla výslovně uvedena územní rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje. Leden 2012.

Rekreace

01. Jak je definován pojem individuální rekreace? Odpovídá této definici záměr investora vystavět 5 objektů o 3 NP a podkroví se 70 byty (14 bytů v každém objektu) 92 parkovacími místy?

Stavební zákon pojem „individuální rekreace“ nezná. Prováděcí vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, rozlišuje „stavbu pro rodinnou rekreaci“ (§ 2 písm. b) a „stavbu ubytovacího zařízení“ (§ 2 písm. c). Stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví (§ 2 písm. b). Třípodlažní objekt s podkrovím, zahrnující 14 bytů nemůže svými objemovými parametry a vzhledem odpovídat požadavkům na rodinnou rekreaci. Jedná se o stavbu ubytovacího zařízení podle § 2 písm. c) bodu 4 v kategorii ostatní. Plochami rekreace se dále zabývá § 5 (resp. § 4) uvedené vyhlášky. Aktualizace srpen 2011.

Rodinné domy

01. Pokud stavebník ohlásí stavbu rodinného domu do 150 m2 podle § 104 odst. 1, tak stavba nevyžaduje územní souhlas ani územní rozhodnutí, pokud byly splněny požadavky uvedené v tomto odstavci. Stavba rodinného domu však vyžaduje ve většině případů vybudování elektrických, plynovodních atd. přípojek, oplocení, případně žumpy, nebo zpevnění příjezdu. Jak má stavební úřad správně postupovat?

Ve vašem případě bude postupováno v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 stavebního zákona, tzn., že se jedná o soubor staveb, který bude projednán v režimu stavby hlavní. Projednávání souboru staveb v režimu stavby hlavní upravuje metodické doporučení odboru stavebního řádu MMR Projednávání souboru staveb v režimu stavby hlavní. Aktualizace srpen 2011.

02. Vlastník parcely má v současné době zkolaudovanou přípojku el. energie, souhlasné stanovisko Životního prostředí a obce, projekt a veškerou dokumentaci k plánované stavbě rodinného domu. Bohužel parcela je mimo intravilán obce a obec nemá platný územní plán. Je nějaká možnost, jak záměr realizovat?

Paragraf 18 odst. 5 a 6 nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb., uvádí, co lze umístit v nezastavěném území a na nezastavitelných pozemcích. Vámi uvažovaný rodinný dům lze umístit pouze v zastavěném území nebo zastavitelné ploše. V případě, že obec nemá územní plán nebo zastavěné území vymezené zvláštním postupem, pak platí, že výstavba je možná pouze v intravilánu vymezeném k 1. září 1966 a vyznačeném v mapách evidence nemovitostí, pokud ovšem nelze využít ustanovení § 188 a) SZ. Aktualizace srpen 2011.

03. Jak mám postupovat jako vlastník pozemku, který se nachází v obci mezi dvěma domy a nyní je dle listu vlastnictví ornou půdou, chci-li zde zahájit stavbu rodinného domu?

Ve vašem případě je nutno požádat příslušný stavební úřad o tzv. územně plánovací informaci dle § 21 odst. 1 písm. d) stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ze které se dovíte všechny podstatné informace. Žádost se podává na předepsaném formuláři, který je přílohou č. 2 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Aktualizace srpen 2011.

Rybník

01. Je možná výstavba nekomerčního rybníčku pro chov ryb cca do 1500 m2 na pozemcích mimo zastavěné území? Lze na tuto výstavbu použít § 18 odst. 5 stavebního zákona? Prosím o radu jak zjednodušit povolovací řízení pro výstavbu vodní plochy, obec má schválený územní plán.

Pokud má obec platný územní plán a záměr vybudovat rybník s ním není v souladu, pak je nutná jeho změna. Na základě provedené změny může obecný stavební úřad vydat územní rozhodnutí. Pokud obec nemá územní plán, pak lze využít ustanovení § 18 odst. 5 stavebního zákona a vést územní řízení. Protože rybník je vodní dílo, vydá následně vodoprávní orgán stavební povolení.

S

Sledované jevy

01. Proč není mezi sledovanými jevy i bydlení aj. funkce (pouze občanské vybavení a výroba)?

ÚAP nesuplují ÚPD. Zákonodárce vybral sledované jevy s ohledem na potřebu vypracování rozboru udržitelného rozvoje území. Aktualizace září 2010.

02. Proč se nesledují jen chráněná ložisková území, nýbrž všechna ložiska – řádek 60 přílohy č. 1 části A vyhlášky č. 500/2006 Sb.?

Nelze polemizovat s tím, co je uvedeno jako sledovaný jev ve vyhlášce. ÚAP neslouží jen jako podklad pro vypracování ÚPD. Aktualizace září 2010.

03. Mají se v ÚAP sledovat i takové detaily jako cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka, turistická stezka, objekt požární ochrany, objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky apod.?

Je třeba respektovat vyhlášku č. 500/2006 Sb. a sledovat i tyto detaily. Aktualizace září 2010.

04. Rád bych se zeptal, zda sledované jevy uvedené ve vyhlášce č. 500/2006 Sb., příloze č. 1 části A, konkrétně v řádcích 11, 13 - 15 a 19 - 20, jsou specifikovány nějakým konkrétním předpisem, a kdo je eviduje?

Na internetových stránkách ÚÚR jsou pod hlavičkou konzultačního střediska zveřejněny metodické návody k ÚAP - jako orientační pomůcka pro úřady územního plánování V metodickém návodu Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady obcí jsou obsaženy komentáře, právní předpisy, vytipovaní poskytovatelé údajů či jiné zdroje ke sledovaným jevům z přílohy č. 1 části A vyhlášky č. 500/2006 Sb. Sledované jevy, na které se dotazujete, neeviduje nikdo, jsou to tzv. HODNOTY ÚZEMÍ. Hodnoty území se zjišťují vlastním průzkumem území. Za zjištění hodnot území pro svůj správní obvod zodpovídá úřad územního plánování.

05. Je veřejné osvětlení součástí sledovaného jevu číslo 73 - nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy dle přílohy číslo 1 části A vyhlášky č. 500/2006 Sb.?

Veřejné osvětlení není předmětem sledování pro účely ÚAP. Veřejné osvětlení je sice elektroenergetické vedení, nejedná se však o součást energetické soustavy. Je zařízením odběrným; odběratelem jsou především obce. Aktualizace září 2010.

Současně zastavěné území

01. Kde najdu přesné znění zákona o současně zastavěném území obce?

Pojem současně zastavěné území obce byl obsažen v zákoně č. 50/1976 Sb. (starý stavební zákon). V novém stavebním zákoně č. 183/2006 Sb. je tento pojem obsažen pouze v § 189 odst. 1. Podle tohoto ustanovení se za zastavěné území považuje současně zastavěné území obce vyznačené podle dosavadních právních předpisů v územním plánu obce nebo regulačním plánu, a to po dobu platnosti této územně plánovací dokumentace. Aktualizace září 2010.

Souhlas sousedů

01. Jak by měl vypadat souhlas sousedů s umístěním stavby, je pro toto nějaký formulář?

Výslovný souhlas sousedů vyžaduje stavební zákon pouze při zjednodušeném územním řízení dle § 95 SZ, nebo při územním souhlasu § 96. Forma souhlasu sousedů s umístěním stavby není stanovena. Pro zjednodušené územní řízení je kromě vlastního souhlasu požadován i výslovný souhlas s provedením zjednodušeného řízení. Pro územní souhlas je požadováno vyjádření souhlasu písemnou formou, vyznačený rovněž na situačním výkrese. Bude-li prováděno klasické územní řízení o umístění stavby, není výslovný souhlas sousedů nutný. Aktualizace srpen 2011.

Sousední pozemky

01. Co jsou to „sousední pozemky“ viz § 85 odst. 2 písm. b) nového stavebního zákona?

V souladu s nálezem Ústavního soudu publikovaným pod č. 96/2000 Sb. nelze chápat „sousední“ pozemky pouze jako sousední – „mezující“ pozemky, tj. pozemky, které spolu mají společnou hranici. V každém projednávaném případě musí stavební úřad posoudit, kteří z vlastníků pozemků a staveb na nich mohou být vydaným rozhodnutím přímo dotčeni. Tyto pozemky a stavby na nich se potom považují za sousední. Rozsah dotčených pozemků a staveb bude záviset na charakteru projednávaného záměru, např. stavby, a jejich vlivů na okolí. Podle konkrétního případu pak mohou být např. stavbou rodinného domu dotčeny pouze „mezující“ pozemky a stavby, oproti stavbě s výrobními technologiemi, u kterých mohou být dotčeny pozemky stavby v širším okruhu. Aktualizace srpen 2011.

02. Jak aplikovat ustanovení §23 odstavce 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, konkrétně ustanovení „stavby se umísťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek“. Máme případ žádosti o vydání územního rozhodnutí pro stavbu komerčního obchodního objektu na 6 pozemcích. Uvedené pozemky jsou v majetku jednoho majitele – žadatele, leží vedle sebe a jsou evidovány ve třech různých kulturách. Pokud striktně budeme dodržovat citované ustanovení, pak uvedenou stavbu můžeme povolit až po scelení stavbou dotčených pozemků. Setkali jsme se i s výkladem, že se v tomto případě pojem sousední pozemky vztahuje na „pozemky souseda“, tzn. vyčlenit pozemky v majetku navrhovatele a za sousední považovat až první pozemek v majetku jiného majitele.

V § 23 odstavci 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. se pod pojmem sousední pozemek opravdu rozumí pozemek souseda, tedy jiného vlastníka, jak se správně domníváte. Pojem sousední pozemek stavební zákon nedefinuje, definuje však pojem stavební pozemek (§ 2 odst. 1 písm. b) jako „…pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený pro umístění stavby…“. Neuvádí se, že by bylo třeba pro umístění stavby pozemky scelovat. Aktualizace srpen 2011.

Spojené územní a stavební řízení

01. V § 78 odst. 1 stavebního zákona je uvedeno, že stavební úřad může podle správního řádu územní a stavební řízení spojit. Jak postupovat v případě spojeného územního a stavebního řízení?

Je nutno si uvědomit, že územní řízení je vždy veřejné, zatímco stavební není. Rovněž okruh účastníků řízení může být odlišný. Pro vedení spojeného řízení se vždy uplatní přísnější ustanovení z hlediska procesních práv účastníků řízení Z hlediska dodržení lhůt je minimální patnáctidenní lhůta před konáním veřejného ústního jednání. Ve spojeném řízení se vydává společné rozhodnutí, ale s oddělenými výroky, a to pro územní rozhodnutí a stavební povolení, ve kterých stavební úřad stanoví podmínky pro umístění a provedení stavby, popř. pro její užívání, a odděleně rozhodne o námitkách účastníků územního a stavebního řízení. V případě, že se výroky společných rozhodnutí podmiňují, má odvolání proti rozhodnutí s podmiňujícím výrokem odkladný účinek i vůči rozhodnutí s navazujícím výrokem (§ 140 odst. 7 správního řádu). Pro doručování společného rozhodnutí platí přísnější požadavky pro doručování stavebního povolení. V případě uplatnění § 144 správního řádu, tj. nastanou-li podmínky pro řízení s velkým počtem účastníků (více než 30), doručuje se žadateli jednotlivě a ostatním účastníkům veřejnou vyhláškou.

02. Prosím o sdělení postupu při povolení stavby rodinného domu nad 150m2, jehož součástí je vybudování studny na pitnou vodu a malá ČOV (vodohospodářská díla). Některé stavební úřady postupují tak, že vydají stavební povolení na rodinný dům ve spojeném územním a stavebním řízení, dále vydají souhlas podle §15 SZ se stavbou vodohospodářských děl a je věcí stavebníka, aby si dále obstaral příslušná vodohospodářská povolení na studnu a ČOV. Podmínkou uvedenou ve stavebním povolení je, že před kolaudací stavby bude provedena kolaudace studny a ČOV. Jiné stavební úřady striktně požadují, aby proběhlo územní řízení na dům, studnu a ČOV, dále následují povolení vodních děl (studna a ČOV) a teprve po nabytí právní moci těchto povolení může stavebník požádat o stavební povolení rodinného domu. Tento proces je neúměrně zdlouhavý a zatěžuje stavebníky i úřady. Prosím o odkaz, jakými paragrafy se řídit.

Stavební úřad může povolit stavbu RD ve spojeném územním a stavebním řízení. Na studnu a ČOV musí vydat územní rozhodnutí o umístění stavby, protože speciální úřad územní rozhodnutí nevydává a dále stavební úřad vydá souhlas pro potřebu povolení (stavebního povolení) vodohospodářským orgánem. Před zahájením užívání stavby musí stavebník oznámit stavebnímu úřadu zahájení užívání stavby (§ 119 a § 120 SZ) a současně doložit souhlas vodohospodářského orgánu s užíváním studny a ČOV. Oba Vámi uváděné postupy jsou možné, záleží na uvážení stavebního úřadu. Avšak s ohledem na ustanovení § 4 odst. 1 SZ (stavební úřady přednostně využívají zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány a aby v případě, kdy lze za podmínek tohoto zákona vydat v dané věci, zejména u jednoduchých staveb, pouze jedno rozhodnutí, upustily od dalšího povolování záměru) považujeme první postup za vhodnější. Na spojené územní a stavební řízení není však právní nárok.

03. U spojených řízení je nutné vyplnit obě žádosti?

Žádost o spojené územní a stavební řízení nemá samostatný formulář. Proto je nutnou potřeba podat formulář na územní řízení, další formulář na stavební řízení a žádost o provedení spojeného územního a stavebního řízení.

04. Jak se doručuje oznámení o zahájení spojeného územního a stavebního řízení?

Stavební úřad může podle správního řádu spojit územní a stavební řízení, a to u všech druhů staveb, na které se vztahuje stavební povolení, jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území schválen územní plán nebo regulační plán. Pro postup ve spojeném řízení se použije obecná úprava pro společné řízení ve smyslu § 140 SŘ. Spojit řízení lze i v průběhu řízení, pokud nevznikne nebezpečí újmy některému z účastníků. V případě, že je žádost úplná, oznámí stavební úřad v souladu s § 87 odst. 1 a § 112 odst. 1 SZ zahájení řízení a o konání veřejného ústního jednání, případně spojeného s ohledáním na místě, je-li to účelné. Pro vedení spojeného řízení se vždy uplatní přísnější ustanovení z hlediska procesních práv účastníků řízení (např. povinné veřejné ústní jednání, minimálně 15ti denní lhůta pro připomínky a námitky). Zahájení spojeného územního a stavebního řízení je tedy totožné jako zahájení územního řízení. Tzn. podle toho, zda je v obci vydán územní plán nebo ne. Je-li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se oznámení o zahájení územního řízení účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 1 SZ a dotčeným orgánům jednotlivě, účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 2 SZ veřejnou vyhláškou. Není-li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se všem účastníkům řízení jednotlivě. V případě uplatnění § 144 SŘ, tj. nastanou-li podmínky pro řízení s velkým počtem účastníků (více než 30), doručuje se žadateli jednotlivě a ostatním účastníkům veřejnou vyhláškou. Stavební úřad současně upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto. O spojení územního a stavebního řízení se vydá usnesení, které se pouze poznamenává do spisu (§ 140 odst. 1 a 4 SŘ). Ve spojeném řízení se vydává společné rozhodnutí, ale s oddělenými výroky, a to pro územní rozhodnutí a stavební povolení, ve kterých stavební úřad stanoví podmínky pro umístění a provedení stavby, popř. pro její užívání, a rozhodne o námitkách účastníků řízení. V případě, že se výroky společných rozhodnutí podmiňují, má odvolání proti rozhodnutí s podmiňujícím výrokem odkladný účinek i vůči rozhodnutí s navazujícím výrokem (§ 140 odst. 7 SŘ). Pro doručování společného rozhodnutí platí požadavky pro doručování stavebního povolení. V případě uplatnění § 144 SŘ, tj. nastanou-li podmínky pro řízení s velkým počtem účastníků (více než 30), doručuje se žadateli jednotlivě a ostatním účastníkům veřejnou vyhláškou. K závazným stanoviskům a námitkám k věcem, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územního plánu nebo regulačního plánu, se v rámci územního řízení nepřihlíží. Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad předá žadateli jedno vyhotovení rozhodnutí opatřené záznamem o účinnosti spolu s ověřenou projektovou dokumentací; rozhodnutí opatřené záznamem o účinnosti spolu s ověřenou projektovou dokumentací zašle také obci v místě stavby, pokud není stavebním úřadem. V případě, kdy řízení bylo zahájeno před platností nového stavebního zákona, lze sloučené řízení dokončit dle starého stavebního zákona.

05. Lze spojit územní a stavební řízení? Jedná se o stavbu přízemního rodinného domu o zastavěné ploše 122m2 s obytným podkrovím v obci se schváleným územním plánem. Součástí stavby je zhotovení přípojek do 20m. Stavební úřad obdržel i vyjádření všech sousedů, odboru životního prostředí a ochrany krajiny, vyjádření o existenci podzemních a nadzemních vedení v okruhu 100 m od předmětného pozemku.

V daném případě lze postupovat několika způsoby: 1. pokud byla vydaná územně plánovací informace dle § 21 stavebního zákona (SZ) pro RD, je možno následně využít § 104 odst. 2 písm. a) SZ, tzn. stavbu RD včetně přípojek a oplocení (§ 4 odst. 1 SZ) pouze ohlásit bez vydání územního rozhodnutí či územního souhlasu); 2. pokud byly splněny podmínky dle § 96 SZ (souhlas sousedů a stanoviska DO bez připomínek), lze vydat územní souhlas a následně stavbu ohlásit (§104 SZ). Dle § 79 odst. 2) může stavební úřad vydání územního souhlasu sloučit s vydáním souhlasu s provedením ohlášené stavby. 3. pokud nelze vydat územní souhlas, pak je nutno požádat o vydání územního rozhodnutí, a následně stavbu ohlásit.

06. Lze sloučit zjednodušené územní řízení se stavebním řízením?

Nelze. Stavební zákon č. 183/2006 Sb. nezná pojem „sloučit“ územní a stavební řízení, umožňuje pouze (§ 78 SZ) v souladu se správním řádem (§ 140 správního řádu) tato dvě řízení „spojit“. Podle § 79 SZ lze „sloučit“ vydání územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášené stavby.

Společenství vlastníků bytových jednotek

01. Jak postupovat při modernizaci nebo při rekonstrukci objektu, který je ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek?

K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby a o změně stavby (dle SZ) je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy (dle SZ) a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. Ustanovení stavebního zákona tím nejsou dotčena.

02. Jaké je postavení vlastníků bytových jednotek v územním a stavebním řízení

V případě, kdy se stavební záměr dotýká stavby, která je ve vlastnictví vlastníků jednotek, pak je účastníkem územního i stavebního řízení společenství vlastníků [§ 85 odst. 2 písm. d) ve vazbě na písm. a) SZ a § 109 odst. 1 písm. g) ve vazbě na písm. b) SZ]. Prosinec 2010.

Stanoviska

01. Jak si vysvětlit pojmy koordinované stanovisko a koordinované závazné stanovisko?

V návaznosti na institut závazného stanoviska upravil stavební zákon v ustanovení § 4 odst. 6 koordinované závazné stanovisko jako zvláštní institut sloužící k racionalizaci a zjednodušení postupů v řízeních podle stavebního zákona. Koordinované stanovisko se vydává pro potřeby postupu správních orgánů, které nejsou ukončeny správním rozhodnutím, popřípadě uplatňování závazných stanovisek na úseku stavebního řádu, zejména v návaznosti na ohlašování jednoduchých staveb nebo u postupů, které nejsou ukončeny správním rozhodnutím. Jedná se například o koordinované stanovisko dotčených orgánů při pořizování územních plánů (projednávání návrhu), dále při vymezování zastavěného území, pořizování regulačního plánu, či při územním opatření o stavební uzávěře nebo asanaci území. Koordinované závazné stanovisko je úkon učiněný dotčeným orgánem příslušným na základě několika zvláštních zákonů k téže věci, např. k téže dokumentaci pro vydání správního rozhodnutí (například územního rozhodnutí, stavebního povolení), ale i pro vydání územního souhlasu, při veřejnoprávní smlouvě, ohlášení, kolaudačním souhlasu aj. Nejde o novou zvláštní působnost příslušného dotčeného orgánu, jde o vyjádření koordinace jednotlivých zvláštních působností podle zvláštních zákonů. Koordinované závazné stanovisko nebo koordinované stanovisko slouží k provázání všech uplatňovaných požadavků v dané věci. Žadatel musí podat žádost o koordinované závazné stanovisko nebo koordinované stanovisko. Pokud je žádost neúplná nebo pokud zažádal o vydání pouze 1 závazného stanoviska nebo stanoviska, musí žádost doplnit či upravit (obecná poučovací povinnost ve smyslu § 4 odst. 2 správního řádu). Žadatel může žádat buď přímo adresně s určením dotčených zájmů, nebo bez jejich identifikace, tu si učiní příslušný dotčený orgán (tzn. ten, který bude vydávat koordinované závazné stanovisko nebo koordinované stanovisko) na základě přiložených dokladů; v případě územního řízení na základě připojené dokumentace. Blíže viz metodické doporučení OÚP MMR Koordinované závazné stanovisko.

02. Kdo je příslušný k vydávání koordinovaného závazného stanoviska?

Rozdělení úkolů při vydávání koordinovaného závazného stanoviska v rámci obecních úřadů bude navazovat na vnitřní předpis (organizační řád), podle kterého může být k vydávání a podepisování koordinovaných závazných stanovisek pověřen starosta, tajemník nebo jiná osoba (vedoucí příslušného odboru). Pokud nebude uvedená otázka upravena vnitřním předpisem obecního úřadu, bude vždy příslušný k jeho vydání a podepsání starosta. Z praktického hlediska bude vhodné upravit v rámci vnitřního předpisu příslušnost k vydání koordinovaného závazného stanoviska jedním z odborů obecního úřadu, zpravidla toho, kterému přísluší obdobné koordinační funkce (např. legislativní a právní, pokud jsou zřízeny) nebo toho odboru, u kterého se předpokládá největší frekvence vydávání závazných stanovisek.

03. V čí kompetenci bude vydávání koordinovaného stanoviska dle § 4 odst. 6 nového stavebního zákona v územním řízení?

Vydávání koordinovaného stanoviska připadá v úvahu tam, kde je tentýž úřad v postavení několika dotčených orgánů podle zvláštních předpisů. Jde zejména o obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Kompetenci uvnitř obecního úřadu stanoví vnitřní právní předpis.

04. Čím je podmíněno, aby se závazné stanovisko stalo součástí výrokové části rozhodnutí?

Zda se závazné stanovisko, popřípadě stanovisko stane součástí výrokové části rozhodnutí, vyplyne z průběhu příslušného správního řízení. Jeho formulace je v kompetenci stavebního úřadu.

05. Jak se řeší rozporná stanoviska a závazná stanoviska dotčených orgánů?

Řešení rozporů upravuje § 136 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

06. Pro koho vydává úřad ORP koordinované stanovisko - pouze pro "svůj stavební úřad", tj. stavební úřad, při úřadu ORP, nebo i pro jiné stavební úřady v rámci správního obvodu ORP?

Pro územní řízení nevydává tento úřad koordinované stanovisko, ale koordinované závazné stanovisko. Vydává jej pro všechny stavební úřady v rámci svého správního obvodu mimo "svůj stavební úřad". Blíže viz metodické doporučení Koordinované závazné stanovisko. Úřad územního plánování, který je součástí ORP, nevydává do územního řízení závazné stanovisko, ale vyjádření. Blíže viz metodické doporučení Postavení úřadu územního plánování jako dotčeného orgánu v územním řízení. Aktualizace září 2010.

07. Je součástí koordinovaného stanoviska i obec/město (samospráva) nebo vydává samostatné vyjádření.

Vydávání koordinovaného stanoviska připadá v úvahu tam, kde je tentýž úřad v postavení několika dotčených orgánů podle zvláštních předpisů. Jde zejména o obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Koordinovaná stanoviska se vydávají v přenesené působnosti.

08. Je povinností správního orgánu vydat stanovisko kdykoliv ho o to žadatel požádá?

Ano, přičemž žadatel o vydání koordinovaného závazného stanoviska nebo koordinovaného stanoviska musí vždy předložit kvalifikovanou žádost, která umožní její posouzení podle zvláštních zákonů a stanovení podmínek podle těchto zákonů určených do výroku konečného rozhodnutí (např. územního rozhodnutí). Pokud je žádost neúplná nebo požádal-li žadatel o vydání pouze jednoho závazného stanoviska nebo stanoviska, měl by jej příslušný správní orgán poučit ve smyslu § 4 odst. 2 správního řádu tak, aby mohlo být koordinované závazné stanovisko nebo koordinované stanovisko vydáno.

09. Musí žadatel výslovně uvést, že žádá o koordinované stanovisko?

Žadatel musí podat žádost o koordinované závazné stanovisko nebo koordinované stanovisko. Pokud je žádost neúplná nebo pokud zažádal o vydání pouze 1 závazného stanoviska nebo stanoviska, musí žádost doplnit či upravit (obecná poučovací povinnost ve smyslu § 4 odst. 2 správního řádu). Žadatel může žádat buď přímo adresně s určením dotčených zájmů, nebo bez jejich identifikace, tu si učiní příslušný dotčený orgán (tzn. ten, který bude vydávat koordinované závazné stanovisko nebo koordinované stanovisko) na základě přiložených dokladů; v případě územního řízení na základě připojené dokumentace.

10. Musí žadatel vyjmenovat odbory, od kterých stanovisko žádá, nebo úřad vydá koordinované stanovisko vždy?

Žadatel musí pouze podat žádost o koordinované závazné stanovisko nebo koordinované stanovisko. Může žádat buď přímo adresně s určením dotčených zájmů, nebo bez jejich identifikace, tu si učiní příslušný dotčený orgán (tzn. ten, který bude vydávat koordinované závazné stanovisko nebo koordinované stanovisko) na základě přiložených dokladů; v případě územního řízení na základě připojené dokumentace. Poznámka: Seznamy dotčených orgánů jsou součástí příloh formulářů žádostí.

11. Úřad územního plánování bude vydávat „stanovisko z hlediska územního plánování“ ke všem územním řízením v obvodu ORP nebo pouze k větším záměrům (přesahující území jedné obce)?

Dle ustanovení § 6 odst. 1 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), je úřad územního plánování, tj. obecní úřad obce s rozšířenou působností, dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydává územní rozhodnutí. Tuto svoji působnost vykonává jako působnost přenesenou, přičemž se vyjadřuje k územním řízením, která jsou vedena v jeho správním obvodu, pokud sám toto řízení nevede. Aktualizace duben 2011.

12. K § 4 odst. 6 SZ. Krajský úřad není v procesech pořizování územně plánovací dokumentace obcí v postavení dotčeného orgánu (§ 7 odst. 1 SZ). Mám za to, že stanoviska na úseku územního plánování dle § 48 odst. 5 a § 51 SZ nebudou součástí koordinovaného stanoviska?

Ano, stanoviska krajského úřadu dle § 48 odst. 5 a § 51 nejsou součástí koordinovaného stanoviska.

13. Projednávají orgány územního plánování protichůdná stanoviska nebo protichůdná závazná stanoviska dotčených orgánů v procesu pořizování ÚPD a stavební úřady protichůdná stanoviska nebo protichůdná závazná stanoviska dotčených orgánů v procesu územních a stavebních řízení?

Ano. Podle § 4 odst. 7) jsou orgány územního plánování kompetentní projednávat protichůdná stanoviska dotčených orgánů v procesu pořizování ÚPD. Stavební úřady projednávají protichůdná závazná stanoviska v řízeních prováděných těmito úřady. Aktualizace září 2010.

14. Jakou oporu v zákoně má vydání negativního koordinovaného stanoviska. Ke každému územnímu řízení nebo územnímu souhlasu vypracováváme koordinované stanovisko. Nyní se nám v jednom případě objevilo, že oddělení územního plánování se stavbou nesouhlasí, ostatní souhlasí. My jsme vydali koordinované stanovisko nerozporných zájmů (doprava, ŽP, památky). Za oddělení územního plánování jsme se vyjádřili, že stanovisko nelze vydat.

Dle našeho názoru i koordinované závazné stanovisko může být negativní. Váš postup považujeme za správný v tom, že jste vydali koordinované závazné stanovisko nerozporných zájmů. Záporné stanovisko úřadu územního plánování zůstane samostatné. Otázkou je, zda je citované oddělení územního plánování dotčeným orgánem podle § 6 odst. 1 písm. e) stavebního zákona nebo organizační složkou stavebního úřadu, který vydává územní rozhodnutí. Ve druhém případě nemá oddělení územního plánování postavení dotčeného orgánu a nevydává závazné stanovisko. Stavební úřad posuzuje záměr žadatele podle § 90. Pokud Není záměr žadatele v souladu s požadavky § 90, pak dle § 92 odst. 2 stavebního zákona žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne.

15. Městský úřad pověřil pracovníka, který podléhá pod útvar tajemníka, funkcí koordinátora (vydává koordinované stanovisko). Je povinností odboru kultury a památkové péče vydat stanovisko, nebo závazné koordinované stanovisko na základě písemné žádosti koordinátora, nebo o ně musí investor požádat odbor kultury a památkové péče samostatně a bude mu vydáno samostatně. Investor žádá o koordinované závazné stanovisko včetně odboru kultury a památkové péče.

Pokud investor požádá o vydání koordinovaného stanoviska nebo závazného koordinovaného stanoviska, a to včetně stanoviska odboru kultury a památkové péče, je povinností koordinátora vydat koordinované stanovisko nebo závazné koordinované stanovisko za všechny dotčené orgány (odbory) úřadu. Je věcí vnitřní organizace úřadu, jakým způsobem získá koordinátor podklady pro jeho vydání.

16. Může tajemník úřadu pověřit podepisováním koordinovaných stanovisek vedoucího odboru formou příkazu tajemníka?

Tajemník úřadu může v rámci organizačního opatření pověřit kohokoli.

17. Jakým způsobem označit dokumentaci, ke které je vydáváno koordinované stanovisko, aby nedošlo k tomu, že stavebnímu úřadu je předána dokumentace jiná?

Dokumentace vč. jednotlivých výkresů musí být označeny tak, aby nemohlo dojít k záměně.

18. Dotčené orgány se vyjádří k dokumentaci pro územní řízení v rámci koordinovaného stanoviska, musí se potom stejně vyjadřovat v rámci stavebním úřadem vedeného územního řízení?

Dotčené orgány jsou vázány svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem (§ 4 odst. 3 SZ).

19. Jsou koordinovaná stanoviska vydávána i k dokumentacím ke stavebnímu řízení, k odstranění stavby, změně užívání?

Ano.

20. Je nezbytně nutné vést ve věci koordinovaného stanoviska řádný spis se všemi náležitostmi stanovenými ve správním řádu, či je možné vést tuto evidenci jen v rámci vnitřní elektronické spisové služby městského úřadu?

Ve věci koordinovaného stanoviska se vede řádný spis se všemi náležitostmi stanovenými ve správním řádu.

21. Co má koordinátor archivovat? Pouze spis koordinovaného stanoviska? A dokumentaci spolu s vyjádřením (koordinované závazné stanovisko) zašle investorovi?

Ano, pouze spis.

22. Je povinností koordinátora ponechávat si dokumentaci k vydanému koordinovanému stanovisku?

Ne. Z žádného právního předpisu tato povinnost nevyplývá.

23. Jedná se o oblast CHKO, kde středem lokality vede potok pod správou Lesy ČR. Správa Lesy ČR uvádí menší ochranné pásmo vodoteče (drobný vodní tok) než CHKO. Které stanovisko je závazné?

Obě stanoviska jsou závazná, a proto platí obě, z čehož vyplývá, že platí ta hranice ochranného pásma, která je větší.

Stavba lanových drah

01. Je stavba lanových drah skutečně stavbou podle stavebního zákona?

Nejedná se o stavbu, zařízení, ani výrobek plnící funkci stavby, podléhající režimu stavebního zákona. Vyžaduje pouze rozhodnutí o využití území.

Stavby bez povolení

01. Na stavební úřad byla podána žádost o dodatečné povolení stavby včetně předepsaných dokladů. Spoluvlastník domu a pozemku (vlastník ideální poloviny) však nechce dát ke stavbě souhlas bez uvedení řádných důvodů. Pokud se stavební úřad pokusí o dosažení dohody dle § 137 odst. 1 zákona č. 50/1976 a nedojde k ní, odkáže navrhovatele nebo jiného účastníka dle odst. 2 na soud - ptám se koho mám v tomto případě odkázat na soud - žadatele o dodatečné povolení nebo spoluvlastníka který nesouhlasí?

V uvedeném případě stavební úřad odkáže na soud stavebníka, neboť stavebník musí prokázat „jiné právo“, které jej opravňuje stavbu provést. Srpen 2011.

02. Mám dotaz, jak postupovat v případě, kdy bylo vydáno rozhodnutí o nařízení odstranění stavby (např. kůlny provedené bez povolení stavebního úřadu a možnost dodatečného povolení nebyla využita), rozhodnutí nabylo právní moci a v rozhodnutí byl stanoven termín k odstranění stavby, který už před několika měsíci uplynul - stavba nebyla v termínu odstraněna.

Je potřeba si uvědomit, že pokud stavební úřad vydá rozhodnutí, kterým něco nařizuje a povinný tuto povinnost nesplní, stavební úřad musí zajistit výkon rozhodnutí. Postup správních orgánů (tzn. i stavebního úřadu) při správní exekuci (v dřívější terminologii výkonu rozhodnutí ve správním řízení) je upraven v ustanovení hlavy XI druhé části zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Exekuci lze realizovat prostřednictvím exekučního správního orgánu, prostřednictvím soudu nebo prostřednictvím soudního exekutora (pověřen provedením exekuce usnesením soudu). Správní orgán může zvolit režim provedení výkonu exekučního správního titulu - povinnost přistoupit k exekuci má však vždy, neboť je povinen vymáhat splnění povinnosti vyplývající z exekučních titulů vůči orgánům veřejné správy. srpen 2011.

03. Stavebník provedl bez dalšího povolení přístavbu chatky a tím zvětšil zastavěnou plochu nad původně povolených 16 m2. Následně provedl na daném pozemku další stavbu, a to opět bez povolení. V roce 1997 byl schválen územní plán obce a pozemky na nichž jsou předmětné stavby provedeny, se nacházejí v ploše vymezené územním plánem obce jako zóna zahrad, sadů, luk a pastvin, kde jsou přípustné stavby do 16m2. Dnes příslušný stavební úřad obdržel podnět k prošetření těchto staveb. Jak v takovém případě postupovat?

Stavební úřad je především povinen zjistit skutečný stav staveb na předmětném pozemku (vše řádně zdokumentovat a zaprotokolovat) a porovnat se všemi podklady, důkazy, skutečnostmi, které jsou mu známi z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů atp. Pokud dojde k závěru, že se na pozemku nachází stavby provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, bude postupovat podle § 129 stavebního zákona. Srpen 2011.

Stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení

01. Jak definovat v ÚPD stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení?

Stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení se vymezují v územním plánu nebo regulačním plánu a to v textové části [Příloha č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. v části I. odst. 2 písm. f) a Příloha č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. v části I. odst. 2 písm. h)]. Odůvodnění tohoto vymezení musí být součástí odůvodnění této územně plánovací dokumentace.

02. Co může být důvodem, aby stavba byla kvalifikována jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení?

Zákon důvody nedefinuje, záleží na konkrétních podmínkách daného území. Důvodem může být např. ochrana hodnot území nebo ochrana jiných veřejných zájmů.

Stavby pro reklamu

01. Skutečně neexistuje zákonem stanovená povinnost stavebníka, alespoň v hrubých rysech naznačit velikost stavby pro reklamu, její konstrukci a dimenze, způsob a dimenze založení, prokázat statickým výpočtem odolnost založení a odolnost vlastní konstrukce proti účinkům větru a podobně?

Informační a reklamní zařízení vyžadují územní rozhodnutí o umístění stavby, příp. územní souhlas (§ 96 stavebního zákona), pokud se nejedná o informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2 umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací (§ 79 odst. 3 písm. a). Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí je vybranou činností ve výstavbě, tzn., že musí být zpracována autorizovanou osobou. Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci (§ 159). Je na stavebním úřadu, jaké podmínky v územním rozhodnutí stanoví. Stavba pro reklamu podle §3 odst. 2 stavebního zákona, tj. zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 (v pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu) vyžadují ohlášení stavby (§ 104 odst. 2 písm. j). Pro výše uvedené stavby a zařízení pro reklamu, není povinnost k ohlášení stavby předložit projektovou dokumentaci. K ohlášení staveb pro reklamu se tedy připojují doklady prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou. V ustanovení § 105 odst. 1, se dále k ohlášení stavby požadují mimo jiné také údaje o ohlašované stavbě, jejím rozsahu a účelu, o způsobu a době provádění stavby a její jednoduchý technický popis. Konstrukční a technické požadavky na informační a reklamní zařízení obsahuje ustanovení § 60 zákonem nezrušené vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Povinnost dodržet obecné požadavky na výstavbu ukládá zákon výslovně projektantům i stavebníkům.

Stavby pro zemědělství

01. Podle § 103 odst. 1 písm. a) bod 2 stavebního zákona (SZ) povolení ani ohlášení nevyžadují stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné plochy …. Jak má stavebník prokázat, že se skutečně jedná o stavbu pro zemědělství a nikoliv o stavbu podle bodu 1 § 103 SZ?

Součástí žádosti o umístění stavby je jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy podle jeho charakteru, zejména půdorysy rozhodujících podlaží a pohledů u budov. Ze souvislostí umisťovaného záměru a technického popisu lze usuzovat, zda se jedná o stavbu pro zemědělství nebo nikoliv. Zemědělské stavby definuje v § 3 písm. f) vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Oporu pro kontrolu činnosti stavebníka má stavební úřad v § 133 a následujících SZ.

Stavby svépomocí

01. Je pravda, že rodinný dům, který má zastavěnou plochu nad 150 m2 se nesmí stavět svépomocí, ale pouze dodavatelsky, tedy firmou? Pokud ano, musí firma postavit kompletně celý dům nebo třeba jen hrubou stavbu? Je možnost udělení nějaké výjimky?

Provádět stavbu rodinného domu vyžadujícího stavební povolení, může pouze stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, tj. autorizovanou osobou. Stavební podnikatel je dále povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění (§ 160 odst. 1 stavebního zákona). Stavebním podnikatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání). Výjimku nelze udělit.

02. Stavebník podává žádost o stavební povolení na stavbu rodinného domu. Dům je přízemní, zastavěná ploch včetně terasy je 159 m2. Příslušný stavební úřad trvá na tom, že stavba musí být realizována dodavatelsky. Je postup stavebního úřadu správný?

Ano, je. Aby stavebník mohl provést stavbu svépomocí, je nutné, aby měla v souladu s § 104 odst. 2 písm. a) stavebního zákona (SZ) max. 150 m2 zastavěné plochy. Potom je možné v souladu s § 160 odst. 3 SZ provádět stavbu svépomocí, ale i pak si musí stavebník zajistit stavební dozor autorizovanou osobou, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý, neboť se jedná o stavbu pro bydlení (§ 160 odst. 4 SZ). Pokud si stavebník požádá o územně plánovací informaci, měl by se podmínky realizace stavby RD dovědět a eventuelně tomu přizpůsobit rozsah výstavby, zvláště pokud se jedná jen o 9 m2.

Stavby telekomunikačních zařízení

01. Musí stavebník elektronických komunikačních zařízení doložit při ohlášení stavby dle § 104 odst. 2 písm. m) souhlas vlastníka sousední nemovitosti?

Náležitosti ohlášení upravuje § 105 SZ. Povinnost doložit souhlas vlastníka sousední nemovitosti z právních předpisů nevyplývá. Předložení dokladu o prokazatelném informování vlastníků sousedních nemovitostí a stavbách na nich se vztahuje pouze k provedení jednoduchých staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) SZ, které splňují podmínky § 104 odst. 1 SZ pro ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. aktualizace leden 2012.

Stavbyvedoucí

01. Je někde vymezen pojem „stavbyvedoucí“ a jaké kvalifikační podmínky musí splňovat?

Definici pojmu stavbyvedoucí včetně jeho kvalifikace lze dovodit z ustanovení § 134 odst. 2 stavebního zákona 183/2006 Sb., kde se uvádí: „Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu nebo vyžaduje-li to přesnost a úplnost zjištění podle § 133 odst. 2, vyzve podle povahy věci stavebníka, osobu, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu (dále jen "stavbyvedoucí") … Z výše uvedeného je zřejmé, že stavbyvedoucí je osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby. Stavbyvedoucí musí být osoba autorizovaná (dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů). Srpen 2011.

Stavební čára

01. Jak je definována stavební čára?

Stavební čára není stavebním zákonem ani jeho prováděcími předpisy definována. Možné definice (i s přívlastky) s uvedením autora jsou publikovány ve Slovníku územního plánování na adrese: https://www.uur.cz/slovnik2/. Aktualizace leden 2012.

Stavební deník

01. Na stavbě je povinností vést stavební deník, je možné vést tzv. hlavní stavební deník a vedle něj tzv. dílčí stavební deníky (např. st. deníky subdodavatelů), které by byly přílohou hlavního?

Ne, nelze. Stavební zákon upravuje požadavky na vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě v § 157. Náležitosti a způsob jeho vedení je v příloze č. 5 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., část A. Identifikační údaje, kde mezi povinnými údaji je i uvedení poddodavatelů. Aktualizace leden 2012.

Stavební komise

01. Mají v malých obcích existovat stavební komise, kterým bude svěřen výkon přenesené působnosti, popř. budou obce řešit problematiku ohlášení stavebních úprav, udržovacích prací a drobných staveb?

Podle § 122 zákona č. 128/ 2000 Sb., o obcích, si obec může zřídit i stavební komisi. Ta však nebude mít pravomoci podle stavebního zákona, tj. nebude řešit problematiku ohlášení stavebních úprav, udržovacích prací a drobných staveb. Veškeré tyto kompetence spadají výhradně do působnosti stavebních úřadů. Aktualizace leden 2012.

Stavební povolení

01. Lze prodloužit platnost stavebního povolení vydaného 10. 3. 2006 s nabytím právní moci 19. 4. 2006 a se stavbou se dosud nezapočalo?

Platnost prodloužit nelze. Pokud už uběhla dvouletá lhůta ode dne nabytí právní moci stavebního povolení nebo lhůta (delší), která byla stanovena ve stavebním povolení, pozbylo stavební povolení platnosti, a tudíž není co prodlužovat. Aktualizace leden 2012.

02. Stavebník hodlá u rodinného domu provést stavební úpravy vjezdu do garáže - zazdění stávajících vrat z jižní strany a vybourání nového vjezdu ze západní strany. Bude nutné na tyto stavební úpravy vydat stavební povolení?

Pokud se jedná o garáž, která je součástí rodinného domu, bude se postupovat v souladu s § 2 odst. 4 podle § 104 odst. 2 písm. a), postačí tedy na ohlášení. RD však musí splňovat parametry uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) SZ, jinak je potřeba stavební povolení. Je však nutno dořešit i otázku sjezdu z pozemní komunikace. Aktualizace leden 2012.

03. Vyžaduje plynoinstalace, případně rekonstrukce plynoinstalací a ústředního vytápění v rodinném domě povolení?

Podle § 103 odst. 1 písm. b) bod 2. SZ nevyžadují vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy stavební povolení ani ohlášení. Aktualizace leden 2012.

04. V jakém rozsahu, případně jakým způsobem má být ověřena projektová dokumentace ke stavebnímu povolení.

Projektová dokumentace ke stavebnímu povolení musí být v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb. a to v rozsahu, pro který se stavební povolení vydává. V tomto rozsahu bude i ověřena. Aktualizace leden 2012.

05. Vlastním pozemek, u kterého v současné době probíhá dostavba inženýrských sítí. Ráda bych již v tuto chvíli požádala o stavební povolení a začala stavět RD. Stavební úřad, ale mou žádost odmítá s tím, že inženýrské sítě nejsou v době podání žádosti na stavební povolení dobudovány a zkolaudovány.

Stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání, a rozhodne o námitkách účastníků řízení (§ 115 odst. 1 SZ). Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem… Neexistence sítí nemůže být důvodem pro nepovolení stavby – z dokladů musí být zřejmé, že stavbu bude možno připojit na sítě a v podmínkách stavební úřad stanoví, že nejpozději k podání oznámení záměru započít s užíváním stavby nebo k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu budou potřebné (konkrétní) sítě dokončeny a „zkolaudovány“ (tj. povoleny k užívání). Aktualizace leden 2012.

06. Je nutné pro realizaci stavebních úprav objektu, které zasahují do nosných konstrukcí stavby a nejsou uvedeny mezi stavbami, které lze provést na základě ohlášení, stavební povolení

Pokud se při realizaci stavebních úprav zasahuje do nosných konstrukcí, vyžadují stavební úpravy stavební povolení; výjimku tvoří stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím – v těchto případech lze při využití § 2 odst. 4 SZ aplikovat § 104 odst. 2 písm. a) SZ. Aktualizace leden 2012.

Stavební pozemek

01. Co je to stavební pozemek?

Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) stavebního zákona je stavebním pozemkem pozemek nebo jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím nebo regulačním plánem. Aktualizace leden 2012.

02. Podle § 2 odst. 1 písm. b) SZ je stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků vymezený k umístění stavby územním rozhodnutím nebo regulačním plánem. Co v případě, že se územní rozhodnutí nevydává, vydá se jen souhlas, nebo se stavba umístí na základě územně plánovací informace? Pak pozemek není stavebním pozemkem?

Odpověď vyplývá z § 79 odst. 1, který praví, že rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek …, dále z § 96 odst. 1, který říká, že místo územního rozhodnutí může stavební úřad vydat územní souhlas … V neposlední řadě lze k vysvětlení použít § 58 odst. 2 písm. a) do zastavěného území se zahrnují … zastavěné stavební pozemky. Jiný zastavěný pozemek než „stavební“ stavební zákon nezná.

Stavební úprava

01. Jak postupovat při řešení povolování stavebních úprav u rodinných domů do 150 m2, kde nelze použít § 103 odst. 1 písm. h), neboť se stavebními úpravami mění vzhled stavby nebo zasahuje do nosných konstrukcí. Lze tyto stavební úpravy povolit na ohlášení dle § 104 odst. 2 písm. a)?

Ano, tyto stavební úpravy lze povolit na ohlášení podle § 104 odst. 2 písm. a). Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby (§ 2 odst. 4 SZ). Aktualizace leden 2011.

02. V rodinném domě dochází ke změně způsobu vytápění. Stávající kotel na tuhá paliva je nahrazen kotlem na zemní plyn. K tomuto kotli je vedená nová přípojka od hlavního uzávěru plynu (HUP) k domu. Dále je provedena výměna stávajících radiátorů a rozvodů k nim. Jedná se o stavební úpravu, popř. údržbu? Podle kterého § stavebního zákona stavební úřad bude konat?

Odběrné plynové zařízení (vedení od HUP není přípojka) vyžaduje umístění (ÚR nebo ÚS), pokud jde o povolení provedení, lze aplikovat § 103 odst. 1 písm. b) bod 2. SZ. Vzhledem k tomu, že s výměnou kotle dochází ke změně topného média, nelze použít § 103 odst. 1 písm. b) bod 2. ani bod 5. SZ. Za předpokladu, že jsou splněny parametry uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) SZ, lze změnu způsobu vytápění (výměnu kotle), tj. změnu dokončené stavby, ohlásit stavebnímu úřadu; pokud by parametry splněny nebyly, vyžadovala by stavební povolení. Aktualizace prosinec 2010.

03. Ohlásili jsme stavebnímu úřadu ve fázi odstranění nenosných vnitřních plechových příček kolaudované výrobní haly, aniž bychom specifikovali cílové užívání. Nyní objekt není užíván. Souběžně pracujeme na projektu technologie a ve druhém kroku hodláme požádat o souhlas se změnou užívání, včetně všech vyjádření dotčených orgánů. Stavební úřad se domnívá, že bez znalosti nové technologie nemůže vydat souhlas s demontáží příček (stavební úpravou) a požaduje již v 1. kroku všechny náležitosti, které je třeba při ohlášení změny užívání stavby, včetně všech vyjádření a včetně cílové technologie. Naším záměrem však nyní je pouze demontáž příček (stavební úprava) a k ní chceme souhlas. Dopustil by se stavební úřad pochybení, pokud by vydal souhlas ke stavební úpravě bez znalosti cílového způsobu užívání?

Pokud by i po odstranění příček mohla stavba sloužit stejnému účelu, tj. splňovala by zejména obecné požadavky na výstavbu a požadavky dotčených orgánů, pak nemusí stavební úřad znát nové využití stavby, neboť stavba bude i nadále užívána k původnímu účelu (§ 126 odst. 1 SZ). To, že stavba není v současnosti užívána, není rozhodné. Pokud však po odstranění příček nemůže stavba dále sloužit stejnému účelu, nemůže stavební úřad stavební úpravy bez znalosti nového využití projednat. Aktualizace prosinec 2010.

04. Je pravda, že stavební úpravy staveb do 150 m2 jsou pouze na ohlášení? Proč pak u změny užívání části stavby jsou podle§ 104 odst. 2 písmeno n) stavebního zákona omezeny tím, že se nesmí zasahovat do nosných konstrukcí?

Podle § 2 odst. 4 SZ pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby. Podle § 2 odst. 5 SZ změnou dokončené stavby je a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje, b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby. Podle § 104 odst. 2 písm. a) SZ – zde uvedený pojem stavba nutno chápat ve smyslu § 2 odst. 4, tedy i jako nástavba, přístavba a stavební úprava - týká se pouze staveb pro bydlení a pro rekreaci uvedených parametrů (tyto parametry musí být dodrženy i po provedené změně stavby). Podle § 104 odst. 2 písm. n) SZ – jedná se o stavební úpravy pro všechny ostatní stavby, samozřejmě za splnění podmínek v něm uvedených. Aktualizace prosinec 2010.

05. Je potřeba nějaké povolení na vybourání příčky oddělující dva pokoje ve stávajícím rodinném domě, tedy o propojení dvou pokojů?

Pokud se jedná o stavební úpravu podle § 2 odst. 5 stavebního zákona a budou splněny požadavky dle § 103 odst. 1 písm. h) stavebního zákona, tj. stavební úpravy, jimiž se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost, pak tyto stavební úpravy nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Zároveň nevyžadují ani územní rozhodnutí ani územní souhlas. Stavba však nesmí být kulturní památkou. Výše uvedené stavební úpravy může stavebník provádět svépomocí, ale vzhledem k tomu, že se jedná o stavbu pro bydlení, musí zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (§ 160 odst. 4 SZ). Po dokončení lze stavbu užívat bez oznámení zahájení užívání stavebnímu úřadu a nevyžaduje ani kolaudační souhlas. Aktualizace prosinec 2010.

06. Stavebník chce provést stavební úpravy rodinného domu (stavba do 150 m2). Jedná se o stavební úpravu, při které bude zasahováno do nosných konstrukcí a dojde k vytvoření nové obytné místnosti v podkroví (změna způsobu užívání části stavby). Postačí ohlášení pro provedení stavby?

Pokud se jedná o rodinný dům, který má zastavěnou plochu do 150 m², s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím postačí ohlášení stavby (stavební úpravy) dle § 104 odst. 2 písm. a) stavebního zákona. Aktualizace prosinec 2010.

07. Jak provádět stavební úpravy energetických vedení, vodovodů, kanalizací pokud se nemění jejich trasa, nevyžadují povolení ani ohlášení (§ 103), ani územní souhlas (§ 81 odst. 3)? V praxi se jedná při opravách těchto vedení (např. i výměny) často o velké zásahy do pozemků na velkém území a stavební úřad by ani neměl informace, že se stavba provádí.

Ano, vaše úvaha je správná. Aktualizace leden 2011.

08. Jaký postup by měl úřad zvolit, hodlá-li stavebník realizovat zateplení obvodového pláště objektu? Má stavební úřad vzhledem k ustanovení § 2 odst. 5 písm. c) považovat zateplení za stavební úpravu, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby nebo nikoliv?

Paragraf 2 odst. 5 písm. c) stavebního zákona definuje stavební úpravu jako změnu stavby, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby a výslovně stanoví, že za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby. Zákon se vyjadřuje zcela jednoznačně, nepřipadá v úvahu, aby stavební úřad zateplení pláště stavby za stavební úpravu nepovažoval. Aktualizace leden 2011.

Stavební uzávěra

01. Pro vydání územního opatření o stavební uzávěře a územního opatření o asanaci území je v § 97 odst. 1 SZ definována forma, tj. opatření obecné povahy podle správního řádu. V § 99 odst. 3 je umožněn režim výjimek, není však stanovena jeho forma a postup udělení výjimky. Zejména zde není uvedena povinnost konzultovat s dotčenými orgány. Jaký bude postup a náležitosti výjimky?

Výjimku z opatření o stavební uzávěře lze povolit z omezení nebo zákazu stavební činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliže povolení výjimky neohrožuje sledovaný účel (§ 99 odst. 3). Je nutno podat žádost (§ 99 odst. 3), kterou posuzuje příslušná rada obce / kraje. Je v kompetenci rady výjimku povolit formou správního rozhodnutí. Zákon neukládá povinnost projednat výjimku s dotčenými orgány, ale doporučuje se požádat dotčené orgány o vyjádření. Udělenou výjimkou nejsou dotčeny žádné další osoby, udělená výjimka se týká pouze žadatele. Vlastníci sousedních nemovitostí a dotčené orgány budou účastníky až v navazujících řízeních, ve kterých se bude rozhodovat o umístění záměru. Aktualizace září 2010.

02. Kdo může udělit výjimku ze stavební uzávěry?

Dle § 97 a následujících stavebního zákona vydává územní opatření o stavební uzávěře v přenesené působnosti rada obce. Dotýká-li se územní opatření o stavební uzávěře více obcí, může je vydat v přenesené působnosti rada kraje. Výjimku uděluje ten orgán, který vydal příslušné územní opatření. Na výjimku není právní nárok. Aktualizace září 2010.

Stavební zákon

01. Jak jsou právně závazné číselné odkazy uvedené jako index v textu stavebního zákona?

Číselné odkazy jsou nedílnou součástí zákona a jsou právně závazné, jako ustanovení jednotlivých paragrafů.

02. Kde je možné si ověřit platnost stavebního zákona a souvisejících vyhlášek?

Platné znění stavebního zákona, jeho prováděcích vyhlášek a souvisejících právních předpisů je uveřejněno mimo jiné na portálu Ministerstva pro místní rozvoj.

Střešní okna

01. Bude se osazení nových střešních oken posuzovat podle §104 odst. 2 písm. a), tedy na ohlášení? Je potřebná územně plánovací informace dle §21?

Pokud se jedná o rodinný dům do 150 m2 zastavěné plochy, bude se postupovat podle § 104 odst. 2 písm. a), tedy na ohlášení. Územně plánovací informace se vydávat nebude, ta by byla nutná pouze u nástavby nebo přístavby.

Studny

01. Jak se povoluje studna a domovní čistírna na pozemku rodinného domu?

Podle § 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), jsou studna i domovní ČOV vodními díly. Dle § 15 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb. vykonávají u vodních děl působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování, speciální stavební úřady podle zvláštních právních předpisů (v tomto případě vodoprávní úřad). Územní rozhodování je tedy v pravomoci obecného stavebního úřadu, a protože na vodní díla se nevztahuje usnesení § 104 stavebního zákona, nelze použít územní souhlas - § 96 odst. 2 písm. b). Tyto stavby je nutno umístit v územním řízení. Povolení provádění přísluší speciálnímu (v tomto případě vodoprávnímu) stavebnímu úřadu. Ve smyslu § 15a vodního zákona k provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu – zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 10 až § 13 - postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb. Aktualizace prosinec 2010.

02. Je třeba vydávat územní rozhodnutí při řízení o umísťování studní a domovních ČOV nebo postačí územní souhlas?

Pro umisťování studní ani ČOV nejsou stanoveny žádné úlevy v povolovacím řízení, proto musí proběhnout řádné územní řízení a stavební řízení. Územní rozhodování je v pravomoci obecného stavebního úřadu, stavební povolování provádí speciální úřad, v tomto případě vodoprávní úřad. Výstavba ČOV navíc vyžaduje povolení k vypouštění odpadních vod speciálním stavebním úřadem. Aktualizace prosinec 2010.

03. Podléhá stavba studny vydání kolaudačního souhlasu?

Ano, užívat stavbu studny lze pouze na základě kolaudačního souhlasu. Aktualizace prosinec 2010.

04. Je možné na pozemku, který je v katastru nemovitostí veden jako orná půda, kdy obec nemá platný územní plán a pozemek je v nezastavěném území, povolit (vydat územní rozhodnutí) stavbu vrtané studny pro závlahu zemědělské půdy? Je v § 18 odst. 5 stavebního zákona stavbou pro vodní hospodářství myšlena i stavba studny?

Podle § 55 písm. j) zákona č. 254/2001 Sb. je studna vodním dílem, tedy stavbou pro vodní hospodářství, ale dle § 55 písm. e) tohoto zákona, je vodním dílem i zavlažování. Mohla by se tedy chápat (jako součást závlah zemědělské půdy) jako opatření pro zemědělství. Jako takovou je ji možné umístit v souladu s ustanovením § 18 odst. 5 stavebního zákona v nezastavěném území. Aktualizace prosinec 2010.

T

Technická infrastruktura

01. Máme zpracovaný „Energetický koncept města“, který stanoví jako pro město nejvýhodnější centrální zásobování teplem (CZT). Město by chtělo přes územní plán znemožnit odpojování bytových domů od centrálního zásobování teplem. Lze změnou Územního plánu SÚ, projednat a posléze i vydat v jeho závazné části zásady technického vybavení, které by bránily odpojování bytových domů od CZT?

Územním plánem nelze stanovit způsob vytápění jednotlivých objektů.

Terasy

01. Jak povolovat terasy?

Pojem terasa představuje různé formy realizace (pouze zpevněná plocha, terénní úprava, přístavba, nástavba,…). Terasa, která představuje pouze terénní úpravu, kterou se podstatně nemění vzhled prostředí nebo odtokové poměry (srovnej s § 3 odst. 1 SZ) nevyžaduje územní rozhodnutí ani územní souhlas, stavební povolení ani ohlášení stavby. Terasa, která představuje terénní úpravu a zařízení malého rozsahu dle § 103 odst. 1 písm. f) SZ, vyžaduje územní souhlas (územní rozhodnutí). Terasa, která je přístavbou nebo nástavbou, podléhá územnímu souhlasu (územnímu rozhodnutí). Následně, pokud budou splněny podmínky ustanovení § 104 odst. 2 písm. a), stačí ohlášení stavby. V opačném případě je nutné stavební povolení.

Terénní úpravy

01. Koupili jsme pozemek a ještě než zažádáme o stavební povolení na výstavbu RD, bychom chtěli pozemek srovnat do roviny (je v mírném svahu). Z jedné strany pozemku je sousední pozemek obecní. Musíme záměr ohlašovat?

Doporučujeme zvážit, zda je potřeba svažitý pozemek takto vyrovnávat. Vzhledem k tomu, že terénními úpravami může dojít ke změně odtokových poměrů, doporučujeme vám tuto záležitost konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem, který vám se znalostí místních podmínek poradí, jak postupovat, resp. jaké ohlášení nebo povolení bude vyžadovat. Zřejmě bude vyžadováno územní rozhodnutí, resp. územní souhlas.

02. Jaký by byl postup v případě, kdybych chtěl provést terénní úpravy o něco větší než 300m2?

Nejprve bude nutno požádat o vydání územního rozhodnutí o změně využití území a následně terénní úpravy ohlásit.

Třetí osoba

01. Co se skrývá pod souslovím "třetí osoba", které je uvedeno v § 127 stavebního zákona.

Třetí osoby jsou subjekty, které mají nějaké oprávnění ve vztahu k předmětné nemovitosti a z tohoto titulu mají postavení účastníka řízení (zástavní právo, věcné břemeno apod.).

U

Účastníci řízení

01. Je spoluvlastník pozemku "hlavním" účastníkem u územního a následně i stavebního řízení ve věci povolení novostavby na pozemku, který je ve spoluvlastnictví? Jedná se o to, jestli spoluvlastník pozemku, když není žadatelem resp. stavebníkem je "hlavním" účastníkem těchto řízení (§ 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.)

V daném případě se bude okruh účastníků stanovovat dle stavebního zákona, nikoliv podle správního řádu. Pojem „hlavní účastník“ správní řád ani stavební zákon nezná. Účastníkem územního řízení je dle § 85 odst. 2 písm. a) mimo jiné „vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem“, tj. i spoluvlastník. Účastníkem stavebního řízení je dle § 109 odst. 1 písm. c) „vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem“, tedy opět i spoluvlastník. Spoluvlastník pozemku pod novostavbou je dle § 27 odst. 1 SŘ "jedničkový" a jako takový se uvádí do výroku.

02. Kdo všechno je považován za účastníka územního řízení dle § 27 odst. 1 SŘ? Je to žadatel, obec a všichni vlastníci dotčených pozemků (u liniových staveb např. v počtu 30 a více)?

Okruh účastníků územního řízení vymezuje § 85 zákona č. 183/2006 Sb. (SZ) nikoli správní řád. Stavební zákon je vůči správnímu řádu zákonem speciálním a jeho ustanovení mají přednost před obecnou úpravou, viz § 192 zákona č. 183/2006 Sb.

03. Podle jakého paragrafu se stanoví okruh účastníků řízení v řízení o podané žádosti o dodatečné povolení stavby. Bude to podle § 109 stavebního zákona přesto, že tento § není výslovně uveden v § 129 odst. 3 nebo jen podle správního řádu?

Pro dodatečné povolení stavby stavební zákon účastníky řízení samostatně nevymezuje. Bude proto postupováno dle ustanovení § 27 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

04. Jaké postavení má obec, která dosud nemá územní plán, v řízeních podle stavebního zákona?

Obec má v územním řízení vždy postavení účastníka řízení podle § 85 odst. 1 písm. b). Ve stavebním řízení má obec postavení účastníka řízení, pokud splňuje některý z bodů ustanovení § 109 stavebního zákona.

05. Mají být vlastníci technické infrastruktury považováni za účastníky řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) jakožto vlastníci stavby na sousedním pozemku?

Účastenství v územním řízení má vždy dvě podmínky. Existenci vlastnického nebo věcného práva jako podmínku základní a druhou podmínku, kterou je přímé dotčení existujícího práva. V případě pochybnosti lze předpoklady být účastníkem územního řízení posoudit ve smyslu ustanovení § 28 správního řádu. Vlastníci veřejné technické a dopravní infrastruktury nejsou dotčenými orgány, ale v řízeních a jiných postupech podle SZ (územní rozhodnutí, územní souhlas, ohlášení, stavební povolení) mají postavení účastníků řízení, a to jako osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno (§ 85 odst. 2 písm. b). Jinak mají povinnost sdělovat údaje o poloze podzemních staveb technické infrastruktury, podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby (§ 161 odst. 1 SZ). Tyto údaje (stanoviska) musí dokládat stavebník k žádosti o územní rozhodnutí ve smyslu příloh k vyhlášce č. 503/2006 Sb., pokud stavby nebo využití území vyžadují provedení zemních prací nebo terénních úprav.

Údaje o území

01. Je možné někde získat soupis poskytovatelů údajů o území pro pořízení územně analytických podkladů?

Úplný soupis poskytovatelů údajů o území není reálné na centrální úrovni vytvořit. Na webových stránkách www.uur.cz v sekci Konzultační středisko – Stanoviska a metodiky je zveřejněn metodický návod Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady obcí, který obsahuje hlavní poskytovatele údajů o území. Aktualizace září 2010.

02. Jaké zákresy pro rozvojové záměry (strategické projekty) máme poskytovat, v jakém stádiu záměru? Mají to být zadávací listy, tj. úplně první návrhy tras, nebo až projekt s odsouhlasenými pozemky?

Z § 26 stavebního zákona a z § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. vyplývá, že údaje o záměrech v území – a tudíž i o záměrech na realizaci nové části infrastruktury – jsou významné pro určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci, zahrnující zejména vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území. Z toho důvodu musí vlastníci infrastruktury poskytnout pořizovateli ÚAP také údaje o svých záměrech na změny své infrastruktury, a to počínaje stavem poznání, za kterého je již tento záměr v území zobrazitelný v systému JTSK nad mapou jakéhokoli měřítka (čili v jakékoli – i nízké – míře podrobnosti). V průvodním, předepsaném PASPORTU musí být vyplněny ty parametry, které jsou na daném stupni poznání záměru známy. Závěr: rozhodující není dokonalost údaje o budoucím záměru, ale včasnost předání takového údaje ve formě, ve které ho již bude možno konfrontovat s celkovým stavem území, a to pokaždé, kdy následujícím stupněm poznání dojde k polohopisné změně záměru (včetně oznámení o případném zrušení záměru). Je nutné informaci o záměru poskytovat od jeho vzniku a postupně upřesňovat podle postupu přípravy. Při upuštění od záměru – ihned sdělit. Aktualizace září 2010.

03. K čemu slouží a jaké informace podává III. oddíl pasportu údaje o území. Od poskytovatele jsme obdrželi pasport s nevyplněným III. oddílem. Při zjišťování důvodu nám bylo sděleno, že se poskytovatel domnívá, že vše podstatné (potvrzení správnosti, aktuálnosti apod.) již bylo podepsáno v II. oddílu.

Oddíl III pasportu se vyplňuje až při aktualizaci územně analytických podkladů dle § 28 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Aktualizace září 2010.

Udržovací práce

01. Jak vyřídit dotaz klienta na realizaci stavebních úprav spočívající ve výměně oken při zachování rozměrů a provedení nových omítek (bez zateplení)?

Podle § 103 odst. 1 písm. e) stavebního zákona udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, nevyžadují ohlášení ani stavební povolení. Za provedení udržovacích prací, které nevyžadují ohlášení ani stavební povolení odpovídá stavebník, resp. vlastník stavby. Ten je povinen dbát na řádnou přípravu a provedení těchto prací, přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku i šetrnost sousedství. Stavební úřad je oprávněn provést kontrolní prohlídku na stavbě, kde jsou prováděny udržovací práce a uložit opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Podle § 81 odst. 3 písm. a) a b) stavebního zákona stavební úpravy a udržovací práce nevyžadují územní souhlas ani územní rozhodnutí o změně stavby.

02. Bude provedení nové vodorovné izolace (nebo její výměna) podřezáním stávajícího zdiva svislých konstrukcí vyžadovat nějaké povolení stavebního úřadu?

Pokud se jedná o obnovu již strávené vodorovné izolace, jedná se prakticky o udržovací práce podle § 103 odst. 1 písm. e) stavebního zákona, což nevyžaduje povolení ani ohlášení (pokud ovšem nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou).

03. Jak se projevuje § 103 odst. 1 písmeno e) při udržovacích pracích (výměna oken stejného rozměru, oprava omítky a provedení nového nátěru omítky u rodinného domu, který je v městské památkové zóně, ale není památkou.

Ochrana kulturního a historického dědictví je zajištěna tím, že zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění ukládá výslovně vlastníku kulturní památky, popřípadě tomu, kdo vlastní (užívá či spravuje) nemovitost, která sice není památkou, ale leží v území, na kterém se uplatňují zájmy státní památkové péče, aby si předem vyžádal závazné stanovisko příslušného orgánu státní památkové péče, pokud hodlá provádět změny staveb, novostavby, odstraněná staveb a další v zákoně uvedené činnosti. Tyto povinnosti mají uvedené osoby i v případech, kdy není vyžadováno stavební povolení ani ohlášení. Z hlediska stavebního zákona se jedná o udržovací práce podle § 103 odst. 1 písmeno e), které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.

04. Který orgán je kompetentní pro povolení udržovacích prácí pozemních komunikací?

Působnost spadá do kompetence speciálního stavebního úřadu.

Úhrada za poskytování údajů

01. Je přípustné, aby vlastník technické infrastruktury odkázal projektanta a následně i stavebníka, aby se obrátil na třetí osobu, která mu podá informace o poloze technické infrastruktury a za úplatu?

Dle našeho názoru je výhradní povinností vlastníka (který je garantem správnosti údajů) sdělit informace ve smyslu § 161 SZ a nikoliv třetí osoby. Pokud vlastník technické infrastruktury neposkytne údaje ve smyslu § 161, dopouští se správního deliktu tím, že jako vlastník technické infrastruktury nesplní svoji povinnost (§178 odst. 6).

Ukládání a archivace dokumentů

01. Jak postupovat při ukládání a archivování spisů objektů, které byly na základě "demoličního výměru" odstraněny?

Podle § 168 odst. 2 SZ se vedení spisové služby řídí ustanoveními správního řádu a zvláštního právního předpisu, tj. zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. Ukládání a archivování spisů objektů, které byly na základě "demoličního výměru" odstraněny, se řídí vnitřním předpisem úřadu pro výkon spisové služby, který obsahuje základní pravidla pro manipulaci s dokumenty - spisový a skartační řád, a to, pokud se nejedná o stavby, které podléhají režimu zákona o státní památkové péči.

02. Investor předložil žádost o koordinované závazné stanovisko spolu s dokumentací a na základě této žádosti koordinátor zabezpečil vyjádření dotčených orgánů. Co má koordinátor archivovat? Pouze spis koordinovaného stanoviska nebo i dokumentaci?

Koordinátor archivuje spis koordinovaného stanoviska, který obsahuje žádost, dílčí závazná stanoviska dotčených orgánů a koordinované závazné stanovisko. Dokumentaci s koordinovaným závazným stanoviskem zašle žadateli.

Umístění stavby

01. Jak aplikovat ustanovení §23 odstavce 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, konkrétně ustanovení „stavby se umísťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek“. Máme případ žádosti o vydání územního rozhodnutí pro stavbu komerčního obchodního objektu na 6 pozemcích. Uvedené pozemky jsou v majetku jednoho majitele – žadatele, leží vedle sebe a jsou evidovány ve třech různých kulturách. Pokud striktně budeme dodržovat citované ustanovení, pak uvedenou stavbu můžeme povolit až po scelení stavbou dotčených pozemků. Setkali jsme se i s výkladem, že se v tomto případě pojem sousední pozemky vztahuje na „pozemky souseda“, tzn. vyčlenit pozemky v majetku navrhovatele a za sousední považovat až první pozemek v majetku jiného majitele.

V § 23 odstavci 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. se pod pojmem sousední pozemek rozumí opravdu pozemek souseda, tedy jiného vlastníka, jak se správně domníváte. Pojem sousední pozemek stavební zákon nedefinuje, definuje však pojem stavební pozemek (§ 2 odst. 1 písm. b) jako „…pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený pro umístění stavby…“. Neuvádí se, že by bylo třeba pro umístění stavby pozemky scelovat.

02. Může úřad územního plánování (ÚÚP) v závazném stanovisku určit podmínky, týkající se umístění stavby na pozemku (stanovit například vzdálenost od komunikace) a odůvodnit je respektováním urbanistického a architektonického rázu, i když územní plán obce žádné podmínky (regulativy) tohoto typu neobsahuje?

Úřad územního plánování neuplatňuje závazné stanovisko, ale vyjádření - viz metodické doporučení Postavení úřadu územního plánování jako dotčeného orgánu v územním řízení. Jako dotčený orgán [§ 6 odst. 1 písm. e)] dbá o soulad záměrů požadovaných v územním řízení s ÚPD a plní další úkoly územního plánování podle § 19 stavebního zákona, tedy vyjadřuje se např. i z hlediska stanovení urbanistických, architektonických a estetických požadavků na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb.

Úprava územního plánu

01. Co se myslí pod pojmem úprava územního plánu obce (ÚPO) podle § 188 odst. 2 stavebního zákona, resp. čeho všeho se úprava bude týkat?

Úpravou se rozumí zejména přepracování textové a grafické části dle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Kategorizace ploch se upraví dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zastavěné území musí být navrženo v souladu s § 58 stavebního zákona. Územní plán musí být zpracován a vydán formou opatření obecné povahy. To, že vznikl úpravou ÚPO, se projeví pouze v odůvodnění. Aktualizace září 2010.

02. Jakým procesem bude úprava pořizována? V § 188 odst. 1 stavebního zákona je uvedeno pouze, že bude projednána a vydána (ze zákona nevyplývá, co se myslí projednáním a které paragrafy SZ se k tomuto projednání vztahují). Jakým způsobem bude provedení úpravy zadáno projektantovi? Pořízení úpravy bude schvalovat zastupitelstvo obce?

Zastupitelstvo obce rozhodne o úpravě územního plánu a zvolí ze svého středu určeného zastupitele. Dále požádá příslušný úřad územního plánování nebo uzavře veřejnoprávní smlouvu s obecním úřadem, jehož úředníci splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti podle § 24, o pořízení úpravy územního plánu, anebo uzavře smlouvu s osobou, která splňuje kvalifikační požadavky. Určený zastupitel ve spolupráci s pořizovatelem připraví návrh smlouvy s projektantem. Obec uzavře s projektantem smlouvu. Projednání upraveného územního plánu bude probíhat dle § 188 odst. 1 ve spojení s § 50 a násl. stavebního zákona. Blíže viz metodické doporučení Možnosti úpravy územně plánovací dokumentace (ÚPD) na územní plán, vztah těchto úprav ke změně ÚPD.. Aktualizace září 2010.

03. Jakým způsobem se upraví územní plán obce podle nového stavebního zákona, aby nepozbyl platnosti (§ 188 odst. 1)?

Pořizovatel postupuje podle § 188 odst. 1 a § 50 a následujících SZ. Projektant přepracuje návrh v souladu se SZ a vyhláškou č. 500/2006 Sb., zejména přílohou č. 7 a vyhláškou č. 501/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. Je však třeba mít na zřeteli, že i v případě, že půjde pouze o formální úpravu územního plánu, nastane situace, že požadavky plynoucí na územní plán ze SZ budou mít vliv i na jeho věcný obsah, např. při transformaci veřejně prospěšných staveb podle starého SZ do veřejně prospěšných staveb ve smyslu nové právní úpravy (§ 2 odst. 1 písm. l nového SZ), při stanovení podmínek prostorové regulace, ochrany krajinného rázu apod. Rovněž je možno doporučit v zastupitelstvu projednat, zda není v obci potřeba či zájem zapracovat do územního plánu další prvky pro řízení rozvoje a ochrany hodnot území, které nově nabízí SZ, např.: vymezení ploch a koridorů územních rezerv, vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití apod. Úpravou podle § 188 odst. 1 nelze spojit se změnou územního plánu, např. vymezením nových zastavitelných ploch. Aktualizace září 2010.

04. Obec má schválený ÚP, který chce dle ustanovení § 188 upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat. Není zájem měnit věcný obsah řešení (a otvírat se znovu možným námitkám k již projednanému a schválenému řešení) a mělo by tedy jít pouze o „formální“ úpravu. Co bude tedy předmětem projednání? V jakém rozsahu bude projednání probíhat? Postačí nechat zpracovat úpravu a pak ji pouze vydat jako OOP podle § 54 NSZ?

Schválený ÚP je třeba upravit nejen formálně, ale částečně i věcně - dle požadavků nových právních předpisů; v rozsahu úpravy projednat s dotčenými orgány, krajským úřadem a v rozsahu celého územního plánu vést řízení o územním plánu, tj. o vydání opatření obecné povahy - § 188 odst. 1 a § 171 až 174 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Aktualizace září 2010.

05. Při projednávání zadání zašlou pořizovateli občané své připomínky. Může pak být projednaný návrh zadání změněn pro schválení v zastupitelstvu (např. nové plochy k zastavění)? V § 47 odst. 4 se píše, že se upraví návrh zadání pouze na základě požadavků a podnětů.

Z poslední věty § 47 odst. 2 stavebního zákona lze jednoznačně dovodit, že se k připomínkám uplatněným ve lhůtě přihlíží. Zájmy občanů zastupuje při jednáních o zadání územního plánu určený zastupitel, který spolupracuje s pořizovatelem již při přípravě návrhu zadání (§ 47 odst. 1 SZ). Na základě uplatněných požadavků a podnětů (ale i připomínek) pak pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem případně upraví návrh zadání a předloží jej ke schválení zastupitelstvu obce, pro jejíž území je územní plán pořizován (§ 47 odst. 4 a 5 SZ). Zastupitelstvo obce tedy svým usnesením určuje konečnou podobu zadání a má odpovědnost i za zohlednění oprávněných požadavků, podnětů a připomínek uplatněných při projednání ve stanovené lhůtě. Zastupitelstvo obce může při schvalování zadání oproti předloženému návrhu požadavky na řešení rozšířit nebo změnit (na rozdíl od projednávání návrhu územního plánu). Aktualizace září 2010.

Úpravna vody

01. Investor rekonstruuje úpravnu vody. Součástí rekonstrukce je vybudování další, nové nádrže s objemem 1000m3 na pozemcích investora. Ke stavbě neexistuje jiný příjezd než po komunikaci ve vlastnictví soukromé osoby. Je možné na takovou stavbu vydat pouze územní souhlas a přitom v procesu zcela vynechat stanovisko nebo souhlas majitele komunikace?

Popsaný záměr nemůže být povolen na základě územního souhlasu. Jedná se o vodní dílo a tudíž je nutné územní řízení, které je v pravomoci obecného stavebního úřadu. Účastníkem řízení jsou dle § 85 odst. 2 písm. b) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Z uvedeného je zřejmé, že účastníkem bude i vlastník uvedené komunikace. Podle § 55 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb. je úpravna vody vodním dílem. Dle § 15 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb. vykonávají u vodních děl působnost stavebního úřadu speciální stavební úřady podle zvláštních právních předpisů (v tomto případě vodoprávní úřad). Pro úpravnu vody nejsou stanoveny žádné úlevy v povolovacím řízení, proto musí proběhnout řádné územní řízení (obecný stavební úřad, vodoprávní úřad je zde dotčeným orgánem) a stavební řízení (vodoprávní úřad). Aktualizace prosinec 2010.

Urbanistická hodnota

01. Co si představit pod pojmem "Urbanistická hodnota"? Pojem byl vždy vnímán jako pozitivně laděný - význam určitého místa, území apod. Nyní jsme se setkali s následujícím vyjádřením: "rekreační oblast, významný veřejný prostor, územní bariéra, devastované území, nevyužívané území, nevhodně využité území, negativní dominanta". Jaký je výklad tohoto pojmu?

Urbanistická hodnota území spočívá např. v uspořádání, návaznosti i vlastnostech prostorů a staveb, zejména přístupných veřejnosti (průhledové osy, orientační, architektonické dominanty území, členitost a různorodost zástavby apod.). Jedná se nejen o hodnotu dlouhodobě rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale i o hodnotu krajiny, vytvořené a kultivované dlouhodobým hospodařením. Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Urbánní

01. Můžete mi, prosím, vysvětlit co je správnější - používat pojem urbánní a nebo urbální? Podařilo se mi dokonce najít v jednom článku obě slova současně.

Urbální je zkomolenina výrazu urbární nebo urbánní. Urbární (urbářský, urbárský, urbariální) je odvozeno od slova urbář (urbár), (původem z němčiny). Urbáře jsou specifické písemnosti evidenčního charakteru, které vznikaly z iniciativy vrchnosti pro zachycení povinných platů a dávek, odváděných poddanými. Úřední kniha vzniklá pro vnitřní potřebu z důvodů ekonomické povahy, jednak berní (soupis podávající jen sumární údaje o pozemcích a platech) anebo účetní (jmenovitý rozpis konkrétní držby a platů). Druh archivního materiálu, rukopis, starý tisk. (Urbární kniha, urbární registra, urbární agenda, urbární majetek, urbární plat, urbární komise, urbární soustava.) Naproti tomu pojem urbánní = městský (z latinského základu urbs, is, f. – město). Naproti tomu pojem urbánní = městský (z latinského základu urbs, is, f. – město). (Urbánní sociologie, urbánní antropologie, urbánní a rurální geografie, urbánní politika, urbánní plánování, urbánní vývoj, urbánní / suburbánní rozvoj, urbánní prostředí, urbánní kultura, urbánní struktura, urbánní a estetické principy, urbánní osnova sídel, …)

Určený zastupitel

01. Kdo bude mít při zahájení pořizování územního plánu kompetenci stanovit určeného zastupitele pro spolupráci s pořizovatelem. Bude to zastupitelstvo obce?

Zastupitele určí usnesením ze svého středu zastupitelstvo obce, pro jejíž území je pořizován územní plán, a to zpravidla současně s rozhodnutím o pořízení územního plánu. Jedná se o člena zastupitelstva. Zastupitel nemusí být určen pouze pro pořízení jedné územně plánovací dokumentace, ale může být určen např. na celé volební období. Aktualizace září 2010.

02. Na základě čeho se volí určený zastupitel? Musí mít určená osoba nějakou odbornou kvalifikaci, jestli ano, jakou?

Určeného zastupitele dle § 47 odst. 1 stavebního zákona určí zastupitelstvo obce. Odborná kvalifikace není zákonem stanovena. Aktualizace září 2010.

03. Pokud určuje určeného zastupitele zastupitelstvo (rada) obce, z čeho toto konkrétně vyplývá (starosta nejmenované obce tvrdí, že by taková povinnost musela být uložena v zákoně o obcích).

Jmenování určeného zastupitele je bezesporu činnost patřící do samostatné působnosti obce. Podle § 5 odst. 2 stavebního zákona „orgány obce a kraje vykonávají působnost ve věcech územního plánování podle tohoto zákona jako působnost přenesenou, nestanoví-li zákon, že o věci rozhoduje zastupitelstvo obce nebo kraje“. Z uvedeného vyplývá, že orgánem příslušným ke jmenování určeného zastupitele je zastupitelstvo obce. Toto tvrzení má oporu i v zákoně o obcích, kde podle § 84 odst. 2 písm. x) je zastupitelstvu obce vyhrazeno plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem. Aktualizace září 2010.

04. Pro obec je pořizováno souběžně několik změn. Je tedy možné mít případně pro každou jednotlivou změnu jiného určeného zastupitele?

Ano, je to možné, pokud se takto zastupitelstvo usnese. Aktualizace září 2010.

05. Jako projektant nevím, jak se mám postavit k nové skutečnosti - určeného zastupitele. Mám nadále jednat se starostou nebo je potřeba nějakým způsobem písemně stvrdit, kdo je určeným zastupitelem?

Určený zastupitel je „mluvčí“ zastupitelstva obce. Zákon upravuje, v kterých případech jedná určený zastupitel s pořizovatelem. Projektant jedná s pořizovatelem, který zpravidla k jednání přizve určeného zastupitele. Aktualizace září 2010.

Území s archeologickými nálezy

01. Jak a které výkonné orgány mohou adekvátně posoudit, zda je porušováno území s archeologickými nálezy?

Pokud je území s archeologickými nálezy vyznačeno v územním plánu, je stavební úřad ve spolupráci s orgány ochrany památkové péče schopen posoudit, zda jsou porušovány podmínky stanovené ve stavebním povolení. Dojde-li při realizaci stavby k nepředvídaným archeologickým nálezům, pak je nutno postupovat dle § 176 stavebního zákona.

Územně analytické podklady

01. Jaký je smysl územně analytických podkladů podle § 26 SZ? Jde o to, aby stavebníci věděli, kteří provozovatelé infrastruktury jsou v území přítomni? Tuto funkci ve větších městech dnes plní různé informační systémy jako RIS atd. – jde o jejich náhradu? Dnešní RIS přitom nezbavují stavebníky povinnosti kontaktovat provozovatele za účelem upřesnění polohy jejich infrastruktur – mělo by se to systémem ÚAP změnit?

Nikoliv, ÚAP jsou zamýšleny jako průběžně aktualizované informace o stavu a vývoji území; slouží zejména jako podklad pro zpracování územně plánovací dokumentace a jako podklad pro rozhodování stavebních úřadů. Stavebníci tedy budou i nadále povinni se v případě svého záměru obracet na příslušný stavební úřad, který jim sdělí, jaká stanoviska od vlastníků infrastruktury bude třeba doložit. Aktualizace září 2010.

02. Nahrazují územně analytické podklady (ÚAP) při pořizování územních plánů, resp. jejich změn, zcela průzkumy a rozbory jednotlivých územních plánů?

ÚAP nenahrazují průzkumy a rozbory v celém rozsahu; doplňující průzkumy a rozbory se budou nadále zpracovávat a jsou spolu s ÚAP podkladem pro zadání územního plánu. To platí i v případě pořizování jednotlivých změn ÚPD obcí s tím rozdílem, že se průzkumy a rozbory dělají jen v rozsahu požadované změny. Z ustanovení § 55 odst. 2 vyplývá, že při pořizování změn územního plánu se postupuje přiměřeně podle § 47 až 49. Tuto přiměřenost lze vztáhnout i na podklady pro zadání územního plánu ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Aktualizace září 2010.

03. Je pořizovatel územně analytických podkladů povinen zapracovat do ÚAP všechny údaje o území, které mu poskytovatel předal (tedy včetně údajů poskytovaných navíc - jako č. 119. další dostupné informace dle přílohy 1 vyhlášky 500/2006 Sb.)?

Pořizovatel není povinen do sledovaného jevu č. 119. využít všechny dostupné informace, záleží na jeho uvážení, zda jde o informace relevantní pro územní plánování. Domníváme se však, že informace o území předané poskytovatelem údajů o území by měl pořizovatel v územně analytických podkladech využít v maximální míře. Aktualizace září 2010.

04. Může úřad územního plánování zadat vypracování ÚAP projektantovi? V případě, že ano, jsou kladeny na zpracovatele kvalifikační požadavky?

Územně analytické podklady pořizuje podle § 27 stavebního zákona úřad územního plánování. Úřad územního plánování vykonává územně plánovací činnost svými úředníky, splňujícími kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti (§ 24 odst. 1 stavebního zákona) a tito úředníci nesou plnou zodpovědnost za ÚAP. Z důvodu velké vytíženosti může pořizovatel zadat vypracování ÚAP projektantovi (specializované firmě). Doporučujeme, aby ve zpracovatelském kolektivu byl autorizovaný architekt. Úřad územního plánování může objednat technickou pomoc v rozsahu až celých ÚAP, avšak nadále pouze úřad územního plánování zodpovídá a ručí za kvalitu ÚAP. Aktualizace září 2010.

05. Jak reaguje ÚPD na změnu v údajích o území a v ÚAP? Za jakých podmínek dojde ke změně územního plánu a kdy se zpracovává zcela nový územní plán?

V souladu s § 5 odst. 6 stavebního zákona je obec povinna soustavně sledovat uplatňování územního plánu a vyhodnocovat je. Přitom využívá územně plánovací podklady, které je pořizovatel podle § 28 odst. 1 povinen průběžně aktualizovat. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byl územní plán vydán, je obec povinna pořídit jeho změnu. Ne každá změna ÚAP vyžaduje změnu územního plánu. Změnou podmínek vyžadující změnu ÚP může být např. stanovení nového záplavového území, pokud zasahuje do zastavitelné plochy. Podle § 55 odst. 1 pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období. Návrh zprávy může obsahovat pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu. Pokud změny zásadním způsobem zasáhnou do koncepce rozvoje území obce, může zastupitelstvo obce rozhodnout o pořízení nového územního plánu [§ 44 písm. a) SZ]. Aktualizace září 2010.

06. Jsou poskytnuté údaje o území a z nich zpracované územně analytické podklady závazné pro územně plánovací dokumentaci? Tedy musí být předané údaje o území do územního plánu zapracovány nebo záleží na uvážení pořizovatele (zpracovatele) územního plánu?

Údaje o území a rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný na jejich základě jsou územně analytickými podklady – tedy podklady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území. Zadání a řešení územního plánu z těchto podkladů vychází, nezapracovává je. Údaje o území vyplývající z právních předpisů nebo stanovené na základě právních předpisů (např. vydaná rozhodnutí) jsou však pro územně plánovací činnost závazné. Aktualizace září 2010.

07. Je možné, aby pořizovatel ÚAP poskytl poskytovateli údajů o technické infrastruktuře bezúplatně mapové podklady pro zpracování ÚAP, které jsou definované zákonem?

Pro zákres a trvalou aktualizaci údajů o území pro účely ÚAP si může vlastník technické infrastruktury bezúplatně vyžádat u úřadů územního plánování digitální data mapových podkladů. Účel využití mapových podkladů je třeba smluvně ošetřit. Aktualizace září 2010.

08. Pokud jako poskytovatelé údajů zpřístupníme data o ÚAP prostřednictvím webového portálu, musíme dále jednotlivé úřady územního plánování obeslat s vyplněným pasportem o území?

Ano, musíte. Údaje o území zahrnují informace nebo data: • o stavu území, • o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území (například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě) a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů, • o záměrech na provedení změny v území. Údaje o území zahrnují také informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti, které se vyplňují do pasportu údaje o území. Pokud poskytujete pořizovatelům územně analytických podkladů údaje o území prostřednictvím internetového portálu, pak můžete vyplněný pasport údaje o území doručit • přímo do vlastních rukou adresáta, • prostřednictvím provozovatele poštovních služeb do vlastních rukou adresáta, • prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu adresáta. Je vhodné si nechat převzetí pasportu údaje o území od pořizovatele územně analytických podkladů (úřadu územního plánování) potvrdit.

09. Dle stavebního zákona musí vlastníci technické infrastruktury úřadům územního plánování předat zákresy o svých zařízeních v územích. Jak nakládat s informacemi, které jsou vyhrazené a důvěrné? Musíme mít jako úřad územního plánování i informace o vojenských sdělovacích sítích, které spadají pod utajované informace? Nebylo by dobře, aby se tyto skutečnosti v ÚAP aspoň nějakým způsobem neobjevily – pak totiž není patrno, že armáda ČR je v daném území mimo vojenský újezd případnou změnou dotčena.

Odbor územního plánování MMR souhlasí s tím, že v souvislosti se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti a nařízením vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, Ministerstvo obrany (MO) bude poskytovat úřadům územního plánování údaje technické infrastruktury (dle ř. 67 až 99 přílohy 1 A vyhlášky č. 500/2006 Sb.) jako její vlastník pouze vymezením pásma území v rozumné šíři, ve kterém se příslušná infrastruktura nachází. Ministerstvo obrany tím využije ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), protože vymezí území, kde lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě jeho závazného stanoviska. Takto vymezená území oznámí pořizovatelům územně analytických podkladů a stavebním úřadům, v jejichž správních obvodech se takto vymezená území nacházejí. Dále bude MO úřadům územního plánování poskytovat pouze tyto údaje o území: ř. 107 - objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma, ř. 108 - vojenský újezd, dle přílohy č. 1 části A vyhlášky MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Aktualizace září 2010.

10. Podle § 185 SZ jsou vlastníci technické infrastruktury povinni dát úřadům územního plánování polohopisnou situaci svých existujících sítí do 6 let v systému S-JTSK. Jaký je důvod prosazení tohoto požadavku, zvážíme-li například u vedení elektronických komunikací délku jejich vedení a vysoké náklady na jejich zaměření?

S rychlým technologickým pokrokem a při potřebě znát přesné umístění sítí v uličních profilech zaměřují vlastníci technické infrastruktury i ve svém zájmu polohopis sítí. Při poskytování jejich polohopisu příslušným úřadům přes internetové portály se náklady spojené s předáváním dat optimalizují. Povinnost zaměření staveb byla stanovena již předchozím stavebním zákonem a platí tedy min. od roku 1976. Aktualizace září 2010.

Územně plánovací činnost

01. Jak lze definovat územně plánovací činnost?

Územní plánování je trvalá, soustavná a komplexní činnost orgánů územního plánování a stavebních úřadů, zaměřená na naplňování cílů a úkolů územního plánování, za použití jeho základních nástrojů, kterými jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí. (Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.) V souladu s výše uvedenou definicí lze za územně plánovací činnost považovat pořizování územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území, územní rozhodování a vydávání územních opatření. K vybraným činnostem ve výstavbě náleží projektová činnost. Neopominutelnou činností je pak vydávání stanovisek v řízeních podle zvláštních právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v území. V neposlední řadě pak do této skupiny činností náleží evidence územně plánovací činnosti. Popis územně plánovacích činností spolu s dalšími činnostmi stavebních úřadů je de facto obsažen v části druhé stavebního zákona č. 183/2006 Sb. (§ 5 až 17) Působnost ve věcech územního plánování a stavebního řádu. Aktualizace září 2010.

Územně plánovací dokumentace

01. Jak lze prodloužit platnost ÚPD, je-li v textové části časově omezena (změnou nebo úpravou)?

Účinnost územně plánovací dokumentace, která je časově omezena, lze prodloužit změnou před uplynutím její účinnosti. Časově omezenou účinnost mohla mít územně plánovací dokumentace schválená v období od 1. 10. 1976 do 30. 6.1998. Poznámka: Časová platnost se stanovovala na základě vyhlášky FMTIR č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci § 29 odst. 1 písm. a) – rozsah platnosti, která byla účinná od 1. 10. 1976 do 30. 6.1998. Lhůta aktualizace se stanovovala podle vyhlášky MMR č. 131/1998 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, která byla účinná od 1. 7. 1998 do 23. 4. 2001 § 16 odst. 3 písm. a) – územní rozsah platnosti a lhůt aktualizace. Použití lhůty aktualizace bylo následně potvrzeno vyhláškou MMR č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, která byla účinná od 24. 4. 2001 do 31. 12. 2006 § 16 odst. 3 písm. a) – územní rozsah platnosti a lhůty pro vyhodnocení (lhůty aktualizace). Aktualizace září 2010.

02. Kdy a v jaké fázi pořizování územně plánovací dokumentací bude aplikován správní řád?

Podle ustanovení § 192 stavebního zákona se na postupy a řízení použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Stavební zákon je tedy speciálním zákonem ve vztahu ke správnímu řádu a má přednost před obecnou úpravou, kterou představuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Aktualizace září 2010.

03. Pokud se dotčený orgán nedostaví na společné jednání o návrhu územního plánu nebo jeho změny podle § 50 odst. 2 SZ nebo na jeho veřejné projednání podle § 52 odst. 3, porušují tím zákon?

Dotčené orgány mají právo se jednání nebo veřejného projednání zúčastnit, není to však jejich povinnost. Lhůty pro jejich stanoviska se při neúčasti na jednání nebo veřejném projednání nemění a k později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Aktualizace září 2010.

Územně plánovací informace

01. Co je to územně plánovací informaci (ÚPI) a kdy je možnost o ni požádat?

ÚPI je novým nástrojem územního plánování (§ 21 SZ) – tzv. předběžná informace (§ 139 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád), který zajišťuje poskytování informací o stavu území, návrzích na změny jeho využití a také o vydání příslušných rozhodnutí a opatření. Platnost ÚPI je jeden rok ode dne jejího vydání. Každý může požadovat od správního orgánu, který je příslušný vydat rozhodnutí nebo podmiňující úkon, aby mu v písemné formě poskytl předběžnou informaci o tom, zda lze určitý záměr uskutečnit jen za předpokladu vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu, a podle jakých hledisek bude posuzovat žádost pro vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu, popř. za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět. V téže věci lze předběžnou informaci požadovat jen jednou a lze ji požadovat i po zahájení řízení.

02. Jakým způsobem se může o ÚPI požádat?

Formuláře žádosti o ÚPI jsou v příloze č. 1 a č. 2 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, a to v příloze č. 1- žádost o ÚPI podle § 21 odst. 1 písm. a) až c) SZ a v příloze č. 2 – žádost o ÚPI o podmínkách provedení jednoduchých staveb (tj. staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) SZ).

03. Které orgány mají vydávat jednotlivé druhy ÚPI podle § 21 odst. 1, pod písmeny a) - d)?

ÚPI poskytují orgány územního plánování (krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro výkon činnosti pořizovatele) a stavební úřad, a to vždy v rámci své působnosti, tzn. k předmětu informace nebo příslušného rozhodnutí anebo opatření, které jim náleží.

04. Kdy se má stavebník pro územně plánovací informaci (ÚPI) obrátit na úřad územního plánování, a kdy na stavební úřad.

Z logiky věci vyplývá, že stavební úřad by měl poskytovat ÚPI podle § 21 odst. 1 písmeno b), c), a d)SZ, a to pouze pro územní rozhodnutí, pro územní souhlas a podmínky pro provedení jednoduchých staveb (§ 104 SZ). Zbývající by pak příslušelo úřadu územního plánování, případně obecnímu úřadu pověřenému pro výkon činnosti pořizovatele.

05. Je povinností stavebníka, pokud má záměr postavit stavbu rodinného domu, který podléhá ohlášení, nejprve požádat o územně plánovací informaci, nebo může rovnou požádat o územní souhlas a pak stavbu ohlásit?

1. Stavebník může zažádat o vydání územně plánovací informace ve smyslu ustanovení § 21 odst. 1 písm. d) stavebního zákona. Na základě vydané „pozitivní“ informace pak může stavbu pouze ohlásit. Vždy však musí být splněny podmínky stanovené v § 104 odst. 1 stavebního zákona, tzn., že stavba musí být v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, musí být umístěna v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se nesmí realizací této stavby podstatně změnit a stavba nesmí vyžadovat nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu, což se nevztahuje na nezbytné vodovodní, kanalizační, energetické přípojky, které jsou pro užívání stavby potřebné. 2. Stavba RD může být umístěna i na základě vydaného územního souhlasu, tj. ve smyslu ustanovení § 96 stavebního zákona a následně stavbu ohlásit. Stavební úřad může využít ustanovení § 79 odst. 2 SZ a sloučit vydání územního souhlasu s provedením ohlášené stavby. 3. Není však vyloučeno, že stavba rodinného domu bude podmíněna vydáním územního rozhodnutí, a to v případě, že pro umístění záměru nelze zajistit souhlasy osob uvedených v § 85 odst. 2 písm. a) a b) SZ. Dále v případě, když realizace záměru si vyžádá rozšíření dopravní či technické infrastruktury nebo výjimku z obecných požadavků na výstavbu, nebo v případě, že by bylo nutné nejprve vytvořit stavební pozemky nebo pozemky pro komunikace apod. V tomto případě, musí stavebník podat žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení.

06. Musí stavebník, který chce na ohlášení zrealizovat stavbu podle § 104 odst. 1, požádat také o územně plánovací informaci podle § 21?

Územně plánovací informace je podle § 21 předběžná informace pro stavebníka ve smyslu § 139 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Je věcí každého jednotlivce, zda ji využije či nikoliv. Pokud ohlášení stavby dle § 104 odst. 2 písm. a) až d) splní všechny náležitosti i bez ní, není důvod ji vyžadovat.

07. Jak postupovat v případě, kdy stavebník přinese kompletní projektovou dokumentaci na přístavbu rodinného domu. Má i veškerá potřebná vyjádření dotčených orgánů i souhlasy sousedů. Je ještě nutné podávat žádost o územně plánovací informaci, přestože je už zřejmé, že splňuje všechna kritéria na ohlášení podle § 104?

Územně plánovací informace je dle § 21 SZ předběžnou informací ve smyslu § 139 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tedy kvalifikovanou formou pomoci správních orgánů občanům a je věcí každého jednotlivce, zda ji využije či nikoliv. I v případě, kdy nebyla předložena územně plánovací informace, zkoumá stavební úřad, mimo jiné, zda je ohlášená stavba v souladu s tím, co by jinak stavebník uvedl v územně plánovací informaci, pokud by o ni před ohlášením stavby požádal. Územně plánovací informace proto není neopominutelným podkladem k ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona. Viz též rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 6. 2009, č.j. 52 Ca 15/2009 – 40.

08. Co má územně plánovací informace obsahovat?

Obsah vydané územně plánovací informace vždy vychází z požadavku na předběžnou informaci, tj. pro jaký záměr na změnu v území, zejména účel a technické provedení stavby nebo jiného opatření v území je územně plánovací informace požadována (§ 21 odst. 1 a 2 stavebního zákona). ÚPI obsahuje informaci, zda lze určitý záměr uskutečnit jen za předpokladu vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu a o tom, podle jakých hledisek bude stavební úřad posuzovat žádost o vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu, popřípadě za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět.

09. Jak postupovat, když stavebník s vydanou územně plánovací informací (ÚPI)nesouhlasí?

Pokud stavebník nesouhlasí s vydanou ÚPI, může požádat ve smyslu § 156 správního řádu o její přezkoumání.

10. Kdo konkrétně vydává a má dle zákona vydat územně plánovací informaci podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb.? Kdo je ten oprávněný úřad pro vydání informace o podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace?

Územně plánovací informaci o podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace [§ 21 odst. 1 písm. a)] stavebního zákona, vydává úřad příslušný k dotazovanému území. Jedná-li se o informace k ÚAP kraje nebo zásadám územního rozvoje, obraťte se na krajský úřad. Jedná-li se o ÚAP obcí nebo územní plán, obraťte se na úřad územního plánování. Pokud jde o informace na podkladu regulačního plánu nebo územních rozhodnutí, je třeba požádat o informaci stavební úřad, stejně jako vydávání ÚPI pro územní a stavební řízení.

11. Ve které fázi pořizování ÚP obce bude možné vydávat územně plánovací informaci? Bude ji možné podávat na základě rozpracovaného ÚP nebo stávajícího platného?

V případě poskytování územně plánovací informace o podmínkách využívání území a změn jeho využití podle § 21 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, se tato informace poskytuje podle schválené nebo vydané ÚPD.

Územní a stavební řízení

01. Pochopili jsme správně, že nelze spojit územní řízení a ohlášení stavby, ani spojit nebo sloučit územní souhlas se stavebním povolením?

Pochopili jste to správně, protože spojit lze (v některých případech) pouze správní řízení s dalším správním řízením a nikoliv správní řízení s ohlášením.

02. Územní řízení je vždy vedeno veřejnou vyhláškou. Pokud jsou územní a stavební řízení spojena dle § 78 odst. 1 SZ, v jakém režimu se doručuje?

Doručení se provádí účastníkům územního řízení dle § 87 odst. 1 SZ a účastníkům stavebního řízení do vlastních rukou. Je třeba, aby stavební úřad zajistil také informování veřejnosti o tom, že se vede spojené územní a stavební řízení, což musí být oznámeno vyvěšením na úřední desce a současně zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup. Doručení společného rozhodnutí je stejné jako doručení oznámení o zahájení spojeného řízení. Pro spojené stavební a územní řízení je zpracována podrobná metodika MMR, která je zveřejněná na webových stránkách MMR.

03. Může Archeologický ústav AV ČR uplatňovat připomínky k územnímu řízení, ke stavebnímu řízení, nebo k vodohospodářskému řízení, když se řízení týká stavby, která je na území s archeologickými nálezy?

Nemůže. V řízeních vedených podle SZ uplatňují dotčené orgány závazná stanoviska (§ 4 odst. 2 SZ), účastníci řízení uplatňují námitky (§ 89 a § 114 SZ) a veřejnost uplatňuje v územním řízení připomínky (§ 89 SZ). Podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, nemá Archeologický ústav Akademie věd České republiky postavení dotčeného orgánu ani v ÚŘ ani ve SŘ. Podle § 28 odst. 2 písm. d) zákona č. 20/1987 Sb. je krajský úřad dotčeným orgánem k zabezpečení nepředvídaných nálezů kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo archeologických nálezů, k nimž došlo při řízení nebo postupu podle zvláštního právního předpisu (tj. podle SZ), nejde-li o nálezy učiněné při přípravě nebo provádění obnovy kulturní památky nebo při přípravě nebo provádění prací v území, na němž uplatňuje svůj zájem státní památková péče.

04. Musí být všechny požadavky uvedené v § 44 odstavec 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, splněny současně?

Ano, oba požadavky musí být splněny současně.

Územní plán

01. Splňuje-li podle § 46 odst. 3 stavebního zákona návrh na pořízení územního plánu všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej posoudí a se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí zastupitelstvu obce příslušné k vydání územního plánu. Jedná se o posouzení a stanovisko pouze k formálním náležitostem nebo i z hlediska cílů a úkolů územního plánování?

Z paragrafu 46 odst. 2 a 3 vyplývá komplexní posouzení návrhu, a to jak z hlediska formální úplnosti, tak hlediska souladu s cíli a úkoly územního plánování. Aktualizace září 2010.

02. Jsou vydaná územní rozhodnutí a stavební povolení limitem ÚP? Jestliže ano, o které ustanovení stavebního zákona se jedná? Máme projednaný koncept ÚP, který nebyl schválen zastupitelstvem obce. Zastupitelstvo požaduje vypustit z ÚP záměry, které mají vydané územní rozhodnutí a stavební povolení. Lze zastupitelům vyhovět?

Podle § 26 odst. 1 územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen "limity využití území"), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen "rozbor udržitelného rozvoje území"). Podle § 27 odst. 2 územně analytické podklady pořizuje příslušný pořizovatel na základě průzkumů území a na základě údajů o území, kterými jsou informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů a dále informace nebo data o záměrech na provedení změny v území; údaje o území zahrnují i informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti (dále jen "údaje o území"). Dle § 79 odst. 1 zákona 183/2006 Sb.: Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Svou povahou je tedy územní rozhodnutí (i stavební povolení) limitem využití území. Pravomocná územní rozhodnutí i stavební povolení jsou platná, dokud nevyprší doba jejich platnosti. Jejich platnost nemůže být narušena tím, že se vypustí z územního plánu. Koncept dle výše uvedených paragrafů musí respektovat vydaná pravomocná územní rozhodnutí a stavební povolení, pokud veřejný zájem, který nebyl při vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení znám, prokazatelně nepřevažuje nad ochranou vlastnictví. Aktualizace září 2010.

03. Součástí Zadání ÚPD skutečně není žádná grafická příloha?

Příloha č. 6 a 9 vyhlášky č. 500/2006 Sb. stanoví obsah zadání územního a regulačního plánu. Jedná se o nezbytný rozsah. Grafické přílohy nejsou právními předpisy vyžadovány a jsou součástí zadání, pokud pořizovatel usoudí, že jsou naprosto nezbytné k doložení některých částí zadání. Aktualizace září 2010.

04. Jak dlouho běžně platí územní plán, regulační plán a ZÚR? Jak často se zpracovává nový územní plán? Je nějakým předpisem stanovena maximální doba, např. 10 let?

Maximální doba platnosti územně plánovací dokumentace není s výjimkou regulačního plánu na žádost stanovena. Aktualizace ÚPD je ošetřena takto: Každé 4 roky se zpracovává zpráva o uplatňování územního plánu v uplynulém období, která může být podnětem pro zpracování změny či nového územního plánu (§ 55 stavebního zákona). Regulační plán pořízený na žádost platí 3 roky ode dne nabytí jeho účinnosti, není-li v něm stanovena lhůta delší (§ 71 odst. 1 stavebního zákona). Regulační plán pořízený na žádost lze měnit na žádost toho, komu přísluší vykonávat práva z něj plynoucí, regulační plán z podnětu lze měnit z podnětu zastupitelstva, které je příslušné k jeho vydání, pokud zákon nestanoví jinak (§ 71 odst. 2 stavebního zákona). Pro zásady územního rozvoje se zpracovává každé 2 roky zpráva o jejich uplatňování v uplynulém období. Na základě požadavku uvedeného ve zprávě může být zpracována jejich aktualizace případně nový návrh (§ 42 SZ). Platnost územně plánovací dokumentace pořízené před nabytím účinnosti nového stavebního zákona se řídí přechodnými ustanoveními (§ 188 SZ). Aktualizace září 2010.

05. Kdy a za jakých podmínek může být zrušen územní plán?

Územní plán nelze zrušit (respektive územní plán, jeho část, nebo platnost změny územního plánu může zrušit jenom soud nebo krajský úřad příslušný k jeho přezkumu). Územní plán může pozbýt platnosti uplynutím stanovené zákonné lhůty (188 odst. 1 SZ), nebo vydáním nového územního plánu. Aktualizace září 2010.

06. V modelovém příkladu zpracovaného ÚP byla vypuštěna výkresová část - Schéma prostorového uspořádání včetně legendy. Znamená to, že uvedené schéma nemůže být součástí ÚP?

Obsah územního plánu je dán přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Schéma prostorového uspořádání není povinnou součástí územního plánu, může však grafickou část doplňovat (viz konec části I. přílohy č. 7 uvedené vyhlášky). Aktualizace září 2010.

07. Může zastupitelstvo schválit pořízení změny ÚP, aniž by byla prokázána nemožnost využití již vymezených zastavitelných ploch?

Součástí změny musí být i prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy v porovnání s reálnou potřebou nových zastavitelných ploch. Tento požadavek stanovuje stavební zákon v § 55 odst. 3. Aktualizace září 2010.

08. Musí být prokázána i účelnost změny ploch s rozdílným způsobem využití např. z plochy pro bydlení na plochu pro občanskou vybavenost?

Záměr měnit funkci stávající zastavitelné plochy je třeba popsat a rovněž zdůvodnit, není však nutno zdůvodňovat nemožnost využití již vymezených ploch. Aktualizace září 2010.

09. Vlastník dotčených pozemků, které byly v konceptu řešeny jako zastavitelné plochy a v návrhu jsou nezastavitelné, může podat námitku anebo se jedná o připomínku?

Vzhledem k tomu, že dotčené pozemky byly v projednávaném konceptu navrženy jako zastavitelné plochy, jsou jejich vlastníci oprávněni podat námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Jednoznačně se jedná o námitky, které musí být vypořádány v rozhodnutí o námitkách. Rozhodnutí o námitkách, včetně samostatného odůvodnění, je součástí odůvodnění územního plánu vydávaného formou opatření obecné povahy. Aktualizace září 2010.

10. Podle § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. Jakým způsobem (úřední deska, doporučený dopis…)?

Upozornění by mělo být obsaženo ve veřejné vyhlášce, kterou je řízení o územním plánu oznamováno (viz též otázku č. 05. Námitky a připomínky). Aktualizace září 2010.

11. Kdy a v jakém rozsahu se zpracovává a projednává odůvodnění?

Odůvodnění se zpracovává jako nedílná součást územního plánu spolu s jeho návrhem. V případě, že se zpracovává i koncept, je odůvodnění již součástí konceptu. Projektant však nezpracovává odůvodnění v celém rozsahu, což vyplývá z právních předpisů (včetně § 172 správního řádu), protože některé části vyplynou až z výsledku projednání. Tyto části doplní pořizovatel před předložením územního plánu zastupitelstvu obce.

12. Máme územní plán schválený v r. 2001 s 1. změnou schválenou v r. 2006. Musíme zajistit do pěti let vypracování nového územního plánu? Můžeme ještě provést další změnu uvedeného územního plánu?

Podle § 188 SZ lze územní plán schválený před 1. 1. 2007 do 31. 12. 2015 podle SZ upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývá platnosti. Do té doby můžete provádět změny. Variantou je pořízení nového územního plánu. Aktualizace září 2010.

13. Jak postupovat v případě, že při projednávání návrhu územního plánu jsou uplatněny námitky nebo připomínky (§ 52 odst. 3) a zástupci dotčených orgánů nejsou na veřejném projednávání přítomni a neuplatní stanovisko k uplatněným námitkám? Vyhoví se tak uplatněné námitce?

V rámci řízení o územním plánu se koná veřejné projednání, kde platí koncentrační zásada, což znamená, že nejpozději při tomto jednání mohou být uplatněna stanoviska, námitky a připomínky. K později uplatněným stanoviskům, námitkám a připomínkám se nepřihlíží. Výsledky projednání vyhodnotí pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem, přičemž ze žádného právního předpisu nevyplývá, že námitkám musí být vyhověno. Jestliže se zástupci dotčených orgánů nedostaví, musí pořizovatel jejich stanovisko k námitkám opatřit. Do té doby nelze dle rozsudků Nejvyššího správního soudu pokračovat v pořizování. Aktualizace září 2010.

14. Obec dosud nemá platný územní plán. Může stavební úřad povolovat stavby v návrhových funkčních plochách za hranicí intravilánu vymezeného k 1. 9. 1966 na základě rozpracovaného návrhu územního plánu?

Ne, to na základě rozpracovaného územního plánu nelze. Aktualizace září 2010.

15. Jak má pořizovatel zajistit grafickou část odůvodnění, kterou je povinen zpracovat (§ 53 odst. 5), není-li jeho pracoviště k tomuto úkolu dostatečně vybaveno?

Podkladem pro odůvodnění územního plánu zpracovávaného pořizovatelem je návrh územního plánu zpracovaný projektantem, který musí grafickou část odůvodnění obsahovat. Aktualizace září 2010.

16. Jak máme naložit s naším územním plánem, který, ač byl schválen v červnu 2002, nesplňuje v současné době svoji funkci. Územní plán byl zpracován podobně jako regulační plán, jsou v něm v zastavěném území vyznačeny parcely - stavební pozemky červeně, zahrady zeleně. V současné době nelze však na zahradách, které jinak splňují podmínky pro pozemky vhodné k zastavění, stavět, protože tyto pozemky jsou v územním plánu zakresleny "zeleně". Podobný problém je i s pozemky v chatových oblastech. Dobře zakreslené jsou pouze zastavitelné plochy. Jak tento stav změnit?

Dle našeho názoru, máte nyní dvě možnosti. 1. Zahájit pořizování změny stávajícího územního plánu obce. 2. Pořídit nový územní plán. Tato varianta se nám jeví vhodnější vzhledem k povinnosti nahradit do 31. 12. 2015 váš územní plán obce novým územním plánem. Aktualizace září 2010.

17. Jaká bude platnost ÚPnSÚ pořízeného pro území tří obcí po vydání nového ÚP pouze pro jednu z nich?

Pakliže se vydá nový územní plán jen pro jednu obec, bude platnost ÚPnSÚ pořízeného pro území více obcí platit pouze pro zbývající dvě a to včetně příslušných změn. Aktualizace září 2010.

18. Je povinností obce podle stavebního zákona pořídit si územní plán?

Stavební zákon povinnost pořídit územní plán obcím vysloveně neukládá. Je však třeba vzít v úvahu určitá omezení, zejména pro rozvoj obce, která z absence územního plánu pro obec vyplývají. Aktualizace září 2010.

19. Co má obsahovat hlavní výkres (příloha č. 7 I. Obsah ÚP odst. 3 písm. b) vyhl. 500/2006 Sb.), jde o zachycení stavu, návrhu, rezerv, včetně ochranných pásem veřejné infrastruktury a limitů využití území?

Jde o zachycení koncepcí v časovém horizontu stavu (plochy stabilizované), návrhu (plochy změn) a ploch územních rezerv (dříve výhled). Pokud se týká zobrazování limitů využití území, pak se zobrazují pouze limity navrhované. Stávající limity využití území se zobrazují v koordinačním výkresu, který je součástí odůvodnění. Příklad řešení územního plánu je zveřejněn na webových stránkách ÚÚR a MMR. Aktualizace září 2010.

20. Co má obsahovat koordinační výkres (příloha č. 7 II. Obsah odůvodnění odst. 2 písm. a)?

Koordinační výkres je grafickou částí odůvodnění územního plánu. Jeho úkolem je prokázat koordinaci využívání území. Podle § 2 písm. b vyhlášky č. 500/2006 Sb. koordinační výkres zahrnuje navržené řešení, neměnný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území (§ 26 odst. 1 nového stavebního zákona). Základem je tedy obsah hlavního výkresu doplněný o uvedené náležitosti. Aktualizace září 2010.

21. Při diskusi o znění zadání uplatnila jedna obec požadavek, že nové plochy pro bydlení budou všude tam, kde má někdo z obyvatel obce pozemek, kde plánuje rodinný domek pro své děti nebo prodej pozemků jiným zájemcům. Plošné nároky na takto uvažované nové zastavitelné plochy vysoce převyšují jakékoliv statistické údaje a trendy vývoje počtu obyvatel obce, ovšem obec tvrdí, že jí nic neukládá je respektovat, zejména když zastupitelé si myslí, že počet obyvatel rozhodně poroste úplně jinak. Je ve znění zákona č. 183/2006 Sb. nebo jeho prováděcích vyhlášek nějaký regulativ, jemuž je třeba se podřídit anebo na konci procesu (v době postupu podle odstavce 4 § 47 zákona č. 183/2006 Sb.) je pořizovatel povinen respektovat požadavek určeného zastupitele a ke schválení zastupitelstvem předložit jím požadované jakkoliv nabubřelé zadání, jestliže tato nabubřelost je tzv. uplatněným požadavkem obce?

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), uvádí výslovně v § 18 v rámci cílů a úkolů územního plánování v odst. 4, že územní plánování „…chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. V § 43 stavebního zákona, uvádějícího obsah a účel územního plánu, se v odst. 3 uvádí: „Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování ….“ V § 53 odst. 4 stavebního zákona se uvádí: „Pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména …b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území, … V odst. 5 se výslovně uvádí: „Součástí odůvodnění územního plánu zpracovaného pořizovatelem je „…d) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch“. V odst. 6 se dále uvádí: „Dojde-li pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh územního plánu v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v odst. 4, předloží návrh na jeho zamítnutí. V § 55, pojednávajícím o vyhodnocení územního plánu a jeho změnách, se v odst. 3 uvádí: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch“. Všemi citovanými ustanoveními stavebního zákona je sledována důsledná ochrana nezastavěného území, (bez ohledu na vlastnictví konkrétních pozemků). Sleduje se hospodárné a účelné využívání území v souladu se stanovenými cíli a úkoly územního plánování. Postup, jak je popisován v dotazu, by byl v rozporu se stavebním zákonem i v rozporu se smyslem územního plánování. Aktualizace září 2010.

22. Jak je to s uplatňováním obsahových náležitostí textové části ÚP dle vyhlášky č. 500/2006 Sb.? Nemohu dohledat civilní ochranu obyvatelstva, byť je obsažena v kap. h) zadání (podobně jako dříve). Mám tomu rozumět tak, že body a) až j) jsou pouze vodítkem pro zpracovatele? Dříve krajský úřad striktně požadoval dodržet názvy dílčích kapitol dle vyhlášky.

Je nutno dodržet obsah územního plánu ve struktuře dané přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Pokud jsou v zadání dle přílohy č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb. pod písm. h) další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů… uvedeny požadavky na civilní ochranu, pak je nutno podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. v části II. Odůvodnění územního plánu pod písm. b) uvést údaje o splnění zadání. Podle současně platných právních předpisů nemůže být zvláštní příloha CO u územního plánu vyžadována. Obsah požadavků, které může dotčený orgán CO vyžadovat, je uveden v § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb.: Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce. Na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu zadání územního plánu obce se v rozsahu předaných podkladů zapracuje do textové a grafické části územního plánu obce návrh ploch pro požadované potřeby a) ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, b) zón havarijního plánování, c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Aktualizace září 2010.

23. Lze považovat koncept územního plánu, k němuž bylo vydáno souborné stanovisko za závazný podklad pro územní řízení?

Koncept řešení ÚP není ani po schválení souborného stanoviska, resp. pokynů pro zpracování návrhu územního plánu, závazným podkladem pro rozhodování v území. V případě, že záměr investora je v rozporu s konceptem řešení územního plánu a schváleným souborným stanoviskem, je možno využít institut územního opatření o stavební uzávěře, viz § 97 odst. 1 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a další. Aktualizace září 2010.

24. Je možné, aby obec dle současného stavebního zákona prosazovala do ÚP v regulativech pro uspořádání staveb takové detaily jako je např. sklon střechy? Považovala bych tento detail pouze jako doporučující.

Podle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., je v textové části ÚP uváděno stanovení podmínek prostorového uspořádání, například výškové regulace zástavby. Vámi uvedené uspořádání staveb (prostorové uspořádání staveb – objemy a tvary zástavby) obsahuje textová část regulačního plánu. Pokud obec považuje za nutné stanovit podrobnější regulace, než je předmětem územního plánu, pak je třeba v rámci tohoto územního plánu stanovit pro předmětné lokality zpracování regulačního plánu, kde budou stanoveny konkrétní podmínky prostorového uspořádání staveb (včetně tvaru a sklonu střech atd.). Aktualizace září 2010.

25. Obec nemá územní plán, má pouze vymezení zastavěného území podle § 59 stavebního zákona (SZ). Pokud bude následně vydán územní plán, a pokud bude tento vydaný ÚP napaden u soudu a např. úplně zrušen, znamená to, že bude opět platit pouze hranice zastavěného území pořízená podle § 59 SZ?

V případě, že by došlo ke zrušení celého územního plánu (což je ovšem málo obvyklé), byl by zastavěným územím pouze intravilán [§ 2 odst. 1 písm. d) SZ]. Vyplývá to z ustanovení § 60 odst. 6) SZ, kde se uvádí, že „… Vymezení zastavěného území pozbývá platnosti vydáním územního plánu …“. Muselo by tedy dojít k novému vymezení zastavěného území, které by zohlednilo i stavby realizované podle územního plánu v době jeho platnosti. Aktualizace červenec 2011.

26. Podle čeho bude stavební úřad postupovat, pokud byl vydaný územní plán (ÚP) zrušen v celém rozsahu? Bude postupovat podle původního schváleného ÚPO? Co v tomto případě nastane po roce 2015?

Vydáním nového ÚP je zrušen předchozí ÚPO (případně ÚP) – tzn., že pozbyl platnosti. Na území obce je pak třeba pohlížet jako na území bez územního plánu. Zastavěným územím je opět pouze intravilán [§ 2 odst. 1 písm. d) SZ]. Zrušení celého ÚP je však případem zcela výjimečným, zpravidla je rušena jen ta část, která je v rozporu se zákonem. Aktualizace červenec 2011.

27. Co nastane od 1. 1. 2016, jestliže si obec nepořídí územní plán, nebo stávající ÚPO neupraví podle § 188 odst. 1 stavebního zákona?

V tom případě bude mít obec pouze intravilán z roku 1966. Vně intravilánu bude možné realizovat jen stavby uvedené v § 18 odst. 5 SZ. Aktualizace červenec 2011

28. Projektant má návrh územního plánu zpracován tak, že veškeré zastavitelné plochy má vypsány seznamem všech parcel, kterých se dotýkají, včetně jejich čísel. Připadá nám to zbytečné.

Územní plán nepracuje s pozemky, ale s plochami. Uvedený postup ani není v souladu se stavebním zákonem a s právními předpisy (nikde není zmocnění pro takový postup). Navíc by stačila jedna nepřesnost a hrozí zrušení pro zmatečnost (rozpor grafické a textové části). Výpis pozemků je vyžadován jen u předkupního práva. Leden 2012.

29. Projektant veškeré výkresy opatřil textem, že se jedná o jeho duševní vlastnictví a podle příslušného § obchodního zákoníku nesmí nikdo použít výkres bez předchozího písemného souhlasu zhotovitele. Má na to právo?

Nemá. ÚP je autorské dílo bez autorské ochrany. Jak se ÚPD „používá“, říká stavební zákon. Tento přístup je nutné zcela odmítnout, případně i za cenu, že toto dílo nebude do doby odstranění tohoto nedostatku převzato ani proplaceno. Leden 2012

30. Je možno podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití stanovit tak, že bude uvedeno pouze: přípustné - Plochy bydlení, přípustné - Plochy rekreace, bez uvedení hlavního, přípustného, případně nepřípustného využití, protože ten termín jasně řeší vyhláška 501 a není co dodávat?

Takovéto nedostatečné stanovení podmínek je v rozporu s právními předpisy, zejména s vyhláškou č. 500/2006 Sb., přílohou č. 7 odst. 1 písm. f). Leden 2012.

Územní řízení a územní souhlas

01. Stavební úřad hodlá zamítnout žádost o vydání územního rozhodnutí podle § 92 odst. 2. Je nutné oznamovat zahájení řízení a nařizovat veřejné ústní jednání nebo je rozhodnutí o zamítnutí žádosti prvním úkonem v řízení a je obec i v tomto případě účastníkem řízení?

Z důvodů procesní ekonomie řízení není nutné oznamovat zahájení řízení, ani nařizovat veřejné ústní jednání. Stavební úřad v tomto případě vydává rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Okruh účastníků se nevymezuje, rozhodnutí je zasláno pouze žadateli.

02. Jak má vypadat územní souhlas vydaný příslušným stavebním úřadem? Existuje nějaký vzor či návod, co by tento souhlas měl obsahovat, jak v něm formulovat podmínky a dodržení těchto podmínek vyžadovat, když se nejedná o správní rozhodnutí?

Náležitosti územního souhlasu nejsou upraveny ani v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, ani v jeho prováděcí vyhlášce. Územní souhlas se vydává formou sdělení ve smyslu § 154 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tzn., že jde o pouhý souhlas stavebního úřadu s požadovaným záměrem. Nejde tedy o rozhodnutí stavebního úřadu a nelze jím ukládat jakékoliv podmínky, ani dotčených orgánů. Územním souhlasem stavební úřad vysloví souhlas s tím, aby stavba (zařízení, terénní úpravy) byla umístěna podle oznámení žadatele o záměru v území (jde o obdobu souhlasu s realizací ohlášené stavby).

03. Jakou formu či obsah má ověřovací doložka, kterou se opatřuje situační výkres územního souhlasu a jaké se používá razítko (kulaté, hranaté)? Jakým zněním textu a jakým razítkem se ověří projektová dokumentace, která se předkládá k ohlášení podle § 104 odst. 2 a)-d) stavebního zákona?

U územního souhlasu ani u ohlášení neprobíhá správní řízení, a proto nelze použít kulaté razítko, ale používá se razítko hranaté. Z údajů na razítku by mělo být zřejmé označení správního orgánu a jméno, příjmení a funkci nebo služební číslo oprávněné úřední osoby, která úkony provedla, označení úkonu včetně uvedení čísla jednacího a data.

04. Jak se veřejnost dozví o veřejném ústním jednání při územním řízení, když pozvánka na jednání nikde nevisí?

Součástí každého územního řízení musí být ústní jednání, které je vždy veřejné. Informace o tomto jednání je vždy zveřejněna na úřední desce a také v elektronické podobě na webových stránkách obce. Žadatel rovněž musí zveřejnit svůj záměr na místě určeném stavebním úřadem nebo na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit (§ 87 SZ).

05. V § 96 odst. 1 se říká, že územní souhlas nelze vydat, pokud záměr podléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí podle zvl. právního předpisu. Nelze tedy územní souhlas vydat ani v tom případě, když záměr podléhá pouze zjišťovacímu řízení se závěrem, že se nevyžaduje posouzení záměru na životní prostředí?

Pokud bylo závěrem zjišťovacího řízení stanoveno, že záměr nemůže mít vliv na životní prostředí, pak byla splněna podmínka jedné z variant a lze územní souhlas vydat.

06. Jaké bude mít důsledky, pokud stavebník nesplní podmínku umístění výroku a informace o záměru podle § 95 odst. 3 a § 96 odst. 5 stavebního zákona?

Sankční ustanovení se k těmto paragrafům nevztahují, ale může to být jeden z důvodů napadení pravomocného rozhodnutí mimořádným opravným prostředkem (přezkumné řízení).

07. V § 96 odst. 3 písm. e) stavebního zákona se uvádí, že k oznámení se připojí souhlasy osob uvedených v § 85 odst. 2a) a b), vyznačené rovněž v situačním výkresu. Je tedy vydání územního souhlasu podmíněno těmito souhlasy?

Pro vydání územního souhlasu musí účastníci řízení se záměrem souhlasit, jinak nelze souhlas vydat.

08. Co dělat v případě, že je podána žádost o územní souhlas, ale záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu? Je nutno, aby žadatel následně podal žádost o územní rozhodnutí?

Dojde-li stavební úřad k závěru, že záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu, nebo je-li třeba stanovit podmínky pro jeho realizaci, rozhodne usnesením, které vydá ve lhůtě 30 dnů od oznámení záměru, o projednání záměru v územním řízení. Usnesení se doručuje oznamovateli a příslušné obci (§ 96 odst. 4 SZ). Při překlápění územního souhlasu do územního řízení není nutná samostatná žádost o vydání územního rozhodnutí. Stavební úřad použije podklady doložené k souhlasu včetně žádosti a vyzve stavebníka pouze k doplnění chybějící dokumentace k územnímu řízení.

09. V případě, že je podána žádost o územní souhlas a tento nelze vydat je nutno zajistit novou dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí?

Ano. Pro územní souhlas stačí jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy. Pro územní rozhodnutí je rozsah dokumentace uveden v příloze č. 4 vyhlášky č. 503/2006 a tato dokumentace musí být zpracována autorizovanou osobou.

10. Co by měl splňovat zpracovatel grafické části oznámení k vydání územního souhlasu?

Zpracování dokumentace pro územní souhlas není projektovou činností, tzn., že se nejedná o vybranou činnost ve výstavbě ve smyslu § 158 SZ. Na zpracovatele nejsou kladeny žádné požadavky.

11. Na většinu staveb dle § 103 musí být vydán územní souhlas, ačkoliv nepodléhají povolení ani ohlášení. Budou tyto stavby vyžadovat zpracování projektové dokumentace?

Stavby uvedené v § 103 nevyžadují pro své provedení stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu; SZ proto nepředepisuje žádné požadavky na dokumentaci. Pro vydání územního souhlasu se přikládá situační výkres stavu území v měřítku katastrální mapy se zakreslením požadovaného záměru a jednoduchý technický popis s příslušnými výkresy - § 96 odst. 3 písmeno d) a e) stavebního zákona.

12. Jak postupovat při povolování stavby "zahradního domku" u RD, když je navržen ve vzdálenosti 0,5 m od hranice pozemku, tedy nesplňuje podmínku § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Je nutné vést řízení o umístění stavby, tedy klasické územní rozhodnutí nebo lze využít § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a pro tuto stavbu vydat podle § 96 zákona č. 183/2005 Sb. pouze územní souhlas?

V souladu s § 26 vyhlášky č. 501/2006 Sb. je možno pro § 25 odst. 6 cit. vyhlášky udělit výjimku. Výjimku uděluje rozhodnutím příslušný stavební úřad, a to na základě posouzení konkrétního případu. Není na ni právní nárok a uděluje se rozhodnutím. Následně lze provést územní řízení (pro územní souhlas nelze výjimku podle § 169 odst. 3 SZ udělit). Podle § 169 odst. 5 SZ řízení o výjimce se vede na žádost buď samostatně, nebo může být spojeno s územním řízením. Aktualizece leden 2012.

13. Spojují územní řízení s vybranými postupy při posuzování vlivů na ŽP v případech uvedených v § 91 odst. 1 SZ i stavební úřady I. stupně příslušné k vydání územního rozhodnutí nebo to přísluší pouze krajským úřadům?

Územní řízení se spojuje s vybranými postupy při posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu v případě, že příslušným úřadem je krajský úřad a varianty řešení záměru z hlediska umístění se nezpracovávají. Obě podmínky platí současně.

14. Jaké postavení má obec v územním souhlasu, když není vlastníkem sousedního pozemku?

Dle platné právní úpravy nemá obec žádné postavení.

15. Jak vybírá stavební úřad dotčené orgány, jejichž závazná stanoviska jsou potřebná k vydání územního souhlasu?

Dotčené orgány chrání veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. S ohledem na tuto skutečnost a záměr žadatele stanoví stavební úřad dotčené orgány. Pokud dotčený orgán ve svém stanovisku uvede, že není třeba jeho vyjádření, i to se považuje za stanovisko dotčeného orgánu.

16. Lze psát do souhlasu s provedením ohlášené stavby podmínky, například termíny kontrolních prohlídek na stavbě, pokud se jedná o rodinný dům, předložení dokladů po dokončení stavby (revize), provedení zkoušek apod.?

V souhlasu s provedením ohlášené stavby nelze stanovit žádné podmínky, neboť se nejedná o správní rozhodnutí. Ustanovení § 119 stavebního zákona stavebníkovi ukládá, aby před započetím užívání stavby byly provedeny a vyhodnoceny zkoušky předepsané zvláštními právními předpisy.

17. Jak postupovat v případě vydaného územního rozhodnutí, ve kterém je řešeno umístění inženýrských sítí a komunikací pro dvacet RD včetně garáže a prostorů pro podnikatelskou činnost a stavebník ještě požaduje umístění malého zahradního domku 3 x 3 m? Mohu jej povolit územním souhlasem nebo musí být změna územního rozhodnutí, kde budou řešeny i stavby do 25 m? Je možno vycházet z vyhlášky č. 501/2006 Sb. § 21 odst. 6? Územním rozhodnutím tyto stavby zakázány nebyly, ale nebyly do něj ani zahrnuty.

Vyhláška č. 501/2006 Sb., v § 21 odst. 6 uvádí, jaké stavby lze umístit na pozemku rodinného domu. Je tedy třeba rozlišit dvě situace. 1. Stavba RD je již dokončena a povolena k užívání, pak se jedná o pozemek rodinného domu a lze na něm dále umístit garáž a stavby a zařízení uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) bodech 1, 4 a 5, písm. d) bodě 5 stavebního zákona ve smyslu § 21 odst. 6 vyhl. č. 501/2006 Sb. Tyto stavby [uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) bodech 1, 4 a 5, písm. d) bodě 5 stavebního zákona] vyžadují pouze umístění (ÚR lze za podmínek § 96 odst. 1 SZ nahradit ÚS). 2. Pokud na pozemku, na kterém má být umístěna stavba zahradního domku, není ještě dokončena a povolena k užívání stavba hlavní - RD, nelze vydat územní souhlas; je nutné požádat o změnu ÚR.

18. Jsme odbor územního plánování, nejsme stavebním úřadem a nevydáváme žádná rozhodnutí typu územního rozhodnutí, stavebního povolení apod. Je v naší kompetenci vydávání ÚPI pro územní a stavební řízení?

Územně plánovací informace (§ 21SZ) poskytují úřady územního plánování a stavební úřady vždy v rámci své působnosti, tzn. k předmětu informace nebo příslušného rozhodnutí anebo opatření, které jim náleží. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí bude vydávat stavební úřad, je jeho povinností pro toto správní řízení poskytnout ÚPI. Květen 2010.

19. Mám dotaz na praktické uplatnění § 96 odst. 1 zákona 183/2006 Sb. Jednou z podmínek pro možnost vydání územního souhlasu je, že závazné stanovisko dotčeného orgánu nesmí obsahovat podmínky. Prosím o specifikaci pojmu podmínek, protože dotčené orgány mají vždy podmínky typu: před vydáním souhlasu bude doloženo…, před zakrytím bude přizván pracovník…, atd. V takovém případě stavebník prakticky na postup podle § 96 nikdy nedosáhne), kde se mluví o podmínkách typu,… před zakrytím bude…, atd. Toto je přeci podmínka z vyjádření správce či vlastníka technické infrastruktury, a ti přeci nejsou dotčenými orgány. Nebo se mýlím? Vždyť tito správci nevydávají žádné závazné stanovisko, jak je uvedeno v § 96 nového stavebního zákona.

Nemýlíte se, je nutno rozlišovat dotčené orgány a vlastníky technické infrastruktury. Paragraf 96 odst. 3 tyto rovněž rozlišuje - pod písm. b) jsou požadována stanoviska dotčených orgánů, kdežto pod písmenem c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní infrastruktury. Citovaný § odst. 1 jednoznačně požaduje závazné stanovisko dotčených orgánů bez podmínek týkajících se přímo umístění záměru. Květen 2010.

20. Jak postupovat, když stavebník nedoloží doklad o informování vlastníků sousedních pozemků u staveb ohlašovaných podle §104 odst. 1 SZ.?

Podle § 105 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb. podání, které nemá náležitosti (včetně příloh k ohlášení), není ohlášením podle tohoto zákona a stavební úřad je usnesením odloží. Usnesení o odložení zašle stavebníkovi do 15 dnů. Květen 2010.

21. Dává úřad územního plánování své stanovisko k územnímu souhlasu?

Úřad územního plánování nedává k územnímu souhlasu stanovisko. Úřady územního plánování (ÚÚP)“ v přenesené působnosti jsou dotčenými orgány v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydávají územní rozhodnutí. [§ 6 odst. 1 písm. e), f)]. ÚÚP jsou dotčenými orgány v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území). Nevydávají závazné stanovisko, vydávají ve smyslu § 136 odst. 1 písm. b) správního řádu pouze vyjádření, a to podle ustanovení § 154 a násl. správního řádu. Jde tedy o jiný podklad pro rozhodnutí správního orgánu podle § 50 odst. 1 správního řádu. S přihlédnutím k ustanovení § 149 správního řádu není obsah vyjádření úřadu územního plánování závazný pro výrokovou část územního rozhodnutí. Je jedním z podkladů, které musí stavební úřad v územním řízení vyhodnotit, a toto vyhodnocení pak zdůvodnit v rámci odůvodnění územního rozhodnutí. Květen 2010.

22. Jakým způsobem lze změnit vydaný územní souhlas? V našem konkrétním případě bylo vydání územního souhlasu sloučeno s vydáním souhlasu s provedením ohlášené stavby (dle § 79 odst. 2 stavebního zákona). Nyní hodlá stavebník svůj záměr změnit, přičemž změna se týká zejména umístění stavby. Ze zákona se dovídáme, jak změnit vydaný souhlas s ohlášenou stavbou - § 118 odst. 4 stavebního zákona. Není nám však jasné, jak změnit vydaný územní souhlas.

Územní souhlas není správním rozhodnutím, je pouze sdělením stavebního úřadu podle ustanovení § 154 správního řádu. Protože dle § 79 odst. 2 bylo sloučeno vydání územního souhlasu s vydáním souhlasu s provedením ohlášené stavby, nezbývá, než na základě nového situování stavby o toto požádat znovu. Stavebník musí znovu podat oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu a ohlásit stavbu.

23. Zákon č. 186/2006 Sb., změnový zákon, uvádí v části dvacáté páté, čl. XXVI znění § 44 zákona č. 114/1992 Sb., v odst. 2) § 44 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, kdy není třeba stanovisko orgánu ochrany přírody. Musí platit obě podmínky uvedené v tomto odstavci současně, nebo každá zvlášť.

V odstavci 2 se uvádí, že závazné stanovisko podle odstavce 1 není třeba, jde-li o stavby v souvisle zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti, a pokud má obec schválenou územně plánovací dokumentaci se zapracovaným stanoviskem orgánů ochrany přírody k této dokumentaci. Obě podmínky platí současně.

24. Je nutné, aby žadatelé o umístění stavby doložili informaci o existenci podzemních staveb technické infrastruktury (dříve vyjádření o existenci zařízení správců podzemních sítí)?

Samozřejmě i tento požadavek je opodstatněný (viz příloha č. 3 a č. 9 část B vyhlášky č. 503/2006 Sb.). Dokonce i u staveb uvedených v § 79 odst. 3 SZ, tzn. stavby, které nevyžadují územní rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas, pokud vyžadují provedení zemních prací nebo terénních úprav, je stavebník povinen zajistit si informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu (§79 odst. 5 SZ). S tím souvisí ve smyslu § 161 odst. 1 SZ povinnost vlastníků technické infrastruktury sdělit stavebníkovi do 30 dnů od podání žádosti údaje o poloze podzemních staveb technické infrastruktury, podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby.

25. Co dělat s podmínkami správců sítí? Nutit stavebníka, aby je měl zapracované v projektové dokumentaci (v technické zprávě), nebo je jmenovat v dokumentu souhlasu případně tam na ně odkazovat?

Požadavky správců sítí by měly být zapracovány do projektové dokumentace.

26. Lze vydat územní rozhodnutí na liniovou stavbu vodovodu v rozsahu cca 5 km přes území dvou obcí, ale v jednom správním obvodu stavebního úřadu. Jedna z obcí nemá tuto stavbu v ÚPD. Všichni účastni řízení se stavbou souhlasí.

Vodovod náleží do veřejné technické infrastruktury (§ 2 odst. 1 písm. k) SZ). Pro tuto liniovou stavbu, obsluhující 2 obce a tudíž procházející i nezastavěným územím (§ 18 odst. 5 SZ), je možné vydat územní rozhodnutí o umístění stavby, i když tato stavba není obsažena v ÚPD jedné z obcí.

27. Je možno povolit výjimku z obecných nebo technických požadavků na stavby, pro které postačí územní souhlas?

Podle § 169 odst. 3 stavebního zákona se pro územní souhlas výjimka nepřipouští.

28. Lze kamerový systém povolit územním souhlasem?

Podle § 103 odst. 1 písm. b) stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují technická infrastruktura a doprovodná technická zařízení pro rozvod vody, energií, tepla, pro zajištění služeb elektronických komunikací, pro odvádění odpadních a dešťových vod a větrání, a to 1. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, včetně jejich opěrných a vytyčovacích bodů, a telefonní budky, včetně přípojných komunikačních vedení veřejné komunikační sítě a přípojných energetických vedení, zejména pro veřejné telefonní automaty a jejich stavební úpravy; 2. vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy; … Podle § 79 odst. 3 písm. k) stavebního zákona rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují signální a monitorovací zařízení umísťovaná na stávajících stavbách. Takže pro kamerový systém na nebo ve stávajících budovách není zapotřebí umístění ani stavební povolení či ohlášení.

29. Jak postupovat v případě, stavby, která nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení (např. §103 odst. 1 písm. a) bod 1. SZ), kde postačí územní souhlas dle § 96 odst. 2 a tato stavba je umisťována na cizím pozemku?

Postup v režimu územního souhlasu je popsán podrobně v ustanoveních § 96 stavebního zákona. Tam jsou také popsány náležitosti, které je nutno k oznámení o záměru přiložit (odst. 3 písmeno a) až e): „a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, které jsou předmětem řízení; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí“.

30. Bude stavební úřad kontrolovat dokončené přípojky, provedené na základě územního souhlasu?

Povinnost kontroly stavební úřad nemá, ale kontrolní činnost může provádět v rámci kontrolních prohlídek. Za splnění všech požadavků stanovených zákonem odpovídá stavebník (§ 152 a §154 SZ). Květen 2010.

31. Je možné vydat územní souhlas podle § 96 stavebního zákona pro jakoukoli stavbu, která splňuje podmínky v odst. 1 nebo územní souhlas může být vydán pouze pro stavby uvedené v odst. 2 při splnění podmínek v odst. 1?

Územním souhlasem lze nahradit územní rozhodnutí pouze u staveb vyjmenovaných v § 96 odst. 2 při splnění podmínek odst. 1 stavebního zákona.

32. Je nutné, aby před vydáním územního souhlasu dle § 96 stavebního zákona žadatelé doložili souhlasy všech účastníků řízení dle § 85 odst. 2 písm. a) a b) a to i v případě, pokud se jedná o stavbu kůlny do 25 m2 umístěnou ze všech stran ve vzdálenosti 2 m od společné hranice pozemků rodinných domů (dle § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb.)?

Ustanovení § 96 odst. 3 písm. e) SZ jasně požaduje souhlasy osob uvedených v § 85 odst. 2 písm. a) i b) SZ. Tyto souhlasy musí být rovněž vyznačené v situačním výkrese. Vlastní situování stavby nemá na toto ustanovení žádný vliv.

33. Stavebník chce vystavět na místě stávající plechové garáže, která je umístěna na hranici pozemku novou dřevěnou kůlnu. Objekt je stejných půdorysných rozměrů (do 25 m2), ale jiné výšky a s jiným typem zastřešení. Platí v tomto případě, že musí být před povolením stavby (vydáním územního souhlasu) vydána výjimka z ustanovení § 25 odst. odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Pokud by o výjimku bylo požádáno současně, musí stavebníci nejdříve oznámit záměr odstranit stavbu dle § 128 odst. 1 stavebního zákona a potom může být vydán územní souhlas? Jaký je správný postup?

Musí být udělena výjimka z ustanovení § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a to podle § 169 SZ. Ve své podstatě má povolení výjimky (ale i zamítnutí žádosti) charakter rozhodnutí o předběžné otázce a do značné míry tak předurčuje rozhodnutí ve věci samé. Protože pro územní souhlas se výjimka nepřipouští (§169 odst. 3 SZ), musí žadatel požádat o vydání územního rozhodnutí. Řízení o výjimce lze spojit s územním řízením (uplatňování zásad § 4 odst. 1 SZ). Pokud bude stavba svými parametry splňovat ustanovení § 103 SZ, nevyžaduje další povolení, ani ohlášení, v opačném případě je nutno stavbu ohlásit, případně požádat o stavební povolení. Oznámení o odstranění stavby může stavebník podat kdykoliv před jejím odstraněním.

34. Je pravdou, že všechna územní řízení se dle § 87 zákona č. 183/2006 Sb. doručují veřejnou vyhláškou? Vždyť je zde uvedeno, že doručování veřejnou vyhláškou je v území, kde je vydán územní plán nebo regulační plán. Jak to tedy je?

Dle ustanovení § 87 odst. 1 stavebního zákona je-li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se oznámení o zahájení územního řízení účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 1 stavebního zákona a dotčeným orgánům jednotlivě, účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 2 veřejnou vyhláškou. Aktualizace červen 2011.

35. Jak postupovat v případě ohlášené stavby dle § 104 odst. 2 písmeno a) až d), když budou do 15 dní od informace uplatněny námitky?

Stavební řízené se v případě ohlašované stavby nevede, a proto se také nerozhoduje o podaných námitkách a připomínkách. Stavební úřad tyto námitky vypořádá současně s posouzením ohlášené stavby (z hledisek uvedených v § 107 odst. 1 SZ). Stavební úřad může provedení předmětné stavby zakázat pouze z důvodů v zákoně uvedených. Neshledá-li zákonem přípustné důvody k zákazu realizace stavby, nemůže ani vyhovět námitkám vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich. I zde platí, že stavebník nepotřebuje k realizaci stavby souhlas vlastníků sousedních nemovitostí. Je vhodné, aby stavební úřad těm, kteří uplatnili námitky, odpověděl (že neshledal důvody pro zákaz stavby, stavbu zakázal anebo ohlášení usnesením odložil).

36. Je „Oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu“ podáním ve smyslu ustanovení § 37 zákona č. 500/2004 Sb.?

Ano, oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu je podáním ve smyslu ustanovení § 37 zákona č. 500/2004 Sb. Srpen 2011.

Územní studie / urbanistická studie

01. Vyplývá ze stavebního zákona nutnost (povinnost), aby územní plán respektoval obsah územní studie?

Územní studie patří podle stavebního zákona mezi územně plánovací podklady. Územní studie slouží k ověření možnosti a podmínek změn v území; slouží jako podklad k pořizování územně plánovací dokumentace, jejích změn a pro rozhodování v území. Obsah územní studie není tedy pro ÚPD závazný. Aktualizace září 2010.

02. Jaký je rozdíl v urbanistických studiích registrovaných (evidovaných) a neregistrovaných (neevidovaných) Ústavem územního rozvoje v Brně? Je registrace nutná?

Podle § 185 odst. 4 stavebního zákona urbanistické studie, zpracované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nepřesahují hranice působnosti jednoho úřadu územního plánování, prověří tento úřad ve spolupráci s dotčenými obcemi z hlediska jejich aktuálnosti; v ostatních případech prověří jejich aktuálnost krajský úřad ve spolupráci s dotčenými úřady územního plánování. Úřad, který potvrdil aktuálnost urbanistické studie, podá návrh na vložení dat, popřípadě vloží data o nich do evidence územně plánovací činnosti. Podle § 188a odst. 1 písm. b) Na území obce nebo části území obce, která nemá platný územní plán, územní plán obce, popřípadě územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, lze do doby vydání územního plánu, nejpozději však do 31. 12. 2015, umisťovat v nezastavěném území kromě staveb, zařízení a jiných opatření uvedených v § 18 odst. 5 také stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena do 31. 12. 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací činnosti. Pokud úřad nepotvrdil aktuálnost urbanistické studie a zároveň nebyla o ní vložena data do evidence, nelze využít § 188a odst. 1 písm. b). Podle § 30 odst. 4 citovaného zákona pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího využití jako podkladu pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace, návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Pokud úřad neschválil možnost využití územní studie a zároveň nebyla o ní vložena data do evidence, nelze ji využít jako podklad pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace. Aktualizace září 2010.

03. Bude registraci provádět obec sama, nebo ji bude provádět obec s rozšířenou působností? Jaký vliv bude mít případná „evidence“ či „registrace“ urbanistické studie pro budoucí rozhodování stavebních úřadů a úřadu územního plánování?

Podle § 185 odst. 4 urbanistické studie, územní generely a územní prognózy, zpracované přede dnem nabytí účinnosti nového stavebního zákona, které nepřesahují hranice působnosti jednoho úřadu územního plánování, prověří tento úřad ve spolupráci s dotčenými obcemi z hlediska jejich aktuálnosti; v ostatních případech prověří jejich aktuálnost krajský úřad ve spolupráci s dotčenými úřady územního plánování. Úřad, který potvrdil aktuálnost urbanistické studie, územního generelu a územní prognózy, podá návrh na vložení dat, popřípadě vloží data o nich do evidence územně plánovací činnosti. Evidence územně plánovací činnosti probíhá podle Metodiky OÚP MMR pro postup orgánů územního plánování při evidenci územně plánovací činnosti ve smyslu § 162 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a § 23 vyhlášky MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, která je uveřejněna na https://www.uur.cz/default.asp?ID=247. Metodika upravuje postup orgánů územního plánování při evidenci územně plánovací činnosti obcí (pořizování územního plánu, regulačního plánu a územní studie). Podkladem pro vkládání dat do evidence územně plánovací činnosti obcí jsou: • REGISTRAČNÍ LIST ÚZEMNÍHO PLÁNU NEBO JEHO ZMĚNY dle přílohy č. 16 vyhlášky, • REGISTRAČNÍ LIST REGULAČNÍHO PLÁNU POŘÍZENÉHO Z PODNĚTU NEBO JEHO ZMĚNY dle přílohy č. 17 vyhlášky, • REGISTRAČNÍ LIST REGULAČNÍHO PLÁNU POŘÍZENÉHO NA ŽÁDOST NEBO JEHO ZMĚNY dle přílohy č. 18 vyhlášky, • REGISTRAČNÍ LIST ÚZEMNÍ STUDIE dle přílohy č. 14 vyhlášky. Podle § 25 stavebního zákona územní studie ověřují možnosti a podmínky změn v území; slouží jako podklad k pořizování územně plánovací dokumentace, jejích změn a pro rozhodování v území. Podle § 30 územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. Pořizovatel pořizuje územní studii v případech, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu. V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel. Pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího využití jako podkladu pro zpracování nebo změnu územně plánovací dokumentace, návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Podle § 185 odst. 4 urbanistické studie, územní generely a územní prognózy, zpracované přede dnem nabytí účinnosti nového stavebního zákona, které nepřesahují hranice působnosti jednoho úřadu územního plánování, prověří tento úřad ve spolupráci s dotčenými obcemi z hlediska jejich aktuálnosti; v ostatních případech prověří jejich aktuálnost krajský úřad ve spolupráci s dotčenými úřady územního plánování. Úřad, který potvrdil aktuálnost urbanistické studie, územního generelu nebo územní prognózy, podá návrh na vložení dat, popřípadě vloží data o nich do evidence územně plánovací činnosti. Aktuálností je myšlena možnost jejich využití jako podkladu pro zpracování nebo změnu územně plánovací dokumentace. Aktualizace září 2010.

04. Do kdy je nutné aktualizovat urbanistické studie a kdo hradí jejich případnou aktualizaci?

Urbanistické studie se neaktualizují. Buď se potvrdí jejich aktuálnost a data vloží do evidence územně plánovací činnosti nebo se jejich aktuálnost nepotvrdí, a dále už nebudou podkladem pro rozhodování v území ani pro pořizování územně plánovací dokumentace. Aktualizace září 2010.

05. Jak postupovat v případě, kdy obec má z nástrojů územního plánování pouze urbanistickou studii a hodlá ji využít jako územní studii?

Úřad územního plánování ve spolupráci s dotčenou obcí prověří urbanistickou studii z hlediska její aktuálnosti (§185 odst. 4 SZ). Pokud je urbanistická studie aktuální podá úřad územního plánování krajskému úřadu návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti (pokud jím nebyl sám pověřen vkládáním dat do evidence (§185 odst. 4 a § 162 odst. 4 SZ, § 22 vyhlášky č. 500/2006 Sb.). Urbanistická studie bude poté využívána jako územní studie. Aktualizace září 2010.

06. Lze na základě urbanistické studie, ve které jsou vymezeny plochy k zastavění rodinnými domy mimo intravilán obce tuto zástavbu povolit?

Dle § 188a odst. 1 písm. b) lze: „Na území obce nebo části území obce, která nemá územní plán, …umisťovat stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena do 31. prosince 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací činnosti“. Aktualizace září 2010.

07. Při prověřování aktuálnosti urbanistické studie dojde k několika úpravám. Bude tato urbanistická studie moci být zapsaná do evidence, bude sloužit pro územní rozhodování nebo bude sloužit jako podklad pro zadání ÚP?

V tomto případě se bude fakticky jednat o přepracování urbanistické studie na územní studii. Podle § 30 odst. 4 pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího využití jako podkladu pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace, návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Tato územní studie slouží i jako podklad pro územní rozhodování (§ 25 SZ), nemůže ale být využita podle § 188a odst. 1 písm. b) stavebního zákona pro umístění staveb v nezastavěném území. Aktualizace září 2010.

08. Jaká jsou kritéria pro posuzování aktuálnosti urbanistické studie?

Aktuální je ta urbanistická studie, jejíž věcné řešení 1. je v souladu s v současné době platnou Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací, 2. zároveň respektuje současné limity využití území, např. později vyhlášená záplavová území, chráněné části přírody apod., 3. a současně je z hlediska záměrů v ní obsažených aktuální. Vyhodnocuje-li aktuálnost urbanistické studie úřad územního plánování, opírá se při hodnocení aktuálnosti záměrů zejména o názor dotčené obce. Aktualizace září 2010.

09. V § 30 v odstavci 2) stavebního zákona je uvedeno, že „pořizovatel pořizuje územní studii v případech, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu.“ Znamená to, že se jedná o tři možnosti, kdy lze pořídit územní studii, nebo musí být územní studie vždy uložena v ÚPD ?

Ano, jedná se o tři možnosti. Podle § 30 odstavce 2 stavebního zákona pořizuje pořizovatel územní studii v případech, kdy: - je to uloženo územně plánovací dokumentací, - z vlastního podnětu nebo - z jiného podnětu. Podmínka pořízení územní studie nemusí být tedy vždy uložena v ÚPD. Prosinec 2010.

10. Kdo uhradí náklady na pořízení územní studie uložené územním plánem?

V případě, že je pořízení územní studie uloženo územním plánem, hradí územní studii vždy obec (stalo se tak z vlastní vůle zastupitelstva obce), a to i v případě, že samotné pořízení např. změny územního plánu bylo z podnětu vlastníka pozemku, který chce začít stavět. Pořízení změny územního plánu může být podmíněno její úhradou vlastníkem, pořízení územní studie uložené územním plánem však ne. Aktualizace březen 2011.

11. V případě, že obec schválila nový územní plán s tím, že je v něm více lokalit, které jsou určeny pro zástavbu rodinnými domy a že u všech je podmínka územní studie (ÚS), ale v současné době obec upřednostňuje jiné lokality, může si vlastník pozemku dobrovolně nechat vypracovat územní studii, aby vše urychlil a mohl začít stavět?

Nemůže, územní studii může pořizovat pouze orgán ÚP s příslušnou působností. Pokud je v ÚP stanovena podmínka zpracování ÚS, bylo tak stanoveno z vlastní vůle zastupitelstva obce a jedná se tedy o ÚS pořizovanou z vlastního podnětu. Pokud zastupitelstvo tuto podmínku stanovilo, znamená to, že tuto územní studii musí pořídit a uhradit. Dále upozorňujeme, že dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., příloha 7 část I., odst. 2 písm. b) musí být stanovena lhůta pro pořízení územní studie, ve které musí dojít ke schválení možnosti využití územní studie pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Není-li lhůta stanovena, jedná se o rozpor s citovanou vyhláškou. Dosud není žádný rozsudek soudu, od kterého by šlo odvíjet názor, zda se jedná o lhůtu pořádkovou, nebo zda je nepřípustné dále blokovat nečinností příslušného orgánu využití území. Spolu s MMR se domníváme, že marným uplynutím lhůty pro pořízení studie tato podmínka zaniká a v předmětné ploše se postupuje, jako by ÚS nebyla požadována. Aktualizace červenec 2011.

Územní systémy ekologické stability

01. Jestliže je ÚSES povinnou součástí územně plánovací dokumentace, je také povinností zařadit skladebné prvky ÚSES do veřejně prospěšných opatření?

Účelem vymezení veřejně prospěšného opatření je poskytnutí možnosti řešit zajištění pozemků pro veřejně prospěšné opatření, v krajním případě vyvlastněním. ÚSES by proto měl být vymezen v ÚPD jako veřejně prospěšné opatření, pokud je pravděpodobné, že nedojde k dohodě s vlastníkem pozemku, na němž je vymezen navržený prvek ÚSES vyžadující změnu využití území. V případě, že bude ÚSES nebo jeho část vymezena jako veřejně prospěšné opatření, vztahuje se k němu i předkupní právo, což vyžaduje kromě jiného výčet jednotlivých dotčených pozemků (uvedením jejich parcelních čísel). Aktualizace září 2010.

Užívání stavby

01. Je právně možné, aby stavební úřad nezakázal užívání stavby (např. rodinného domu), chybí-li základní veřejná infrastruktura (např. není dokončena stavba pozemní komunikace)?

Podle stavebního zákona platí, že dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 2 písm. a) až e) a n) anebo pokud byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy, lze užívat na základě Podle ustanovení § 119 stavebního zákona platí, že dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 2 písm. a) až e) a n) anebo pokud byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy, lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. V souladu s ustanovením § 120 stavebního zákona je stavebník povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby nejméně 30 dnů předem, nejde-li o stavbu, která vyžaduje kolaudační souhlas. Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny podmínky ochrany života a zdraví osob, nebo zvířat anebo životního prostředí nezbytné pro její užívání, že stavba ohrožuje bezpečnost nebo nejsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Pro úplnost je třeba dodat, že pojem "obecné požadavky na výstavbu" je definován v § 2 odst. 2 písm. e) nového stavebního zákona tak, že tímto pojmem se rozumí obecné požadavky na využívání území (vyhláška č. 501/2006 Sb.) a technické požadavky na stavby (vyhláška č. 268/2009 Sb.) stanovené prováděcími právními předpisy a dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 398/2009 Sb.). Způsob napojení stavby na stávající komunikační síť nebo včasné vybudování komunikační sítě nové, stavební úřad řeší v územním a stavebním řízení. Nedodržení obecných požadavků na výstavbu, tj. i včasné nevybudování dopravní nebo technické infrastruktury, je potom důvodem buď užívání stavby zakázat (dle nového stavebního zákona) nebo nevydat kolaudační rozhodnutí (dle starého stavebního zákona). Je třeba upozornit na přechodné ustanovení § 190 odst. 5 nového stavebního zákona, podle něhož se u staveb pravomocně povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona provede kolaudační řízení podle dosavadních předpisů. V praxi to znamená, že všechny stavby, u kterých stavební povolení nabylo právní moci přede dnem 1. 1. 2007, se budou kolaudovat podle starého stavebního zákona. Aktualizace prosinec 2011.

V

Věcné břemeno

1. V případě žádosti dle § 82 SZ je třeba, aby byl zajištěn ke všem nově vzniklým pozemkům (scelovaným i rozdělovaným) přístup z veřejně přístupné pozemní komunikace (dle §12 vyhlášky č. 503/2006 Sb.). Je třeba tento přístup zajistit např. zřízením věcného břemene také v případě, kdy sousední pozemek (který již navazuje na veřejnou pozemní komunikaci) je stejného vlastníka jako pozemek bez přístupu? Přístup je v tomto případě zajištěn i bez věcného břemene, jelikož oba pozemky mají stejného vlastníka a zřízení věcného břemene je otázka pro případný prodej v budoucnu.

Dle § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. se pozemek vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci. Z uvedeného vyplývá, že věcné břemeno nestačí. Aktualizace prosinec 2011.

Veřejné osvětlení

01. Jak má stavební úřad postupovat při povolování prodloužení veřejného osvětlení zemním vedením nebo umístěním stožárů?

Prodloužení veřejného osvětlení je změnou dokončené stavby a vyžaduje vydání územního rozhodnutí. Podle § 96 odst. 2 písm. h) SZ a za splnění podmínek v § 96 odst. 1 SZ lze místo územního rozhodnutí vydat územní souhlas. Pokud jde o provedení stavby, nelze využít žádné úlevy (ani § 103 ani § 104 SZ) - stavba vyžaduje stavební povolení. Aktualizace prosinec 2011.

02. Je veřejné osvětlení, případně další kabelové rozvody včetně ochranného pásma v obcích, součástí sledovaného jevu číslo 73 - nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy dle přílohy číslo 1 části A vyhlášky č. 500/2006 Sb.?

Veřejné osvětlení je sice elektroenergetické vedení, nejedná se však o součást energetické soustavy. Je zařízením odběrným; odběratelem jsou především obce. Veřejné osvětlení není předmětem sledování pro účely ÚAP.

Veřejně prospěšná stavba, veřejně prospěšné opatření

01. V územním plánu je navržena jako veřejně prospěšná stavba silnice II. třídy; město hodlá vybudovat její část (asi 1/4 délky) v potřebné kategorii - tato část bude zatím sloužit jako příjezdová komunikace do stávajícího a navrhovaného průmyslového areálu. Pokud bude vybudována jen uvedená část komunikace, která zatím nebude mít funkci silnice II. třídy, ztrácí pro tento úsek statut veřejné prospěšnosti?

Pokud bude uvedený úsek silnice splňovat parametry silnice II. třídy vč. podmínek stanovených územním plánem, pak se jedná o etapu výstavby veřejně prospěšné stavby. Aktualizace září 2010.

02. Co všechno je třeba učinit pro zapsání VPS, pro předkupní právo do katastru nemovitostí?

Pokud bude uvedený úsek silnice splňovat parametry silnice II. třídy vč. podmínek stanovených územním plánem, pak se jedná o etapu výstavby veřejně prospěšné stavby. Aktualizace září 2010.

03. Jestliže je ÚSES povinnou součástí územně plánovací dokumentace, je také povinností zařadit skladebné prvky ÚSES do veřejně prospěšných opatření?

Územní systém ekologické stability (ÚSES) lze zařadit do veřejně prospěšných opatření definovaných v § 2 odst. 1 písm. m) stavebního zákona: „V tomto zákoně se rozumí veřejně prospěšným opatřením opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci.“. Nejedná se však o povinnost. O zařazení rozhoduje zastupitelstvo obce při vydávání územního plánu po předchozím projednání s dotčenými orgány. Aktualizace září 2010.

Veřejné prostranství

01. Jak mám rozumět pojmu "veřejné prostranství" a jakým způsobem se vymezuje?

„Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru“ (§ 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. se v § 7 odst. 2 uvádí: „Plochy veřejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství“. Vyhláška č. 269/2009 Sb., ze dne 12. srpna 2009, kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, k veřejným prostranstvím v § 7 odst. 2 požaduje: „Pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace“. Je třeba si uvědomit, že nejde o vydlážděnou plochu, ale především o parky, veřejnou zeleň obecně, a další veřejná prostranství, které svými parametry splňují požadavky citované vyhlášky. Účelem takto stanovených ploch je zajistit nejen dostatek zeleně, ale i dostatek ploch pro společenské aktivity obce (shromažďování, dětská hřiště, odpočívadla apod.). Aktualizace září 2010.

02. Pořizuji nový územní plán. Stávající stav je takový, že mezi komunikací a soukromými pozemky není pruh veřejné zeleně, ale ihned následují vjezdy ke garážím domů. V některých místech jsou dokonce ihned domy. Na konci jedné takové ulice chce obec realizovat rozvojovou plochu pro bydlení. Jak postupovat při vymezování veřejných prostranství.

Jedná-li se o větší zastavitelnou plochu, je třeba v rámci této plochy navrhnout veřejná prostranství v souladu s § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb., případně i nedostatek veřejných prostranství ve stávající zástavbě v zastavitelné ploše vykompenzovat. Vykompenzování však na rozdíl od požadavků uvedených ve vyhlášce není povinností. V případě, že chcete v územním plánu řešit šířku ulice v návaznosti na stávající zástavbu (pokračování ulice), je možno pro zachování charakteru zástavby využít i minimálních parametrů, stanovených v § 22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., to znamená, že šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace, bude min. 8 m (při jednosměrné komunikaci min. 6,5 m). Dle § 25 odst. 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., platí, že: „Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace.“ Další podmínkou je min. šířka pozemní komunikace a normové předpisy pro uložení inženýrských sítí. Z těchto podmínek vychází šířka komunikačního prostoru mezi pozemky pro bydlení min. cca 8 –10 m. Aktualizace září 2010.

03. Ve stávajícím vnitrobloku bude provedena nová zástavba řadovými rodinnými domy s obousměrnou přístupovou komunikací, která musí do vnitrobloku projít zúženým prostorem. Je v tomto případě nutno respektovat ustanovení § 22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.?

Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Vzhledem ke skutečnosti, že z § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb. nejsou umožněny výjimky, je nutno ustanovení § 22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. respektovat. Jako jediné možné řešení se pak jeví navrhnout komunikaci jako jednosměrnou s dalším výjezdem z vnitrobloku. Aktualizace září 2010.

Veřejnoprávní smlouva

01. Lze veřejnoprávní smlouvou nahradit územní rozhodnutí?

Veřejnoprávní smlouvou lze nahradit územní rozhodnutí uvedené v § 77 odst. 1 písm. a), b) a c) stavebního zákona (SZ). Podle § 78 odst. 3 SZ: „Se souhlasem dotčeného orgánu může stavební úřad uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu stavby na využití území, která nahradí územní rozhodnutí, a to za podmínek podle § 161 až 168 správního řádu; ustanovení § 167 odst. 3 správního řádu se nepoužije.“ Správní orgán jako stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1 písm. f) stavebního zákona posoudí umístění stavby podle § 84 až 91 stavebního zákona, posoudí, zda je umístění stavby v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací a vyhovuje obecným požadavkům na využívání území. Správní orgán stanoví pro umístění stavby podmínky, které jsou součástí smlouvy. Ačkoliv stavební zákon výslovně zveřejnění veřejnoprávní smlouvy neukládá, lze z dikce § 87 stavebního zákona dovodit, že je nezbytné pro informovanost veřejnosti zveřejnění veřejnoprávní smlouvy. Současně musí žadatel zajistit informaci o záměru ve smyslu § 87 odst. 2 stavebního zákona

02. Lze veřejnoprávní smlouvou nahradit stavební povolení?

Veřejnoprávní smlouva může nahradit stavební povolení podle § 116 stavebního zákona. Se souhlasem dotčených orgánů může stavební úřad uzavřít se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby nebo terénních úprav, která nahradí stavební povolení, a to za podmínek podle § 161 až 168 správního řádu; ustanovení § 167 odst. 3 správního řádu se nepoužije. Náležitosti obsahu veřejnoprávní smlouvy stanoví prováděcí právní předpis.

03. Platí stavebník, který se stavebním úřadem uzavře veřejnoprávní smlouvu dle stavebního zákona, stavebnímu úřadu nějaký poplatek?

Uzavření veřejnoprávní smlouvy nepodléhá žádnému správnímu poplatku, neboť se jedná se o úkon, který není uveden v sazebníku správních poplatků.

04. Musí se stavbou a s uzavřením veřejnoprávní smlouvy dát písemný souhlas též správci sítí technického vybavení, pokud jsou stavbou dotčeni? Jsou také dotčeným orgánem?

Správci sítí nejsou dotčenými orgány, ale pokud jsou stavbou dotčeni, měli by postavení účastníka stavebního řízení, pokud by bylo vedeno. Podle § 161 odst. 1 správního řádu je podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy souhlas ostatních osob, které by byly účastníky podle § 27 odst. 2 nebo 3, tj. v tomto konkrétním případě souhlas osob, které by byly účastníky stavebního řízení.

05. Pokud stavebník uzavře se správním orgánem veřejnoprávní smlouvu o umístění a provedení stavby, musí být tato veřejnoprávní smlouva opatřena kulatým či hranatým razítkem?

Protože veřejnoprávní smlouva nahrazuje rozhodnutí, je nutno ji opatřit otiskem úředního razítka (kulatým razítkem).

Větrné elektrárny

01. Lze stavby větrných elektráren považovat za stavby veřejné technické infrastruktury?

Větrné elektrárny nelze považovat za stavby veřejné technické infrastruktury.

Vnitřní rozvody

01. Kam zařadit vnitřní plynové nebo jiné rozvodné zařízení (elektro, voda, kanalizace)?

Veškeré rozvody v objektech až po odběrné místo (HUP, HDS apod.) chápeme jako vedení technických zařízení uvnitř budov podle § 103 odst. 1 písm. b) bod 2. stavebního zákona. Aktualizace prosinec 2011.

Vodní dílo

01. Platí znění paragrafu § 104 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. v plném rozsahu i pro stavby vodních děl, pokud to není vyloučeno jako u odst. 2 písm. b) uvedeného paragrafu?

Obecně platí, že speciální stavební úřady postupují při povolování staveb (např. vodních děl) podle stavebního zákona, pokud zvláštní zákon (např. zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů), nestanoví jinak. Povolování vodních děl, která vymezuje § 55 vodního zákona, se řídí tímto zákonem. Aktualizace prosinec 2010.

Vyhodnocení ÚP na udržitelný rozvoj území

01. Kdo bude dělat vyhodnocení územního plánu na udržitelný rozvoj?

Vyhodnocení územního plánu na udržitelný rozvoj území zpracuje projektant ÚPD, pokud bude tento požadavek obsažen v návrhu zadání nebo pokynech pro zpracování návrhu územního plánu nebo jeho změny. Součástí tohoto vyhodnocení je také vyhodnocení vlivů územního plánu (koncepce) na životní prostředí, které musí zpracovat osoba se zvláštní autorizací pro tuto činnost (držitel autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb.). V případech, kdy je součástí vyhodnocení vlivů na životní prostředí i vyhodnocení vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (NATURA 2000), musí toto vyhodnocení zpracovat osoba se zvláštní autorizací pro vyhodnocení vlivu na NATURU 2000. Aktualizace září 2010.

02. Pokud nebyl uplatněn požadavek na vyhodnocení vlivů na životní prostředí (v rámci vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území) k zadání, může být uplatněn až jako stanovisko dotčeného orgánu k návrhu územního plánu? (Dotčený orgán napsal, že se vyjádří až k návrhu.)

Dotčený orgán musí v souladu s § 47 odst. 3 uplatnit požadavek na posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí již ve svém stanovisku k návrhu zadání, ne později v rámci stanoviska k návrhu územního plánu. Na základě tohoto požadavku uvede pořizovatel v zadání podle § 47 odst. 3 požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je pak součástí zpracovaného návrhu územního plánu (nebo konceptu, je-li zpracováván). Aktualizace září 2010.

Výjimky

01. Je možné udělovat výjimky ze stavebního zákona?

Ze stavebního zákona výjimky udělovat nelze. Výjimky lze udělit pouze v souladu s ustanovením § 169 stavebního zákona z některých prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu, ve kterých je to výslovně uvedeno.

Výměna krytiny

01. Jak postupovat při výměně staré střešní krytiny, jež obsahuje azbest (zejm. eternit), za novou.

Výměna krytiny je udržovací práce. Udržovací práce uvedené v § 103 odst. 1 písm. e) stavebního zákona (SZ) nevyžadují povolení ani ohlášení, pokud mimo jiné nemohou negativně ovlivnit zdraví osob. Jedná-li se o výměnu krytiny obsahující zdraví škodlivý azbest, pak jde o udržovací práce, které nesplňují všechny podmínky uvedené v § 103 odst. 1 písm. e) SZ, a pro ty je třeba podle § 104 odst. 2 písm. p) SZ ohlášení. Z uvedeného vyplývá, že výměna krytiny obsahující zdraví škodlivý azbest vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu.

Vysvětlení některých pojmů stavebního zákona

01. Co je ve stavebním zákoně (§ 55 odst. 2) myšleno pojmem obdobně?

Obdobně v tomto případě znamená totěž co stejně.

02. Co je ve stavebním zákoně myšleno pojmem přiměřeně?

Přiměřeně znamená zjednodušeně, přičemž nesmí být zkrácena práva účastníků.

03. Co v souvislosti s § 80 odst. 2 písmeno e) stavebního zákona znamená použití pojmu „zejména“?

Použití pojmu zejména znamená, že platí to, co je v předpisu uvedeno (vyjmenováno), a rovněž další možné doplnění uvedeného výčtu v mezích předpisu tak, že přitom nesmí být změněna povaha věci.

Výtahy

01. Jak postupovat při povolování výměn výtahů nebo změn výtahů v bytových domech?

Výtah je technické zařízení stavby, které zajišťuje vertikální komunikaci. S výměnou výtahu souvisí stavební úpravy, kterými se zasahuje do nosných konstrukcí stavby, a proto výměna výtahu vyžaduje stavební povolení. Aktualizace prosinec 2010.

Vyvlastnění

01. Je pojem vyvlastnění podle § 170 stavebního zákona totožný s pojmem vyvlastnění, jak je definován v § 2 odst. a) vyvlastňovacího zákona, tj. zahrnuje i omezení práva věcným břemenem?

Ano, obsah těchto pojmů je v obou zákonech totožný.

Z

Zabezpečení památek

01. V památkových objektech (národních kulturních a kulturních památkách) instaluje Národní památkový ústav (NPÚ) elektrické zabezpečovací systémy, elektrické požární signalizace a kamerové systémy na ochranu státního majetku. V rámci NPÚ hledáme v současné době odpověď, na to, zda je nutné pro jejich instalaci mít stavební ohlášení nebo povolení či ne.

Jedná se o změnu dokončené stavby – stavební úpravu, která nevyžaduje umístění (§ 81 odst. 3 SZ) a dále nevyžaduje ani ohlášení ani povolení (§103 odst. 1 písm. b) SZ).

Zadání územního plánu

01. Zadání územního plánu může mít ze zákona nepovinnou přílohu. Co má tato nepovinná příloha předjímat a jaký odborník, s jakou kvalifikací a na základě jakých podkladů či informací je oprávněn ji nakreslit? Tuto skicu totiž vyžadují především orgány ochrany životního prostředí, když nemají u zadání výkres funkčního členění tj. předem závazné určení kde, jak velké a jak funkčně určené plochy teprve projektant vymyslí!

Podle § 47 stavebního zákona pořizovatel v návrhu zadání stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu. Dotčené orgány při projednávání návrhu zadání nemohou vyžadovat jiné než zákonem stanovené náležitosti. Dotčené orgány nemají v žádném právním předpisu zmocnění grafickou přílohu k zadání vyžadovat. Je chybou pořizovatele, pokud na takový požadavek dotčeného orgánu přistoupí. Aktualizace září 2010.

02. Je možné připomínku fyzické osoby zapracovat do návrhu zadání a předložit ke schválení zastupitelstvu a následně dále pokračovat ve zpracování návrhu nebo je třeba dílčí změnu projednat zvlášť a pokračovat po projednání této změny v dalším procesu?

Pořizovatel je kvalifikovaná osoba, která uplatněné podněty s určeným zastupitelem vyhodnotí, návrh zadání dle společného uvážení upraví a předloží zastupitelstvu. Zadání se však nikdy znovu neprojednává stejně jako „pokyny pro zpracování návrhu územního plánu“. Aktualizace září 2010.

Ž

Žadatel

01. Kdo je ve smyslu stavebního zákona žadatel?

Žadatel je osoba (fyzická nebo právnická), která vznáší požadavky vůči obci nebo správnímu orgánu ve věcech územního plánování a umisťování staveb.

Z

Zahrádkové kolonie

01. Nový stavební zákon ani vyhláška č. 501/2006 Sb. neobsahují problematiku zahrádkových kolonií. Dle našeho názoru nelze tyto plochy začlenit ani do ploch - ploch rekreace (charakterizovaných v § 5 vyhlášky), ani do jiných zde uvedených ploch. Do žádné skupiny staveb charakterizovaných vyhláškou nelze začlenit ani objekty individuální rekreace v zahrádkových koloniích (zahrádkářské chaty).

Zahrádkové kolonie jsou přednostně určeny pro zemědělské využití, měly by být zařazeny do ploch zemědělských podle § 14 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Vzhledem k tomu, že se jedná částečně i o specifický způsob rekreace, je tuto skutečnost nutno vyjádřit v podmínkách využití plochy. Tyto podmínky však nesmějí být v rozporu s § 18 odst. 5 stavebního zákona. Do plochy rekreace je vhodné zahrádkovou kolonii zařadit jen v případech, kdy rekreační funkce jednoznačně převažuje a není třeba ji omezovat z hlediska veřejných zájmů. Další možností je využít i ustanovení § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Aktualizace září 2010.

Zásady územního rozvoje

01. Postačí návrh zásad územního rozvoje ve smyslu § 39 odst. 1 a § 52 odst. 1 stavebního zákona vystavit a veřejnou vyhlášku vyvěsit současně – tedy celkem po dobu 30 dnů?

Nepostačí. Podle § 25 odst. 2 správního řádu ve vazbě na ustanovení § 20 stavebního zákona je veřejná vyhláška doručena 15. den ode dne vyvěšení na úřední desce té obce, ve které byla zveřejněna nejpozději. Poté je nutno vystavit návrh k veřejnému nahlédnutí na dobu 30 dnů (pravděpodobně nevadí, když by byl návrh zveřejněn současně s vyhláškou, ale v tom případě by musel být zveřejněn nejen po stanovenou dobu 30 dnů, ale i po dobu min. 15 dnů nutnou pro doručení veřejné vyhlášky - tj. min. 45 dnů). Veřejné projednání je tedy možno konat nejdříve 45. den ode dne, kdy byla vyvěšena veřejná vyhláška na poslední úřední desce. Aktualizace září 2010.

02. Je nutno návrh zásad územního rozvoje opakovaně veřejně projednat, pokud návrh nebude vystaven po stanovenou dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky?

Ano, veřejná vyhláška musí být vyvěšena na úřední desce min. 45 dnů před veřejným projednáním. Pokud nebude dodržena lhůta vystavení návrhu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky, je nutno celý proces zopakovat. Aktualizace září 2010.

03. Jak bude pořizovatel postupovat, pokud některá obec nevyvěsí veřejnou vyhlášku z nějakého důvodu na úřední desce (např. pokud nesouhlasí s navrženým koridorem pro infrastrukturu nadmístního významu navrženým ZÚR) a tak blokuje projednání? Podle mne ani ve správním řádu ani ve stavebním zákoně neexistuje mechanismus, jak obec donutit veřejnou vyhlášku vyvěsit a tak umožnit řádné projednání návrhu.

Pokud jde o řízení, ve kterém se veřejnou vyhláškou doručuje ve správních obvodech několika obcí, pak příslušné obecní úřady, jsou povinny písemnost bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů. Pokud ji obec, resp. některý odpovědný úředník nevyvěsí, jedná se porušení zákona a v případě zaměstnance o porušení základní povinnosti podle § 73 odst. 1 písm. c) zákoníku práce. Pro zjednání nápravy je v případě nečinnosti obce příslušný krajský úřad. Aktualizace září 2010.

Zastavěné území

01. Zahrnuje se do zastavěného území jen stavební parcela pod chatou nebo lze do něj zahrnout na základě místního šetření i část související louky?

Podle § 58 odst. 1 písm. a) stavebního zákona hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Podle odst. 2 písm. a) citovaného paragrafu se do zastavěného území zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou…, a dále pozemky vně intravilánu, a to a) zastavěné stavební pozemky,… Podle § 2 odst. 1 písm. c) se v tomto zákoně zastavěným stavebním pozemkem rozumí pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami,… Pro vymezení vnější hranice zastavěného území platí stejné zásady bez ohledu na skutečnost, zda je vymezeno územním plánem nebo samostatným postupem. Záleží tedy na konkrétním posouzení, ale zařazení části související louky by zřejmě neodpovídalo uvedeným ustanovením. Aktualizace září 2010.

02. Musí mít návrh vymezení zastavěného území již pro projednávání s dotčenými orgány a dotčenou obcí podle § 59 odst. 2 SZ formu opatření obecné povahy nebo postačí mapový podklad s vyznačenou hranicí zastavěného území?

Návrh vymezení zastavěného území podle § 59 odst. 2 stavebního zákona musí mít formu opatření obecné povahy již při projednání s dotčenými orgány a obcí. Mapový podklad s vyznačenou hranicí nestačí. MMR ve spolupráci s ÚÚR připravilo metodický pokyn k problematice vymezování zastavěného území podle nového stavebního zákona. Jeho součástí je příklad návrhu vymezení zastavěného území samostatným postupem. Aktualizace září 2010.

03. Patří hřbitovy do zastavěného území?

Hřbitovy patří do zastavěného území. Jedná se o zařízení občanského vybavení. Aktualizace září 2010.

04. Jakým způsobem lze vymezit zastavěné území obce, má-li obec platný územní plán?

V obcích, kde je jakýkoliv platný územní plán (myšleno obecně ÚPD obce), se zastavěné území, v území řešeném tímto územním plánem, vymezuje změnou územního plánu (§ 58 odst. 3 SZ). Aktualizace září 2010.

05. Jak postupovat při vymezování zastavěného území, pokud platný územní plán řeší pouze část správního území obce (například když správní území obce zahrnuje ještě další dvě, které územní plán neřeší)?

V území, které je řešeno platným územním plánem, se vymezuje zastavěné území změnou tohoto územního plánu. V území tímto ÚP neřešeném se zastavěné území vymezuje samostatným postupem. Aktualizace září 2010.

06. Patří do zastavěného území pozemky komunikace nebo její části, která prochází jednostranně kolem vymezeného intravilánu a jsou z ní vjezdy do zastavěného území (z druhé strany komunikace není zastavěné území a komunikace je z doby, před vymezením intravilánu)?

Z níže uvedeného znění paragrafu stavebního zákona vyplývá, že pozemky komunikace, která prochází jednostranně kolem vymezeného intravilánu a jsou z ní vjezdy do zastavěného území, patří podle § 58 SZ do zastavěného území. Září 2010.

07. Platí § 18 odst. 5 stavebního zákona (V nezastavěném území lze….) i v případě, že má obec už schválený územní plán?

Paragraf 18 odst. 5 stavebního zákona platí i v případě, že obec má platný územní plán. Územní plán může podmínky pro využití ploch v nezastavěném území zpřísnit, nemůže však mezi přípustné využití plochy zařadit stavby, zařízení a jiná opatření, která § 18 odst. 5 nepřipouští. Aktualizace srpen 2010.

08. Lze umisťovat stavby mimo zastavěné území obce (na nezastavitelné ploše) na parcele, která je v katastru nemovitostí vedená jako „zbořeniště“?

Na pozemku, označeném v KN jako zbořeniště je možné stavbu obnovit, pokud to není v rozporu s územním plánem. Aktualizace srpen 2010.

09. Patří do zastavěného území i samostatná uzavřená část intravilánu, kde jsou pouze zbořeniště (objekty byly zbořeny před padesáti lety) a dnešní funkční využití ploch lze charakterizovat jako vzrostlý nálet, louka, les, pole?

Nemá-li obec zastavěné území vymezeno územním plánem nebo postupem podle stavebního zákona, pak je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (intravilán). To znamená, že i plochy označené jako zbořeniště. Pokud byla uvedená zbořeniště součástí intravilánu, jsou v souladu s definicí zastavěného území [§ 2 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] i § 58 odst. 2 stavebního zákona součástí zastavěného území. Září 2010.

10. Mám dotaz týkající se vymezení zastavěného území. V § 58 stavebního zákona, kde je definováno zastavěné území, se uvádí, že do zastavěného území se zahrnují i zastavěné stavební pozemky – v jejich definici v § 2 SZ je uvedeno, že se jedná o pozemky evidované v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. Patří do zastavěného území stavební parcely (dle vyhlášky ČÚZK č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem) evidované v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří - způsob využití zbořeniště?

Podle vyhlášky ČÚZK č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, v platném znění, je v příloze č. 2 Způsob využití pozemku uveden způsob využití č. 13 zbořeniště, který se vztahuje ke druhu pozemku č. 13, kterým jsou podle přílohy č. 1, Charakteristické druhy pozemků, pro účely katastru nemovitostí zastavěné plochy a nádvoří. Podle § 1 odst. 2 písm. b) vyhlášky je pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří stavební parcelou. Podle § 2 odst. 1 písm. c) nového stavebního zákona je stavební parcela zastavěným stavebním pozemkem. Podle § 58 odst. 2 písm. a) se do zastavěného území zahrnují zastavěné stavební pozemky. Výše vedené skutečnosti platí v případě, že vymezujete zastavěné území územním plánem nebo postupem podle nového stavebního zákona. V případě, že je podle nového stavebního zákona zastavěným územím intravilán podle § 2 odst. 1 písm. d) a zmíněné pozemky neleží v intravilánu, do zastavěného území tyto pozemky nepatří. Září 2010.

Zastavitelná plocha / zastavitelné území

01. Lze považovat "zastavitelné území" vymezené v ÚPD dle stavebního zákona z roku 1976 za "zastavitelnou plochu" dle stavebního zákona z roku 2006?

Z hlediska věcného obsahu ano. V obou případech se jedná o území určené k zastavění.

Zateplení pláště stavby

01. V jakém režimu se povoluje zateplení pláště stavby?

Ustanovení § 2 odst. 5 písm. c) stavebního zákona definuje stavební úpravu jako změnu stavby, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby a výslovně stanoví, že za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby. Stavební zákon tedy zateplení pláště stavby zcela jednoznačně definuje jako stavební úpravu. Aplikace ustanovení § 103 odst. 1 písm. h) stavebního zákona (stavební úpravy, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení) je možná pouze tehdy, pokud se stavebními úpravami nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují se posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost. Ustanovení § 104 odst. 2 písm. n) stavebního zákona (stavební úpravy, které vyžadují ohlášení) lze použít pouze pro stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí. Z výše uvedeného vyplývá, že § 103 stavebního zákona lze použít pouze tehdy, jsou-li splněny všechny v něm uvedené podmínky, § 104 stavebního zákona pro zateplování budov použít nelze, neboť zateplením pláště stavby se nemění užívání části stavby. Všechny ostatní případy vyžadují stavební povolení. Vzhledem k tomu, že při zateplování pláště budov mohou být prováděny různé stavební úpravy a použity různé stavební matriály, nelze stanovit jednotný postup a příslušný stavební úřad musí posuzovat každý konkrétní případ samostatně. Pramen: ze stanoviska odboru stavebního řádu MMR ze dne 22. 11. 2007, čj. 35062/07-82 uveřejněného v časopise Urbanismus a územní rozvoj č. 6/2007. Aktualizace prosinec 2011.

Zbořeniště

01. Patří do zastavěného území i samostatná uzavřená část intravilánu, kde jsou pouze zbořeniště (objekty byly zbořeny před padesáti lety) a dnešní funkční využití ploch lze charakterizovat jako vzrostlý nálet, louka, les, pole?

Nemá-li obec zastavěné území vymezeno územním plánem nebo postupem podle stavebního zákona, pak je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (intravilán). To znamená, že i plochy označené jako zbořeniště. Pokud byla uvedená zbořeniště součástí intravilánu, jsou v souladu s definicí zastavěného území [§ 2 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] i § 58 odst. 2 stavebního zákona součástí zastavěného území.

02. Mám dotaz týkající se vymezení zastavěného území. V § 58 stavebního zákona, kde je definováno zastavěné území, se uvádí, že do zastavěného území se zahrnují i zastavěné stavební pozemky – v jejich definici v § 2 SZ je uvedeno, že se jedná o pozemky evidované v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. Patří do zastavěného území stavební parcely (dle vyhlášky ČÚZK č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem) evidované v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří - způsob využití zbořeniště?

Podle vyhlášky ČÚZK č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, v platném znění, je v příloze č. 2 Způsob využití pozemku uveden způsob využití č. 13 zbořeniště, který se vztahuje ke druhu pozemku č. 13, kterým jsou podle přílohy č. 1, Charakteristické druhy pozemků, pro účely katastru nemovitostí zastavěné plochy a nádvoří. Podle § 1 odst. 2 písm. b) vyhlášky je pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří stavební parcelou. Podle § 2 odst. 1 písm. c) nového stavebního zákona je stavební parcela zastavěným stavebním pozemkem. Podle § 58 odst. 2 písm. a) se do zastavěného území zahrnují zastavěné stavební pozemky. Výše vedené skutečnosti platí v případě, že vymezujete zastavěné území územním plánem nebo postupem podle nového stavebního zákona. V případě, že je podle nového stavebního zákona zastavěným územím intravilán podle § 2 odst. 1 písm. d) a zmíněné pozemky neleží v intravilánu, do zastavěného území tyto pozemky nepatří.

Zimní zahrada

01. Jak povolovat zimní zahrady?

Zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky jsou uvedeny v § 103 odst. 1 pod bodem 5 písmene a) stavebního zákona, tj. ve skupině nazvané „budovy“. Podle § 3 písm. a) vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, se budovou rozumí nadzemní stavba včetně její podzemní části prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Jak označení skupiny napovídá, musí být pro použití § 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona splněn první základní předpoklad, a to, že se jedná o budovy, nikoliv jejich části. Budova jako celek musí splňovat předepsané požadavky, jinak uvedené ustanovení nelze použít, tj. celá budova musí být zimní zahradou o jednom nadzemním podlaží do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky. I když tato stavba tedy nevyžaduje ohlášení ani stavební povolení, vyžaduje umístění (územní souhlas příp. územní rozhodnutí). Jestliže chce stavebník provést zimní zahradu, která bude součástí stávajícího objektu, například rodinného domu, jedná o změnu dokončené stavby, neboť navrhovaná zimní zahrada bude částí dokončené stavby. Červen 2011.

02. Stavebník chce provést zimní zahradu na místě stávající nezastřešené terasy ve 2. NP. Půdorysná plocha je o 6 x 4 m. Lze použít ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona?

Nelze. V takovém případě se jedná o změnu dokončené stavby, neboť navrhovaná zimní zahrada je částí dokončené stavby. Podle § 2 odst. 5 stavebního zákona je změnou dokončené stavby nástavba, kterou se stavba zvyšuje, nebo přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, anebo stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Je na příslušném stavebním úřadu, aby posoudil, o jakou změnu dokončené stavby se v konkrétním případě jedná. Červen 2011.

Zjednodušené územní řízení

01. Lze projednat domovní čistírnu odpadních vod, studnu atd. ve zjednodušeném územním řízení v souladu s § 95 stavebního zákona? Záměr je v zastavitelné či zastavěné ploše a dotčené orgány souhlasí.

Zjednodušené územní řízení lze vést pouze po splnění všech zákonem stanovených podmínek a je omezeno na rozhodnutí o umístění stavby, o změně využití území, o změně stavby a o dělení a scelování pozemků. Je možné je využít u všech druhů záměrů, tj. nejsou zde žádná omezující kritéria z hlediska technických parametrů a druhů staveb.

02. Jaký je postup při rozhodování ve zjednodušeném územním řízení?

Podmínkou pro zjednodušené územní řízení je dle § 95 stavebního zákona mimo jiné i souhlas účastníků řízení, kteří mají vlastnická, nebo jiná věcná práva k pozemkům, jež jsou předmětem územního řízení, nebo mají společnou hranici s těmito pozemky a stavbami na nich. Závazná stanoviska DO a souhlasy účastníků řízení musí obsahovat výslovný souhlas se zjednodušeným řízením. Návrh výroku rozhodnutí se zveřejní a připomínky lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Pokud nebyly v dané lhůtě uplatněny námitky nebo připomínky, rozhodnutí se pokládá za vydané a nabývá právní moci. Aktualizace srpen 2011.

03. Jakými lhůtami se řídí zjednodušené územní řízení?

Pokud žádost splňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, zveřejní SÚ návrh výroku rozhodnutí na úřední desce i s informací o způsobu a lhůtách podávání námitek účastníků řízení a připomínek veřejnosti (doručení veřejnou vyhláškou). Stejný návrh výroku také doručí žadateli a dotčeným orgánům jednotlivě (§ 95 odst. 2 SZ). Zároveň žadatel bezodkladně vyvěsí návrh výroku na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit. Následně tj. do 15 dnů od doručení návrhu výroku mohou dotčené orgány uplatnit výhrady, nebo účastníci řízení námitky. Ve stejné lhůtě a za podmínek dle § 95, odst. 4 může podat připomínky také veřejnost. Pokud nejsou ve stanovené lhůtě podány výhrady, námitky a připomínky, stává se rozhodnutí pravomocným. Aktualizace srpen 2011.

04. Kolikátý den je územní rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení vydané a nabývá právní moci?

Podle § 95 odst. 2 se návrh výroku zveřejní (vyvěšením na úřední desce – jedná se o doručení veřejnou vyhláškou ve smyslu správního řádu) a dále se pak jednotlivě doručí žadateli a dotčeným orgánům. Podle § 95 odst. 4 výhrady dotčených orgánů nebo námitky účastníků proti zjednodušenému územnímu řízení lze podat písemně ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění (vyvěšením na úřední desce) návrhu, připomínky veřejnosti lze podat ve stejné lhůtě pouze za předpokladu, že by mohla být ohrožena ochrana veřejného zájmu podle zvláštních právních předpisů. Dnem zveřejnění návrhu opatření je tedy patnáctý den po vyvěšení na úřední desce správního orgánu, který jej doručuje. Podmínkou přitom je, aby v této lhůtě byl návrh opatření zveřejněn též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jedná se tedy o 15 + 15 dnů a poté, pokud není podáno odvolání, nabývá rozhodnutí 31. den právní moci. Aktualizace srpen 2011.

05. V § 95 odst. 4 stavebního zákona se uvádí, že námitky proti zjednodušenému územnímu řízení lze podat písemně ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Který den se považuje za den zveřejnění? Den vyvěšení návrhu na úřední desce, nebo je jím až 15 den, tedy den sejmutí písemnosti z úřední desky?

K zajištění možnosti zvrátit průběh zjednodušeného územního řízení ze strany dotčených orgánů, ostatních účastníků řízení, popř. veřejnosti, byla upravena v § 95 odst. 4 jejich možnost uplatnit proti návrhu výroku výhrady, námitky, popřípadě připomínky ve lhůtě 15 dnů od posledního dne vyvěšení návrhu výroku rozhodnutí na úřední desce. Aktualizace srpen 2011.

06. Obec je podle § 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona účastníkem územního řízení. V případě zjednodušeného územního řízení (§ 95) je však mezi obligatorními doklady pouze požadavek na stanoviska účastníků řízení, kteří jsou "sousedy". Vyvěšení návrhu výroku (§ 85 odst. 3) by mělo být na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku. Je tedy možné, že obec se o probíhajícím řízení a následně vydaném rozhodnuti "oficiálně" vůbec nedozví?

Pokud obec není „soused“ (například prostřednictvím veřejné komunikace nebo veřejného prostranství), nemá postavení účastníka řízení. O záměru se obec dozví zveřejněním návrhu výroku rozhodnutí na úřední desce a na internetu (§ 95 odst. 2 SZ). Aktualizace srpen 2011.

07. V čem je rozdíl mezi zjednodušeným územním řízením a územním řízením?

Zjednodušené územní řízení je omezeno na rozhodnutí o umístění stavby, o změně využití území, o změně stavby a o dělení a scelování pozemků. Zásadní rozdíl je v tom, že pro zjednodušené územní řízení musí být splněny podmínky stanovené v § 95 odst. 1 SZ Další podstatnou věcí je, že není možné žadatele vyzvat k doplnění žádosti, ani nelze přerušit řízení. Žádost tedy musí být úplná a mít všechny předepsané náležitosti. Aby bylo možné vydat územní rozhodnutí bez předchozího řízení, musí být žádost doložena závaznými stanovisky dotčených orgánů, jež budou součástí výroku územního rozhodnutí, a rovněž souhlasy účastníků řízení - vlastníků sousedních pozemků nebo staveb, a to těch, kteří mají společnou hranici s pozemkem, na němž se záměr umisťuje. Zjednodušené řízení je tedy možné aplikovat u všech druhů staveb, které splní shora uvedené požadavky a jsou bezkonfliktní z hlediska sousedských vztahů, přičemž dotčené orgány mohou ovlivnit výrok územního rozhodnutí svými požadavky. Podmínkou provedení zjednodušeného územního řízení je výslovný souhlas dotčených orgánů a stanoveného okruhu účastníků řízení (tj. vlastníků mezujících pozemků). V případě splnění výše uvedeného stavební úřad zveřejní návrh výroku rozhodnutí (§ 20 SZ). K zajištění možnosti zvrátit průběh zjednodušeného územního řízení ze strany dotčených orgánů, ostatních účastníků řízení, popř. veřejnosti, byla upravena v § 95 odstavci 4 SZ jejich možnost uplatnit proti návrhu výroku výhrady, námitky, popřípadě připomínky ve lhůtě 15 dnů. Pokud nebyly ve lhůtě uplatněny výhrady, námitka nebo připomínky, rozhodnutí se pokládá za vydané a nabývá právní moci. V opačném případě stavební úřad vydá usnesení, ve kterém rozhodne o provedení územního řízení. Srpen 2011.

08. V čem je rozdíl mezi zjednodušeným územním řízením a územním souhlasem?

Zásadní rozdíl je v tom, že výstupem zjednodušeného územního řízení je územní rozhodnutí (§ 95 SZ), zatím co územní souhlas (§ 96 SZ) je pouze sdělením (nikoliv rozhodnutím) podle ustanovení § 154 SŘ. Srpen 2011.

Zkušební provoz

01. Podle jaké právní úpravy (zákona č. 50/1976 Sb. nebo zákona č. 183/2006 Sb.) lze povolit zkušební provoz u stavby, která byla pravomocně povolena před 1.1.2007?

Bude se postupovat podle § 190 stavebního zákona. Aktualizace prosinec 2011.

Změna dokončené stavby

01. Jaký bude postup podle stavebního zákona při povolování nástavby (zvýšení střechy) rodinného domu bez změny užívání?

K nástavbám lze přistupovat jako ke stavbám uvedeným v § 104 odst. 2 písm. a) SZ. Pro tyto stavby platí úleva (výjimka) vyjádřená v § 104 odst. 1 SZ, tzn., že za splnění podmínek stanovených v odstavci 1 (což se dá u nástavby resp. zvýšení střechy předpokládat) tyto stavby nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas. Aktualizace prosinec 2011.

02. Lze povolit přístavby stávajících budov uvnitř stávajícího zemědělského areálu v zastavěném území obce, která nemá územní plán?

V hranicích stávajícího areálu lze povolit přístavby i novostavby zemědělských staveb, tedy zintenzívnit jeho využití. Plochu areálu nelze rozšiřovat až do pořízení územního plánu, který by toto řešil. Aktualizace prosinec 2011.

Změna stavby před dokončením

01. Stavba byla povolena podle starého stavebního zákona. Bude se změna stavby před dokončením povolovat podle nové právní úpravy?

Změna stavby před dokončením bude povolena podle nové právní úpravy (§ 190 SZ). Aktualizace prosinec 2011.

02. Jak má stavební úřad postupovat při podání žádosti o prodloužení lhůty k dokončení stavby dle nového stavebního zákona? Je nutné vést řízení nebo postačí souhlas stavebního úřadu?

Při prodloužení lhůty k dokončení stavby je nutno postupovat dle ustanovení § 118 zákona č. 183/2006 Sb., změna stavby před jejím dokončením. Při projednávání této změny se příslušná ustanovení o územním a stavebním řízení použijí přiměřeně. Aktualizace prosinec 2011.

03. Bylo vydáno pravomocné stavební povolení za platnosti „starého“ stavebního zákona. Stavebník nyní žádá o změnu stavby před dokončením, která vyžaduje projednání ve stavebním řízení. Jak v tomto případě postupovat?

Řízení zahájená po 1. 1. 2007 se vedou podle zákona č. 183/2006 Sb. Výjimku tvoří kolaudační řízení o stavbách, které byly pravomocně povoleny před 1. 1. 2007 (§ 190 odst. 5 stavebního zákona). Změnu stavby před dokončením upravuje § 118 zákona č. 183/2006 Sb. Na řízení se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení. Aktualizace prosinec 2011.

Změna územního plánu

01. V ustanovení § 55, odst. 2 je uvedeno, že "Zastupitelstvo obce může v rozhodnutí o pořízení změny ÚP upustit od zadání i konceptu ÚP v případech, kdy se nezpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a pokud jsou pokyny pro zpracování návrhu změny ÚP součástí schválené zprávy o uplatňování ÚP." Musí platit obě podmínky současně? Týká se tato možnost i územních plánů pořízených dle starého SZ?

Postup dle § 55 odst. 2 se týká pouze změn ÚP pořízeného již dle nového SZ, přičemž musí být splněny obě podmínky současně: 1. součástí schválené zprávy o uplatňování územního plánu jsou pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu, 2. pokyny neobsahují požadavek na zpracování variant řešení ani požadavek na vyhodnocení vlivů změny územního plánu na udržitelný rozvoj území. Aktualizace září 2010.

02. Kde a jak bychom měli požádat o změnu územního plánu?

O změnu územního plánu požádejte na příslušném obecním úřadě. Podle § 44 stavebního zákona můžete požádat o změnu územního plánu jako občan obce nebo jako osoba, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce. Návrh na pořízení změny územního plánu musí obsahovat náležitosti uvedené v § 46 odst. 1 stavebního zákona, tj.: a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení jeho vlastnických nebo obdobných práv k pozemku nebo stavbě na území obce, b) údaje o navrhované změně využití ploch na území obce, c) údaje o současném využití ploch dotčených návrhem navrhovatele, d) důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změny, e) návrh úhrady nákladů na pořízení územního plánu. O pořízení změny rozhoduje zastupitelstvo obce a není na ni právní nárok. Pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradně vaší potřebou, může obec podmínit pořízení změny částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na její pořízení vámi jako navrhovatelem. Pořízení změny územního plánu je dáno § 43 až 57 stavebního zákona a má dané lhůty projednání. Celý proces je poměrně dlouhodobou záležitostí. Aktualizace září 2010.

03. V případě, že bude vydána zastupitelstvem změna územního plánu obce před pořízením úpravy územního plánu obce, jakým způsobem bude navazovat opatření obecné povahy změny na obecně závaznou vyhláška ÚPO?

Návrh změny bude vydán formou opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy může měnit obecně závaznou vyhlášku obce. Tato skutečnost vyplývá z § 188 odst. 4 stavebního zákona. Aktualizace září 2010.

04. Jak chápat § 55 odst. 4 SZ? Pořizovatel pro obec zajistí vyhotovení územního plánu zahrnujícího právní stav po vydání jeho změny a toto vyhotovení opatří záznamem o účinnosti.

Znění tohoto paragrafu je zcela jednoznačné. Po každé změně územního plánu pořizovatel zajistí vyhotovení „úplného znění“ územního plánu zahrnujícího právní stav po vydání změny (je nutno vyhotovit úplné znění textové části; z grafické části se vyhotoví ty výkresy, které jsou změnou dotčeny). Záznamem o účinnosti podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. se opatří změna územního plánu, jeho „úplné znění“ se opatří záznamem o účinnosti podle odst. 2 téhož paragrafu. Toto ustanovení se nevztahuje na změny územního plánu obce a územního plánu sídelního útvaru. Aktualizace září 2010.

05. Kdo bude hradit náklady na vyhotovení územního plánu zahrnující právní stav po vydání jeho změny?

Náklady hradí obec, která změnu vydala. Aktualizace září 2010.

06. Podle ustanovení § 165 se územní plán a regulační plán opatřený záznamem o účinnosti poskytuje stavebnímu úřadu, úřadu územního plánování a krajskému úřadu. O poskytování změny územního plánu (resp. regulačního plánu) toto ustanovení nehovoří. Znamená to, že vydané změny se samostatně neposkytují?

U pořizování změn územního plánu se postupuje obdobně jako u pořizování územního plánu. Pořizovatel zajistí podle § 55 odst. 4 pro obec vyhotovení územního plánu zahrnujícího právní stav po vydání jeho změny v počtu podle § 165, a když ho opatří záznamem o účinnosti, poskytne úplné znění obci, stavebnímu úřadu, úřadu územního plánování a krajskému úřadu. Jestliže z § 165 odst. 1 vyplývá, že je třeba zajistit čtyři vyhotovení územního plánu, pak je třeba zajistit stejný počet vyhotovení změn územního plánu, tedy rovněž změnu územního plánu poskytnout (obci, stavebnímu úřadu, úřadu územního plánování a krajskému úřadu). Aktualizace září 2010.

07. Musí se při pořizování změny ÚP podle § 50 odst. 2 SZ nebo podle § 52 odst. 1 obesílat všechny sousední obce, tedy i ty, při jejichž hranici neleží plocha dotčená změnou?

Podle § 55 odst. 2 stavebního zákona: Při pořizování a vydávání změn územního plánu se postupuje obdobně podle § 43 až 46 a § 50 až 54 a přiměřeně podle § 47 až 49 stavebního zákona. Při projednávání změny ÚP se proto musí obeslat všechny sousední obce. Ty samy posoudí, zda jsou jejich zájmy dotčeny. Aktualizace září 2010.

08. Je možné spojit pořízení změny a provedení úpravy ÚP dle ustanovení § 188?

Budou to dva samostatné procesy, které jsou blíže popsány v metodickém doporučení odboru územního plánování MMR: Možnosti úpravy územně plánovací dokumentace (ÚPD) na územní plán, vztah těchto úprav ke změně ÚPD. Aktualizace září 2010.

09. Je při zpracovávání výkresů změny stávajícího územního plánů obce možný následující postup: názvy výkresů a jejich obsah přepracovat dle nového stavebního zákona, „plochy s rozdílným způsobem využití“ budou totožné s „funkčním využitím ploch“ dle stávajícího územního plánu včetně textu regulativů?

Ne, není. Původní dokumentace musí být vnitřně provázána se změnou územního plánu (její obsahová struktura nemůže být změnou narušena), tzn., že se budou měnit pouze výkresy dotčené změnou a budou ponechány jejich původní názvy i legendy. Zůstane i původní terminologie. Aktualizace září 2010.

10. Je nutno v případě změny ÚPO zpracovávat podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. např. výkres základního členění území, jestliže v platném ÚP takovýto výkres není? Město má schválený územní plán zpracovaný v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb. Jeho změna bude zpracována v souladu se zákonem č.183/2006 Sb., a tedy se na její obsah vztahuje prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb., kde je stanoveno v § 16 „Změna územního plánu se vydává v rozsahu měněných částí územního plánu“. Znamená to, že bude obsahově provázána se schválenou dokumentací včetně rozdělení na textovou a závaznou část i včetně názvů měněných výkresů?

Ano, mění se pouze výkresy obsažené v platném ÚP, a to ty, které jsou změnou dotčeny. Nové výkresy se nezpracovávají. Textová část však musí být členěna na vlastní změnu (výrok) a odůvodnění, protože změna bude vydána formou opatření obecné povahy. Aktualizace září 2010.

11. Je povinnou součástí návrhu zadání v rámci pořizování změny ÚPO i grafická část (například výkres limitů využití území apod.)?

Není. Aktualizace září 2010.

12. Jak postupovat při stanovení úhrady nákladů navrhovateli pořízení územního plánu nebo jeho změny?

Podle § 45 odst. 4 stavebního zákona pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradní potřebou navrhovatele, může obec podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na její zpracování a na mapové podklady navrhovatelem. Podmínka výhradní potřeby navrhovatele nemůže však být u nového územního plánu splněna, a proto se toto ustanovení pro nový územní plán nepoužije. Návrh úhrady musí být uveden v návrhu na pořízení změny ÚP [§ 46 odst. 1 písm. e) stavebního zákona] a měl by být součástí stanoviska pořizovatele předkládaného zastupitelstvu obce. Zastupitelstvo obce při rozhodnutí o pořízení změny ÚP (§ 44 stavebního zákona) může podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na její zpracování a na mapové podklady. Do doby převedení finančních prostředků na účet obce by neměla být změna pořizována. Aktualizace září 2010.

13. Pokud má obec v územním plánu územní rezervu pro bydlení, bude muset při změně územního plánu projednat územní rezervu se všemi dotčenými orgány, nebo bude projednání této územní rezervy jednodušší?

Podle § 55 odst. 2 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. se při pořizování a vydávání změn územního plánu postupuje obdobně podle § 43 až 46 a § 50 až 54 a přiměřeně podle § 47 až 49. Toto ustanovení se vztahuje na jakoukoli změnu územního plánu, tzn. i na převod plochy pro bydlení z rezervy do návrhu. Aktualizace září 2010.

14. Malá obec hodlá pořídit malou změnu ÚPSÚ. Je dokončeno zadání. Může se změna zabývat pouze původně uvažovaným řešeným územím, případně řešením zájmového území se zakreslením právního stavu po změně na ostatním území ve skladbě výkresů podle nové vyhlášky? Nebo je nutno kvůli malé změně zcela přepracovat celé území sídelního útvaru a případně ještě nově zpracovat ostatní území obce?

Předmětem změny bude pouze změnou řešená lokalita nebo několik lokalit. Vzhledem k omezení platnosti ÚP SÚ jen do 31. 12. 2015 však doporučujeme pořídit nový územní plán. Aktualizace září 2010.

15. Jak postupovat u změny územního plánu, musí-li pořizovatel pro obec zajistit vyhotovení územního plánu zahrnujícího právní stav po vydání této změny? Musí být upraveny všechny výkresy celého územního plánu i kvůli ploše pro 1 RD tak, jak uvádí §14 odst. 2 vyhlášky?

Upraveny budou pouze ty výkresy, které jsou změnou dotčeny. Aktualizace září 2010.

Změna v užívání stavby

01. Lze pro změnu v užívání stavby, nemění-li se podstatně nároky na okolí, vydat územní souhlas dle § 96 odst. 2 písm. h), nebo se tento § týká jen změny stavby před dokončením, nástaveb a přístaveb?

Změna v užívání stavby podle § 126 odst. 1 stavebního zákona není změnou dokončené stavby podle § 2 odst. 5 ani změnou stavby před dokončením podle § 2 odst. 6 stavebního zákona. Stavební zákon definuje změnu dokončené stavby (§ 2 odst. 5), změnu stavby před dokončením (§ 2 odst. 6) a změnu v užívání stavby (§ 126 odst. 2). Změna dokončené stavby je nástavba, přístavba a stavební úprava. Stavební úpravy nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas [§ 81 odst. 3, písm. a)]. Nástavby a přístavby vyžadují buď územní rozhodnutí o změně stavby [§ 81 odst. 2 písm. a) a b)], nebo územní souhlas [§ 96 odst. 2 písm. a), b), h)]; Změnou stavby před dokončením se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo oproti dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem. Pokud se navrhovaná změna stavby před dokončením dotýká podmínek územního rozhodnutí, které bylo pro stavbu vydáno, bude třeba požádat také o změnu územního rozhodnutí (§ 94 odst. 1). Pokud pro stavbu postačil územní souhlas a navrhovaná změna stavby znamená i změnu podkladů, na jejichž základě byl vydán, bude třeba vydat územní souhlas. Pro jeho vydání musí být samozřejmě splněny podmínky stanovené v § 96 stavebního zákona; Změna v užívání stavby je změnou účelu užívání stavby, změnou v provozním zařízení stavby, změnou ve způsobu výroby nebo v podstatném rozšíření výroby a změnou v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, která je přípustná jen na základě souhlasu, popřípadě rozhodnutí stavebního úřadu (§ 126, 127 odst. 3). Pokud změna v užívání stavby vyžaduje nejprve provedení změny dokončené stavby tj. nástavbu, přístavbu nebo stavební úpravy (§ 126 odst. 4) bude, s výjimkou stavebních úprav, vyžadovat buď územní rozhodnutí o změně stavby, nebo územní souhlas. Změna v užívání (ve způsobu užívání) stavby, která není podmíněna změnou dokončené stavby, ale mění podstatně nároky stavby na okolí, vyžaduje územní rozhodnutí o změně stavby podle § 81 odst. 2 písm. c) stavebního zákona. Změna v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené stavby ani podstatně nemění nároky stavby na okolí, nevyžaduje územní rozhodnutí podle § 81 odst. 2 písm. c) ani územní souhlas podle § 96 stavebního zákona. Vyžaduje pouze souhlas stavebního úřadu, popřípadě jeho rozhodnutí (§ 126 a 127 odst. 3 stavebního zákona). Aktualizace prosinec 2011.

02. Je ze strany stavebního úřadu postižitelné, když se stavba užívá v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, resp. kolaudačním souhlasem?

Nový stavební zákon v § 178 a 180 neobsahuje správní delikt stejné skutkové podstaty, jako obsahoval § 105 odst. 2 písm. c) příp. § 106 odst. 3 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb. Dojde-li stavební úřad na základě kontrolní prohlídky k závěru, že je stavba (její část) užívána bez souhlasu stavebního úřadu, ač byl v konkrétním případě třeba, má možnost dosáhnout nápravy vydáním výzvy k ukončení nepovoleného užívání stavby, popřípadě vydáním rozhodnutí podle § 134 odst. 3 stavebního zákona. Neodstranění závady ve lhůtě stanovené ve výzvě stavebního úřadu je přestupkem, resp. správním deliktem podle § 178 odst. 2 nebo podle § 180 odst. 2 stavebního zákona. Aktualizece prosinec 2011.

03. Je „písemný souhlas“ stavebního úřadu dle ustanovení § 126 kolaudačním souhlasem dle ustanovení § 122 nového stavebního zákona?

Písemný souhlas stavebního úřadu není kolaudačním souhlasem. Písemný souhlas se vztahuje pouze ke změně v účelu užívání stavby podle § 126 odst. 2.Aktualizace prosinec 2011.

04. Lze užívat byt k podnikání?

Pokud je byt užíván k bydlení a je zde zároveň provozována podnikatelská činnost, nelze tuto situaci považovat za změnu v účelu užívání stavby podle § 126 odst. 2 SZ a následujících. Pojem byt definuje § 3 písm. g) vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby – bytem se rozumí soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen. Aktualizace prosinec 2011.

Změna způsobu vytápění

01. Stává se stále častěji, že se společenství vlastníků chce odpojit od centrálního vytápění města, protože je drahé. Myslíme si, že neexistuje žádný právní předpis, který by toto zakazoval. Protože město chce odpojování od centrálního zdroje zabránit (je ve vlastnictví města), navrhlo, že stavební úřad vydá opatření obecné povahy dle § 97, kterým se stanoví územní opatření o stavební uzávěře na shora uvedené. Jako odbor výstavby a životního prostředí si myslíme, že to tímto způsobem nelze řešit.

Dle našeho názoru máte pravdu v tom, že neexistuje žádný právní předpis, který by toto zakazoval. Využít územní opatření o stavební uzávěře nelze, neboť smyslem stavební uzávěry je zakázat nebo omezit stavební činnost, pokud by mohla snížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace nebo jiného rozhodnutí či opatření v území. Podle nálezu ústavního soudu vedeného pod spisovou značkou Pl.ÚS 37/96 a uveřejněného ve Sbírce zákonů č. 71/1997 Sb.) rovněž nelze využít vyhlášku obce vydanou v samostatné působnosti obce, která pro právnické a fyzické osoby stanoví právní povinnosti (např. zákaz přechodu na individuální výrobu tepelné energie, zákaz změny paliva, povinnost projednat zřizování nových malých zdrojů znečišťování ovzduší atp.), protože pro její vydání neexistuje výslovného zákonné zmocnění. Takováto vyhláška porušuje ustanovení čl. 4 odst. 1 Listiny, čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 2 odst. 3 Listiny. Dále poukazujeme na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3.2007, čj. 1 As 16/2006 – 54, kterým je předmětná problematika rovněž řešena.

02. Vyžaduje nové plynové etážové topení v bytě bytového domu povolení či ohlášení nebo se jedná o stavbu uvedenou v § 103 odst. 1 písm. b) 2 nebo § 103 písm. h). Jak postupovat v případě, že se jedná o nové topení v objektu, který je v památkové zóně či památkově chráněný?

Pokud dochází ke změně způsobu vytápění, musí stavební úřad posoudit každý případ jednotlivě. Z hlediska památkové ochrany je nutno si vyžádat stanovisko příslušného orgánu ochrany památkové péče. Prosinec 2010.

03. Je odpojení od centrálního plynového vytápění a následně vlastní plynová kotelna změnou užívání stavby ve smyslu § 126 stavebního zákona?

Změna ve způsobu vytápění stavby není změnou ve způsobu užívání stavby (funkce bydlení zůstává zachována). Podle ustanovení § 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), se tato změna ve způsobu vytápění musí projednat ve stavebním řízení. Prosinec 2010.

04. Pokud se stavba odpojuje od CZT a nový plynový kotel se umisťuje do stávající sušárny, mění se tímto způsob užívání stavby?

Pokud se stavba odpojuje od CZT, pak musí být tato změna projednána v souladu s ustanovením § 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) ve stavebním řízení. Posouzení, zda se následně projedná i změna v užívání části stavby, závisí na konkrétních parametrech zvolené technologie vytápění (§ 126 odst. 4 SZ). Prosinec 2010.

Zpevněná komunikace

01. Lze štěrkovou cestu patřící obci pokládat za zpevněnou pozemní komunikaci? Nová vyhláška č. 501/2006 Sb. v § 20 odst. 7 praví, že ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. Nikde však není definováno, ani v zákoně o pozemních komunikacích, co to je zpevněná pozemní komunikace.

Termínem zpevněná pozemní komunikace se vyhláška odvolává na zákon č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde se ovšem tento termín vůbec nevyskytuje! Pojem zpevněná pozemní komunikace se nevyskytuje ani v žádné související legislativě či v normě názvosloví silničních komunikací z roku 1984. Nelze proto s určitostí stanovit, zda za zpevněnou komunikaci můžeme považovat komunikaci se štěrkovým krytem či nikoli.

02. Pokud by štěrkovou cestu nebylo možno považovat za zpevněnou pozemní komunikaci lze počítat s udělením výjimky? Předmětný pozemek je určen územním plánem obce k zastavění a v jeho bezprostředním sousedství na pozemcích (na které je přístup po téže štěrkové cestě) buď již domy stojí, nebo se staví.

https://www.kalab.cz/

https://www.kalab.cz/o-spolecnosti/zakladni-informace/

Jedná-li se o místní komunikaci (komunikace patří obci), je na obci, aby zabezpečila soulad kvality pozemní komunikace s legislativní úpravou. Obec by měla pro nejbližší dobu zabezpečit výjimku, což jí vyhláška 501/2006 Sb., podle § 26 umožňuje (z § 20 odst. 3 a 7), do budoucna by však měla zabezpečit alespoň v minimálním rozsahu, aby lokalita byla obsloužena zpevněnou místní komunikací (podmnožina pozemní komunikace, kde je vlastníkem obec).